Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.03 vteřin. 
Aktivní filtry a jejich transformace na diferenční struktury
Bečková, Zuzana ; Herencsár, Norbert (oponent) ; Vrba, Kamil (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá transformací nediferenčních aktivních filtrů pracujících v proudovém, napěťovém a smíšeném módu na plně diferenční struktury. Obsahuje stručný teoretický úvod do problematiky kmitočtových filtrů, základní popis grafů signálových toků a shrnutí učiva, které je nezbytné ovládat pro návrh kmitočtových filtrů pomocí grafů signálových toků. Uvádí aktivní prvky použité v navržených filtrech. Praktická část obsahuje pět nediferenčních zapojení (jedno známé zapojení, čtyři nově navržené pomocí grafů signálových toků) jejich transformaci na plně diferenční podobu a výsledky simulací v programu OrCAD či SNAP.
Návrh plně diferenčních kmitočtových filtrů s proudovými aktivními prvky za pomoci metody grafu signálových toků
Štork, Petr ; Jeřábek, Jan (oponent) ; Langhammer, Lukáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem kmitočtových filtrů pracujících v proudovém, plně diferenčním módu, a to za pomocí grafů signálových toků. První část práce je zaměřena na obecný popis kmitočtových filtrů, jejich funkci a rozdělení. V další části práce jsou popisovány aktivní prvky, jenž tvoří tyto kmitočtové filtry, jako jsou více-výstupové proudové sledovače (MO-CF), dvou či více-výstupové transkonduktanční zesilovače (BOTA, MOTA) a digitálně řiditelné diferenční proudové zesilovače (DACA). Dále je teoreticky probírána problematika a různé způsoby návrhu těchto filtrů. Ve zbývající části práce je podrobně popsáno šest navržených zapojení kmitočtových filtrů, které jsou pomocí takzvaného zrcadlení pasivních prvků převedeny na diferenční zapojení. Uvedeny jsou výpočty pasivních součástek a výsledky simulací, kde jsou porovnávány nediferenční a diferenční varianty těchto navržených kmitočtových filtrů. Nakonec jsou vybrány některé varianty návrhů, které byly zrealizovány, následně odměřeny a porovnány zejména mezi sebou a také se simulovanými výsledky.
Analogové elektronické emulátory obvodů neceločíselného řádu
Kubát, Pavel ; Langhammer, Lukáš (oponent) ; Dvořák, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou obvodů neceločíselných řádů. V první části je pojednáno o této problematice, dále byly uvedeny jednotlivé metody návrhů a typy obvodů, které lze v praxi využít. Následující kapitola popisuje použité aktivní prvky v této diplomové práci. V následující kapitole byl uveden praktický postup návrhu konvertorů impedance a následná implementace prvků s neceločíselným řádem do obvodů. Tyto struktury s neceločíselným řádem byly implementovány do kmitočtového filtru s neceločíselným řádem. V praktické části také byly provedeny parazitní analýza a stabilita kmitočtového filtru s fraktálním řádem.
Proudový zesilovač v diferenčních kmitočtových filtrech
Bokůvka, Tomáš ; Kubánek, David (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na výběr a analýzu vhodných existujících zapojení kmitočtových filtrů pracujících v proudovém módu. V první části práce jsou obecně popsány kmitočtové filtry z hlediska principu funkce a rozdělení. Navazující text pojednává o problematice aktivních prvků, které jsou základem konstrukce uvedených zapojení. Jádro každého obvodu je tvořeno digitálně řiditelným proudovým zesilovačem DACA (digitally adjustable current amplifier), který umožňuje měnit hodnotu jeho zesílení. Další používané aktivní prvky jsou univerzální proudový konvejor UCC (universal curret conveyor), dvouvýstupový a vícevýstupový proudový konvejor DO-CF (dual-output current follower) a MO-CF (multi-output current follower), operační transkonduktanční zesilovač OTA (operational transconductance amplifier) a dvouvýstupový transkonduktanční zesilovač BOTA (balanced-output transconductance amplifier). Ve zbývající části práce jsou pak podrobně popsána čtyři vybraná zapojení kmitočtových filtrů. Jsou zde uvedeny výpočty pasivních součástek a výsledky simulací. Pro experimentální ověření jsou pak dále zvolena dvě plně diferenční zapojení. Zakončení práce je věnováno shrnutí výsledků měření těchto dvou filtrů.
Plně diferenční kmitočtové filtry s řiditelným aktivním prvky
Zapletal, Miroslav ; Polák, Josef (oponent) ; Langhammer, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá plně diferenčními kmitočtovými filtry, které pracující v proudovém módu a jejich řiditelnost je umožněna aktivními prvky. V první části práce se budeme zabývat teoretickým rozborem kmitočtových filtrů, popisem aktivních prvků a bližším přiblížením metody pro návrh filtrů. Druhá část se dále zabývá vlastním návrhem kmitočtových filtrů pomocí metody grafů signálových toků, převedením nediferenčních zapojení na zapojení diferenční a srovnáním výsledků takto navržených filtrů. V třetí části bude zhotoven takto navržený filtr, odměřen v laboratořích VUT pro ověření jeho funkčnosti a v poslední řadě dojde ke srovnání výsledků reálně naměřených hodnot diferenčního a nediferenčního zapojení. Poslední části práce je závěr, v kterém je provedeno zhodnocení celé práce.
