|
|
Orgánové změny po perkutánní expozici sirnému yperitu
Šulová, Veronika ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Šulová Školitel: doc. PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Externí školitel: pplk. doc. MUDr. Jaroslav Pejchal, Ph.D. et Ph.D. Název diplomové práce: Orgánové změny po perkutánní expozici sirnému yperitu Sirný yperit je bojová chemická látka spadající do skupiny zpuchýřujících otravných látek. Značná část teorie je zaměřená především na popis akutních toxických účinků a mechanismu působení a zabývá se také současnými možnostmi terapie otrav. Experimentální část je zaměřena na sledování vlivu perkutánní otravy sirným yperitem na tkáně jater, plic a ledvin u myších samic kmene C57BL/6J. Hlavním cílem této práce bylo zhodnocení markerů oxidačního stresu a vyhodnocení vzniklých histopatologických změn ve vybraných vnitřních orgánech v intervalu tří, pěti a sedmi dnů. Ke stanovení markerů oxidačního stresu byly použity metody FRAP (ferric reducing antioxidant power) a TBARS (thiobarbituric acid reactive substances). Histopatologické změny byly vyhodnoceny mikroskopicky za použití metody barvení hematoxylin-eozinem. U plic byla hodnocena i vzdušnost plicního parenchymu pomocí počítačové analýzy obrazu. Nejdříve došlo k experimentálnímu stanovení LD50 (109,2 mg/kg). Poté byly v odebraných orgánech...
|
|
|
The tumor immune microenvironment and its crosstalk with kallikrein-related peptidases in mammary carcinoma of a mouse model
Šlaufová, Marta ; Kašpárek, Petr (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
(CZ) Celosvětově je nejběžnějším typem rakoviny je rakovina prsu, jež je současně spojena s vysokou smrtností. Nalezení vhodných prognostických ukazatelů je důležitým aspektem pro bližší určení, o jaký typ rakoviny prsu se jedná a jaký průběh onemocnění lze u pacienta očekávat. Je známo, že kalikreinové proteázy jsou při rakovině prsu dysregulovány, a proto se spekuluje o jejich využití jako prognostických ukazatelů. Jejich schopnost ovlivňovat imunitní odpovědi včetně té protinádorové je též diskutována. Tento diplomový projekt využívá technologie CRISPR-Cas (clustered regularly interspaced short palindromic repeats) ke genetické editaci myší buněčné linie rakoviny prsu E0771. Geneticky modifikované linie E0771 jsou v projektu využívány ke studiu vzájemných interakcí mezi nádorovým mikroprostředím a kalikreinovými proteázami (KLK5, KLK7, KLK14) v C57Bl/6 myším modelu karcinomu mléčné žlázy. Diplomová práce přináší výsledky analýzy první části "in vivo" experimentů využívajících vytvořené geneticky modifikované buněčné linie v kombinaci se zavedenými myšími modely nesoucími mutace v genech pro zmíněné kalikreinové proteázy. Z předběžných výsledků tohoto diplomového projektu vyplývá, že zmíněné kalikreinové proteázy hrají roli při vývoji rakoviny prsu v použitém myším modelu a výsledky poukazují na...
|
|
|
Mechanismy patogeneze experimentální autoimunitní uveitidy a možnosti jejich ovlivnění.
Klímová, Aneta ; Heissigerová, Jarmila (vedoucí práce) ; Pitrová, Šárka (oponent) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Úvod: Autoimunitní uveitida postihuje zejména střední věkovou kategorii a přes stále se rozvíjející terapeutické možnosti způsobuje těžké postižení zraku. Vzhledem k široké klinické variabilitě je studium autoimunitní uveitidy v humánní medicíně limitované, proto byly vyvinuty experimentální modely. Cílem naší práce bylo zavést reprodukovatelný model experimentální autoimunitní uveitidy v České republice a dále na tomto modelu sledovat zastoupení CD3+ a F4/80+ buněk v sítnici, zhodnotit vliv mikrobiálního prostředí na intenzitu nitroočního zánětu a testovat terapeutické možnosti. Materiál a metody: Myším kmene C57BL/6J byl aplikován sítnicový antigen (IRBP 1-20, interphotoreceptor retinoid binding protein) potencovaný kompletním Freundovým adjuvans a pertusovým toxinem, který vyvolá mírnou zadní autoimunitní uveitidu. Myši pocházely z konvenčního a gnotobiotického (bezmikrobního) chovu. Intenzita uveitidy byla hodnocena podle standardizovaných protokolů in vivo biomikroskopicky a post mortem histologicky na řezech barvených hematoxylin eozinem. Vzorky tkání byly analyzovány také imunohistochemicky a průtokovou cytometrií. Standardní sledovací doba experimentu byla 35 dnů. Myši s uveitidou z konvenčního chovu byly léčeny perorálními antibiotiky (metronidazol a ciprofloxacin) podávanými profylakticky...
