|
|
Komprese záznamů o IP tocích
Kaščák, Andrej ; Kajan, Michal (oponent) ; Žádník, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o problémech komprese toků v síťových zařízeních. Od řešení se očekává úspora paměti toků a ulehčení zpracování síťového provozu. V úvodu jsou popsány protokoly sloužící pro ukládání a manipulaci s daty, následuje rozprava o možnostech současných kompresních metod. V další části je podrobná analýza zdrojových dat, která odhaluje jejich strukturu a složení. Přináší užitečné poznatky, které jsou dále použity při testování, zkoumání možností a využití existujících kompresních metod při kompresi toků. Práce posléze experimentuje se ztrátovou kompresí, kde na základě výsledků testů, dojde k popsání nového přístupu komprese založeného na ztrátové kompresi a klustrování toků. Závěrečná část práce obsahuje zhodnocení této metody a celkovou sumarizaci práce s nabídnutými návrhy možného pokračování vývoje v této problematice.
|
|
|
Bicí automat pro hudebníky
Spáčil, Tomáš ; Fedra, Zbyněk (oponent) ; Povalač, Aleš (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvoření funkčního prototypu bicího automatu s generováním zvuku pomocí mikrokontroléru. Úvod práce je věnován obecnému bicímu automatu a rozborem jeho jednotlivých částí, samotného principu a základních pracovních režimů. Následující kapitola se zabývá principem zpracování digitálního signálu a generováním zvuku pomocí mikrokontroléru. Část této kapitoly se zaměřuje také na mixování s využitím kompresních metod. Jádrem práce je návrh vlastní blokové struktury a celkového schématu bicího automatu s popisem jednotlivých částí. Následuje jeho rozbor a realizace, jak po stránce teoretické tak praktické. Jedná se převážně o prezentace a popis důležitých částí kódu firmwaru, návrh DPS a dalších technických dokumentací potřebných pro výrobu finálního prototypu. Závěr obsahuje shrnutí dosažených výsledků, jejich prezentaci a diskuzi.
|
|
|
Komprese signálů EKG nasnímaných pomocí mobilního zařízení
Had, Filip ; Vítek, Martin (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Komprese signálů je nezbytnou součástí pro snímání EKG, z důvodu poměrně velkého objemu dat, která je nutno především bezdrátově posílat na analýzu. Právě kvůli bezdrátovému odesílání je nutné objem dat co nejvíce minimalizovat. K minimalizaci objemu slouží bezeztrátové nebo ztrátové kompresní algoritmy. Tato práce popisuje algoritmus SPIHT a nově vytvořenou experimentální metodu, založenou na kompresi pomocí PNG, a jejich testování. V této diplomové práci je také uvedena banka signálů EKG s paralelně snímanými daty z akcelerometru. V poslední části práce je rozebrána a realizována úprava algoritmu SPIHT, využívající data akcelerometru.
|
|
|
Změna prokrvení svalu při kompresivní terapii
Kuncová, Eliška ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Opatrná Novotná, Irena (oponent)
Název: Změna prokrvení svalu při kompresivní terapii Cíle: Hlavním cílem této práce je zjistit změnu prokrvení svalu při kompresivní terapii a to konkrétně při flossingu. Dalším cílem je seznámení s kompresivními technikami. Metody: V naší práci jsme využili anamnestického dotazníku, pro získání základních informací o probandech. Flossing byl aplikován na pravé rameno po dobu 2 minut. Měření prokrvení proběhlo na přístroji Précisé 8008 a data byla vyhodnocena pomocí popisné statistiky, testování za pomoci lineárního modelu, testu ANOVA a T-testu. Výsledky: Zjistili jsme, že vývoj prokrvení m. biceps brachii během a po aplikaci je variabilní. Po aplikaci flossingu dochází ke statisticky významným změnám v prokrvení na horní končetině (kde byl aplikován flossing) a následně po aplikaci dochází ke zlepšení prokrvení svalu (TcpO2). Na protilehlé končetině (kde nebyl flossing aplikován) dochází také k změně v prokrvení, avšak tato změna je statisticky významná v době nejnižšího prokrvení na končetině, kde byl flossing aplikován, a 15 minut po naměření nejnižší hodnoty perfuze. Dále bylo zjištěno, že po kompresivní terapii flossing nedochází k rychlému návratu prokrvení k původní hodnotě na horní končetině, kde byl aplikován flossing, neboť průměrná doba poklesu je kratší než doba návratu prokrvení na...
