|
|
Využití autotrofních řas k produkci vybraných metabolitů a biomasy
Chrástová, Nikola ; Kostovová, Iveta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Chlorofyly a karotenoidy jsou přírodní pigmenty sloužící jako antioxidanty. Tyto látky jsou vhodné k použití ve farmacii, kosmetice nebo potravinářství. Lipidy jsou dalším významným metabolitem řas a jsou potenciální surovinou k produkci biopaliv. Tato bakalářská práce se zabývá kultivací zvolených druhů autotrofních řas, následnou izolací těchto vybraných metabolitů a jejich využitím. Teoretická část je zaměřena na popis řas, na produkované metabolity, kultivaci a zvolené metody. Experimentální část se zabývá optimalizací kultivace řas rodu Chlorella, Chlamydomonas a Desmodesmus v závislosti na zvoleném médiu a intenzitě osvětlení, stanovením a kvantifikací řasové biomasy. Dále pak extrakcí lipidických a karotenoidních látek a jejich stanovení pomocí HPLC a GC. V celkovém srovnání je nejlepším producentem biomasy rod Desmodesmus a nejvyšší produkce pigmentů a lipidických látek dosahoval rod Chlamydomonas.
|
|
|
Chladová adaptace sněžných řas: úloha změn ve složení mastných kyselin
Dřízhalová, Marie ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Němcová, Yvonne (oponent)
Sněžné řasy se jako typicky extremofilní skupina nabízí jako modelové organismy pro studium přizpůsobení se k životu na hranici fyziologických možností. Dosud není jasné, jakým způsobem je na molekulární úrovni u těchto mikrorganismů zajištěna optimalizace fungování fotosyntetických procesů v podmínkách blízkých 0 řC, často za velmi vysoké intenzity záření. Cílem této práce bylo zjistit teplotní a světelná optima růstu dvou dosud málo prozkoumaných kmenů a zmapovat složení mastných kyselin ve vybraných psychrofilních a psychrotrofních kmenech z rodů Chloromonas a Chlamydomonas (Chlamydomonadales, Chlorophyta) ze sbírek UTEX, CCCryo a sběrů na území Evropy včetně České republiky a Slovenska. Tato práce popisuje pomocí metody zkřížených gradientů optimální teplotní a světelné podmínky dvou kmenů sněžných řas izolovaných z lokalit v Krkonoších, které se vyznačují odlišnými ekologickými podmínkami. Kmen Chloromonas reticulata Luční pochází z alpinského pásma a jeho růstové charakteristiky jej řadí mezi psychrotrofní řasy vyžadující vysokou intenzitu záření. Druhým testovaným kmenem byl Chloromonas pichinchae Meandry z lesního prostředí, který lze též označit za psychrotrofní, ale na rozdíl od předešlého kmene rostl v širokém rozmezí ozářenosti, včetně velmi nízkých hodnot. Hlavním cílem práce bylo...
|
|
|
Diverzita, ekologie a ekofyziologie sněžných řas
Mikešová, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Kvíderová, Jana (oponent)
Trvalá i dočasná sněhová pokrývka polárních a horských oblastí je velmi extrémním habitatem. Přesto existují organismy, které toto prostředí obývají. Mezi významné zástupce kryosestonu patří zelené řasy z řádu Chlamydomonadales (Chlorophyta), které jsou známé z polárních a horských oblastí celého světa. Tyto organizmy, které obsadily sněžné prostředí pravděpodobně až sekundárně, dokázaly vyvinout různé ekofyziologické adaptace nezbytné k úspěšnému přežití v extrémních podmínkách. Nízké teploty a vysoká intenzita záření jsou hlavními faktory, kterým musí přítomné organizmy čelit. Mezi nejdůležitější mechanismy přežití patří přizpůsobení životních cyklů (například střídání odolných stádií a pohyblivých vegetativních stádií), syntéza a akumulace ochranných sekundárních karotenoidů, změna ve složení mastných kyselin membrán a u některých druhů snížení teplotního optima růstu. Právě tyto adaptace jsou v současnosti spolu se studiem diverzity hlavním předmětem výzkumu sněžných řas.
