|
|
Tři chrámové skladby z přelomu 18. a 19. století z kůru kostela sv. Víta v Českém Krumlově
MENTOVÁ, Tereza
Tématem bakalářské práce jsou tři skladby z druhé poloviny 18. století, které se dochovaly na kůru kostela sv. Víta v Českém Krumlově. Žánrem se jedná o moteta. Hlavním cílem této práce je zpracování těchto skladeb, což zahrnuje jejich spartaci z rukopisných vokálních a instrumentálních hlasů, digitální vysazení partitury, kritický aparát, formální popis a zasazení skladeb do kontextu barokní a klasicistní duchovní hudby. Dalším cílem je zjistit, zda se skladby nenacházejí také v jiných sbírkách a zda jde u anonymně dochovaných skladeb zjistit jejich autory. Proto je součástí práce také kapitola o organizaci RISM, která zahrnuje i Katalog RISM, kde lze vyhledat chybějící informace o skladbách. Partitura skladeb byla digitálně vysázena v notačním programu MuseScore4. Při přepisu skladeb se objevily různé nedostatky (absence posuvek, nesprávná intonace, chybějící takty). Pro hledání autorů anonymních skladeb byl použit soupis hudebních pramenů RISM. Podařilo se ke dvěma skladbám přiřadit autory, jejichž životopisy i díla jsou součástí této práce. Autorem skladby Kommet ihr Hierten je rakouský skladatel a kněz Franz Josef Aumann (1728-1797). Autorem moteta Si consistant je český skladatel Augustin Šenkýř (1736-1796).
|
|
|
Sborový zpěv jako možnost aktivního trávení volného času v Jindřichově Hradci
SVOBODOVÁ, Vladimíra
Bakalářská práce se zabývá sborovým zpěvem jako možnou volnočasovou aktivitou v Jindřichově Hradci. Teoreticky popisuje volný čas a jeho využití, počátky duchovní a světské hudby. Charakterizuje pěvecké sbory, zpěvný hlas a roli sbormistra. Dále práce popisuje pěvecké sbory v Jindřichově Hradci, jako možnou volnočasovou aktivitu. Zabývá se jejich historií, současnou činností, sbormistry, sboristy a zpěvným repertoárem konkrétních pěveckých sborů. V práci je také zmíněn přínos sborového zpěvu.
|
|
|
Tři moteta z 18. století z kůru kostela sv. Víta v Českém Krumlově
GONDEKOVÁ, Tereza
Hlavním tématem bakalářské práce jsou tři skladby z druhé poloviny 18. století z kůru kostela sv. Víta v Českém Krumlově. Jedná se o vokálně instrumentální duchovní hudbu určenou pro provozování během svátečních bohoslužeb, většinou v rámci mešního propria na místě části ofertorium. Všechny tři skladby patří k žánru moteta. Autorem dvou motet je Jan Lohelius Oehlschägel (1724-1788), skladatel spjatý většinu svého života se strahovským klášterem v Praze. Autorem třetího je Carl Ditters z Dittersdorfu (1739-1799), významný skladatel vídeňského původu, který také značnou část svého života prožil v našich zemích. Skladby jsou zpřístupněny v digitalizované edici, jejíž součástí je kritický aparát. Skladby jsou zasazeny do kontextu života a díla svých autorů a do souvislostí chrámové hudby v 18. století v Čechách a konkrétně v Českém Krumlově.
|
|
|
Duchovní písně a jejich vliv na křesťanskou výchovu v církevních mateřských školách
Veselá, Jana ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Selčanová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá duchovní hudbou v církevních mateřských školách. Na začátku teoretické části je zmiňovaná historie předškolních institucí a historie hudby v církevním školství. V bakalářské práci se objevuje také zmínka o české beletrii, v níž se promítá vztah dítěte k hudbě v církevních vzdělávacích institucích. Jedna z kapitol se věnuje obecným informacím o současných církevních mateřských školách, část je věnovaná využití duchovních písní v CMŠ. Poslední kapitola teoretické části pojednává o pedagogice Franze Ketta. Cílem této bakalářské práce je zodpovědět výzkumné otázky, které se zabývají využitím duchovních písní v současných církevních MŠ, rozšířením pedagogiky Franze Ketta a komparací s obhájenou bakalářskou prací Lucie Drahokoupilové. Výzkum probíhal metodou dotazníkového šetření. Díky odpovědím z dotazníků mohly být zodpovězeny výzkumné otázky, jež jsou shrnuty v poslední kapitole. KLÍČOVÁ SLOVA Duchovní hudba, církevní mateřské školy, děti, pedagogika Franze Ketta, duchovní dětské zpěvníky
|
|
|
Analýza vybraných sborových skladeb Jakuba Jana Ryby
Křivková, Ludmila ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Procházka, Karel Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Analýza vybraných sborových skladeb Jakuba Jana Ryby se zabývá především jeho duchovní tvorbou. V úvodní kapitole je stručně popsána Rybova cesta k hudbě a skladatelské činnosti, text se přitom opírá také o vlastní životopis Rybův, který byl vydán v roce 2005 pod názvem Můj život a hudba. Diplomová práce pojednává o dochovaném autografickém seznamu jeho tvorby z roku 1801, dále pak o autografickém fragmentu incipitového katalogu skladeb z let 1774 až 1796, kde je mimo jiné incipit České mše vánoční ,,Hej, mistře!" s datací 1795. Oba seznamy byly porovnány se dvěma elektronickými databázemi hudebních děl: s katalogem hudebněhistorického oddělení Národního muzea - Českého muzea hudby a notovým incipitovým katalogem Národní knihovny České republiky. Diplomová práce tyto elektronické databáze dále porovnává s tematickým katalogem, který je součástí monografie Jakub Jan Ryba, vydané v roce 1963. Předmětem zájmu jsou také počty autografů i opisů a tisky děl Jakuba Jana Ryby od počátku 19. století až do dnešní doby. Vzhledem k výsledkům bádání musíme prohlásit, že bylo prokázáno, že do dnešní doby se z Rybova díla zachovala jen část, neboť sám Ryba již v roce 1801 uvádí 1083 skladeb duchovních i světských, ale tematický katalog, vytvořený Janem Němečkem, uvádí pouze 559 incipitů...
