|
|
Princip subsidiarity EU: vývoj a dopady
Tejkal, Tomáš
Bakalářská práce se zaměřuje na důležité aspekty spojené s dodržováním principu subsidiarity s cílem určit, jestli je princip v unijních strukturách řádně dodržován. Podle této zásady by se měl efektivně regulovat výkon pravomocí mezi Evropskou unií a členskými státy. Princip má ale v sobě obsažen i další prvky, které přispívají k jeho nejednoznačné definici. Studie klade důraz na interpretaci samotného principu, ale také zkoumá roli národních parlamentů, které se mohou podílet na mechanismu kontroly subsidiarity. Odlišné vnímání principu panuje jak mezi institucemi EU, tak národními parlamenty. Významným hráčem je především Evropská komise, která se dívá na princip v jeho užší podobě, přesto ale nemá jasně stanovená kritéria. To se odráží i na funkci mechanismu kontroly subsidiarity, který má v současné podobě na legislativní tvorbu spíše marginální vliv. Navíc jeho využívání se dlouhodobě snižuje a nedochází k žádným významným reformám. Také samotné právní ukotvení zásady koexistuje s politickým rámcem, který dále prohlubuje problematickou povahu principu. I to může představovat důvod, proč je Soudní dvůr EU velmi zdrženlivý zpochybňovat zákonodárce EU. Navíc se neukazuje, že by dodržování principu subsidiarity bylo hlavním předmětem regulatorních nástrojů Komise, které jsou v tomto ohledu spíše uplatňovány směrem k lepšímu politickému rozhodování. Příčiny tak pravděpodobně tkví ve stále nejasně stanovených procedurách vztahujících se k fungování principu subsidiarity od přijetí Lisabonské smlouvy. Výše zmíněné argumenty tak nasvědčují, že princip subsidiarity je v EU porušován a nezdá se, že by docházelo k efektivní regulaci pravomocí, které vyžadují i řádnou legitimitu nižších jednotek.
|
|
|
The European Commission's in the process of creating and implementing the European Green Deal
Vaculík, Daniel ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Exner, Jan (oponent)
Role Evropské Komise při vytváření a provádění Evropské Zelené Dohody Tato práce se věnuje problematice Evropské zelené dohody z pohledu Evropské komise. Evropská zelená dohoda je iniciativou Evropské komise, která si bere za cíl dostát mezinárodním závazkům vyplývajícím z Pařížské dohody. Evropská zelená dohoda je velice komplexní iniciativa, která se skládá z mnoha dílčích návrhů. Za účelem podání komplexního pohledu na Evropskou komisi a její roli při implementaci Evropské zelené dohody, je tato práce rozdělena do tři hlavních kapitol. První kapitola se zaměřuje na Evropskou komisi jako supranacionální instituci EU a pojednává především o historickém vývoji institucionálního rámce EU s tím, že klade důraz na způsob, jakým se vytvářely pravomoci Evropské komise. Pro lepší přehlednost je tato kapitola uspořádána chronologicky s tím, že hlavními pododdíly jsou především smlouvy primárního práva a jednotlivé Komise, které hrály důležitou roli v procesu evropské integrace. V závěru první kapitoly je část, která pojednává o vývoji práva na ochranu životního prostředí, jak na mezinárodní, tak na evropské úrovní. Druhá kapitola začíná pojednáním o struktuře a pravomocích Evropské komise po účinnosti Lisabonské smlouvy. Nedílnou součástí analýzy pravomocí Evropské komise je i část, která přibližuje...
|
|
|
Does RIA Really Evaluate Regulatory Impact? The Case of the Czech Republic
Jára, Karel ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Cahlík, Tomáš (oponent)
Hodnocení dopadů regulace (RIA) se za posledních 20 let stalo horkým tématem světové politiky stejně jako ekonomického výzkumu. Jeho základní definice jako nástroje pro zlepšení kvality regulace pomocí analýzy nákladů a přínosů je udržitelná pouze v případě, že je správně implementováno pro všechny potenciální zdroje regulace. Jedním takovým zdrojem je parlament se svými pozměňovacími návrhy. Po shrnutí základních informací o RIA a jeho historii a po sumarizaci relevantní literatury k RIA přistupuje tato práce k průkopnické analýze změn v regulatorních dopadech zákonů způsobených parlamentními pozměňovacími návrhy. Je studován vzorek všech zákonů schválených v roce 2010 v České republice. Schválené pozměňovací návrhy k těmto zákonům jsou analyzovány a je zjištěno, že pouze 3 z 20 návrhů zákonů s RIA bylo pozměněno tak, že nedošlo ke změnám jejich regulatorních dopadů. To podporuje závěr, že implementace RIA by pozměňovací návrhy měla brát v potaz. Dalším zjištěním je, že obcházení systému RIA probíhá také v případě nevládních návrhů zákonů (které do něho nejsou v České republice zahrnuty), neboť 18 ze 32 návrhů bez RIA neobsahovalo RIA právě pro svůj nevládní původ.
