|
|
Bobrovití (Castoridae, Mammalia) ze spodnomiocénní (MN 3) lokality Ahníkov
Šmejkal, Roman ; Čermák, Stanislav (vedoucí práce) ; Mazuch, Martin (oponent)
Bobři patří do čeledi Castoridae - jedná se o velké hlodavce, charakterizovaných robustní lebkou sciuromorfního typu, sciurognátní mandibulou, chrupem s tendencí k hypsodontii a incisivy uniseriální mikrostrukturou. Cílem práce je detailní morfometrická analýza fosilního materiálu bobrů ze spodního miocénu (MN 3a) z lokality Ahníkov I, II v České republice. V rozmanitém materiálu, který obsahuje celkem 388 fragmentárních vzorků, všechny náleží rodu Steneofiber, byly rozlišeny dva odlišné taxony, které jsou zde přiřazeny druhům - Steneofiber eseri (větší forma) a Steneofiber aff. dehmi (menší forma). Byla projednána jejich taxonomie, systematika a předpokládaná pozice v rámci existujících fylogenetických modelů. Klíčová slova: Castoridae, Steneofiber, Česká republika, Ahníkov, MN 3, spodní miocén.
|
|
|
Palaeoekologie interakcí rostlin a členovců ze spodního miocénu mostecké pánve v severních Čechách
Knor, Stanislav
Cévnaté rostliny se spolu s hmyzem podílí značnou měrou na vytváření druhové rozmanitosti suchozemských ekosystémů, přičemž jejich vzájemné interakce konstituují velmi komplexní a složitou síť trofických vztahů. Jejich počátek lze vysledovat hluboko do minulosti, do doby před více než 400 milióny lety. Výzkum těchto na změny okolního prostředí mnohdy velmi citlivých asociací však stojí v Evropě teprve na samém počátku. K jeho významnějšímu rozvoji dochází až v několika málo posledních desetiletích. Jedněmi z nejbohatších paleobotanických nalezišť jsou lokality ze spodního miocénu mostecké pánve, zejména fosiliferní vrstvy hnědouhelného dolu Bílina. Období miocénu je nejen v Evropě charakterizováno rozsáhlými paleogeografickými a paleoklimatologickými změnami, ovlivňujícími rozvoj tehdejší bioty. Tato studie je první, která se zaměřila na soubor kompresních fosílií listů dvouděložných rostlin z hlediska přítomnosti dokladů působení herbivorů z řad hmyzu i ostatních členovců. Jejím cílem je nahlédnout do unikátního prostředí neogénních sladkovodních a mokřadních ekosystémů zorným úhlem měnící se dynamiky vztahů hmyzích herbivorů a jejich rostlinných hostitelů. Zkoumané fosiliferní vrstvy nadloží uhelné sloje jsou reprezentovány celkem třemi ze sedimentologického hlediska odlišnými horizonty...
|
|
|
Bobrovití (Castoridae, Mammalia) ze spodnomiocénní (MN 3) lokality Ahníkov
Šmejkal, Roman ; Čermák, Stanislav (vedoucí práce) ; Mazuch, Martin (oponent)
Bobři patří do čeledi Castoridae - jedná se o velké hlodavce, charakterizovaných robustní lebkou sciuromorfního typu, sciurognátní mandibulou, chrupem s tendencí k hypsodontii a incisivy uniseriální mikrostrukturou. Cílem práce je detailní morfometrická analýza fosilního materiálu bobrů ze spodního miocénu (MN 3a) z lokality Ahníkov I, II v České republice. V rozmanitém materiálu, který obsahuje celkem 388 fragmentárních vzorků, všechny náleží rodu Steneofiber, byly rozlišeny dva odlišné taxony, které jsou zde přiřazeny druhům - Steneofiber eseri (větší forma) a Steneofiber aff. dehmi (menší forma). Byla projednána jejich taxonomie, systematika a předpokládaná pozice v rámci existujících fylogenetických modelů. Klíčová slova: Castoridae, Steneofiber, Česká republika, Ahníkov, MN 3, spodní miocén.
|
|
|
Palaeoekologie interakcí rostlin a členovců ze spodního miocénu mostecké pánve v severních Čechách
Knor, Stanislav
Cévnaté rostliny se spolu s hmyzem podílí značnou měrou na vytváření druhové rozmanitosti suchozemských ekosystémů, přičemž jejich vzájemné interakce konstituují velmi komplexní a složitou síť trofických vztahů. Jejich počátek lze vysledovat hluboko do minulosti, do doby před více než 400 milióny lety. Výzkum těchto na změny okolního prostředí mnohdy velmi citlivých asociací však stojí v Evropě teprve na samém počátku. K jeho významnějšímu rozvoji dochází až v několika málo posledních desetiletích. Jedněmi z nejbohatších paleobotanických nalezišť jsou lokality ze spodního miocénu mostecké pánve, zejména fosiliferní vrstvy hnědouhelného dolu Bílina. Období miocénu je nejen v Evropě charakterizováno rozsáhlými paleogeografickými a paleoklimatologickými změnami, ovlivňujícími rozvoj tehdejší bioty. Tato studie je první, která se zaměřila na soubor kompresních fosílií listů dvouděložných rostlin z hlediska přítomnosti dokladů působení herbivorů z řad hmyzu i ostatních členovců. Jejím cílem je nahlédnout do unikátního prostředí neogénních sladkovodních a mokřadních ekosystémů zorným úhlem měnící se dynamiky vztahů hmyzích herbivorů a jejich rostlinných hostitelů. Zkoumané fosiliferní vrstvy nadloží uhelné sloje jsou reprezentovány celkem třemi ze sedimentologického hlediska odlišnými horizonty...
|
|
|
Palaeoekologie interakcí rostlin a členovců ze spodního miocénu mostecké pánve v severních Čechách
Knor, Stanislav ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent)
Cévnaté rostliny se spolu s hmyzem podílí značnou měrou na vytváření druhové rozmanitosti suchozemských ekosystémů, přičemž jejich vzájemné interakce konstituují velmi komplexní a složitou síť trofických vztahů. Jejich počátek lze vysledovat hluboko do minulosti, do doby před více než 400 milióny lety. Výzkum těchto na změny okolního prostředí mnohdy velmi citlivých asociací však stojí v Evropě teprve na samém počátku. K jeho významnějšímu rozvoji dochází až v několika málo posledních desetiletích. Jedněmi z nejbohatších paleobotanických nalezišť jsou lokality ze spodního miocénu mostecké pánve, zejména fosiliferní vrstvy hnědouhelného dolu Bílina. Období miocénu je nejen v Evropě charakterizováno rozsáhlými paleogeografickými a paleoklimatologickými změnami, ovlivňujícími rozvoj tehdejší bioty. Tato studie je první, která se zaměřila na soubor kompresních fosílií listů dvouděložných rostlin z hlediska přítomnosti dokladů působení herbivorů z řad hmyzu i ostatních členovců. Jejím cílem je nahlédnout do unikátního prostředí neogénních sladkovodních a mokřadních ekosystémů zorným úhlem měnící se dynamiky vztahů hmyzích herbivorů a jejich rostlinných hostitelů. Zkoumané fosiliferní vrstvy nadloží uhelné sloje jsou reprezentovány celkem třemi ze sedimentologického hlediska odlišnými horizonty...
|
host ::
RSS.