|
|
|
Orgánové změny po perkutánní expozici sirnému yperitu
Šulová, Veronika ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Šulová Školitel: doc. PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Externí školitel: pplk. doc. MUDr. Jaroslav Pejchal, Ph.D. et Ph.D. Název diplomové práce: Orgánové změny po perkutánní expozici sirnému yperitu Sirný yperit je bojová chemická látka spadající do skupiny zpuchýřujících otravných látek. Značná část teorie je zaměřená především na popis akutních toxických účinků a mechanismu působení a zabývá se také současnými možnostmi terapie otrav. Experimentální část je zaměřena na sledování vlivu perkutánní otravy sirným yperitem na tkáně jater, plic a ledvin u myších samic kmene C57BL/6J. Hlavním cílem této práce bylo zhodnocení markerů oxidačního stresu a vyhodnocení vzniklých histopatologických změn ve vybraných vnitřních orgánech v intervalu tří, pěti a sedmi dnů. Ke stanovení markerů oxidačního stresu byly použity metody FRAP (ferric reducing antioxidant power) a TBARS (thiobarbituric acid reactive substances). Histopatologické změny byly vyhodnoceny mikroskopicky za použití metody barvení hematoxylin-eozinem. U plic byla hodnocena i vzdušnost plicního parenchymu pomocí počítačové analýzy obrazu. Nejdříve došlo k experimentálnímu stanovení LD50 (109,2 mg/kg). Poté byly v odebraných orgánech...
|
|
|
Studium imunopatologických mechanismů autoimunitní uveitidy a definování nových terapeutických možností.
Seidler Štangová, Petra ; Svozílková, Petra (vedoucí práce) ; Rozsíval, Pavel (oponent) ; Farghali, Hassan (oponent)
Cílem této práce bylo získat nové poznatky o mechanismech autoimunitní uveitidy a testovat nové způsoby léčby, které nebyly u uveitid studovány nebo jejichž efekt je sporný. Hlavní důraz byl kladen na úlohu mikroorganismů v procesu uveitidy. K dosažení cílů byl využit myší model experimentální autoimunitní uveitidy včetně modelu bezmikrobního a byly analyzovány vzorky nitroočních tekutin pacientů. Na experimentálním modelu byla hodnocena intenzita zánětu in vivo klinicky a post mortem histologicky. Hodnocen byl efekt imunomodulační léčby. Intenzita zánětu byla porovnána mezi skupinami bezmikrobních a konvenčních myší. U konvenčních myší byl sledován terapeutický efekt antibiotik podávaných s cílem ovlivnit mikrobiom. Ve vzorcích nitroočních tekutin pacientů s autoimunitní uveitidou byly sledovány známky po proběhlém infekčním procesu a hodnoceny hladiny cytokinů a dalších faktorů. Zhodnocení efektu imunomodulační léčby prokázalo účinnost mykofenolát mofetilu, což podporuje jeho širší využití při léčbě autoimunitní zadní uveitidy v humánní medicíně. Snížení bakteriálního osídlení vedlo k poklesu intenzity zánětu, a tím potvrdilo význam mikroorganismů v procesu autoimunitní uveitidy, a to jak u bezmikrobních myší, tak u konvenčních myší léčených antibiotiky. Výsledky analýzy nitroočních tekutin podporují...
|
|
|
Mechanismy patogeneze experimentální autoimunitní uveitidy a možnosti jejich ovlivnění.
Klímová, Aneta ; Heissigerová, Jarmila (vedoucí práce) ; Pitrová, Šárka (oponent) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Úvod: Autoimunitní uveitida postihuje zejména střední věkovou kategorii a přes stále se rozvíjející terapeutické možnosti způsobuje těžké postižení zraku. Vzhledem k široké klinické variabilitě je studium autoimunitní uveitidy v humánní medicíně limitované, proto byly vyvinuty experimentální modely. Cílem naší práce bylo zavést reprodukovatelný model experimentální autoimunitní uveitidy v České republice a dále na tomto modelu sledovat zastoupení CD3+ a F4/80+ buněk v sítnici, zhodnotit vliv mikrobiálního prostředí na intenzitu nitroočního zánětu a testovat terapeutické možnosti. Materiál a metody: Myším kmene C57BL/6J byl aplikován sítnicový antigen (IRBP 1-20, interphotoreceptor retinoid binding protein) potencovaný kompletním Freundovým adjuvans a pertusovým toxinem, který vyvolá mírnou zadní autoimunitní uveitidu. Myši pocházely z konvenčního a gnotobiotického (bezmikrobního) chovu. Intenzita uveitidy byla hodnocena podle standardizovaných protokolů in vivo biomikroskopicky a post mortem histologicky na řezech barvených hematoxylin eozinem. Vzorky tkání byly analyzovány také imunohistochemicky a průtokovou cytometrií. Standardní sledovací doba experimentu byla 35 dnů. Myši s uveitidou z konvenčního chovu byly léčeny perorálními antibiotiky (metronidazol a ciprofloxacin) podávanými profylakticky...
|
host ::
RSS.