|
|
Ergoterapeutické hodnocení domácího prostředí osob se získaným poškozením mozku. Případová studie se zaměřením na facilitátory a bariéry dle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví
Podzemná, Dorota ; Krulová, Anna (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jaromíra (oponent)
diplomové práce: Domácí prostředí by pro osobu s disabilitou mělo být přístupné, bezbariérové a bezpečné. Jednou z možností, jak tyto podmínky splnit, je nechat si prostředí zhodnotit ergoterapeutem. Evaluace domácího prostředí, navrhování potřebných úprav a doporučení kompenzačních pomůcek je nedílnou součástí oboru ergoterapie. Prostředí jako spolupůsobící faktor je popisováno také v Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví. Hlavním cílem diplomové práce bylo na základě případové studie navrhnout hodnocení domácího prostředí osob se získaným poškozením mozku dle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. Dílčím cílem pak bylo identifikovat bariéry domácího prostředí, určit stávající facilitátory a eventuálně navrhnout další kompenzační pomůcky a úpravy v domácím prostředí k dosažení optimální soběstačnosti. Teoretická část je věnována získanému poškození mozku, Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví, problematice hodnocení domácího prostředí a hodnotícím nástrojům. Praktická část prostřednictvím případových studií zachycuje proces vytváření hodnotícího formuláře a popisuje intervence v domácím prostředí klientů. Výstupem praktické části je formulář pro hodnocení domácího prostředí dle Mezinárodní klasifikace funkčních...
|
|
|
Životní styl osob s disabilitou tělesných (motorických) funkcí - osobní výpovědi lidí.
STRNADOVÁ, Monika
Jakékoliv postižení (disabilita) může člověka v mnoha oblastech jeho života znevýhodňovat. Často zasahuje do fyzické, psychické i sociální oblasti života. Do jaké míry a v jaké intenzitě ovlivní způsob života, závisí na mnoha okolnostech a faktorech. Což potvrzuje i výzkumná část mé diplomové práce. Záleží nejen na typu postižení a jeho prognóze, osobnosti člověka a jeho schopnostech zvládat náročné životní situace, ale také na kvalitě sociálních vztahů a pevnosti záchranné sociální sítě. Nezastupitelnou úlohu v péči o osoby s disabilitou má komprehenzivní (ucelená) rehabilitace, která napomáhá nejen ke zlepšení zdravotního stavu, k obnovení pracovních schopností a soběstačnosti, ale zejména podporuje úspěšný návrat do domácího prostředí i k běžnému způsobu života. Cílem mé práce bylo seznámit se s jednotlivými životními příběhy lidí potýkající se s disabilitou tělesných funkcí a to ať už z důvodu nemoci, úrazu či jiného postižení, mající za následek poruchu hybnosti, zjistit, jak disabilita zasahuje do jejich život. Snažila jsem se analyzovat konkrétní aspekty života a sociální důsledky postižení (vyrovnávání se s postižením, hodnotovou orientaci, mezilidské vztahy, plány do budoucna, seberealizaci). Ve své práci jsem vycházela z holistického, tj. bio - psycho - socio - spirituálního přístupu, respektovala jsem individualitu každého jedince, jeho postoj k životu s postižením (disabilitou).
|
|
|
ZMĚNA ŽIVOTNÍHO STYLU OSOB S DISABILITOU
STÖCKEL, Barbora
Abstrakt Název práce: Změna životního stylu osob s disabilitou Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma změny životního stylu lidí s disabilitou. Pevně stanoveným záměrem, který mě vedl k této osobní volbě, bylo přiblížit zdravé populaci podrobný náhled na životní osudy lidí bez vnitřních rozdílů. Konkrétně těch, které komplikace na jejich životní cestě přiměla k transformaci ze zdravých jedinců v klienty rehabilitačních ústavů, plně odkázaných na zdravotnickou péči a naši pomoc. Moji hlavní motivací byla empatie k těmto lidem, cílem pak vytýčit klíčové problémy, které je tíží, a rovněž navrhnout jejich řešení. Práce, s jejímiž výsledky si dovoluji vás blíže seznámit, sestává z teoretické a praktické části. V teoretické části se zabývám zejména definicí disability, životního stylu a ucelené rehabilitace. V praktické části jsou pak představeny hloubkové rozhovory s respondenty, jež disponují rozsáhlými zkušenostmi ve velmi úzké spojitosti s touto tématikou. K získání potřebných dat jsem zvolila kvalitativní typ výzkumu využívajícího metody narativního rozhovoru. Rozhovory byly zaznamenávány na diktafon se souhlasem daného respondenta a poté přepisovány do písemné podoby. Zde byla ponechána jejich původní délka i hovorová podoba jazyka z hlediska zachování autentičnosti. Respondenti byli vybírání náhodně, a to na základě předchozího dlouhodobého osobního kontaktu během společných pobytů ve zdravotnickém zařízení. Stěžejním aspektem mých zjištění bylo, že se klíčové problémy u jednotlivých respondentů vždy opakují a shodují, to jen s minimální modifikací. Nejmarkantnější změnou životního stylu člověka s disabilitou je pak omezení svobody. Zde si dovolím citovat jednoho s respondentů, který říká: ?Vlastně nežiješ, ale přežíváš?? Domnívám se, že cíle mojí práce byly naplněny. S ohledem na veškerá omezení vyplívající z mých zjištění tito lidé s ?druhým? životem přinášejí lidstvu vědomí bezmezné cílevědomosti a dle mého názoru by měla být tato problematika předkládána naší společnosti na ještě mnohem podrobnější bázi než doposud. Spolu s užitím eliminace faktoru nevědomosti ze strany společnosti a ostychu ze strany člověka s disabilitou je toto řešení přímou cestou ke zmírnění výrazné vzdálenosti mezi lidmi s disabilitou a bez ní.
|
host ::
RSS.