|
|
|
Chladová adaptace sněžných řas: úloha změn ve složení mastných kyselin
Dřízhalová, Marie ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Němcová, Yvonne (oponent)
Sněžné řasy se jako typicky extremofilní skupina nabízí jako modelové organismy pro studium přizpůsobení se k životu na hranici fyziologických možností. Dosud není jasné, jakým způsobem je na molekulární úrovni u těchto mikrorganismů zajištěna optimalizace fungování fotosyntetických procesů v podmínkách blízkých 0 řC, často za velmi vysoké intenzity záření. Cílem této práce bylo zjistit teplotní a světelná optima růstu dvou dosud málo prozkoumaných kmenů a zmapovat složení mastných kyselin ve vybraných psychrofilních a psychrotrofních kmenech z rodů Chloromonas a Chlamydomonas (Chlamydomonadales, Chlorophyta) ze sbírek UTEX, CCCryo a sběrů na území Evropy včetně České republiky a Slovenska. Tato práce popisuje pomocí metody zkřížených gradientů optimální teplotní a světelné podmínky dvou kmenů sněžných řas izolovaných z lokalit v Krkonoších, které se vyznačují odlišnými ekologickými podmínkami. Kmen Chloromonas reticulata Luční pochází z alpinského pásma a jeho růstové charakteristiky jej řadí mezi psychrotrofní řasy vyžadující vysokou intenzitu záření. Druhým testovaným kmenem byl Chloromonas pichinchae Meandry z lesního prostředí, který lze též označit za psychrotrofní, ale na rozdíl od předešlého kmene rostl v širokém rozmezí ozářenosti, včetně velmi nízkých hodnot. Hlavním cílem práce bylo...
|
|
|
Diverzita, ekologie a ekofyziologie sněžných řas
Mikešová, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Kvíderová, Jana (oponent)
Trvalá i dočasná sněhová pokrývka polárních a horských oblastí je velmi extrémním habitatem. Přesto existují organismy, které toto prostředí obývají. Mezi významné zástupce kryosestonu patří zelené řasy z řádu Chlamydomonadales (Chlorophyta), které jsou známé z polárních a horských oblastí celého světa. Tyto organizmy, které obsadily sněžné prostředí pravděpodobně až sekundárně, dokázaly vyvinout různé ekofyziologické adaptace nezbytné k úspěšnému přežití v extrémních podmínkách. Nízké teploty a vysoká intenzita záření jsou hlavními faktory, kterým musí přítomné organizmy čelit. Mezi nejdůležitější mechanismy přežití patří přizpůsobení životních cyklů (například střídání odolných stádií a pohyblivých vegetativních stádií), syntéza a akumulace ochranných sekundárních karotenoidů, změna ve složení mastných kyselin membrán a u některých druhů snížení teplotního optima růstu. Právě tyto adaptace jsou v současnosti spolu se studiem diverzity hlavním předmětem výzkumu sněžných řas.
|
|
|
Využití autotrofních řas k produkci vybraných metabolitů a biomasy
Chrástová, Nikola ; Kostovová, Iveta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Chlorofyly a karotenoidy jsou přírodní pigmenty sloužící jako antioxidanty. Tyto látky jsou vhodné k použití ve farmacii, kosmetice nebo potravinářství. Lipidy jsou dalším významným metabolitem řas a jsou potenciální surovinou k produkci biopaliv. Tato bakalářská práce se zabývá kultivací zvolených druhů autotrofních řas, následnou izolací těchto vybraných metabolitů a jejich využitím. Teoretická část je zaměřena na popis řas, na produkované metabolity, kultivaci a zvolené metody. Experimentální část se zabývá optimalizací kultivace řas rodu Chlorella, Chlamydomonas a Desmodesmus v závislosti na zvoleném médiu a intenzitě osvětlení, stanovením a kvantifikací řasové biomasy. Dále pak extrakcí lipidických a karotenoidních látek a jejich stanovení pomocí HPLC a GC. V celkovém srovnání je nejlepším producentem biomasy rod Desmodesmus a nejvyšší produkce pigmentů a lipidických látek dosahoval rod Chlamydomonas.
|
host ::
RSS.