|
|
Porovnání specializovaných aktigrafů s komerčně dostupnými zařízeními při kvantitativní analýze spánku
Čech, Vladimír ; Zvončák, Vojtěch (oponent) ; Mikulec, Marek (vedoucí práce)
Aktigrafie a chytrá nositelná zařízení poskytují podobnou funkcionalitu při kvantitativní analýze spánku. Cílem této práce je ověřit jakým způsobem obstojí běžná nositelná zařízení v porovnání se specializovaným aktigrafem využívaným v klinické praxi. Aktigraf použitý v této práci byl Geneactiv Original a sloužil k porovnání výsledků spánkové analýzy celkem u jedenácti komerčně dostupných zařízení. Měření pro devět z měřených zařízení probíhalo po dobu jednoho týdne, pro dvě zařízení po dobu šesti dní. Během spánku bylo zařízení nošeno na stejné ruce jako aktigraf a zároveň byl veden spánkový deník, do kterého se zapisovaly údaje o času ulehnutí, času probuzení a počtu probuzení za noc. Po týdnu měření byla data získána z aktigrafu vyhodnocena softwarem a následně bylo provedeno srovnání s daty, které poskytlo druhé zařízení. V této práci jsou porovnány údaje o celkové době spánku, době usínání, počtu probuzení během noci a spánkové efektivitě. Deset z jedenácti zařízení naměřily oproti aktigrafu vyšší celkovou dobu spánku a vyšší efektivitu spánku. Tato zařízení naměřila celkovou dobu spánku vyšší o 1,21 % – 12,06 % a spánkovou efektivitu naměřila vyšší o 2,86 % – 13,86 %. Jedno zařízení, konkrétně Fossil Sport naměřilo celkový čas spánku nižší o 9,02 % a efektivitu spánku nižší o 9,13 %. Doba usínání byla nejvíce odlišný parametr. Běžná zařízení měřily dobu usínání vyšší o 86,72 % – 1225,95 %. Počet probuzení během noci pak ani jeden typ zařízení nedokázal spolehlivě určit, pokud se nejednalo o výraznou pohybovou aktivitu během noci. Z výsledků práce nelze obecně říct, že by všechna komerčně dostupná zařízení byla spolehlivou náhradou za aktigrafii.
|
|
|
Identifikace spánkových poruch z dat aktigrafie a spánkových deníků
Molík, Miroslav ; Mekyska, Jiří (oponent) ; Mikulec, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá predikcí Parkinsonovy choroby pomocí spánkových parametrů získaných z aktigrafie a spánkových deníků. Cílem je navrhnout model strojového učení, který bude schopen poznat pacienty trpící Parkinsonovou chorobou. K trénování byla použita datová množina dodaná Fakultní nemocnicí u sv. Anny, která byla za dosažením lepších výsledků různě upravována. Následně byly tyto úpravy podle výsledků modelů zhodnoceny a na jejich bázi byly vybrány dva modely, které dosahují testovací přesnosti 85 a 82%.
|
|
|
Automatizovaná diagnóza poruch spánku využívající nositelná zařízení
Sigmund, Jan ; Mekyska, Jiří (oponent) ; Mikulec, Marek (vedoucí práce)
Spánkové poruchy způsobují mnoho negativních následků a stále více se zkoumá jejich spojitost s kognitivním zdravím člověka. Tato práce se zabývá detekcí nízké spánkové kvality pomocí aktigrafického měření. Zvolila se existující metoda pro určení spánkových oken a její výkonnost se ověřila na datech polysomnografie, čítajících 27 pacientů. Algoritmus prostřednictvím změn úhlu, vypočtených z časových řad akcelerometru, určil binární stavy spánek/bdění. Dosáhlo se odlišného výsledku oproti původní studii, průměrně 81 % citlivosti, 62 % specificity a 78 % správnosti. Provedl se rozbor spánkových parametrů, a ozkoušely se dva způsoby jak s jejich pomocí rozhodnout o nízké kvalitě spánku – na základě porovnání s doporučeními organizace National Sleep Foundation a na základě porovnání s daty kontrolní skupiny bez poruch spánku (poč. 7). Cílem bylo označit zbylých 19 pacientů s diagnózou. Doporučení mezí parametrů SOL, WASO, NA>5 a SE vycházelo s větší citlivostí (75 %), menší specificitou (71 %) a identickou správností (74 %). Na závěr se metoda použila na 7denním měření aktigrafie, o 27 pacientech s podezřením na prodromální fázi demence s Lewyho tělísky. Stejným postupem se zhodnotil pokus o zachycení tohoto podezření a prohloubení možné souvislosti neurodegenerace s nekvalitním spánkem. Způsob řešení se prokázal citlivostí 86 %, specificitou 38 % a správností 63 %. Vzhledem k dosažení solidní citlivosti ve všech případech a dobré správnosti by se dalo uvažovat o indikátoru spánkové kvality.
