|
|
Gun-jumping and EU merger control
Kregl, Jan ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Gun-jumping a kontrola spojování podniků v EU Abstrakt Tato práce se vějuje tématu gun-jumpingu v kontextu Nařízení o kontrole spojování podniků. Na úrovni evropského práva hospodářské soutěže je gun-jumping přestupek spočívající v porušení povinnosti notifikovat spojení podniků a povinnosti neuskutečňovat spojení do doby schválení transakce Evropskou komisí. V rámci evropského soutěžního práva byl gun-jumping po dlouhou dobu spíše okrajovým tématem. Evropská komise nicméně v posledních letech výrazně zpřísnila svůj postup vůči podnikům, které nerespektují základní mechanismy unijní kontroly spojování podniků a v řadě případů uložila velmi vysoké pokuty. Gun-jumping je tak v současnosti jedním z předních problémů v rámci soutěžního práva Evropské unie. Tato práce si klade za cíl prozkoumat vývoj vymáhání gun-jumpingu na evropské úrovni. Vedle toho cílí také na identifikaci jednotlivých typů chování, které lze považovat za gun- jumping a jejich následné posuzování ze strany Evropské komise. V neposlední řadě práce také identifikuje problematické a sporné aspekty gun-jumpingu a hledá případný prostor pro vyjasnění ze strany Evropské komise. Za účelem dosažení těchto cílů autor pracuje s akademickou literaturou a zkoumá rozhodovací praxi Evropské komise a Soudního dvora EU. Práce je rozdělena do čtyř kapitol....
|
|
|
Arbitralita protisoutěžních dohod v právu Evropské unie
Pavelka, Tomáš ; Svoboda, Pavel (oponent) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Irský advokát a rozhodce James Bridgeman kdysi napsal, že soutěžní právo a arbitráž je střet dvou černých umění. Toto vnímání se v podstatě nezměnilo, i když dnes je rozhodování soutěžního práva v arbitrážní praxi takřka na denním pořádku. Tato diplomová práce nejprve shrnuje pozadí arbitrability protisoutěžních dohod a dále vybírá specifické praktické problémy, kterým musí rozhodci čelit při rozhodování sporů z těchto smluv. Nejprve otázku, zda jsou rozhodci povinni řešit problematiku rozporu dohod se soutěžními normami ze svého vlastního podnětu (ex officio), dále, zda vnitrostátní soudy členských států EU musí automaticky rušit rozhodčí nálezy, které by právo hospodářské soutěže porušovaly, a naposled, zda jsou rozhodci vůbec schopní kvalifikovaně složité otázky soutěžního práva rozhodovat a jak jim v tom veřejnoprávní orgány pro hospodářskou soutěž, na jejichž bedrech zejména leží uplatňování soutěžního práva, mohou pomoci. Tato práce se zajímá především o evropskou právní úpravu, ovšem v některých případech jde do českého právního řádu a k určitým jeho problémům se snaží navrhnout konkrétní řešení.
|
|
|
Program shovívavosti v dohodách narušujících hospodářskou soutěž v Evropském soutěžním právu
Černochová, Veronika ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
Dohody narušující hospodářskou soutěž jsou ujednáními o určité spolupráci mezi soutěžiteli, navzdory mnohaletým snahám Evropské komise jsou však v současné době na trzích stále ve značné míře přítomny i ty, které jí byly výslovně zakázány. V této práci jsou charakterizovány jak vertikální, tak horizontální dohody, a to včetně jejich pozitivních i negativních vlivů. Jelikož u horizontálních (kartelových) dohod negativní dopady zpravidla převažují, je přiblížena jejich právní úprava v rámci Evropského soutěžního práva včetně podmínek, za kterých mohou být tyto dohody povoleny (zejména článek 101 (3) Smlouvy o fungování Evropské unie, blokové výjimky a sdělení de minimis). Za účelem přístupu k jinak nedostupným důkazům o jejich existenci funguje od roku 1996 program shovívavosti. Jeho komunitární úprava je porovnána s verzí přijatou v ČR a v USA. Je analyzována právní a ekonomická efektivnost tohoto nástroje. Charakterizovány jsou rovněž instituty narovnání a prioritizace, které soutěžitelům i orgánům pro hospodářskou soutěž umožňují snížení nákladů spojených s řízením.
