|
|
Rizika na oddělení urgentního příjmu ve světle pandemie COVID-19
SMÝKALOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se věnuje rizikům na oddělení urgentního příjmu, která se mohou vyskytnout při nově vzniklých závažných epidemiích, obdobně jako v období pandemie COVID-19. Cílem práce bylo zejména zhodnotit rizika péče a určit charakterizující znaky pacientů s onemocněním COVID-19. Záměrem bylo zjistit, jakým způsobem probíhá identifikace pozitivních pacientů. Posledním zvoleným cílem bylo vytvořit doporučení obsahující opatření pro ošetření pacienta s onemocněním COVID-19 a minimalizaci rizik na oddělení urgentního příjmu. Způsob výzkumného šetření k dosažení stanovených cílů probíhal pomocí retrospektivní observační studie a metodou zúčastněného pozorování. Výzkum probíhal u dospělých pacientů se zaměřením na pozitivní pacienty na pracovišti nízkoprahového urgentního příjmu. Získaná data v prospektivní observační studii byla zpracována za pomoci počítačového programu STATISTICA 12. Dle výsledků výzkumného šetření bylo na ambulanci posíláno více pozitivních pacientů z čekárny, zatímco na standardní oddělení, JIP, ARO nebo OUP bylo umístěno významně více pozitivních pacientů z observační haly. Na JIP a standardní oddělení bylo z observace hospitalizováno v obou případech více než 80 % pozitivních pacientů. Dle průměrného počtu pacientů navštíví NUP ve všední den o 8 % více pacientů než o víkendu. Z pozorovaného souboru byla identifikace pozitivních pacientů ve 112 (56,85 %) případech realizována pomocí testu Rapid Ag, Výsledky analýzy dat budou přínosem z hlediska rizik k vytvoření doporučení pro pracoviště urgentního příjmu pro ošetření pacienta s COVID-19 a minimalizaci rizik jak pro pacienty, tak ošetřující personál.
|
|
|
Porovnání managementu hojení ran v akutní a následné péči
ŠTEFFLOVÁ, Veronika
Cíl práce: Diplomová práce se zabývá porovnáním managementu hojení ran v akutní a následné péči. V teoretické části jsou prezentovány poznatky o akutních a chronických ranách, hojení ran a jejich fáze. Dále se práce zabývá způsoby léčby ran. V poslední kapitole teoretické části se pojednává o managementu a roli sestry v péči o pacienta s ránou. V empirické části bylo prvním cílem zjistit, zda všeobecné sestry z nemocnic Královehradeckého kraje znají dělení a typy ran. Druhým cílem bylo zmapovat, jaké možnosti mají všeobecné sestry k hojení ran. Dalším cílem bylo porovnat rozdíly mezi hojením ran v akutní a následné péči. Čtvrtý cíl mapoval znalosti všeobecných sester o materiálech k hojení ran. Následujícím cílem bylo zjistit, jaké materiály pro ošetřování ran jsou dostupné na odděleních nemocnic Královéhradeckého kraje. Šestým cílem bylo porovnat ekonomickou a časovou náročnost při hojení ran na odděleních akutní a následné péče. Posledním cílem práce je vypracovat seminář v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných sester na téma efektivní hojení ran. Ke splnění cílů práce bylo formulováno 5 hypotéz a 2 výzkumné otázky. Způsob dosažení cíle: Stanovených cílů bylo dosaženo pomocí kvantitativního dotazníkového průzkumu a kvalitativního výzkumu pozorování a rozhovoru, které byli zvoleny jako doplnění k ucelení výsledků. Zkoumaný soubor zahrnoval všeobecné sestry pracující na interním oddělení, chirurgickém oddělení, oddělení jednotky intenzivní péče, anesteziologicko-resuscitačním oddělení a odděleních následné péče v nemocnicích Královehradeckého kraje. Celkový počet respondentů činil 120. Vědecké přínosy práce: Z celkového výzkumu vyplývá, že všeobecné sestry mají sice dostatek znalostí o ranách a jejich léčbě, ale jsou stále patrné nedostatky v některých oblastech. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry nemají na pracovištích dostatek terapeutického materiálu k jejich léčbě. Oslovený soubor všeobecných sester uvedl, že si myslí, že moderní obvazové materiály mají pozitivní vliv na hojení ran. Výsledky práce mohou být využity pro praxi, v nemocničních i jiných zdravotnických zařízeních ke zkvalitnění hojení ran. Získané poznatky a závěry: Ve sledovaném souboru jsme ověřili, že se liší délka ošetřování ran na lůžkách akutní a následné péče (p = 0,002), z výsledků je patrné, že na následné péči se průměrný čas převazu rány prodlužuje. Naopak dostupnost převazových materiálů na příslušných odděleních se nelišila (p = 0,159). Dále jsme zjistili, že ekonomická náročnost je na lůžkách následné péče nižší, i přesto, že je zde provedeno více převazů ran než v péči akutní.
