Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza exprese cytokinů u MeLiM prasečího modelu regredujícího melanomu
Miltrová, Veronika ; Skalníková, Helena (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Kožní melanom je velmi agresivní nádorové onemocnění se stále se zvyšující incidencí. Vzniká maligní transformací kožních pigmentových buněk (melanocytů). Největší podíl na vzniku melanomu má sluneční UV záření a opakované spálení. Přibližně v 10 % případů melanom vzniká na dědičném podkladě. Pacienti s kožním melanomem diagnostikovaným v časném stádiu bez založených metastáz mají velmi dobrou prognózu a k léčbě mnohdy stačí pouze chirurgické odstranění primárního nádoru. Oproti tomu pokročilá stádia kožního melanomu jsou jen těžko léčitelná a často dochází k progresi onemocnění. Kožní melanom je označován jako imunogenní nádor, který je často infiltrován buňkami imunitního systému. Nádory s infiltrací imunitními buňkami mají lepší prognózu. Může docházet i ke spontánní regresi. Během několika posledních let byl v léčbě melanomu zaznamenán pokrok v terapii s využitím tzv. checkpoints molekul (anti-CTLA-4 a anti-PD-1) k aktivaci pacientova imunitního systému k rozeznání nádorových ložisek. V nádorovém mikroprostředí hrají důležitou roli cytokiny, umožňující komunikaci mezi buňkami a regulující jejich proliferaci a migraci a tím vývoj nádoru. Cytokiny mohou být využity v podpůrné terapii (IL-2, IFNα). Tato práce sledovala hladiny exprimovaných cytokinů za využití prasečího modelu dědičného kožního...
Funkce adaptorového proteinu NDFIP1 v T lymfocytech
Dvořáček, Tomáš ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Macůrková, Marie (oponent)
T lymfocyty specificky rozpoznávají a zprostředkovávají imunitní odpověď proti patogenním agens, která ohrožují zdraví hostitelského organismu. Tato schopnost však musí být přísně kontrolovaná, aby nedošlo k reakci vůči neškodným antigenům nebo proti antigenům vlastních tkání, která by zbytečně poškozovala organismus. Pro udržení této tolerance existuje řada molekulárních mechanismů regulujících T lymfocyty. Protein NDFIP1 je důležitou součástí těchto mechanismů. Tento transmembránový adaptorový protein váže E3 ubikvitin ligázy z rodiny NEDD4, které jsou za normálních okolností v neaktivním stavu. Vazba NDFIP1 vede k jejich aktivaci a umožní těmto ligázám kontrolovat chování T lymfocytů. Deficience NDFIP1 u myší vyvolává vývoj zánětlivého onemocnění postihujícího kůži, plíce a trávicí soustavu. Charakteristické je pro něj zejména zvýšené množství aktivovaných CD4+ T lymfocytů a eozinofilů, které infiltrují postižené tkáně. Toto onemocnění je nakonec smrtelné. Cílem této práce je popsat funkci proteinu NDFIP1 v T lymfocytech, které jsou zásadně důležité pro rozvoj tohoto onemocnění. Nepřítomnost NDFIP1 v T buňkách naruší několik molekulárních mechanismů, jako je degradace transkripčních faktorů JUNB a RORγT a regulace aktivity dráhy mTOR. Tyto a zřejmě i další dosud neznámé molekulární mechanismy se...
Možnosti a limity stanovení specifických markerů zánětu oka na základě analýzy slz
Mandíková, Šárka ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Sičáková, Silvia (oponent)
V této studii jsme se zaměřili na stanovení hladin cytokinů IL-1β, IL-4, IL-10, IFN-γ, MIF a VEGF v slzách u zdravých jedinců. Cytokiny jsme testovali jako potenciální markery zánětu pro jejich možné využití v klinické praxi. Díky spolehlivé metodě měření hladin cytokinů v slzách by byla možná včasná a neinvazivní diagnostika očních onemocnění. Pomocí Bio-Plex Cytokine Assay (Bio-Rad) jsme ve dvou etapách analyzovali vybrané cytokiny. Posoudili jsme vhodnost metody pro diagnostické účely a zároveň klinickou vhodnost námi vybraných cytokinů. Byly potvrzeny vzájemné, statisticky významné pozitivní korelace cytokinů: IL-10 s IFN-γ (r = 0,81), MIF s VEGF (r = 0,42 / r = 0,49), IL-1β s IL-10 (r = 0,52), IL-1β s IFN-γ (r = 0,55), IL-1β s VEGF (r = 0,38), IFN-γ s VEGF (r = 0,45) a IL-4 s VEGF (r = 0,48) u zdravých jedinců v slzách. IL-4 (r = -0,37) a IFN-γ (r = -0,42) negativně korelují s věkem. V závislosti na pohlaví, BMI, tuku v těle, čase jídla před odběrem, zátěži oka při práci s počítačem a pocitu suchého oka nebyly u zdravých jedinců nalezeny statisticky významné rozdíly hladin cytokinů. Soudíme tedy, že námi vybrané cytokiny jsou pro diagnostické účely vhodné. Mezi první a druhou etapou měření byly nalezeny významné rozdíly v koncentracích u čtyř (IL-1β, IL-10, IFN-γ a VEGF) z pěti sledovaných...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.