|
|
Mise UNAMIR: Selhání OSN?
Novák, Tomáš ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Bakalářská práce se zabývá příčinami, průběhem a následným zhodnocením mírové mise UNAMIR ve Rwandě, která byla ustavena Radou bezpečnosti OSN a měla zde za úkol dohlížet na plnění mírových dohod z Arushy. Seznamuje čtenáře s historickým kontextem konfliktu ve Rwandě mezi příslušníky kmene Tutsi a Hutu a jeho následného vyústění v genocidu. Analyzuje, jakým způsobem se svět k nejrychlejší genocidě v historii postavil, zejména pak hlavní tvůrce světového míru, a sice Organizace spojených národů. V práci jsou podrobně popsány role jednotlivých orgánů OSN, a to Rady bezpečnosti, Sekretariátu, generálního tajemníka a pak také velitele mise, generála Roméo Dallaira. Dále analyzuje, jakým způsobem fungovala OSN jako celek, co udělala pro to, aby konfliktu a následné genocidě zabránila a zdali je možné ze selhání a porušení mírových dohod ve Rwandě vinit pouze OSN.
|
|
|
Political mobilization of ethnicity in Rwanda
Ducháč, Aleš ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce Politická mobilizace etnicity ve Rwandě zkoumá obsah rádiových projevů, které hrály nechvalně známou roli v šíření nesnášenlivosti vůči Tutsiům před a v průběhu rwandské genocidy z roku 1994. Pro účely tohoto zkoumání je použita metoda tematické analýzy. Práce je rozdělena do dvou částí. První část této diplomové práce začíná konceptualizací klíčových pojmů včetně jejich teoretického ukotvení. Po teoretické části následuje historicko-analytický úsek práce, který mapuje původ a vývoj vztahu etnických skupin Hutuů a Tutsiů. Druhá, praktická část práce je zaměřena na studium diskurzu rwandské rádiové stanice Radio Télévision Libre des Mille Collines, která hrála klíčovou roli v budování nenávisti vůči Tutsiům a následné mobilizaci Hutuů v průběhu genocidy. Jádrem je tematická analýza anglických překladů rádiových projevů, jež byly odvysílány v průběhu let 1993 a 1994, kdy toto rádio existovalo. Cílem této práce je ukázat, jakým způsobem došlo k mobilizaci etnicity před a během rwandské genocidy v roce 1994. Počáteční pochopení historického vývoje komplexního vztahu mezi etniky Hutu a Tutsi umožní vysvětlit, co způsobilo nebývalou brutalitu a masovost zapojení do této smutné události.
|
|
|
Komparace postkonfliktní rekonstrukce ve Rwandě a Kambodže
Dvořáková, Klára ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována komparaci post-konfliktních rekonstrukcí ve dvou zemích, které zažily genocidu, tedy ve Rwandě a v Kambodže. Cílem práce je určit, zda post-konfliktní rekonstrukce byly s ohledem na současnou situaci v zemích úspěšné, zda byly provedeny správně a zda se podařilo zabránit propuknutí dalších konfliktů a násilností. Oblast post-konfliktní rekonstrukce je velmi rozsáhlá, proto se vlastní analýza zaměřuje zejména na dosažení spravedlnosti a usmíření společnosti. Hlavním prostředkem stabilizace společnosti po konfliktu byly ve Rwandě takzvané Gacaca soudy, jejichž problematice je v práci věnován významný prostor. Paralelou Gacaca soudů byl v Kambodže soudní tribunál ECCC. Poslední část práce tedy je věnována porovnání obou konfliktů a zhodnocení úspěšnosti rekonstrukcí.
|
|
|
Role Belgie ve Rwandě od kolonizace až po rwandskou genocidu
Kovářová, Markéta ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Rwandská genocida byla připravována a vykonávána na základě etnické příslušnosti. Etnické rozdělení a vzrůstající nevraživost měly vícero příčin a vliv kolonizátorů byl často označován za jednu z nich. Bakalářská práce Role Belgie ve Rwandě od kolonizace až po Rwandskou genocidu zkoumá, jakým způsobem Belgie pomohla eskalaci nenávisti mezi Hutuy a Tutsii a zda tím nepřímo přispěla ke genocidě z roku 1994.
