|
|
Problematika výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče
CAHOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče. Tato práce se v teoretické části zaměřuje na postup katetrizace, na správnou ošetřovatelskou péči o močový katetr, zmiňuje také nejčastější komplikace vzniklé z důsledku zavedení katetru. Dále se velká část zaměřuje na domácí péči a edukaci. Cílem bylo zmapovat výměnu permanentního močového katetru, dále také zjistit rozdíly při výměně v urologické ambulanci a v domácí péči, v neposlední řadě bylo cílem porovnat zkušenosti pacientů s oběma formami výměny. Byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Dotazovány byly čtyři sestry z domácí péče a čtyři sestry z urologické ambulance. Stejně tak čtyři pacienti z domácí péče a čtyři pacienti z urologické ambulance. Byly stanoveny tři cíle, ke každému byla zvolena jedna výzkumná otázka. Výzkumné otázky zjišťovali specifika při výměně katetru a ošetřovatelskou péči o močový katetr v urologické ambulanci i v domácí péči. Poslední výzkumná otázka zjišťovala role sester při tomto výkonu. Výsledky výzkumu ukazují rozdíl v pečlivosti sester. Sestry z urologické ambulance nedodržují dané zásady při katetrizaci močového měchýře. Edukace pacientů probíhá v urologické ambulanci i v domácí péči, ale sestry z domácí péče, edukují pacienty lépe a častěji než sestry z urologii. Edukace by se měla více zaměřit na pohyb s katetrem, aby se předcházelo komplikacím. Pacienti jsou spokojení z oběma formami výměny, ale je jasně vidět, že domácí péče je nejen pro pacienty, ale i pro nemocnice mnohem výhodnější a snazší. Výstupem práce je podklad pro zlepšení nedostatků při výkonu, ale také může sloužit jako motivace pro rozšiřování spolupráce mezi nemocnicí a domácí péči.
|
|
|
Bakteriofágová terapie se zaměřením na biofilmy močových katetrů
Ludvík, Vojtěch ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Grantz Šašková, Klára (oponent)
Pod pojmem bakteriofágová terapie se rozumí využití virů k ničení bakterií. V mé práci pojednávám především o využití bakteriofágové terapie pro léčbu nozokomiálních infekcí způsobených katetrizací močových cest. Zaměřuji se na bakterie, které se vyskytují v biofilmech katetrů a na možný výběr bakteriofágů schopných enzymatické degradace biofilmu a lýzu přítomných bakterií. Po kontaktu tělních tekutin s povrchem katetru se začne vytvářet prostředí pro tvorbu biofilmu vedoucí k jeho rychlému rozvoji a vzniku infekce. Četnost výskytu dosahuje při nesprávné hygieně a nepřiměřené délce katetrizace až 100 %. Bakterie díky biofilmu vykazují vysokou rezistenci vůči ATB, infekce tak v mnoha případech nebývá potlačena a může se stát pro pacienta smrtelnou. Využití bakteriofágového koktejlu a geneticky upravených bakteriofágů může vést k vyléčení infekce nebo k preventivnímu zabránění jejího vzniku. Klíčová slova: Bakteriofágová terapie, infekce močových cest, katetrizace, biofilm, EPS
|
|
| |
|
|
Cévkování ženy z pohledu studenta
VESELKOVÁ, Dana
Cévkování je výkon, se kterým se setkáváme téměř na všech odděleních nemocnic, v Domovech pro seniory, různých ústavech a v neposlední řadě i v domácím prostředí. Z dob dávných věků, kdy se jako cévka používala rákosová trubička, se mnohé změnilo. Pomůcky ke katetrizaci jsou vyráběny tak, aby jejich použití snižovaly možná rizika na minimum, aby byly co nejšetrnější, a některé typy cévek mají navíc ještě další atributy moderních technologií, např. rentgenokontrastní pruhy či teplotní čidla pro monitoraci vnitřní tělesné teploty. Ač se zdá být správné provedení výkonu jednoduché, přesto má svá specifika a tím je dodržení správného postupu za vysoce aseptických podmínek. Jelikož se jedná o invazivní vstup uretrou do močového měchýře, zvyšuje se s chybným provedením možnost nežádoucích komplikací, nejčastěji ve formě infekce močového traktu, která nejenom že zhoršuje zdravotní stav pacienta, ale má i ekonomické dopady na zdravotnická zařízení. Katetrizaci ženy by proto měla provádět pouze registrovaná sestra nebo sestra s vysokoškolským či specializačním vzděláním. V této práci jsem se zaměřila na výkon katetrizace z pohledu studenta, protože již tam se rozhoduje správně vedenou výukou, s jakou zodpovědností, znalostí a dovedností bude provádět samostatně tento výkon ve své praxi. Cílem této práce bylo zmapovat nejčastější problémy, se kterými se studenti setkávají při výkonu katetrizace ženy na oddělení, zjistit zda mají informace, a jak edukují klientky při jednorázové katetrizaci i klientky se zavedeným PMK. V praktické části bakalářské práce bylo použito kvalitativní šetření formou strukturovaného rozhovoru. Záměrným výběrem bylo osloveno deset studentek druhých a třetích ročníků ZSF JCU, Katedry ošetřovatelství a porodní asistence, studijního oboru Všeobecná sestra a Porodní asistentka. Čtyři rozhovory byly nahrávány na diktafon, další byly na přání dotazovaných zaznamenávány pouze písemně. Odpovědi studentek byly následně přepsány a kódovány do kategorií a podkategorií a to metodou kódování papír a tužka. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že studentkami nejčastěji uváděný problém při cévkování ženy je obtížná orientace v někdy nepřehledném terénu anatomických poměrů genitálu hlavně u věkově starších a obézních pacientek a až na druhém místě je obtížnost výkonu s dodržením asepse a celkovou technikou provedení. Zvláště, je li prováděn bez asistence. Dalším vyhodnocením odpovědí bylo zjištěno, že jsou si studentky vědomy rizik, hlavně infekce a vědí, jak je minimalizovat. Problematika podání potřebných informací pacientce byla vyhodnocena jako ne úplně dostačující, hlavně u jednorázově cévkovaných žen.
|
|
|
Dezinfekční roztok při cévkování jako ošetřovatelský problém.
LINHARTOVÁ, Lucie
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila jak na katetrizaci močového měchýře, tak i na dezinfekci genitálu před katetrizací močového měchýře. Byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zjistit, zda se používá doporučený dezinfekční roztok určený k cévkování. Cíl 2: Zjistit, jakým způsobem sestry zajišťují účinnost dezinfekce genitálu. K dosažení výsledků byl zvolen kvalitativní výzkum, a to metodou strukturovaného pozorování sester a metodou nestandardizovaného rozhovoru s pozorovanými sestrami. Sledovaným souborem bylo deset sester, a to na urologické ambulanci v nemocnici České Budějovice, na urologickém oddělení a doléčovací rehabilitační jednotce (DRJ) v nemocnici Pelhřimov. Výzkum by měl posloužit k uvědomění si nedostatků při cévkování a na základě výsledků navrhnout možné doporučení pro praxi.
|
|
| |
host ::
RSS.