|
|
|
Sborová tvorba Jana Bernátka
Glaserová, Iva ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Práce pojednává o osobnosti a skladatelské činnosti současného českého skladatele Jana Bernátka. V základních bodech je představen život skladatele a jeho profesní dráha, značná část práce je věnována kompozicím autora se zaměřením na díla určená pro pěvecká tělesa. Z kompletního seznamu všech sborových skladeb autora byla vybrána zásadní díla, která jsou představena v hlubším rozsahu. Nejvíce prostoru je věnováno duchovní skladbě Missa brevis a folklornímu cyklu Mezi dvěma vinohrady. Hudební rozbory těchto kompozic obsahují kompletní textovou předlohu a jsou doplněny notovými ukázkami. Součástí práce jsou také partitury uvedených dvou děl. Na základě podrobných analýz patnácti děl jsme se pokusili vystihnout charakteristické rysy Bernátkovy tvorby a specifikovat jeho skladebné techniky. Samostatná kapitola je také věnována jeho skladatelským úspěchům a oceněním.
|
|
| |
|
|
Srovnávací analýza interpretací Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha
Kyjovská, Alžběta ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je srovnání vybraných interpretací Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha. Analýze předchází pojednání o Bachově životě a díle. Třetí kapitola pokračuje krátkým rozborem libreta, obsazení a dobových provedení Janových pašijí. Závěrečnou kapitolu naplňují interpretační rozbory vybraných nahrávek Bachových Janových pašijí - Karl Richter (1970), Nikolaus Harnoncourt (1985), Masaaki Suzuki (2000) a Raphaël Pichon (2013). Cílem je poukázat na základní vývojové trendy interpretace Bachovské hudby v posledních padesáti let. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ordinarium Karla Břízy se zaměřením na chyby v interpretaci v pražských kostelích
Churáčková, Alžběta ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Ústředním tématem bakalářské práce je rozbor Ordinaria Karla Břízy. Analýze předchází pojednání o Břízově životě a dílu. V části Mešní ordinarium pokračujeme krátkým historicko-teologickým výkladem textů ordinaria. Vlastní analýza je tvořena rozborem jednotlivých hudebních složek. Závěrečnou kapitolu naplňují interpretační rozbory nahrávek Břízova Ordinaria z pražských kostelů. Cílem je upozornit na některé opakující se chyby, zjistit zda varhaníci dodržují předepsaný doprovod a zhodnotit hudební úroveň pražských farností.
|
|
|
Ivan Kurz a jeho skladatelská a pedagogická činnost
Lochovský, Martin ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
Autor této práce se snaží o vytvoření souhrnného portrétu současného českého skladatele a pedagoga Ivana Kurze se zaměřením na jeho skladatelskou a pedagogickou činnost. Cílem práce je zjistit, ucelit a poskytnout informace, které by dále svou částí pomohly při analýze české hudební tvorby konce 20. století a současnosti jak pro účely vědecké, tak pro účely didaktické. Mimoto vyzdvihne Ivana Kurze jako významnou osobnost moderní a současné české hudební scény. Práce se na začátku věnuje životopisu Ivana Kurze, dále se pak přesouvá k jeho dílu. Jeho skladatelská tvorba, která se stylově vyznačuje též postmoderním ideálem syntézy hudebních vyjadřovacích prostředků, zahrnuje především náměty duchovní a filozofické. Kurzova skladatelská činnost je bohatá a obsahuje celou řadu děl, např. symfonie, orchestrální skladby, sbory, kantáty, oratoria, komorní skladby, sonáty, melodram a další. Tyto jsou stručně popsány a je rovněž uvedeno jejich provedení a dostupné materiály v knihovnách. Práce též zmiňuje Kurzovu důležitou práci v oblasti filmové a scénické hudby v rámci jeho kooperace s význačnými českými režiséry. Z pedagogického hlediska tato práce stručně rozebírá díla pro zobcovou flétnu a dětské sbory, které mají souvislost s hudebním rozvojem dětí. Závěrečná část práce je věnována Kurzově pedagogické...
|
host ::
RSS.