|
| |
|
|
The Representation of Richard Nixon in Works of Hunter S. Thompson and Norman Mailer/Zobrazení Richarda Nixona v díle Huntera S. Thompsona a Normana Mailera
REMEŠ, Jakub
Anotace Tato práce si klade za cíl ukázat souvislost mezi nepříliš známými knihami Normana Mailera a Huntera S. Thompsona, kteří oba patřili ke hnutí "the New Journalism", a historickými událostmi z šedesátých a sedmdesátých let 20. století. V první polovině student představí oba spisovatele a objasní historické souvislosti. Druhá část nastiňuje atmosféru prezidentských voleb v USA z roku 1972 a osobnost Richarda M. Nixona, což je založeno na postřezích Mailera a Thompsona, a doplněno o informace z vědeckých historických pojednání. Na konec student srovná, v čem se vybrané knihy shodují, a v čem se liší. Závěrečná část shrnuje, jak knihy reflektovaly dějinné události, a proč má cenu o nich psát.
|
|
|
Podzemní život a literatura: Undergroundová kultura ve Finsku na přelomu 60. a 70. let 20.století
Dejdarová, Linda ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Velkoborsky, Jan Petr (oponent)
Jméno autora: Linda Dejdarová Instituce: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav lingvistiky a ugrofinistiky Nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 Obor: Finská filologie Název práce: Podzemní život a literatura: Undergroundová kultura ve Finsku na přelomu 60. a 70. let 20. století Vedoucí práce: Mgr. Jan Dlask, Ph.D. Počet stran: 131 (117 + 14 stran příloh) Počet příloh: 4 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: finský underground, alternativní kultura, underground v literatuře, underground v komiksu, anarchismus, avantgarda, beat-generation, bítníci, hippies, yippies Cílem této diplomové práce je zmapovat projevy undergroundové kultury ve Finsku. Časově tato práce pokrývá především období přelomu 60. a 70. let, kdy byla undergroundová činnost nejaktivnější. Nejprve krátce pojednávám o příčinách zrodu undergroundu ve světě všeobecně a o jejich vlivu na zrod undergroundu finského. Finský underground představuji z kulturně-sociologického hlediska. Představuji jeho klíčové osobnosti a jejich dílo, stejně jako některé důležité kulturní události a další sociologické souvislosti. Undergroundová kultura je zde chápána jako celek spojující různá umělecká odvětví, jenž zahrnuje drama, hudbu, výtvarné umění a další. Těžiště diplomové práce je v undergroundu v písemné, tedy literární, formě, jíž je...
|
|
|
Sociologická interpretace hnutí hippies
Koropecká, Markéta ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hnutím hippies, které vzniklo přibližně v polovině 60. let ve Spojených státech amerických. Teoretický základ práce tvoří sociologické koncepce kultury, subkultury, mládeže a subkultury mládeže, komunity a komuny a sociálního hnutí. Hnutí hippies bylo především reakcí mladých lidí na konzumní život americké střední třídy, která vyzdvihovala hmotný blahobyt na úkor morálních a kulturních hodnot. Jako myšlenkové předchůdce je možné považovat americké transcendentalisty a hnutí beat generation. K hlavním znakům hippies patřilo odmítání hodnot střední třídy. Proto je někteří autoři označují jako kontrakulturu. Hippies se vzdali studia a hmotného majetku. Typická pro ně byla nedůvěra v budoucnost, zájem o orientální náboženství a filosofii, blízký vztah k přírodě, specifický způsob oblékání, život v komunách a užívání drog, především LSD. Hnutí zaniklo na konci v 60. let. Jeho vliv je dodnes patrný ve snaze bojovat za lidská práva, mír, svobodu sítě, ale i v hudbě a oblékání. Některé myšlenky hippies jsou významný ideovým zdrojem dnešních hnutí a subkultur mládeže. Klíčová slova: Sociální hnutí, mládí, komunita, hippies, LSD
|
|
|
Rainbow family: etnografické zkoumání jedné soudobé hippies komunity
RYBÁK, Hynek
Tato práce, použitím sociologických znalostí a metod, analyzuje a popisuje soudobou hippies komunitu Rainbow Family. Zkoumá chování a motivy jednání jejich členů a snaží se přiblížit jejich myšlení. Poznatky byly získány během terénního výzkumu použitím etnografických metod: zúčastněného pozorování a nestrukturovaných rozhovorů s účastníky setkání. Součástí etnografického přístupu je i snaha postihnout autorův přístup ke zkoumanému před a po vlastním výzkumu. S přihlédnutím k omezené zkušenosti terénního výzkumu se práce zabývá převážně jen tím, co bylo v rámci sebraných etnografických dat možné zkoumat. V práci jsou konfrontovány ideální představy samotných členů komunity o tom, jak by mělo setkávání fungovat, s reálnou zkušeností z výzkumu. Ukazují se tak slabiny ve fungování této komunity a situace kde struktura komunity naráží na své meze. Autor se snaží, postihnou co nejplastičtěji situace, které tvoří zkušenost normálního účastníka setkání. Autor si neklade za cíl prací postihnout dané zákonitosti, platné ve zkoumané komunitě, ale jde mu spíše o postihnutí autentické zkušenosti ze setkání Rainbow Family.
