|
|
Aplikace edukačních a poradenských aktivit v praxi probačních úředníků
Čeňková, Sára ; Kříž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na aplikaci edukačních a poradenských aktivit v praxi probačních úředníků. Na probaci je nahlíženo jako na nástroj sociální andragogiky, jejíž praktické uplatnění je možné nalézt v institucích, které se zaměřují mimo jiné na socializaci a resocializaci jedinců jako jsou například pachatelé trestných činů. Cílem práce je analyzovat a charakterizovat edukační a poradenské aktivity, které vybraní probační úředníci používají při své práci s osobami propuštěnými z výkonu trestu odnětí svobody a identifikovat bariéry pro jejich využívání. Sekundárním cílem výzkumných zjištění je určit, jaké aktivity jsou podle vybraných probačních úředníků považovány za nejúčinnější v procesu integrace těchto osob do společnosti. Teoretická část práce se zprvu zabývá vymezením konceptu restorativní justice, programy restorativní justice, specifiky tohoto konceptu v České republice a ve vybraných zahraničních zemích. Následně je popsána činnost Probační a mediační služby jako specifické organizace prosazující koncept restorativní justice v České republice a spojující dvě stěžejní složky v této oblasti, a to probaci a mediaci. Pozornost je dále věnována významu probace a jejímu využití z hlediska andragogiky. Přiblíženi jsou aktéři probace, je definován výkon funkce probačního úředníka a...
|
|
|
Edukace matek v péči o dítě s dětskou mozkovou obrnou
KURÁŽOVÁ, Natálie
Tato bakalářská práce se zaobírá problematikou dětské mozkové obrny a edukací matek v péči o děti mající toto onemocnění. Práce je zaměřena na vnímání potřeb dítěte z pohledu matek a sester, dále pak i na edukační proces, který je uskutečněn mezi matkou dítěte s DMO a sestrou, která edukuje. Cílem práce bylo zjištění, jak matky a sestry vnímají potřeby dětí s dětskou mozkovou obrnou a jak probíhá edukace matky v péči tohoto specifického dětského pacienta. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části je popisované onemocnění dětské mozkové obrny jako celek čítající definici, příčiny, diagnostiku, forem, klasifikaci a léčbu. Dále je popsána ideální edukace sestrou a potřeby dítěte. V části praktické jsou zahrnuty výsledky, které byly získány pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a matkami dětí s DMO, zaznamenávaných diktafonem v mobilním zařízení a následně přepisovány k pozdější analýze a kategorizaci. Kategorizací vyšlo šest kategorií: Potřeby dítěte z pohledu sestry, Edukace matek, Sdělování diagnózy, Potřeby dítěte z pohledu matky, Edukace sestrou a Pomoc pro rodiny dětí s DMO. Kategorie byly následovně převedeny do schémat. Výzkumného procesu se zúčastnilo celkem šest matek dětí s DMO a šest sester, které se s dětmi s DMO již setkaly. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že pohled na dostačující edukaci mají matky a sestry odlišný. Matky chtějí individuálně přizpůsobenou edukaci i v péči po skončení hospitalizace, zatímco sestry považují za dostačující poskytnutí informací týkajících se pouze aktuálního problému, se kterým je dítě hospitalizováno. Proto je tato práce výborným podkladem k doplnění studia budoucích pediatrických sester. Práce slouží k prevenci negativních zkušeností matek z dob hospitalizace se svým dítětem způsobenou neefektivní a chybějící edukací.