|
|
|
Vědecko-výzkumná spolupráce z pohledu soutěžního práva EU
Hebelková, Kamila ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Resumé Předkládaná diplomová práce je zaměřena na oblast spolupráce podniků ve výzkumu a vývoji z pohledu soutěžního práva Evropské unie s akcentem na vývoj právních předpisů pro tuto oblast z pohledu jejich směřování na ose laissez-faire - intervencionismus a konvergenci s úpravou tohoto druhu spolupráce v USA. Cílem této diplomové práce je analyzovat a určit směřování evropské soutěžně právní úpravy vědeckovýzkumné spolupráce, konkrétně vývoj blokových výjimek pro tuto oblast v kontextu jejich směřování k laissez-faire či naopak k intervencionismu a to z důvodu možného předvídání dalšího vývoje předmětné právní úpravy a lepší orientace v předpisech pro tuto oblast. Dalším cílem je porovnat toto směřování se směřováním soutěžně právní úpravy těchto dohod v rámci USA. V předkládané diplomové práce je proto také podrobně analyzována soutěžně právní úprava vědeckovýzkumné spolupráce podniků v rámci právního řádu Spojených států amerických. Tento cíl byl stanoven z důvodu umožnění provedené řádné komparace obou soutěžně právních úprav v Evropské unii a Spojených státech amerických a také z důvodu analýzy možné konvergence předmětných úprav. Posledním cílem je determinovat zda tyto dvě největší soutěžně právní úpravy v dané oblasti konvergují či je tomu naopak. Tento cíl byl v předkládané práci určen z důvodu...
|
|
|
Arbitralita protisoutěžních dohod v právu Evropské unie
Pavelka, Tomáš ; Svoboda, Pavel (oponent) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Irský advokát a rozhodce James Bridgeman kdysi napsal, že soutěžní právo a arbitráž je střet dvou černých umění. Toto vnímání se v podstatě nezměnilo, i když dnes je rozhodování soutěžního práva v arbitrážní praxi takřka na denním pořádku. Tato diplomová práce nejprve shrnuje pozadí arbitrability protisoutěžních dohod a dále vybírá specifické praktické problémy, kterým musí rozhodci čelit při rozhodování sporů z těchto smluv. Nejprve otázku, zda jsou rozhodci povinni řešit problematiku rozporu dohod se soutěžními normami ze svého vlastního podnětu (ex officio), dále, zda vnitrostátní soudy členských států EU musí automaticky rušit rozhodčí nálezy, které by právo hospodářské soutěže porušovaly, a naposled, zda jsou rozhodci vůbec schopní kvalifikovaně složité otázky soutěžního práva rozhodovat a jak jim v tom veřejnoprávní orgány pro hospodářskou soutěž, na jejichž bedrech zejména leží uplatňování soutěžního práva, mohou pomoci. Tato práce se zajímá především o evropskou právní úpravu, ovšem v některých případech jde do českého právního řádu a k určitým jeho problémům se snaží navrhnout konkrétní řešení.
|
|
|
Arbitralita protisoutěžních dohod v právu Evropské unie
Pavelka, Tomáš ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Irský advokát a rozhodce James Bridgeman kdysi napsal, že soutěžní právo a arbitráž je střet dvou černých umění. Toto vnímání se v podstatě nezměnilo, i když dnes je rozhodování soutěžního práva v arbitrážní praxi takřka na denním pořádku. Tato diplomová práce nejprve shrnuje pozadí arbitrability protisoutěžních dohod a dále vybírá specifické praktické problémy, kterým musí rozhodci čelit při rozhodování sporů z těchto smluv. Nejprve otázku, zda jsou rozhodci povinni řešit problematiku rozporu dohod se soutěžními normami ze svého vlastního podnětu (ex officio), dále, zda vnitrostátní soudy členských států EU musí automaticky rušit rozhodčí nálezy, které by právo hospodářské soutěže porušovaly, a naposled, zda jsou rozhodci vůbec schopní kvalifikovaně složité otázky soutěžního práva rozhodovat a jak jim v tom veřejnoprávní orgány pro hospodářskou soutěž, na jejichž bedrech zejména leží uplatňování soutěžního práva, mohou pomoci. Tato práce se zajímá především o evropskou právní úpravu, ovšem v některých případech jde do českého právního řádu a k určitým jeho problémům se snaží navrhnout konkrétní řešení.