|
|
|
Usmíření jako součást postkonfliktní rekonstrukce ve Rwandě
Kneblová, Alena ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Bakalářská práce se zabývá usmířením jako součástí postkonflitkní rekonstrukce ve Rwandě. Cílem práce je zjistit, zda projekty a programy rwandské vlády a NGOs napomohly usmíření rwandské společnosti. V teoretické části práce jsou vymezeny pojmy, týkající se termínu postkonfliktní rekonstrukce a to s větším zaměřením na oblast usmíření. Druhá kapitola se věnuje aktérům usmíření, kteří byli v průběhu genocidy nejvíce zasaženi a jejichž postavení v africké patriarchální společnosti prošlo v postgenocidním období největší změnou. Třetí kapitola analyzuje projekty rwandské vlády (tábory solidarity Ingando a pracovní tábory TIG) a NGOs (The Cows for Peace a Girinka) na základě použitého nástroje usmíření. Poslední část práce hodnotí úspěšnost postkonfliktní rekonstrukce v oblasti usmíření a také srovnává výše zmíněné projekty.
|
|
|
Příčiny genocidy ve Rwandě: Psychologické aspekty
Burešová, Jana ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Diskriminace etnických skupin má ve Rwandě hluboké kořeny. Po mnoho desítek let byli Tutsiové označováni za ty, jejichž úkolem je zemi řídit, a s Hutuy bylo jednáno jako s těmi, co se jim musí podřídit. Léta se stupňující nenávist Hutuů vyústila v převrat v roce 1959 a následné perzekuce Tutsiů. Skrytá zášť však přetrvávala. Záminkou pro její obnovení se stal vpád RPF do země na počátku devadesátých let, jenž rovněž představoval jeden z hlavních předpokladů nejrychlejší genocidy v dějinách. Cílem této práce je identifikovat aktéry, kteří měli na tehdejší události přímo či nepřímo vliv, vymezit jejich motivy, zhodnotit důsledky jejich rozhodnutí a na základě toho je rozřadit mezi pachatele, bystandry a zachránce. Záměrem identifikace psychologických aspektů hutuských pachatelů je především analýza procesu rozlišování na skupiny My a Oni, s jeho typickými znaky a důsledky, a dehumanizačních praktik s důrazem zejména na její jazykové formy. V souvislosti s tím tato práce poukazuje na klíčový význam rwandských médií nenávisti, která do značné míry determinovala propagandu zaměřenou proti Tutsiům.
|
|
|
Vývoj ve Rwandě po genocidě v roce 1994
Švehlová, Eva ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá postkonfliktním vývojem ve Rwandě a její hlavní cíl představuje zhodnocení přijatých prostředků po genocidě v roce 1994 za účelem zabránit recidivě podobného konfliktu v budoucnosti. Práce se soustředí převážně na proces spravedlnosti (na úrovni mezinárodní, národní i místní) a na proces rekonciliace polarizované rwandské společnosti coby dvou klíčových složek postkonfliktní rekonstrukce. Na základě výsledků zevrubné analýzy prostředků z oblasti bezpečnostní, sociální, ekonomické i politické práce v závěru zodpovídá položenou otázku, zda budoucí konflikt ve Rwandě je v současné době málo pravděpodobný, a to právě díky efektivní a úspěšné činnosti přijatých opatření, či zde naopak i nadále existuje určité napětí mezi etniky, jež by se z krátkodobého či střednědobého hlediska mohlo stát spouštěcím motorem pro obnovení vlny násilí.
|
|
|
Postavení vybraných zemí východní Afriky ve světové ekonomice a perspektivy jejich budoucího vývoje
Drozenová, Blanka ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; De Castro, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá postavením vybraných zemí východní Afriky ve světové ekonomice a perspektivami jejich budoucího vývoje. První kapitola podává základní informace o Rwandě, Burundi a Ugandě. Druhá kapitola, patřící mezi stěžejní, rozebírá historický vývoj. Třetí kapitola jako dodatek k historii doplňuje informace o přístupu OSN k událostem v daném teritoriu. Čtvrtá kapitola je věnována orientaci zahraniční politiky. Další dvě kapitoly patří mezi stěžejní: pátá kapitola rozebírá vývoj hospodářství a aktuální ekonomickou situaci, šestá kapitola se pak zabývá zahraničním obchodem. Poslední sedmá kapitola podává výhled do budoucnosti těchto zemí Afriky.
|
|
|
Vliv Západu na vývoj v současné Rwandě
Počerová, Veronika ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Práce pojednává o vlivu západního společenství na vývoj Rwandy. Težištěm je vývoj zhruba od osmdesátých let do současnosti, v prvních kapitolách je však z důvodů úplného pochopení všech souvislostí krátce zahrnuto i období předkoloniální a koloniální. Práce se zaměřuje především na jednání hlavních západních mocností, tedy Francie, Velké Británie a Spojených států amerických, které v případě Rwandy doplňuje Belgie. Z jiných mezinárodních aktérů je rozebírán vliv OSN, dalších mezinárodních vládních i nevládních organizací a transnacionálních korporací.
|
host ::
RSS.