|
|
|
Edukace matek sestrami o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost
BEŇOVÁ, Aneta
Úvod: Tato bakalářská práce se zabývá edukací matek o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost. Mateřské mléko je nejpřirozenější strava pro dítě v případě, že matka má správnou životosprávu. Rovněž obsahuje všechny podstatné vitamíny, živiny a minerální látky, které dítě potřebuje ke zdravému vývoji. Kojení je složitý proces a matky jsou propouštěny do domácího prostředí velmi brzy, tudíž je málo času na edukaci v rámci hospitalizace. Po propuštění z porodnice je předáván edukační proces o novorozenci dětské sestře a praktickému lékaři pro děti a dorost, který zahrnuje i kojení. Cílem edukace je, aby matka byla informována jak o teoretických poznatcích, tak i o vhodných praktických postupech o kojení. Cíle práce: Prvním cílem bylo zjistit, jak sestry u praktického lékaře pro děti a dorost edukují matky o kojení. Druhým cílem bylo zjistit, jak jsou matky spokojeny s edukací sestrou praktického lékaře pro děti a dorost. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry nejčastěji edukují matky slovní, praktickou a písemnou metodou. Matky jsou nejčastěji edukovány při preventivních prohlídkách dítěte, v kojeneckých poradnách anebo individuálně dle potřeby matky. Dále z výzkumu vyplynulo, že čtyři matky z jedenácti nebyly spokojeny s edukací. Poté z výzkumu vyplynulo, že reedukace matek, které mají druhé dítě chybí anebo je nedostačující, protože sestry předpokládají, že vše již umí, ale dvěma matkám to tak vyhovovalo. Vystačila jim poskytnutá jistota od sester. Jedna matka nebyla reedukována a další matka dvou dětí byla částečně reedukována. Dále z výzkumu vyplývá, že dvě prvorodičky byly spokojeny s edukací sestrou v oblasti kojení a další matka, která má první dítě svoji edukaci hodnotí jako dostačující. Závěr: Z našeho výzkumu vyplývá, že existují rozdíly v tvrzeních obou výzkumných skupin ohledně edukace matek sestrou u praktického lékaře pro děti a dorost. Tato záležitost by měla být nadále řešena, aby se předešlo negativním zkušenostem s edukací sestrou o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost, a aby více matek pokračovala v kojení po propuštění z nemocnice. Tato bakalářská práce může přispět ke zkvalitnění edukace matek sestrami o kojení u praktického lékaře pro děti a dorost a její výsledky budou prezentovány na konferenci Laktační ligy.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s diabetem mellitem I. typu
PETŘÍČKOVÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na péči dětských sester pracujících v diabetologických poradnách o děti s diabetem mellitem I. typu. V teoretické části byla popsána charakteristika onemocnění diabetu mellitu, jeho klasifikace, příčiny, příznaky, diagnostika, komplikace, léčba, a také specifické potřeby dětských pacientů s diagnózou diabetes mellitus I. typu. Prvním cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení současného stavu ošetřovatelské péče o dětské pacienty s diabetem mellitem I. typu. Druhým cílem bylo zjištění a identifikování specifických potřeby dětských pacientů s diabetem mellitem I. typu. Třetím cílem byl návrh pro zlepšení v ošetřovatelských postupech a strategií pro dětské pacienty s diabetem mellitem I. typu na základě zjištěných výsledků. Praktická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. K získávání dat byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen 9 sestrami, které pracují v Dětské nemocnici v Brně v diabetologických ambulancí s různou délkou praxe. Po doslovném přepsání rozhovorů s respondentkami byly výsledky analyzovány pomocí otevřeného kódování metodou tužka a papír a bylo stanoveno celkem sedm kategorií: Věk dětí s diabetem mellitem I. typu, Počáteční příznaky dětí s diabetem mellitem I. typu, Edukace, Porušení léčebného režimu, Zlepšení léčebného režimu, Omezení diabetem v osobním životě, Návštěva diabetologické poradny. Výsledky výzkumu jsou přehledně uvedeny v jednotlivých tabulkách a schématech empirické části této práce. Z výzkumného šetření vyplývá, že nejčastější věk dětí s diabetem mellitem I. typu je předškolní věk. Jako počáteční příznaky u dětí s diabetem mellitem I. typu respondentky nejčastěji uváděly časté močení, nadměrná žízeň, bolest břicha a nechutenství. Pouze jedna respondentka uvedla, že příznaky nesleduje. V rámci edukace respondentky nejvíce uváděly aplikaci inzulinu, dietní opatření a fyzickou aktivitu. Nejčastější porušení léčebného režimu vyplývá z neaplikování inzulinu a z nevhodného stravování. Většina respondentek uvedla, že děti s diabetem žádné omezení v osobním životě nemají. Návštěva diabetologické poradny podle nejčastějších odpovědí respondentek probíhá pravidelně jedenkrát za tři měsíce. Věřím, že výsledky této bakalářské práce by mohly být využity jako edukační materiál v diabetologických poradnách pro dětské pacienty k rozšíření informací o správném režimu a životosprávě.