|
|
|
Vliv obezity na následnou péči u pacientů po cévní mozkové příhodě
TAUCHENOVÁ, Jana
Současný stav Teoretická část diplomové práce je rozdělena do čtyř samostatných kapitol. První kapitola pojednává o cévních mozkových příhodách. Další kapitola charakterizuje následky nemoci v různých oblastech lidského života. V třetí kapitole je definován pojem následná péče a čtvrtá kapitola se zabývá obezitou. Cíle práce a výzkumné otázky Cílem diplomové práce je zmapování vlivu obezity na následnou péči pacientů po cévní mozkové příhodě. Výzkumné otázky: - Jak ovlivňuje obezita mobilitu pacientů po CMP? - Jak ovlivňuje obezita hygienickou péči pacientů po CMP? - Jak ovlivňuje obezita běžné denní aktivity pacientů po CMP? - Jaký dopad má obezita na rozvoj soběstačnosti u pacientů po CMP? Kvalitativní šetření bylo realizováno prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pacienty po CMP, kteří byli hospitalizováni na oddělení následné péče. Další rozhovory byly vedeny s všeobecnými sestrami, které poskytují ošetřovatelskou péči pacientům po CMP. Výzkumný soubor Výzkumný soubor tvořilo 11 všeobecných sester, které pracují na různých stanicích nemocnice následné péče, a 16 pacientů, kteří jsou hospitalizování na těchto odděleních po prodělané CMP. Výsledky Analýzou získaných informací bylo zjištěno, že obezita ovlivňuje zejména mobilitu pacientů po CMP. Zároveň představuje fyzickou a psychickou zátěž pro ošetřující personál, ale i pro pacienty. Problémem se ukázala skutečnost, kdy většina pacientů nevnímá obezitu jako překážku, která ovlivňuje jejich celý jejich život. Závěr Diplomová práce přinesla pohled na problematiku vlivu obezity na následnou péči u pacientů po cévních mozkových příhodách. Zjištěné skutečnosti by měly vést k zamyšlení nad otázkou prevence obezity z hlediska rizika vzniku CMP i následné péče, ale i potřebu edukační činnosti.
|
|
|
Aktivizace pacientů s imobilizačním syndromem
Kučerová, Ivana ; Lukášová Jeřábková, Lenka (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Imobilizační syndrom neboli syndrom z inaktivity je sekundární porucha organismu. Příčiny imobilizačního syndromu mohou být silná bolest, poruchy nervového, kosterního a svalového systému, celková slabost, psychosociální problémy, infekční procesy a věk. Imobilizační syndrom postihuje nejen pohybový aparát, ale i kardiovaskulární systém, respirační systém, močový systém, kůži, nervový systém a celkový metabolismus. Bakalářská práce na téma "Aktivizace pacientů s imobilizačním syndromem" je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pojednává o problematice imobilizačního syndromu a je zaměřena především na oblast aktivizace pacienta. V teoretické části dále uvádím způsoby vzdělávání sester v tomto oboru. Praktická část se zabývá analyzováním a vyhodnocením výsledků kvantitativního výzkumu, získaného na základě dotazníkového šetření mezi všeobecnými sestrami z oddělení geriatrie, následné péče a léčebny dlouhodobě nemocných. Respondentky, které jsem zvolila, pocházejí jak z pracovišť státních zdravotnických zařízení, tak ze soukromého sektoru. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké se používají v Léčebnách dlouhodobě nemocných, na odděleních Následné péče a na oddělení Geriatrie aktivizační metody u pacientů s imobilizačním syndromem. Dílčími cíli bylo zjistit, jaký je...
|
|
|
Sociální práce se seniory v nemocnici
Peroutková, Jitka ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Anotace: Bakalářská práce zjišťuje informovanost hospitalizovaných seniorů o službách zdravotní a sociální péče. Zda v době, kdy potřebují podporu, zda ji využijí a zda jsou pro ně služby dostupné. Sledovaná problematika bude zkoumaná kvantitativní metodou. Klíčová slova: senior v nemocnici, následná péče, zdravotní služby, sociální služby, příspěvek na péči
|
|
|
Mentální anorexie v České republice
HEJNOVÁ, Jana
Práce se zabývá mentální anorexií od možných začátků nemoci až po možnosti jejího vyléčení v České republice. Teoretická část nabízí definici mentální anorexie, náhled na možné rizikové faktory a situace, které ji mohou vyvolat. Popisuje základní přehled vyvážené výživy, možnosti využití sociální práce při prevenci a následné péči. Následně se zabývá přehledem lékařské péče a terapií využívaných při léčbě nemoci. Praktická část obsahuje případové studie 3 respondentů, kterým byla diagnostikovaná mentální anorexie. Případové studie obsahují oblast rodinnou, oblast vniku nemoci, léčbu a jejich aktuální stav.
|
host ::
RSS.