|
|
Assessing the determinants of inflation rate in European countries
Wu, Wanru ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent)
Tato práce hodnotí determinanty míry inflace v evropských zemích, včetně dat z let 2010 až 2022. Dosavadní výzkum nezahrnoval data během pandemie a války mezi Ruskem a Ukrajinou, dvou krizí, které způsobily neočekávaný nárůst míry inflace. Výsledky na základě panelových dat v R studiu naznačují, že HDP na hlavu nejvíce ovlivňuje inflaci, významnou roli hraje i cena ropy, základníúrokovásazba a míra nezaměstnanosti také ovlivňují míru inflace. Rovněž HDP na obyvatele je negativní související proměnná. Míra nezaměstnanosti negativně ovlivňuje míru inflace. Cena ropy pozitivně souvisí s mírou inflace a je to jediná pozitivní proměnná.
|
|
|
Analýza determinantů spotřeby alkoholu ve vybraných zemích OECD
Bárta, Ondřej ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce analyzuje vliv vybraných faktorů na spotřebu alkoholu ve 30 zemích OECD. Na základě dat za období od roku 2000 do roku 2010 jsem odhadl 4 ekonometrické modely. V modelu jsou použity následující determinanty: cena alkoholu, HDP na obyvatele, tempo růstu HDP, míra nezaměstnanosti, míra dlouhodobé nezaměstnanosti, počet hodin strávených v zaměstnání a podíl sociálních výdajů na HDP. Také je zohledněn vliv finanční krize. Dvě předem stanovené hypotézy jsou: 1. Spotřeba alkoholu pozitivně koreluje s HDP na osobu, 2. Spotřeba alkoholu pozitivně koreluje s mírou nezaměstnanosti. Hypotézu č. 1 mé modely potvrzují, hypotézu č. 2 potvdit nemohu. Spotřeba alkoholu je tedy negativně korelovaná s mírou nezaměstnanosti. Naopak pozitivní korelace existuje mezi spotřebou alkoholu a mírou dlouhodobé nezaměstnanosti. Dále se významně projevil podíl sociálních výdajů na HDP, který se spotřebou alkoholu koreluje negativně a o rok zpožděná spotřeba alkoholu, která koreluje pozitivně.
|
|
|
Vývoj produktivity práce v ČR
Rousová, Sabina ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Urban, Luděk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá produktivitou práce a faktory, které ji ovlivňují. Jako je technologický pokrok, vzdělání a rozvoj. Zkoumá, jak jednotlivé faktory zlepšují produktivitu práce a jak produktivita práce ovlivňuje další sféry. Dále se soustředí na srovnání produktivity práce v České republice a v zemích Evropské unie - a z toho se snaží vyvodit závěry. V práci je vymezen prostor pro komparaci mezi Českou republikou a státy zakládajícími Evropskou unii a následně se všemi zeměmi Evropské unie. Analyzuje současný stav produktivity práce v ČR a její vliv na konkurenceschopnost českých podniků. Jejich schopnost obstát ve světovém trhu. Zároveň predikuje možný budoucí vývoj produktivity práce a dopad na veřejné finance v souvislosti s akcentovanou potřebou reforem. Cílem této práce je, mimo jiné, se seznámit s pojmy souvisejícími s produktivitou práce a s PP samotnou. A na základě uvedených dat pochopit rozdílnost produktivity práce v jednotlivých zemích a z toho vyplývající mzdové rozdíly.
|
host ::
RSS.