|
|
|
Edukační role sestry pracující v primární péči
MARKOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá edukační rolí sestry pracující v primární péči. Edukace je výchova a vzdělávání jedince, jejíž cílem je změna jeho chování, postojů, jednání a názorů. Primární péče je komplexní a koordinovaná péče. Je souborem činností, které jsou zaměřeny převážně na prevenci, podporu zdraví, ale i na léčbu, ošetření a vyšetření. Na sestru v primární péči jsou kladeny vysoké nároky v oblasti správného a plynulého chodu ordinace, administrativy nebo provádění výkonů. Prvním cílem diplomové práce bylo zjistit, jakým způsobem sestry pracující v primární péči edukuji a motivují své pacienty ke změně životního stylu. Druhým cílem bylo zjistit v jakých oblastech nejčastěji sestra edukaci provádí. Praktická část je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor je tvořen dvanácti sestrami, které pracují v ordinacích praktických lékařů pro dospělé. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Sestrám bylo položeno 33 otázek, které byly zaměřeny na edukaci pacienta. Na základě rozhovorů a sesbíraných dat byly výsledky zpracovány otevřeným kódováním do šesti kategorií. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že se sestry pracující v primární péči nedrží žádného edukačního procesu ani nemají stanovený žádný edukační plán, spíše čerpají ze svých zkušeností. Bylo také zjištěno, že sestry nemají na pacienta dostatek času ani řádné edukační prostředí, ve kterém by mohly edukaci provádět. Dle výsledků bylo zjištěno, že sestry nejčastěji edukují pacienty o problematice diabetu mellitu, hypertenze, obezity, preventivního očkování nebo zvýšeného cholesterolu. Aktuálním problémem, k měsíci březnu 2024, kdy byl prováděn sběr dat, byla edukační činnost sester zaměřena na problematiku černého kašle. Na základě zjištěných výsledků je vytvořen podklad semináře pro sestry pracující v ordinacích praktických lékařů. Seminář je zaměřen na provádění efektivní edukace pacientů sestrou pracující v ordinaci praktického lékaře pro dospělé.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů po operaci varixů
ZAJÍCOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění dolních končetin a zaměřuje se na ošetřovatelskou péči o nemocného po operaci varixů. Snaží se zhodnotit informovanost pacientů, kteří podstoupili chirurgické odstranění varixů, o pooperačních režimových opatřeních a následně popisuje specifika péče po výkonu. Teoretická část se skládá z anatomie a fyziologie cév, kde se zaměřuje především na žíly dolních končetin. Dále pokračuje charakteristikou chronické žilní insuficience, na kterou navazuje hlavní téma, a to jsou varixy dolních končetin. U varixů se zabývá etiologií, příznaky, prevencí, rizikovými faktory a také diagnostikou tohoto onemocnění. Dále jsou v práci uvedeny možnosti a způsoby léčby, předoperační a pooperační péče u pacientů indikovaných k chirurgickému řešení. Výzkumná část je zaměřena na pooperační péči u pacientů po operaci varixů, na zhodnocení informovanosti pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Následně jsou popsána specifika ošetřovatelské péče u těchto pacientů. Cílem práce je zhodnotit informovanost pacientů po operaci varixů a popsat specifika ošetřovatelské péče o pacienty po operaci varixů. Výzkumné šetření probíhalo formou kvalitativní strategie pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Sběru dat se zúčastnilo dvanáct sester ze třech chirurgických oddělení různých nemocnic. Po získání informací bylo následně provedeno jejich zpracování. V závěru jsou popsána a porovnána specifika ošetřovatelské péče a je zhodnocena informovanost pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Z výsledků vyplývá, že specifika péče a způsoby edukace jsou poměrně individuální záležitostí, která se odvíjí od rozsahu výkonu, stavu a také věku pacienta. Ve vybraných nemocnicích byla zjištěna odlišná specifika a postupy v péči o pacienty po operaci varixů.
