|
|
Vývoj agrární strany v období 1. Československé rapubliky
Štuller, Jan ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj české, později československé agrární strany. V práci jsou popsány okolnosti vzniku agrární strany a její postupný rozmach ještě před vznikem Československa. Jsou zmíněni zakladatelé a první političtí představitelé strany z druhé poloviny 19. století. Popsán je postoj agrární strany během první světové války a v době vzniku samostatného státu. Důraz je však v práci kladen především na politické působení strany během První Československé republiky v rozmezí let 1918-1935. Práce popisuje výsledky voleb od roku 1920 do roku 1935, dále rozebírá vznik a působení vládních koalic. V textu je podán přehled o agrárních politicích, kteří zastávali nejvyšší vládní funkce a uskutečňovali důležitá politická rozhodnutí. Práce se věnuje postupnému rozvoji strany v období První republiky a také jejím vnitrostranickým konfliktům. Popisuje stranické sjezdy a organizační vzestup strany. Znázorňuje postoj agrárníků k jiným politickým stranám či k prezidentům republiky. Dále jsou v práci popsány programové požadavky a cíle agrární strany od jejích počátků až do roku 1935. V textu je charakterizována myšlenka agrarismu, ideového základu agrární strany. Také je rozebrán dobový tisk strany a jejích politických oponentů v počátcích vzniku strany a poté v období parlamentních voleb....
|
|
|
Vznik Ústavy 1920
Stárková, Jitka ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Pehr, Michal (oponent)
a klíčová slova Předmětem této bakalářské práce je vznik první československé ústavy z roku 1920 se zaměřením na roli Antonína Švehly v tomto procesu. V úvodních kapitolách pojednávám o postavě agrárního politika Antonína Švehly. Zde jsem přiblížila jeho politiku před vznikem Československé republiky a poté během prvních třech let fungování nového státu. Dále se zabývám již samotným vznikem a přijetím ústavy z roku 1920. Věnuji se jak neoficiálním jednáním o ústavě, tak postupu ústavního výboru a následnému rokování o ústavní předloze v Revolučním národním shromáždění. Zvolila jsem postup, kdy pracuji s jednotlivými tématickými aspekty ústavy, nikoli s ústavou jakožto celkem. Jsou tak zdůrazněny zejména ty momenty, kdy se ústava "střetává" se Švehlou. Kapitoly o ústavě jsou zakončeny jejím obsahovým zhodnocením. Celou práci pak uzavírám analýzou Švehlovy role při tvorbě ústavy. Klíčová slova: ústava, Antonín Švehla, ústavní výbor, Revoluční národní shromáždění.
|
|
|
Antonín Švehla a čeští katolíci v období první republiky
DĚDOVÁ, Miroslava
Tato diplomová práce se zabývá vztahem agrárního politika Antonína Švehly a katolického tábora v době první Československé republiky. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je Úvod, v níž se seznamujeme s cílem této práce a s nejdůležitějšími zdroji, které byly při psaní použity. Druhá kapitola je strukturována do dalších pěti podkapitol a nazývá se Osobnost Antonína Švehly. Je v ní představen život tohoto významného agrárníka, dále jeho politické působení, charakteristika všech tří vlád, ve kterých byl premiérem a vítězství jeho strany v parlamentních volbách roku 1925. Třetí kapitola, s názvem Vztah Antonína Švehly ke katolicizmu, je rozdělena do čtyř podkapitol. Jádrem této kapitoly je analýza Švehlových názorů na náboženství, jeho vztahu k politickému katolicizmu, katolickým osobnostem a Šrámkově Československé straně lidové. Poslední kapitolu tvoří Závěr, jenž shrnuje hlavní přínos diplomové práce.
|
host ::
RSS.