|
|
Kolektivní pamět a nigerijská občanská válka v nigerijské diaspoře v Dublinu
Ojo Omorodion, Nick ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
1 Anotace Diplomová práce se zabývá kolektivní pamětí nigerijské občanské války u lidí žijících v nigerijské diaspoře v hlavním městě Irska Dublinu. Autor na vzorku 19 lidí nigerijského původu zkoumá jakým způsobem jednotlivci tvoří svoje individuální vzpomínky v rámci širší kolektivní paměti v diaspoře. Respondenti jsou rozděleni do skupin na základě dvou parametrů. První je jejich etnicko-regionální původ v Nigérii a druhý příslušnost k první nebo druhé generaci imigrantů v Irsku. Primárních data jsou nashromážděna metodou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro zpracování dat je využito metody komparativní kvalitativní obsahové analýzy, přičemž autor zohledňuje dvě roviny rozdělení respondentů. Práce teoreticky vychází z teorií pamětí, konkrétně kolektivní paměti. Dále téma teoreticky vytyčuje koncept diaspora. Cílem práce je zjistit, jaké faktory ovlivňují tvoření jedincových individuálních vzpomínek a v čem se liší kolektivní paměť zkoumaných skupin na základě výše zmíněného rozdělení. Sekundárními cíli práce jsou charakterizování nigerijské diaspory v Dublinu a problematika vlastní identity u první a druhé generace migrantů.
|
|
|
Rozdělení Súdánu: Možný scénař pro další africké země?
Šůcha, Václav ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce ,,Rozdělení Súdánu: Možný scénář pro další africké země?" je analýza vnitřních a vnějších příčin secese Jižního Súdánu a ověření, zda mají tyto příčiny secesionistický potenciál v případě Somalilandu v Somálsku a Biafry v Nigérii. Mezi vnitřní příčiny patří například nacionalismus či porušování lidských práv, zatímco v případě vnějších příčin se jedná primárně o roli mezinárodního společenství. Poté, co Jižní Súdán vyhlásil v roce 2011 samostatnost, vyvstala mezi akademiky otázka, jaké africké země budou následovat súdánský scénář. Ze stejného důvodu je práce zaměřena na Somálsko a Nigérii, respektive Somaliland a Biafru. Somaliland existuje od roku 1991 de facto nezávisle na Somálsku, avšak žádný stát světa doposud neuznal jeho samostatnost. Biafra sice existuje stále jen na papíře, avšak tamější secesionistické hnutí již několik let usiluje o obnovení této politické jednotky z 60. let 20. století. Prvním dílčím cílem této práce je analýza secese Jižního Súdánu na základě stanovených teorií secese a sestavení hypotézy o vhodných podmínkách pro další secese. Zbytek práce je věnován testování této hypotézy na případu Somalilandu a Biafry.
|
|
|
Ambazonie a Biafra - vnější periferie nebo transhraniční region
Kučera, Josef ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá přeshraniční dynamikou dvou regionů, a to Ambazonie a Biafry, které se nachází v Republice Kamerun a Nigerijské Federativní koumané regiony sdílí společnou hranici. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda je možné o těchto regionech hovořit jako o transhraničním regionu, v němž státní hranice netvoří linii práci dochází ke konceptualizaci pojmu transhraniční region prostřednictvím osmi strukturálních úrovní a následné operacionalizaci ve světle fenoménů současného poznání o problematice státu, regionu a transhraničních vazeb v Subsaharské Africe. Práce přichází se zjištěním, že metafora nefunkčního státu existuje i ve verzi aplikovatelné na transhraniční region, a to v podobě tzv. stínového regionu, který má svou specifickou dy jež vyžadují další zkoumání.
|
|
|
Rozdělení Súdánu: Možný scénař pro další africké země?
Šůcha, Václav ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce ,,Rozdělení Súdánu: Možný scénář pro další africké země?" je analýza vnitřních a vnějších příčin secese Jižního Súdánu a ověření, zda mají tyto příčiny secesionistický potenciál v případě Somalilandu v Somálsku a Biafry v Nigérii. Mezi vnitřní příčiny patří například nacionalismus či porušování lidských práv, zatímco v případě vnějších příčin se jedná primárně o roli mezinárodního společenství. Poté, co Jižní Súdán vyhlásil v roce 2011 samostatnost, vyvstala mezi akademiky otázka, jaké africké země budou následovat súdánský scénář. Ze stejného důvodu je práce zaměřena na Somálsko a Nigérii, respektive Somaliland a Biafru. Somaliland existuje od roku 1991 de facto nezávisle na Somálsku, avšak žádný stát světa doposud neuznal jeho samostatnost. Biafra sice existuje stále jen na papíře, avšak tamější secesionistické hnutí již několik let usiluje o obnovení této politické jednotky z 60. let 20. století. Prvním dílčím cílem této práce je analýza secese Jižního Súdánu na základě stanovených teorií secese a sestavení hypotézy o vhodných podmínkách pro další secese. Zbytek práce je věnován testování této hypotézy na případu Somalilandu a Biafry.
|
|
|
Foreign Policy of Nigeria
Chmelová, Lenka ; Kváča, Vladimír (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Tato práce pojednává o hlavních principech a cílech nigerijské zahraniční politiky a o jejich vývoji - úspěchy a nezdary, v průběhu 50 roční existence nezávislé Nigerie. První kapitola explicitně vymezuje zásady, principy a cíle, které jsou více-méně aplikovatelné na všechny dosavadní nigérijské vlády, jak militaristické tak ty civilní. Další tři kapitoly popisují a analyzují vývoj vzájemných vztahů Nigerie ve štyrech obsahových celcích, z kterých každý řeší jinou úroveň mezinárodní interakce státu: vzájemné vztahy Nigerie a nejbližších sousedu, její regionální a celoafrické iniciativy, angažovanost v mezinárodních organizacích až po vztahy se světovými mocnostmi.
|
host ::
RSS.