|
|
Asociace turonských ježovek lokality Nebužely (Česká křídová pánev)
Bartušková, Nikola ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Náplní předložené diplomové práce je morfologická studie a taxonomická analýza drobných, pravidelných i nepravidelných ježovek nalezených na lokalitě Nebužely; na této lokalitě jsou odkryty klastické sedimenty teplického souvrství, které náleží do české křídové pánve. Vzhledem k nálezu rostra belemnita Praeactinocamax bohemicus se jedná o vrstvy svrchního turonu. Detailní morfologická analýza více než stovky jedinců umožnila studované ježovky zařadit do čtyř rodů (Echinogalerus, Glyphocyphus, Nucleolites, Phymosoma), další méně příznivě zachovaný nebo velmi omezený materiál prokázal přítomnost dalších dvou řádů (Cidaroida, Holectypoida) a jedné čeledi (Phymosomatidae). V další části práce je předložena pravděpodobná paleoekologická rekonstrukce prostředí na studované lokalitě. Díky nálezům batymetricky důležitých mlžů je na této lokalitě předpokládáno mělkovodní prostředí. Klíčová slova: ježovka, česká křídová pánev, turon
|
|
|
Rudistová společenstva svrchní křídy ve výplních kapes teplického ryolitu - systematika, paleoekologie, stratigrafie
Křížová, Barbora ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Čech, Stanislav (oponent)
Práce je založena na studiu více než 1500 exemplářů rudistů ze svrchnokřídových sedimentů lokalit Písečný vrch a Na Stínadlech (okolí Teplic). Studované vzorky pochází zejména ze sbírky A. H. Fassla, ze sběrů z konce 90. let 19. století, v současnosti jsou uložené v Regionálním muzeu v Teplicích a v Národním muzeu v Praze. Schránky rudistů byly systematicky studované, zařazené do pěti rodů a osmi druhů. Stáří obou lokalit je předmětem diskuzí už od druhé poloviny 19. století. V posledních desetiletích převládl názor na stratigrafické zařazení lokalit do spodního turonu, ovšem pět z osmi druhů přítomných na studovaných lokalitách dokládá svrchnocenomanské stáří společenstev. Tato společenstva tvořená rudisty a korály jsou tak pravděpodobně nejstaršími známými svého druhu. Součástí práce je rešerše literatury o paleoekologii a vývoji rudistů, a z ní plynoucí paleoekologická analýza a návrh ekologických vztahů v rámci společenstev lokalit Písečný vrch a Na Stínadlech. Klíčová slova: Česká křídová pánev, cenoman - turon, rudisti, koráli, paleoprostředí, teplický ryolit
|
|
|
Planktonní ekosystémy svrchní jury a křídy (vápnitý nanoplankton, kalpionely)
Svobodová, Andrea ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Skupien, Petr (oponent) ; Oszczypko-Ciowes, Marta (oponent)
Předkládaná disertační práce je sepsána jako komentář k souboru čtyř publikací. Jednotícím tématem je studium planktonních společenstev svrchní jury a křídy, konkrétně vápnitého nanoplanktonu a kalpionel. V úvodní části disertační práce jsou popsány hlavní charakteristiky studovaných skupin s důrazem na morfologii, ekologii, evoluční vývoj a postavení v systému. V rámci kapitoly o vápnitém nanoplanktonu je zvláštní pozornost věnována biostratigraficky významnému rodu Nannoconus Kamptner 1931. Dále je popsána metodika laboratorního zpracování sedimentů a geologická stavba studovaných území. Práce je zaměřena na dvě oblasti. První z nich jsou vybrané lokality české křídové pánve, jmenovitě svrchního turonu a svrchního coniaku. Obecně je ve svrchnokřídových platformních sedimentech středoevropských pánví fosilní vápnitý nanoplankton hojně zastoupen a má významný potenciál v biostratigrafických i paleoekologických interpretacích. Druhou část představují karbonátové horniny svrchní jury a spodní křídy tethydní oblasti. Vápnitý nanoplankton a kalpionely zde tvoří esenciální součást moderní multidisciplinární formy výzkumu jursko-křídového (J/K) hraničního intervalu. Tato problematika je vysoce aktuální vzhledem k absenci hraničního stratotypu a v práci je diskutována s důrazem na nejaktuálnější studie....
|
|
|
Architektury, stratigrafie a sedimentární režim pískovcových těles spodního a středního turonu v sz. části české křídové pánve
Skopcová, Monika ; Uličný, David (vedoucí práce) ; Čech, Stanislav (oponent)
V severozápadní části české křídové pánve vystupují na povrch pískovcová tělesa spodního a středního turonu, která představují sedimentární záznam hrubozrnných delt. Přemětem této práce je interpretace architektur, stratigrafie a sedimentárního režimu těchto těles. Hlavním architekturním prvkem jsou klinoformy, které ukazují na mírný úklon svahu delty 4ř- 5ř a na progradaci delty směrem k západo-jihozápadu. Korelace litologických profilů na blízké vrty umožnily stratigrafické zařazení výchozů ve studovaném území převážně ke genetické sekvenci TUR2. Korelace v jenom ze dvou stratigrafických řezů odhalily existenci druhého deltového tělesa, které do pánve progradovalo od mostecko - teplické elevace již během TUR1. Detailní studium sedimentárních struktur na výchozech dokládá vysokou míru přepracování sedimentu na svahu delty přílivo - odlivovými proudy. Z analýzy vyplývají dva hlavní směry paleoproudění - dominantní proudění k SZ a podřízené k JV - JJV.