|
|
|
Zásady tvorby sekundární legislativy Evropské unie
Říha, Michal ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Otázka moderního pojetí legislativy je všudypřítomná v politickém, filosofickém i právním diskurzu. Zvláště u struktur, které jsou odlišné od klasického konceptu národního státu, jako je i Evropská unie, je velmi těžké určit náležitosti dobrého zákonodárství. Hlavním cílem této diplomové práce je analýza dnešního stavu a vytvoření systematického modelu legislativních zásad používaných na úrovni Evropské unie. Problém, se kterým se autor musí potýkat, je skutečnost, že právní teorie je aplikována na Unii v jejích termínech odvozených od vestfálského pojetí národního státu. Cílem této práce pro je upravení těchto pojmů unijní realitě a judikatuře Soudního dvora EU. Z tohoto důvodu autor kriticky zkoumá modely právních principů vytvořené právními teoretiky, ale i tvořené odborníky na legislativní tvorbu a na unijní právo. Očekávaným výsledkem je spojení těchto modelů, které by čtenáři umožnilo lépe uchopit podobu, jak by unijní legislativa podle těchto modelů měla vypadat. Unijní legislativa je výsledkem smíšení národních legislativních tradicí, což má za následek, že výsledek legislativních snah může být pro všechny těžko uchopitelným. Hlavním předpokladem zde je MacCormickova teorie vzájemné závislosti národních právních řádů s právním řádem EU, a vzájemné sdílení ústavnosti mezi členskými státy a...
|
|
|
Zásady tvorby sekundární legislativy Evropské unie
Říha, Michal ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Otázka moderního pojetí legislativy je všudypřítomná v politickém, filosofickém i právním diskurzu. Zvláště u struktur, které jsou odlišné od klasického konceptu národního státu, jako je i Evropská unie, je velmi těžké určit náležitosti dobrého zákonodárství. Hlavním cílem této diplomové práce je analýza dnešního stavu a vytvoření systematického modelu legislativních zásad používaných na úrovni Evropské unie. Problém, se kterým se autor musí potýkat, je skutečnost, že právní teorie je aplikována na Unii v jejích termínech odvozených od vestfálského pojetí národního státu. Cílem této práce pro je upravení těchto pojmů unijní realitě a judikatuře Soudního dvora EU. Z tohoto důvodu autor kriticky zkoumá modely právních principů vytvořené právními teoretiky, ale i tvořené odborníky na legislativní tvorbu a na unijní právo. Očekávaným výsledkem je spojení těchto modelů, které by čtenáři umožnilo lépe uchopit podobu, jak by unijní legislativa podle těchto modelů měla vypadat. Unijní legislativa je výsledkem smíšení národních legislativních tradicí, což má za následek, že výsledek legislativních snah může být pro všechny těžko uchopitelným. Hlavním předpokladem zde je MacCormickova teorie vzájemné závislosti národních právních řádů s právním řádem EU, a vzájemné sdílení ústavnosti mezi členskými státy a...
|
|
|
Does RIA Really Evaluate Regulatory Impact? The Case of the Czech Republic
Jára, Karel ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Cahlík, Tomáš (oponent)
Hodnocení dopadů regulace (RIA) se za posledních 20 let stalo horkým tématem světové politiky stejně jako ekonomického výzkumu. Jeho základní definice jako nástroje pro zlepšení kvality regulace pomocí analýzy nákladů a přínosů je udržitelná pouze v případě, že je správně implementováno pro všechny potenciální zdroje regulace. Jedním takovým zdrojem je parlament se svými pozměňovacími návrhy. Po shrnutí základních informací o RIA a jeho historii a po sumarizaci relevantní literatury k RIA přistupuje tato práce k průkopnické analýze změn v regulatorních dopadech zákonů způsobených parlamentními pozměňovacími návrhy. Je studován vzorek všech zákonů schválených v roce 2010 v České republice. Schválené pozměňovací návrhy k těmto zákonům jsou analyzovány a je zjištěno, že pouze 3 z 20 návrhů zákonů s RIA bylo pozměněno tak, že nedošlo ke změnám jejich regulatorních dopadů. To podporuje závěr, že implementace RIA by pozměňovací návrhy měla brát v potaz. Dalším zjištěním je, že obcházení systému RIA probíhá také v případě nevládních návrhů zákonů (které do něho nejsou v České republice zahrnuty), neboť 18 ze 32 návrhů bez RIA neobsahovalo RIA právě pro svůj nevládní původ.
|
host ::
RSS.