|
|
|
Informovanost pacientů před koronarografií
KVAČKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývala informovaností pacientů před koronarografií. Kardiovaskulární onemocnění jsou jednou z hlavních potíží dnešní populace. K rychlému a efektivnímu zhodnocení stavu koronárních tepen je využívána vyšetřovací metoda zvaná koronarografie. Je to invazivní metoda, díky které můžeme zobrazovat koronární tepny srdce a najít místa, jež jsou zúžená či uzavřená. Tato práce byla zaměřena na informovanost pacientů, kteří měli tento výkon podstoupit. Cílem této bakalářské práce bylo zmapování informovanosti pacientů před koronarografií. Zjistit, jak byly informace předávány a jaký měly vliv na pocit bezpečí pacienta. V teoretické části je náhled do získaných informací o koronarografickém vyšetření. Rozebírá se zde onemocnění koronárních tepen, na které navazuje kapitola o samotné koronarografii a ošetřovatelské péči. Poslední dvě kapitoly práce se zabývají edukací z pohledu sestry a informovaností pacienta s navazujícím informovaným souhlasem. Výzkum mé bakalářské práce byl zpracován kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl složen z dvaceti otázek. Výzkumný vzorek byl tvořen pacienty, kteří byli přijati ke koronarografii. Data, která byla získána, byla dále zpracována pomocí kódování a metody "tužka a papír". Z výsledného šetření bylo zjištěno, že pacienti jsou dostatečně informováni o koronarografii. Předávání informací lékařem či sestrou bylo pro pacienty efektivní. Pacienti byli dobře obeznámeni o koronarografii a jejich pocit bezpečí tímto vzrostl.
|
|
|
Problematika výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče
CAHOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče. Tato práce se v teoretické části zaměřuje na postup katetrizace, na správnou ošetřovatelskou péči o močový katetr, zmiňuje také nejčastější komplikace vzniklé z důsledku zavedení katetru. Dále se velká část zaměřuje na domácí péči a edukaci. Cílem bylo zmapovat výměnu permanentního močového katetru, dále také zjistit rozdíly při výměně v urologické ambulanci a v domácí péči, v neposlední řadě bylo cílem porovnat zkušenosti pacientů s oběma formami výměny. Byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Dotazovány byly čtyři sestry z domácí péče a čtyři sestry z urologické ambulance. Stejně tak čtyři pacienti z domácí péče a čtyři pacienti z urologické ambulance. Byly stanoveny tři cíle, ke každému byla zvolena jedna výzkumná otázka. Výzkumné otázky zjišťovali specifika při výměně katetru a ošetřovatelskou péči o močový katetr v urologické ambulanci i v domácí péči. Poslední výzkumná otázka zjišťovala role sester při tomto výkonu. Výsledky výzkumu ukazují rozdíl v pečlivosti sester. Sestry z urologické ambulance nedodržují dané zásady při katetrizaci močového měchýře. Edukace pacientů probíhá v urologické ambulanci i v domácí péči, ale sestry z domácí péče, edukují pacienty lépe a častěji než sestry z urologii. Edukace by se měla více zaměřit na pohyb s katetrem, aby se předcházelo komplikacím. Pacienti jsou spokojení z oběma formami výměny, ale je jasně vidět, že domácí péče je nejen pro pacienty, ale i pro nemocnice mnohem výhodnější a snazší. Výstupem práce je podklad pro zlepšení nedostatků při výkonu, ale také může sloužit jako motivace pro rozšiřování spolupráce mezi nemocnicí a domácí péči.