|
|
|
Dvojkolejnost právní úpravy dominantního postavení v soutěžním právu EU
Pavel, Jan ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Résumé Předkládaná práce se zabývá otázkou dvojkolejnosti dominantního postavení v evropském soutěžním právu. Cílem integračních snah při zakládání EU bylo vytvoření vnitřního trhu, zejm. celní unie. Aby bylo možné tohoto stavu dosáhnout, bylo nezbytné přijmout řadu integračních opatření a vytvořit právní rámec, resp. podmínky, za kterých by mohla hospodářská soutěž na vnitřním trhu efektivně fungovat. V této souvislosti byla přijata řada právních předpisů s platností pro celé území EU. V této práci je však analyzována v souvislosti s hospodářskou soutěží právní úprava dominantního postavení na trhu provedená jednak čl. 102 SFEU zakazujícím restriktivní praktiky podniků ve formě zneužívání dominantního postavení a dále také Nařízení 4064/89 a později Nařízení 139/2004 upravující kontrolu podnikových koncentrací. V případě obou právních úprav je zásadní otázkou "dominantní postavení" podniku na trhu, přičemž čl. 102 SFEU představuje kontrolu ex post, tj. vztahuje se až případné zneužití dominantního postavení a v tomto smyslu samo dominantní postavení není problémem a dále právní úprava kontroly podnikových koncentrací, která představuje ex ante kontrolu "dominantního postavení", resp. umožňuje zakázat spojení podniků, v jehož důsledku by došlo k získání nebo posílení dominantního postavení podniku na trhu...
|
|
|
Dvojkolejnost právní úpravy dominantního postavení v soutěžním právu EU
Pavel, Jan ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Résumé Předkládaná práce se zabývá otázkou dvojkolejnosti dominantního postavení v evropském soutěžním právu. Cílem integračních snah při zakládání EU bylo vytvoření vnitřního trhu, zejm. celní unie. Aby bylo možné tohoto stavu dosáhnout, bylo nezbytné přijmout řadu integračních opatření a vytvořit právní rámec, resp. podmínky, za kterých by mohla hospodářská soutěž na vnitřním trhu efektivně fungovat. V této souvislosti byla přijata řada právních předpisů s platností pro celé území EU. V této práci je však analyzována v souvislosti s hospodářskou soutěží právní úprava dominantního postavení na trhu provedená jednak čl. 102 SFEU zakazujícím restriktivní praktiky podniků ve formě zneužívání dominantního postavení a dále také Nařízení 4064/89 a později Nařízení 139/2004 upravující kontrolu podnikových koncentrací. V případě obou právních úprav je zásadní otázkou "dominantní postavení" podniku na trhu, přičemž čl. 102 SFEU představuje kontrolu ex post, tj. vztahuje se až případné zneužití dominantního postavení a v tomto smyslu samo dominantní postavení není problémem a dále právní úprava kontroly podnikových koncentrací, která představuje ex ante kontrolu "dominantního postavení", resp. umožňuje zakázat spojení podniků, v jehož důsledku by došlo k získání nebo posílení dominantního postavení podniku na trhu...
|
|
|
Pravomoci a postavení dozorových orgánů v právu hospodářské soutěže
Tomicová, Jana ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Vozáb, Jakub (oponent)
Práce je zaměřena na analýzu pravomocí a povinností Evropské komise a vnitrostátních soudů při prosazování pravidel hospodářské soutěže Společenství platných pro podniky stanovených ve článcích 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství, jejich historického vývoje i očekávaných změn. Stručně se zabývá rovněž vazbou mezi pravomocemi Komise a orgánů, zajišťujících prosazování soutěžního práva na vnitrostátní úrovni i jejich nejvýznamnějšími rozdíly, konkrétně problematikou trestněprávního postihu porušení kartelového práva.
|
host ::
RSS.