Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Technologie pěstování a hnojení ječmene (Hordeum) s cílem maximální kvality produktu a jeho využití pro výrobu doplňku stravy "zeleného ječmene"
DARDOVÁ, Magdaléna
Cílem bakalářské práce bylo studium technologie pěstování a hnojení ječmene (Hordeum) pro výrobu doplňku stravy "zeleného ječmene". Hlavními účinnými látkami v zeleném ječmeni jsou enzymy superoxid dismutáza, kataláza, peroxidáza, transhydrogenáza a cytochrom oxidáza. Dalšími látkami jsou flavonoidy saponarin, glykosylisovitexin a lutonarin. Vypracováním rešerše byla zjišťována nejlepší technologie pěstování a hnojení zeleného ječmene. Nejvíce látek obsahuje ječmen pěstovaný v ekologickém zemědělství. Naopak tento ječmen má vyšší obsah dusičnanů v důsledku výhradního používání statkových hnojiv, která jsou dusíkato-draselná, a v takovém systému je fosfor faktorem v minimu. Podle Liebigova zákona dusík, který není v harmonickém poměru k prvku v minimu, není rostlina schopna transformovat na dusík organických látek. Z nutričního hlediska se jeví nejvýhodnější ekologické pěstování ječmene na vyschlých sladkovodních jezerech v USA. Půda v těchto oblastech obsahuje dostatek živin pro ječmen, což je dobrým předpokladem pro kvalitní výrobky. Pokud by se zelený ječmen pěstoval v České republice, bylo by nejvhodnější pěstování konvenčním způsobem. Půdy jsou zde chudé na živiny, a tak by pouze statková hnojiva nebyla dostačující. Ke zvýšení účinných látek je vhodné použít některý z několika druhů elicitorů. Nejvhodnější odrůdou by byla odrůda sladovnického ječmene Sebastian, která obsahuje nejvíce účinných látek.
Druhová identifikace korovnic (\kur{Adelgidae}) na základě molekulárních markerů
VĚCHTOVÁ, Pavlína
Byly testovány čtyři molekulární markery (jaderné ITS a EF1 alfa a mitochondriální AT-Rich a COI) pro možnost jejich využití při druhové identifikaci vybraných druhů čeledi Adelgidae. Úspěšně se podařilo naamplifikovat a osekvenovat markery COI a EF1 alfa. Sekvence těchto dvou markerů byly použity pro rekonstrukci dendrogramů metodou Minimum Evolution a modelem Kimura 2-Parameter. Porovnáním dendrogramů s předpoklady založenými na morfologii a biologii korovnic potvrdilo schopnost vybraných markerů věrohodně rozlišit taxonomické vztahy v rámci Adelgidae, nicméně bude třeba pokračovat v testování a vybrat další markery pro přesnější rozlišení sesterských druhů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.