|
|
|
Problematika pádů seniorů ve zdravotnickém zařízení
BUCHOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku pádu seniorů ve zdravotnickém zařízení. Cílem této práce bylo zmapovat příčiny pádů seniorů. Dále bylo cílem zjistit rizikové faktory, popsat důsledky pádů a zjistit preventivní opatření sester v oblasti prevence pádů seniorů ve zdravotnickém zařízení. V teoretické části se popisuje stárnutí, poté jsou v teoretické části zmíněny geriatrické syndromy, různé příčiny pádů a rizikové faktory pádů. V další kapitole se popisuje prevence pádů, kde jsou zařazeny a popsány kompenzační pomůcky. V poslední kapitole se krátce popsala edukace pacienta ve zdravotnickém zařízení. V druhé části této práce se nachází část empirická. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu, metodou polostrukturovaného rozhovoru. V rámci výzkumu byly vytvořeny 2 rozhovory, kdy v jednom rozhovoru bylo vytvořeno 12 otázek, které byly určeny sestrám, a do druhého rozhovoru bylo vytvořeno 15 otázek, které byly určeny pro hospitalizované pacienty. Rozhovorů se účastnilo 7 dotazovaných sester a 7 hospitalizovaných pacientů. Data byla zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou tužka a papír. Vytvořeno bylo 5 kategorizačních skupin u dotazovaných sester a 4 kategorizační skupiny u hospitalizovaných pacientů. Z výsledků v empirické části vyplývá, že mezi nejčastější příčiny pádů se řadí, nevhodná obuv, mokrá podlaha, špatné osvětlení a špatné použití postranic (zábran). Do rizikových faktorů nejčastěji patří přidružená onemocnění pacientů, věk, změna prostředí, špatná dostupnost signalizačního zařízení a užívání medikace. Co se týká důsledků po pádu, nejčastěji se objevily hematomy, tržné rány a bolest. Preventivní opatření u sester jsou nejčastěji signalizační zařízení, madla v koupelnách, zábradlí na chodbách. Dále do preventivního opatření řadíme, vhodnou obuv, řádné osvětlení, nastavení lůžka, dále použití postranic (zábran).
|
|
|
Edukace diabetika po totální pankreatektomii
BAKOVÁ, Terezie
Tato bakalářská práce "Edukace diabetika po totální pankreatektomii" řeší ovlivnění kvality života pacientů, u nově vzniklého diabetu po totální pankreatektomii. Zároveň se zabývá procesem edukace všeobecnými a praktickými sestrami u těchto pacientů. Cílem práce bylo zmapovat edukaci pacientů po totální pankreatektomii. K dosažení cíle bylo využito kvalitativní šetření, prováděné pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory probíhaly s pěti pacienty po totální pankreatektomii a šesti sestrami, které edukují tyto pacienty. Byly stanoveny tři výzkumné otázky, pro zodpovězení tohoto cíle. Otázky zjišťovaly, jak probíhá edukace praktickými a všeobecnými sestrami u pacientů po totální pankreatektomii. Dále zjišťovaly, k jakým omezením dochází u pacientů po provedeném výkonu. Rovněž byly zjišťovány problémy, se kterými se pacienti setkávají při dodržování léčebného režimu. Výsledky výzkumného šetření poukazují na to, že sestry nejčastěji provádí edukaci individuální formou, a shodují se na tématech která zařazují do edukace. Edukace probíhá zejména v oblasti aplikace inzulínu, selfmonitoringu a prevenci komplikací. Výsledky dalších dat poukazují, že aplikace inzulínu, dodržování dietních opatření a výkyvy hladiny glykemie jsou nejčastějšími problémy v dodržování léčebného režimu u pacientů. Za největší omezení jsou považovány zažívací obtíže, únava, změny ve stravovacích návycích a omezení sociálního života. V rámci výzkumného šetření se dále zjistilo, že nejsou k dispozici žádné letáky, zaměřené pro pacienty po totální pankreatektomii. Výsledky bakalářská práce mohou posloužit budoucím pacientům před provedením totální pankreatektomie, k poskytnutí informací o následcích a ovlivnění kvality života tímto výkonem. Také by mohly informovat praktické a všeobecné sestry o problémech a nedostatcích, které pacienti pociťují po totální pankreatektomii, a mohly by pozitivně ovlivnit edukaci v těchto oblastech.
|
host ::
RSS.