|
|
|
Změna prokrvení svalu při kompresivní terapii
Kuncová, Eliška ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Opatrná Novotná, Irena (oponent)
Název: Změna prokrvení svalu při kompresivní terapii Cíle: Hlavním cílem této práce je zjistit změnu prokrvení svalu při kompresivní terapii a to konkrétně při flossingu. Dalším cílem je seznámení s kompresivními technikami. Metody: V naší práci jsme využili anamnestického dotazníku, pro získání základních informací o probandech. Flossing byl aplikován na pravé rameno po dobu 2 minut. Měření prokrvení proběhlo na přístroji Précisé 8008 a data byla vyhodnocena pomocí popisné statistiky, testování za pomoci lineárního modelu, testu ANOVA a T-testu. Výsledky: Zjistili jsme, že vývoj prokrvení m. biceps brachii během a po aplikaci je variabilní. Po aplikaci flossingu dochází ke statisticky významným změnám v prokrvení na horní končetině (kde byl aplikován flossing) a následně po aplikaci dochází ke zlepšení prokrvení svalu (TcpO2). Na protilehlé končetině (kde nebyl flossing aplikován) dochází také k změně v prokrvení, avšak tato změna je statisticky významná v době nejnižšího prokrvení na končetině, kde byl flossing aplikován, a 15 minut po naměření nejnižší hodnoty perfuze. Dále bylo zjištěno, že po kompresivní terapii flossing nedochází k rychlému návratu prokrvení k původní hodnotě na horní končetině, kde byl aplikován flossing, neboť průměrná doba poklesu je kratší než doba návratu prokrvení na...
|
|
|
Komprese signálů EKG nasnímaných pomocí mobilního zařízení
Had, Filip ; Vítek, Martin (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Komprese signálů je nezbytnou součástí pro snímání EKG, z důvodu poměrně velkého objemu dat, která je nutno především bezdrátově posílat na analýzu. Právě kvůli bezdrátovému odesílání je nutné objem dat co nejvíce minimalizovat. K minimalizaci objemu slouží bezeztrátové nebo ztrátové kompresní algoritmy. Tato práce popisuje algoritmus SPIHT a nově vytvořenou experimentální metodu, založenou na kompresi pomocí PNG, a jejich testování. V této diplomové práci je také uvedena banka signálů EKG s paralelně snímanými daty z akcelerometru. V poslední části práce je rozebrána a realizována úprava algoritmu SPIHT, využívající data akcelerometru.
|
|
|
Komprese záznamů o IP tocích
Kaščák, Andrej ; Kajan, Michal (oponent) ; Žádník, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o problémech komprese toků v síťových zařízeních. Od řešení se očekává úspora paměti toků a ulehčení zpracování síťového provozu. V úvodu jsou popsány protokoly sloužící pro ukládání a manipulaci s daty, následuje rozprava o možnostech současných kompresních metod. V další části je podrobná analýza zdrojových dat, která odhaluje jejich strukturu a složení. Přináší užitečné poznatky, které jsou dále použity při testování, zkoumání možností a využití existujících kompresních metod při kompresi toků. Práce posléze experimentuje se ztrátovou kompresí, kde na základě výsledků testů, dojde k popsání nového přístupu komprese založeného na ztrátové kompresi a klustrování toků. Závěrečná část práce obsahuje zhodnocení této metody a celkovou sumarizaci práce s nabídnutými návrhy možného pokračování vývoje v této problematice.
|
|
|
Bicí automat pro hudebníky
Spáčil, Tomáš ; Fedra, Zbyněk (oponent) ; Povalač, Aleš (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvoření funkčního prototypu bicího automatu s generováním zvuku pomocí mikrokontroléru. Úvod práce je věnován obecnému bicímu automatu a rozborem jeho jednotlivých částí, samotného principu a základních pracovních režimů. Následující kapitola se zabývá principem zpracování digitálního signálu a generováním zvuku pomocí mikrokontroléru. Část této kapitoly se zaměřuje také na mixování s využitím kompresních metod. Jádrem práce je návrh vlastní blokové struktury a celkového schématu bicího automatu s popisem jednotlivých částí. Následuje jeho rozbor a realizace, jak po stránce teoretické tak praktické. Jedná se převážně o prezentace a popis důležitých částí kódu firmwaru, návrh DPS a dalších technických dokumentací potřebných pro výrobu finálního prototypu. Závěr obsahuje shrnutí dosažených výsledků, jejich prezentaci a diskuzi.
|
host ::
RSS.