|
|
| |
|
|
"Každý ví, časy se mění": Vliv kontrakultury šedesátých let na americkou společnost
Ščípová, Michaela ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Kontrakultura šedesátých let měla na americkou společnost obrovský dopad. Během svého působení zpochybnila mnoho amerických hodnot, které chtěla nahradit svými vlastními ideály. Přestože první zárodky revolty mladé generace vůči generaci rodičů se projevily již v padesátých letech, teprve v letech šedesátých se mladá generace naplno vzbouřila a začala neústupně bojovat za své cíle. Kontrakultura se dělila na dva hlavní proudy, kterými byla nová levice a hippies. Vedle toho čítala nespočet různých organizací, usilujících o mnoho změn, mezi které patřili například Black Panthers, Weatherman, Students for a Democratic Society nebo Vietnam Veterans Against the War. Tyto organizace se angažovaly v mnoha oblastech, mezi které patřila například práva Afroameričanů a jiných menšin nebo protiválečné protesty. Nástrojem šíření kontrakulturních hodnot se stalo umění, kde jsou dodnes zejména v hudbě patrné kontrakulturní vlivy. Přesto, že na konci šedesátých let se některé kontrakulturní organizace zradikalizovaly, což přispělo k postupnému rozpadu jednotlivých kontrakulturních hnutí a proudů, měla kontrakultura na americkou společnost v několika oblastech, čítajících například užívání drog, vnímání sexuality nebo zpochybňování autorit, nesmazatelný vliv.
|
|
|
Sociologická interpretace hnutí hippies
Koropecká, Markéta ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hnutím hippies, které vzniklo přibližně v polovině 60. let ve Spojených státech amerických. Teoretický základ práce tvoří sociologické koncepce kultury, subkultury, mládeže a subkultury mládeže, komunity a komuny a sociálního hnutí. Hnutí hippies bylo především reakcí mladých lidí na konzumní život americké střední třídy, která vyzdvihovala hmotný blahobyt na úkor morálních a kulturních hodnot. Jako myšlenkové předchůdce je možné považovat americké transcendentalisty a hnutí beat generation. K hlavním znakům hippies patřilo odmítání hodnot střední třídy. Proto je někteří autoři označují jako kontrakulturu. Hippies se vzdali studia a hmotného majetku. Typická pro ně byla nedůvěra v budoucnost, zájem o orientální náboženství a filosofii, blízký vztah k přírodě, specifický způsob oblékání, život v komunách a užívání drog, především LSD. Hnutí zaniklo na konci v 60. let. Jeho vliv je dodnes patrný ve snaze bojovat za lidská práva, mír, svobodu sítě, ale i v hudbě a oblékání. Některé myšlenky hippies jsou významný ideovým zdrojem dnešních hnutí a subkultur mládeže. Klíčová slova: Sociální hnutí, mládí, komunita, hippies, LSD
|
|
|
Podzemní život a literatura: Undergroundová kultura ve Finsku na přelomu 60. a 70. let 20.století
Dejdarová, Linda ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Velkoborsky, Jan Petr (oponent)
Jméno autora: Linda Dejdarová Instituce: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav lingvistiky a ugrofinistiky Nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 Obor: Finská filologie Název práce: Podzemní život a literatura: Undergroundová kultura ve Finsku na přelomu 60. a 70. let 20. století Vedoucí práce: Mgr. Jan Dlask, Ph.D. Počet stran: 131 (117 + 14 stran příloh) Počet příloh: 4 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: finský underground, alternativní kultura, underground v literatuře, underground v komiksu, anarchismus, avantgarda, beat-generation, bítníci, hippies, yippies Cílem této diplomové práce je zmapovat projevy undergroundové kultury ve Finsku. Časově tato práce pokrývá především období přelomu 60. a 70. let, kdy byla undergroundová činnost nejaktivnější. Nejprve krátce pojednávám o příčinách zrodu undergroundu ve světě všeobecně a o jejich vlivu na zrod undergroundu finského. Finský underground představuji z kulturně-sociologického hlediska. Představuji jeho klíčové osobnosti a jejich dílo, stejně jako některé důležité kulturní události a další sociologické souvislosti. Undergroundová kultura je zde chápána jako celek spojující různá umělecká odvětví, jenž zahrnuje drama, hudbu, výtvarné umění a další. Těžiště diplomové práce je v undergroundu v písemné, tedy literární, formě, jíž je...
|
host ::
RSS.