Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vnitřní emigrace Jana Zábrany a Osipa Mandelštama
Rosová, Anna ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce) ; Oganesjanová, Danuše (oponent)
Diplomová práce Vnitřní emigrace Jana Zábrany a Osipa Mandelštama zkoumá vztah básníka (Osip Mandelštam) a jeho překladatele, který je zároveň také básník (Jan Zábrana). Ukazuje pojítka mezi jejich životními zkušenostmi, jaký vliv měly tyto momenty na jejich vlastní poetiku, zároveň zjišťuje, zda a nakolik básník Mandelštam ovlivnil poezii básníka Zábrany. Analytická část práce se pak zabývá porovnáním českých překladů (Jana Zábrany a Jiřího Kovtuna) Mandelštamových básní Петербургские строфы, Концерт на вокзале, Еще не умер ты...
Obrazy Prahy v dílech poúnorových exulantů
Kaprálová, Klára ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
ČESKÝ ABSTRAKT V diplomové práci mapuji obrazy Prahy v dílech tří spisovatelů, kteří emigrovali po roce 1948: Egon Hostovský, Zdeněk Němeček a Jiří Kovtun. Obrazy Prahy, v práci (re)konstruované jsou poměrně rozmanité, třebaže odkazují k témuž místu a k relativně úzkému časovému horizontu. V románu Egona Hostovského Nezvěstný dominují motivy, jakými jsou šeď, neostré kontury, divadelnost, panoptikum a svébytně pojatá metaforičnost únorové (tudíž také předjarně pošmourné) Prahy, u Zdeňka Němečka se jako stěžejní ukazuje intimní vztah vypravěče k hlavní postavě, úsporná dialogičnost, pohled shora, pochmurné ladění a pocit odcizení; v Kovtunově Pražské ekloze vládne ironie (ta je patrně také produktem výrazného časového odstupu od pojednávaných událostí), naturalistické prvky a válečná atmosféra. Navzdory rozdílným životním příběhům jmenovaných spisovatelů a jejich odlišné poetice je pojí nejen citelný vztah k Praze, nýbrž se jejich emigrantský osud protne v zajišťování provozu Rádia Svobodná Evropa, do jehož programu Slovo a svět přispívali svými postřehy a názory. Hlavní teoretické východisko diplomové práce představuje poetologie města v podání Daniely Hodrové (Citlivé město). Při interpretaci se neomezuji pouze na zmiňovaná literární díla (práce nebude tudíž výhradně poetologická), nýbrž zohledňuji také...
Obrazy Prahy v dílech poúnorových exulantů
Kaprálová, Klára ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
ČESKÝ ABSTRAKT V diplomové práci mapuji obrazy Prahy v dílech tří spisovatelů, kteří emigrovali po roce 1948: Egon Hostovský, Zdeněk Němeček a Jiří Kovtun. Obrazy Prahy, v práci (re)konstruované jsou poměrně rozmanité, třebaže odkazují k témuž místu a k relativně úzkému časovému horizontu. V románu Egona Hostovského Nezvěstný dominují motivy, jakými jsou šeď, neostré kontury, divadelnost, panoptikum a svébytně pojatá metaforičnost únorové (tudíž také předjarně pošmourné) Prahy, u Zdeňka Němečka se jako stěžejní ukazuje intimní vztah vypravěče k hlavní postavě, úsporná dialogičnost, pohled shora, pochmurné ladění a pocit odcizení; v Kovtunově Pražské ekloze vládne ironie (ta je patrně také produktem výrazného časového odstupu od pojednávaných událostí), naturalistické prvky a válečná atmosféra. Navzdory rozdílným životním příběhům jmenovaných spisovatelů a jejich odlišné poetice je pojí nejen citelný vztah k Praze, nýbrž se jejich emigrantský osud protne v zajišťování provozu Rádia Svobodná Evropa, do jehož programu Slovo a svět přispívali svými postřehy a názory. Hlavní teoretické východisko diplomové práce představuje poetologie města v podání Daniely Hodrové (Citlivé město). Při interpretaci se neomezuji pouze na zmiňovaná literární díla (práce nebude tudíž výhradně poetologická), nýbrž zohledňuji také...
Zábranův Doktor Živago: Okolnosti vzniku a analýza vybraných překladatelských řešení.
Klimeš, Lukáš ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce) ; Oganesjanová, Danuše (oponent)
Tato diplomová práce je věnována českému překladu Pasternakova románu Doktor Živago v podání Jana Zábrany a Jiřího Kovtuna. Práce sleduje několik cílů: (1) zmapovat cestu exilového vydání originálu z Itálie do komunistického Československa, (2) ujasnit podíl obou překladatelů na básnické části románu, (3) nastínit Zábranovu překladatelskou metodu na základě komparace vybraných strojopisných verzí překladu v různých fázích jeho geneze. Primární zdroj materiálu představuje Zábranova pozůstalost, jež zodpověděla, proč jméno Jiřího Kovtuna není uvedeno v prvním českém vydání Doktora Živaga z roku 1990, přestože ve zbylých třech (2003, 2005, 2011) figuruje společně s Janem Zábranou jako překladatel veršů. Původní materiály z pozůstalosti a také svědectví Marie Zábranové zdůraznily sled historických událostí, jež ovlivnily genezi Zábranova překladu. Závěrečná analýza srovnává vybrané překladatelovy strojopisné verze osmé románové kapitoly s prvním českým vydáním a upozorňuje na zvolené Zábranovy pracovní postupy Klíčová slova Jan Zábrana, Jiří Kovtun, Boris Pasternak, Doktor Živago, Nobelova cena, překladatelská metoda, cenzura
Vnitřní emigrace Jana Zábrany a Osipa Mandelštama
Rosová, Anna ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce) ; Oganesjanová, Danuše (oponent)
Diplomová práce Vnitřní emigrace Jana Zábrany a Osipa Mandelštama zkoumá vztah básníka (Osip Mandelštam) a jeho překladatele, který je zároveň také básník (Jan Zábrana). Ukazuje pojítka mezi jejich životními zkušenostmi, jaký vliv měly tyto momenty na jejich vlastní poetiku, zároveň zjišťuje, zda a nakolik básník Mandelštam ovlivnil poezii básníka Zábrany. Analytická část práce se pak zabývá porovnáním českých překladů (Jana Zábrany a Jiřího Kovtuna) Mandelštamových básní Петербургские строфы, Концерт на вокзале, Еще не умер ты...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.