|
|
|
Pokročilé hodnocení kvality spánku
Doležalová, Anna ; Králík, Martin (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Tato diplomová se zabývá pokročilým hodnocením kvality spánku pomocí hlubokého učení. Jsou zde popsány metriky pro hodnocení spánku a jejich využití. Pro klasifikaci jsou použity data tepové frekvence a akcelerometru pocházejících z chytrých hodinek Apple Watch. Základem pro klasifikaci byl model složený z 1D konvolučních sítí v kombinaci s rekurentní neuronovou sítí. Jako rekurentní sítě byly využity LSTM a GRU. Modely byly naučeny na klasifikaci do dvou, třech a pěti spánkových fází. V poslední řadě byly srovnány vzniklé metody.
|
|
|
Systém zabezpečeného přenosu a zpracování dat z aktigrafu
Mikulec, Marek ; Galáž, Zoltán (oponent) ; Mekyska, Jiří (vedoucí práce)
Nový koncept Health 4.0 přináší myšlenku spojení moderních technologií z oblasti vědy a techniky s výzkumem ve zdravotnictví. Tato práce realizuje v duchu konceptu Health 4.0 systém zabezpečeného přenosu a zpracování dat z aktigrafu GENEActiv. Systém je úspěšně navržen, implementován, otestován a zabezpečen. S pomocí neinvazivní metody monitorování pohybu a teploty subjektu pomocí aktigrafu GENEActiv umožňuje systém bezpečným způsobem přenést, zpracovat a vyhodnotit data o spánkovém okně subjektu pomocí algoritmu strojového učení XGBoost. Navržený systém je v souladu s platným právem České republiky a splňuje zákonné požadavky.
|
|
|
Ověření vlivu umělého osvětlení simulujícího přirozenou fotoperiodu a spektrum na parametry cirkadiánních rytmů zdravých dobrovolníků
Gesztesová, Kristina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Jelínková, Dana (oponent)
Střídáním světla a tmy na planetě Zemi došlo k vývoji endogenních systémů, které fungují s periodou zhruba 24 hodin. Tyto systémy označujeme jako cirkadiánní. Pro optimální fungování lidského cirkadiánního systému je zapotřebí pravidelné synchronizace pomocí vnějšího stimulu. Silným stimulem pro synchronizaci je pro člověka světlo, je však třeba podotknout, že výsledek této světelné synchronizace kriticky závisí na celé řadě faktorů. Mezi tyto faktory patří časování a doba trvání světelného pulzu, dále jsou zásadní parametry světla, jako je spektrum a intenzita. Běžně používané interiérové osvětlení často není pro lidský endogenní cirkadiánní systém optimální, proto se postupně začíná využívat alternativa tzv. biodynamického osvětlení (osvětlení adekvátně stimulující lidský organismus). V rámci experimentu jsme ověřovali vliv nově vytvořeného biodynamického osvětlení na parametry cirkadiánního rytmu zdravých dobrovolníků. Pomocí metod analýzy melatoninového profilu, analýzy teplotních záznamů a aktigrafie jsme vliv experimentálního osvětlení potvrdili.
|
|
|
Funkční poruchy hybnosti: patofyziologické mechanismy, diagnostické neurofyziologické markery a nové léčebné přístupy
Slovák, Matěj ; Serranová, Tereza (vedoucí práce) ; Vevera, Jan (oponent) ; Rusina, Robert (oponent)
Funkční poruchy hybnosti (FPH), dříve označované jako psychogenní, jsou charakterizovány inkonzistencí a inkongruencí s organickým neurologickým onemocněním. Původní psychologické modely vzniku FPH byly nahrazeny neurobiologickým modelem onemocnění. Identifikace neurofyziologických korelátů FPH a jejich komorbidit může pomoci rozšířit dosud omezené znalosti patofyziologie těchto poruch. Tato disertační práce se zaměřuje na tři tematické okruhy týkající se FPH: 1. stanovení prevalence komorbidního syndromu neklidných nohou (RLS) a periodických pohybů končetinami (PLM) jako objektivního markeru RLS metodou aktigrafie; 2. analýza reflexních a volních očních pohybů metodou videookulografie (VOG); 3. hodnocení emočního arousalu objektivně metodou pupilometrie a subjektivně pomocí afektivních hodnocení emočních obrázků. Celkem se studií zúčastnilo 115 pacientů s FPH a 76 věkem a pohlavím vázaných zdravých kontrol. 1. U pacientů s FPH (N=96) jsme ve srovnání s kontrolami zjistili vyšší prevalenci RLS (43,8 % vs. 7,9 %, p<0,0001) a aktigraficky klinicky významných PLM (20,8 % vs. 2,6 %, p=0,0002). Nález asociace RLS/PLM s FPH naznačuje možnou společnou patofyziologii těchto onemocnění a také má klinické implikace pro management FPH. 2. VOG analýzy u pacientů prokázaly normální reflexní oční pohyby a...
