|
|
Manželky Zikmunda Lucemburského
Klimešová, Kateřina ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se věnuje manželkám Zikmunda Lucemburského, Marii z Anjou a Barboře z Celje. Prostřednictvím studia pramenů, zejména kronik a sekundární literatury, domácí a zahraniční, blíže přibližuje jejich životní osudy. Práce je rozdělena do dvou stěžejních částí, kdy se každá zabývá právě jednou z žen. Na začátku každého úseku dochází k popisu a bližšímu přiblížení rodu Anjouovců a hrabat z Celje, tedy významných rodin, ze kterých obě ženy pocházejí. V kapitolách samotných se práce zaobírá manželkami od dětství až po působení po boku vládce. V případě Barbory z Celje je zmiňován i její život po Zikmundově smrti a takzvaný druhý život s přesahem do současnosti. Je vysvětleno, jak se na ní dívá dnešní společnost a z jakého důvodu tomu tak je. V neposlední řadě je zkoumáno postavení ženy v tehdejší pozdně středověké společnosti. KLÍČOVÁ SLOVA Zikmund Lucemburský, Marie Uherská, Barbora Celjská, 14, století, 15, století, České země, Uhry, manželky
|
|
|
Mělník jako sídlo českých královen
Mrázová, Kateřina ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se věnuje královskému věnnému městu Mělník, jež se ve středověku stalo významným sídlem českých královen. Práce sleduje postavení Mělníka od počátků jeho osídlení v 9. století, kdy je poprvé spojován s přemyslovskými kněžnami Ludmilou a Emmou, až do 15. století, kdy Mělník držela poslední královna Johana z Rožmitálu. Hlavní a stěžejní část práce tvoří kapitoly věnované královnám Elišce Přemyslovně, Barboře Celjské a Johaně z Rožmitálu. Cílem práce je na základě analýzy pramenů a sekundární literatury vysvětlit význam spojení Mělníka s českými královnami, charakterizovat Mělník jako sídlo a popsat pobyty jednotlivých královen z ekonomického a politického hlediska. KLÍČOVÁ SLOVA Mělník; sídlo; Eliška Přemyslovna; Barbora Celjská; Johana z Rožmitálu; královské věnné město, středověký dvůr
|
host ::
RSS.