|
Akademické plagiátorství v dramaturgické perspektivě
Tůmová, Markéta ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Šamánek, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Akademické plagiátorství v dramaturgické perspektivě" se zabývá prezentací problému akademického plagiátorství v médiích na případu profesora Ivo Budila. První část práce se věnuje teoretickému zázemí. Stručně shrnuje historii vnímání autora a autorství a ukazuje normativní pohled na problematiku z pohledu zákona, morálky a profesní etiky. V práci je klíčový dramaturgický přístup Ervinga Goffmana, na jehož základě společně s teorií nálepkování a stigmatizace přistupuje autorka k plagiátorství jako k sociální konstrukci, která je výsledkem dramaturgické úspěšnosti prosazení definice situace jako plagiátorství. V analytické části rozebírá na základě kvalitativní obsahové analýzy padesáti textů kauzu prof. Ivo Budila. Představuje hlavní aktéry, kteří se v kauze angažovali, a ukazuje, pomocí jakých prostředků se snažili dosáhnout toho, aby Budil byl nebo naopak nebyl označen za plagiátora. Dospívá k závěru, že určení plagiátora je výsledkem dramaturgického výkonu aktérů a tím úspěšného nalepení stigmatizující nálepky plagiátora.
|
|
Problematika směrování psychiatrických pacientů zdravotnickou záchrannou službou a alternativní možnosti
PETRŮ, Michal
Ošetřování, směrování, transport a umisťování psychiatrických pacientů patří k těm nejproblémovějším z hlediska práce zdravotnických záchranných služeb (ZZS). Nabídka cílových zařízení je totiž omezená. Psychiatrická diagnostika patří k tomu nejobtížnějšímu, s čím se posádky ve své práci setkávají. Výhoda z možnosti osobního kontaktu s blízkými pacienta je limitována tím, že tým pracuje v časové tísni s plným vědomím toho, že není možné neúnosně prodlužovat trvání výjezdu, neboť zablokování týmu by mohlo poškodit další pacienty v tísni. Neindikované odeslání do psychiatrické léčebny může pacienta společensky poškodit. Opomenout odbornou psychiatrickou intervenci u indikovaného pacienta může naopak způsobit jeho smrt (deprese, suicidální tendence). Cílem této práce je posouzení potenciálu využití komunitní péče o psychiatrické pacienty v rámci ZZS a navržení případné možnosti jejich alternativního umístění v rámci prevence labellingu. Dále pak zhodnocení postojů pracovníků ZZS k psychiatrickým pacientům a úrovně jejich znalostí o komunitní péči. Jako srovnávací skupina byli zvoleni studenti oborů Zdravotnický záchranář. Práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumu, dotazníkovou technikou. Potenciál využití komunitní péče v rámci ZZS je malý, ale existuje. Poznámky respondentů o potřebě Krizového týmu při podpoře příbuzných při náhlých úmrtích (především dětí) jsou velmi inspirující. Některé výstupy z výzkumu jsou překvapením (zejména nízká negativita postojů k psychiatrickým pacientům). Přínos této práce shledávám především v možnosti uvedení dílčích poznatků do praxe ZZS a možnost jejich využití v dalším výzkumu této problematiky (např. potenciál využití telefonické krizové pomoci zdravotnickým operačním střediskem, krizového kontaktního centra posádkou ZZS).
|