|
|
|
Porovnání specializovaných aktigrafů s komerčně dostupnými zařízeními při kvantitativní analýze spánku
Čech, Vladimír ; Zvončák, Vojtěch (oponent) ; Mikulec, Marek (vedoucí práce)
Aktigrafie a chytrá nositelná zařízení poskytují podobnou funkcionalitu při kvantitativní analýze spánku. Cílem této práce je ověřit jakým způsobem obstojí běžná nositelná zařízení v porovnání se specializovaným aktigrafem využívaným v klinické praxi. Aktigraf použitý v této práci byl Geneactiv Original a sloužil k porovnání výsledků spánkové analýzy celkem u jedenácti komerčně dostupných zařízení. Měření pro devět z měřených zařízení probíhalo po dobu jednoho týdne, pro dvě zařízení po dobu šesti dní. Během spánku bylo zařízení nošeno na stejné ruce jako aktigraf a zároveň byl veden spánkový deník, do kterého se zapisovaly údaje o času ulehnutí, času probuzení a počtu probuzení za noc. Po týdnu měření byla data získána z aktigrafu vyhodnocena softwarem a následně bylo provedeno srovnání s daty, které poskytlo druhé zařízení. V této práci jsou porovnány údaje o celkové době spánku, době usínání, počtu probuzení během noci a spánkové efektivitě. Deset z jedenácti zařízení naměřily oproti aktigrafu vyšší celkovou dobu spánku a vyšší efektivitu spánku. Tato zařízení naměřila celkovou dobu spánku vyšší o 1,21 % – 12,06 % a spánkovou efektivitu naměřila vyšší o 2,86 % – 13,86 %. Jedno zařízení, konkrétně Fossil Sport naměřilo celkový čas spánku nižší o 9,02 % a efektivitu spánku nižší o 9,13 %. Doba usínání byla nejvíce odlišný parametr. Běžná zařízení měřily dobu usínání vyšší o 86,72 % – 1225,95 %. Počet probuzení během noci pak ani jeden typ zařízení nedokázal spolehlivě určit, pokud se nejednalo o výraznou pohybovou aktivitu během noci. Z výsledků práce nelze obecně říct, že by všechna komerčně dostupná zařízení byla spolehlivou náhradou za aktigrafii.
|
|
|
Pokročilé hodnocení kvality spánku
Doležalová, Anna ; Králík, Martin (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Tato diplomová se zabývá pokročilým hodnocením kvality spánku pomocí hlubokého učení. Jsou zde popsány metriky pro hodnocení spánku a jejich využití. Pro klasifikaci jsou použity data tepové frekvence a akcelerometru pocházejících z chytrých hodinek Apple Watch. Základem pro klasifikaci byl model složený z 1D konvolučních sítí v kombinaci s rekurentní neuronovou sítí. Jako rekurentní sítě byly využity LSTM a GRU. Modely byly naučeny na klasifikaci do dvou, třech a pěti spánkových fází. V poslední řadě byly srovnány vzniklé metody.
|
|
|
Identifikace spánkových poruch z dat aktigrafie a spánkových deníků
Molík, Miroslav ; Mekyska, Jiří (oponent) ; Mikulec, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá predikcí Parkinsonovy choroby pomocí spánkových parametrů získaných z aktigrafie a spánkových deníků. Cílem je navrhnout model strojového učení, který bude schopen poznat pacienty trpící Parkinsonovou chorobou. K trénování byla použita datová množina dodaná Fakultní nemocnicí u sv. Anny, která byla za dosažením lepších výsledků různě upravována. Následně byly tyto úpravy podle výsledků modelů zhodnoceny a na jejich bázi byly vybrány dva modely, které dosahují testovací přesnosti 85 a 82%.
|
host ::
RSS.