|
|
|
Zatápění dolu Hamr I a posouzení vlivu geologické stavby území na hydrogeologické poměry v severovýchodní části strážského bloku
Rozman, David ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Hlavním úkolem diplomové práce je posouzení vlivu geologické stavby území na hydrogeologické poměry v severovýchodní části strážského bloku. Zájmové území v severních Čechách je charakterizováno dvěma pískovcovými kolektory cenomanského a turonského stáří, které jsou horizontálně oddělené spodnoturonským poloizolátorem. Soustředil jsem se na analýzu hladiny podzemní vody a především na hydrogeologický projev zlomů, žil neovulkanitů a poruch masivu způsobených pracemi v rámci těžby uranu. První část diplomové práce se věnuje obecnému popisu geologických a hydrogeologických poměrů oblasti a shrnutí dosavadních výzkumů a zpráv. Popsal jsem také umělé hydraulické zásahy, které významně ovlivňují stav hladin podzemní vody. V další části jsem na základě údajů z vybraných vrtů vypracoval mapy izolinií hladiny podzemní vody a pozoroval jejích tvar a časový vývoj. Korelaci hladin jsem ověřil komunikaci mezi zvodněmi a přetok přes významnou strukturu zlomového pásma strážského zlomu. Výsledky práce potvrzují těsnící efekt zlomového pásma ve studovaném úseku. Na konkrétních příkladech jsem potvrdil bariérový efekt žil neovulkanitů a zaznamenal příklady zvýšené propustnosti v důsledku porušenosti prostředí zlomy. Korelací hladin cenomanské a turonské zvodně komunikace mezi kolektory zjištěna nebyla. Klíčová...
|
|
|
Krasovění karbonáto-silikátových hornin: rešerše literatury a loužící experimenty
Vojtíšek, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Proces krasovění není vázán jen na dobře rozpustné horniny, jako jsou vápence a evapority, ale projevuje se i v jiných horninách, jako jsou křemence nebo siliciklastické horniny s karbonátovým tmelem. "Ghost rock" krasovění je, na rozdíl od vzniku klasického krasu, dvoustupňový proces, kdy jsou nejdříve v hornině odstraněny rozpustné složky a následně jsou erodovány a vyplaveny složky nerozpustné. Tyto procesy se uplatňují i v České republice, například v České křídové pánvi (dále ČKP). Součástí této práce byly loužící experimenty se vzorky, které byly odebrány z ČKP. Loužení v kyselině chlorovodíkové je zrychlenou simulací přírodních procesů rozpouštění kyselými roztoky. Loužením vzorků v kyselině došlo ke snížení jejich pevnosti, někdy až k jejich rozpadu. Horniny, které se rozpadly jsou pravděpodobně náchylné ke vzniku krasových kanálů. Loužící experimenty ukázaly, že obsah karbonátů je důležitým, ne však jediným, řídícím faktorem v procesu krasovění.
|
|
|
Palaeoecological aspects of Rhynchostreon Bayle oyster evolution
Rantuch, Jakub ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Předkládaná práce přichází s komplexní analýzou aspektů stojících na pozadí procesu evoluce ústřičného rodu Rhynchostreon Bayle. Ten se ve světle nových výsledků jeví podstatně dynamičtější, než se doposud předpokládalo. Procesy vnitřní dynamiky prostředí, ve spojení s řadou dalších studovaných aspektů (paleoteplota, salinita etc.), představovaly významný faktor iniciující působení selekčních tlaků, kterým byla skupina v průběhu dynamického období pozdní křídy opakovaně vystavována. Přinášená hypotéza o koevoluci dvou intragenerických linií rody Rhynchostreon Bayle, spojená s definicí vybraných evolučních trendů v jejich rámci, je společne s popisem nového druhu Rhynchostreon costaturoniense sp. n. podpořená komplexní řadou metodických postupů, umožňujících jejich pevné ukotvení v součastném systému. Syntetický přístup, kombinující moderní metody na poli elektronové mikroskopie, izotopové geochemie a biometriky s příslušnými sedimentologickými postupy, poukazuje na jistou formu litofaciální závislosti, jako zásadního projevu paleoekologických charakteristik prostředí. Výsledky studie jsou doplněné sérií evolučně-ekologických modelů, přičemž transregionální koncept, kombinující studium fosilního materiálu z různých provincií globálního ekosystému pozdní křídy, zvyšuje jejich všeobecnou platnost a...