Aplikační možnosti řiditelného proudového zesilovače
Bradáč, Josef ; Koton, Jaroslav (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá aplikačním využitím digitálně řízeného proudového zesilovače DACA (Digitally Adjustable Current Amplifer), který byl vyvinut na Ústavu Telekomunikací FEKT VUT v Brně ve spolupráci s firmou ON Semiconductor v roce 2010. V úvodu je nastíněna problematika aktivních filtrů a oscilátorů. Dále charakteristika aktivních proudových prvků, kromě DACA ještě proudový konvejor UCC (Universal Current Conveyor), proudové sledovače DO-CF (Dual-Output Current Follower), MO-CF (Multiple-Output Current Follower) a FD-CF (Fully Diferential Current Follower) a transkonduktanční operační zesilovače BOTA (Balanced-Output Operational Transconductance Amplifer) a MOTA (Multiple-Output Operational Transconductance Amplifier). Následuje teorie sestavování obvodů pomocí Grafů signálových toků, pomocí níž jsou navrženy a simulovány filtrační obvody s řízením mezního kmitočtu nebo činitele jakosti. Poté návrh a simulace oscilátoru s pomocným obvodem AGC pro řízení oscilačního kmitočtu. Simulace jsou prováděny jak s ideálními modely, tak s modely, které zahrnují některé reálné vlastnosti. Závěr této práce se věnuje návrhu desky plošného spoje pro jeden vybraný filtrační obvod, realizaci a měření.
Diferenční kmitočtové filtry neceločíselného řádu
Zapletal, Miroslav ; Dvořák, Jan (oponent) ; Langhammer, Lukáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá diferenčními a nediferenčními neceločíselnými kmitočtovými filtry za použití aktivních součástek. Je tu popsán návrh neceločíselných diferenčních filtrů z neceločíselných nediferenčních filtrů. Jejich realizace v programu OrCad a simulace. První část práce se bude zabývat teoretickým rozborem kmitočtových filtrů, aktivních součástek a neceločíselných filtrů. V druhé části pak budou filtry navrženy a simulovány v programu OrCad. V další části budou srovnány výsledků simulací diferenčního a nediferenčního zapojení. Následující část práce se zabývá praktickou realizací a experimentálním měřením diferenčního neceločíselného filtru a srovnáním výsledků se simulacemi a nediferenčním zapojením. V poslední části práce je závěr, ve kterém bude provedeno zhodnocení výsledků.
Filtrační struktury obsahující prvky fraktálního řádu
Kubát, Pavel ; Kubánek, David (oponent) ; Dvořák, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou kmitočtových filtrů s neceločíselným řádem. V první části této práce je přiblížení a základní rozdělení kmitočtových filtrů, na kterou navazuje část, která se zabývá problematikou neceločíselných kmitočtových filtrů a jejich možnou realizovatelností. V následující kapitole jsou stručně popsány aktivní prvky, které byly použity pro návrh kmitočtového filtru. Poslední kapitolou zajímající se o teoretickou část je kapitola metody návrhu kmitočtových filtrů, tato kapitola se zajímá a stručně popisuje metodu grafů signálových toků. Další částí této práce je praktická část, kde je popsán samotný návrh a následnými simulacemi kmitočtového filtru s neceločíselným řádem. Poslední část je věnována praktické realizaci a měření obvodu.
Analogové elektronické emulátory obvodů neceločíselného řádu
Kubát, Pavel ; Langhammer, Lukáš (oponent) ; Dvořák, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou obvodů neceločíselných řádů. V první části je pojednáno o této problematice, dále byly uvedeny jednotlivé metody návrhů a typy obvodů, které lze v praxi využít. Následující kapitola popisuje použité aktivní prvky v této diplomové práci. V následující kapitole byl uveden praktický postup návrhu konvertorů impedance a následná implementace prvků s neceločíselným řádem do obvodů. Tyto struktury s neceločíselným řádem byly implementovány do kmitočtového filtru s neceločíselným řádem. V praktické části také byly provedeny parazitní analýza a stabilita kmitočtového filtru s fraktálním řádem.
Filtrační struktury obsahující prvky fraktálního řádu
Kubát, Pavel ; Kubánek, David (oponent) ; Dvořák, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou kmitočtových filtrů s neceločíselným řádem. V první části této práce je přiblížení a základní rozdělení kmitočtových filtrů, na kterou navazuje část, která se zabývá problematikou neceločíselných kmitočtových filtrů a jejich možnou realizovatelností. V následující kapitole jsou stručně popsány aktivní prvky, které byly použity pro návrh kmitočtového filtru. Poslední kapitolou zajímající se o teoretickou část je kapitola metody návrhu kmitočtových filtrů, tato kapitola se zajímá a stručně popisuje metodu grafů signálových toků. Další částí této práce je praktická část, kde je popsán samotný návrh a následnými simulacemi kmitočtového filtru s neceločíselným řádem. Poslední část je věnována praktické realizaci a měření obvodu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.