|
|
Vývoj kalosálního spojení mezi mozkovými hemisférami laboratorního potkana
Matternová, Lucie ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Žiak, Jakub (oponent)
Corpus callosum je hlavní komisura spojující kůru pravé a levé mozkové hemisféry. Poprvé jsou kalosální axony pozorovány během E18, kdy překračují střední čáru. V PND 5 většina axonů dosahuje kontralaterální kůry a na konci druhého postnatálního týdne jsou již kalosální projekční neurony a axonální zakončení rozmístěny podobně, jako je tomu u dospělého zvířete. Interhemisferická odpověď byla u potkana poprvé pozorována v PND 4, ale myelinizace až v PND 12, z čehož vyplývá, že transkalosální odpověď není závislá na myelinizaci kalosálních vláken. S rostoucím věkem potkana klesá délka trvání vlny TCR, vrchol latence odpovědi i intenzita stimulu, potřebného k vyvolání odpovědi. Naopak amplituda pozitivní i negativní vlny odpovědi se s věkem zvyšuje. TCR může být ovlivněna akutním podáním určitých léčiv nebo chronickým vystavením různým vlivům, např. hormony.
|
|
|
Evoluce koncového mozku u blanatých obratlovců
Stehlík, Patrik ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Druga, Rastislav (oponent)
Strukturní organizace koncového mozku je výrazně odlišná u savců, ptáků a ostatních plazů. Jedinečné šestivrstevné uspořádání kůry mozkové u savců dodnes nemá jasný homolog u ostatních skupin obratlovců. V průběhu posledního století vyvolalo toto téma bouřlivé diskuze na poli srovnávací neurobiologie. Dostupná data ukazují jasné homologie mezi podjednotkami subpallia koncového mozku mezi všemi skupinami amniot. Ohledně homologií v rámci palliální podjednotky vzniklo velké množství hypotéz, které rekonstruují evoluci koncového mozku u blanatých obratlovců zcela odlišně. Zatímco dřívější hypotézy navrhují homologie na úrovni neurálních obvodů a embryonálních polí, ta současná nabízí homologie na úrovni jednotlivých buněčných typů, kterými disponoval společný předek plazů, ptáků a savců, a které se různými vývojovými mechanismy přeskupily do takto diametrálně odlišných struktur. Nejnovější transkriptomická data jsou však v přímém rozporu s tímto tvrzením, a naopak hovoří ve prospěch hypotézy, která předpokládá, že mnohem zajímavější evoluční scénář, že vyšší kognitivní funkce se u obou hlavních větví amniot vyvinuly zcela nezávisle expanzí různých embryonálních polí. Cílem této literární rešerše je podat ucelené informace o navrhovaných homologiích a hypotézách napříč systémem amniot, kriticky je...
|
|
|
Vývoj kalosálního spojení mezi mozkovými hemisférami laboratorního potkana
Matternová, Lucie ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Žiak, Jakub (oponent)
Corpus callosum je hlavní komisura spojující kůru pravé a levé mozkové hemisféry. Poprvé jsou kalosální axony pozorovány během E18, kdy překračují střední čáru. V PND 5 většina axonů dosahuje kontralaterální kůry a na konci druhého postnatálního týdne jsou již kalosální projekční neurony a axonální zakončení rozmístěny podobně, jako je tomu u dospělého zvířete. Interhemisferická odpověď byla u potkana poprvé pozorována v PND 4, ale myelinizace až v PND 12, z čehož vyplývá, že transkalosální odpověď není závislá na myelinizaci kalosálních vláken. S rostoucím věkem potkana klesá délka trvání vlny TCR, vrchol latence odpovědi i intenzita stimulu, potřebného k vyvolání odpovědi. Naopak amplituda pozitivní i negativní vlny odpovědi se s věkem zvyšuje. TCR může být ovlivněna akutním podáním určitých léčiv nebo chronickým vystavením různým vlivům, např. hormony.
|
|
|
Mikrofluidika v řízení živých tvorů
Tesař, Václav
Mikrofluidika byla v poslední době zajímavým způsobem aplikována v biomedicinských vědách. Její vývoj směrem k menším rozměrům dosáhnul stádia, kdy je možné spojení s mozkem živých tvorů na buněčné úrovni. Na jedné straně je možné číst signálu přenášené v mozku, a na druhé straně lze i do mozku přivádět signálu, kterými je pak tvor řízen. Signály i jejich technické zpracování jsou sice doménou elektroniky, ale fluidika zde hraje jednu z klíčových podpůrných rolí. Příspěvek na jedné straně uvádí terapeutická uplatnění, na druhé straně si však všímá i současného trendu vojenského využití u hmyzu nebo drobných hlodavců, kteří by mohli pronikat do nepřátelských vojenských postavení a získávat zde informace.
|
host ::
RSS.