|
|
|
Geneze složení podzemních vod hlubokých pánevních struktur na příkladu vztahu české křídové pánve a oháreckého riftu
Dupalová, Tereza
Tato práce se zabývá genezí křídových termálních vod, které se vyskytují v oblasti Ústí nad Labem. Tyto termální vody jsou zajímavé tím, že se po chemické stránce velmi liší od dalších křídových termálních vod, které se rovněž vyskytují v benešovsko-ústeckém zvodněném systému ČKP v Děčíně. Ústecké termy se více než křídovým vodám podobají termálním vodám v Teplicích, které jsou spojené s tělesem teplického ryolitu. Studiem ústeckých termálních vod se zabývala řada autorů, ale dosud k jejich studiu nebyly v takové míře využity izotopové analýzy a inverzní geochemické modelování. Výsledky založené na chemické a izotopovém složení vody indikují míšení podzemní vody z kolektorů ČKP s podzemními vodami z podložních krystalických hornin Krušných hor. Na rozdíl od termálních vod v Děčíně, které jsou Ca-HCO3 typu (160 mg/l), jsou v Ústí nad Labem dva typy termálních vod, typ Na-HCO3 s vysokou celkovou mineralizací (nad 1 g/l) a typ Na-(Ca)-HCO3-SO4 s nižší celkovou mineralizací (okolo 600 mg/l). Izotopy uhlíku, speciační výpočty a inverzní geochemické modelování naznačují v případě ústeckých termálních vod s vyšší celkovou mineralizací významný vstup endogenního CO2. Kromě přísunu CO2, mohou ústecké termální vody vznikat dvěma možnými způsoby: rozpouštěním silikátů, nebo kationtovou výměnou spojenou s...
|
|
|
Foraminifery a ostrakodi jako paleoenvironmentální a biostratigrafické indikátory ve svrchní křídě České křídové pánve
Chroustová, Markéta ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Skupien, Petr (oponent) ; Soták, Ján (oponent)
Předkládaná práce je sepsána jako pojednání doprovázející přiložené vědecké publikace. Zabývá se mikrofosilními skupinami ostrakoda a foraminifera z období svrchní křídy České křídové pánve. Konkrétně se zaměřuje na jejich přispění pro biostratigrafii a především jejich použitím v rekonstrukci prostředí s využitím moderních paleoekologických přístupů. Úvodem jsou popsány studované mikrofosilní skupiny, jejich ekologie, biogeografie a předchozí výzkum v rámci České křídové pánve. Stručně jsou popsány studované lokality, metodika přípravy vzorků, zachování mikrofosílií a způsob vyhodnocení dat. Získaná data jsou interpretována v kontextu s dalšími dostupnými daty (paleontologickými, geochemickými a litologickými) ze studovaných lokalit. Na základě ostrakodové fauny je možné studovanou lokalitu Úpohlavy porovnat s popsaným společenstvím ostrakodů z Britských ostrovů. Taxonomická podobnost obou ostrakodových společenstev napovídá o možné komunikaci porovnávaných oblastí. Zjištěná biostratigrafie ostrakodů z lokality Úpohlavy je diskutována s dostupnou literaturou. Práce rozšiřuje známý biostratigrafický rozsah šesti druhů ostrakodů (Cythereloidea stricta, Nemoceratina (Pariceratina) montuosa, Cythereis ornatissima ornatissima, Phodeucythere cuneiformis, Pterygocythereis robusta a Bairdoppilata litorea)...
|
|
|
Systematika, paleoekologie a trofická struktura asociací mlžů v rámci OAE2 eventu české křídové pánve (svrchní cenoman): lom Pecínov
Kunstmüllerová, Lucie ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Čech, Stanislav (oponent)
Název práce: Systematika, paleoekologie a trofická struktura asociací mlžů v rámci OAE2 eventu české křídové pánve (svrchní cenoman): lom Pecínov Autor: Bc. Lucie Kunstmüllerová Katedra: Ústav geologie a paleontologie Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Martin Košťák, Ph.D. Abstrakt: Diplomová práce shrnuje poznatky o společenstvu mlžů přítomném na lokalitě Pecínov, jejich taxonomický přehled a paleoekologické vyhodnocení. V rámci řešeršní části je stručně popsána geologie oblasti a lokalita je zařazena do kontextu české křídové pánve. Část práce je také věnována procesům souvisejícím s anoxickými událostmi, zvláště pak s druhou anoxickou událostí na hranici cenoman/turon. Praktická část práce se zabývá systematikou zjištěných společenstev mlžů (s výjimkou inoceramidní fauny) a statistickým zpracováním výsledků s důrazem na paleoekologickou analýzu společenstva a její využití pro interpretaci paleoprostředí. Celkem bylo v rámci práce zpracováno přes 350 jedinců a rozpoznáno bylo 20 rodů z 15 čeledí a 9 řádů. Podrobně je diskutována funkční morfologie a zástupci jsou rozřazeni do čtyř skupin na základě životní strategie: epifauní filtrátoři, semi-infauní filtrátoři, infauní filtrátoři a infauní detritofágové. V práci jsou detailně diskutovány výsledky a poskytnuta nová data pro interpretaci lokality.
|
host ::
RSS.