|
|
Zásada svobody svědomí v Církvi československé v letech 1920-1924
Sedlák, Filip ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Zásada svobody svědomí je pro Církev československou husitskou zásadou nosnou a typickou, jak je vidět již z období před vznikem nové církve. A to v článcích od Aloise Spisara v reformě-modernistickém časopise Právo národa nebo třeba ve Farského spise Český problém církevní, ve kterém volá po volnosti svědomí. CČS vědomě se svou koncepcí svobody svědomí navazuje na Mistra Jana Husa. Podle Farského je svoboda svědomí právě ve smyslu Husově základním a jediným dogmatem CČS. O návaznosti na Husa můžeme mluvit ve smyslu svobody svědomí jako o svobodě k plné vnitřní závaznosti vůči zákonu Božímu, zákonu Kristovu, jak o tom píše Hus, nebo vůči duchu Kristovu, jak se pak používá v CČS. Duch Kristův je smyslem a požadavkem, který na nás skrze Krista Ježíše klade Bůh a který není v liteře Písma, ale je jaksi skryt za ní. Svoboda svědomí byla při odloučení od Říma a vzniku CČS vyhlášena v Provolání národu československému stěžejní zásadou nové Církve československé, a to už konkrétněji ve smyslu svobody náboženského přesvědčení. Zápas o svobodu svědomí vyvrcholil v počátcích církve v ideovém zápase známém jako pravoslavná krize. Ve snaze získat biskupské svěcení s apoštolskou posloupností jednala CČS s pravoslavnou církví srbska, což vedlo k nemalým problémům právě s ohledem na svobodu svědomí v roli korektivu vůči...
|
|
|
Analýza faktorů ovlivňujících trh nemovitostí USA ve 20. letech 20. století s důrazem na měnovou politiku
Pokorný, Tomáš ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá faktory, které ovlivňovaly trh nemovitostí ve Spojených státech amerických ve dvacátých letech 20. století. Cílem práce bylo zjistit, zda měla monetární politika vliv na ceny nových rezidenčních domů a zda její uvolnění vedlo k vytvoření cenové bubliny a následnému propadu. Práce se soustředí nejprve na vysvětlení hospodářského vývoje a monetární politiky ve dvacátých letech a následně na analýzu zahraničních studií, které se týkaly jednotlivých faktorů a jejich vlivů. Pro ověření hypotéz byla použita statistická metoda využívající regresní model. Výsledky mé analýzy prokázaly, že monetární politika Federálního rezervního systému byla jedním z faktorů ovlivňujících ceny nových staveb. K tomu docházelo prostřednictvím změn úrokových sazeb, jež podporovaly nárůst cen nemovitostí v době jejich boomu.
|
|
|
Měnová politika USA ve dvacátých letech 20. století
Bednář, Martin ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Jeřábková, Zdenka (oponent)
Tato diplomová práce se pokouší analyzovat monetární politiku Federálního rezervního systému ve dvacátých letech 20. století. Podrobným zkoumáním vlivu americké centrální banky na hospodářské dění se snaží odpovědět na otázku, zda můžeme považovat Federální rezervní systém za hlavního viníka příčin a důsledků Velké hospodářské krize. Fakticky je možné tuto analýzu rozdělit na dvě období. V prvním období se zabývá vzájemným vztahem právě mezi Federálním rezervním systémem a tzv. Novou érou amerického kapitalismu ve dvacátých letech 20. století a zkoumá, zda centrální banka prostřednictvím nástrojů monetární politiky ovlivnila hospodářsko-politické dění tak, že ve svém důsledku vyústilo až do vzniku Velké hospodářské krize. Předmětem zkoumání druhého období je chování Federálního rezervního systému v době těsně po krachu na newyorské burze v roce 1929.
|
|
|
Polsko jako součást stability versailleského systému
Maliňák, Štěpán ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Předložená práce se zabývá Polskem mezi světovými válkami a jeho rolí v tehdejších mezinárodních vztazích. Text mapuje historickou genezi polského státu a hledá faktory, které ovlivnily Polsko a jeho vývoj v meziválečném období. Pozornost je věnována vnitrostátnímu vývoji Polska a analýze jeho nejdůležitějších momentů. Práce popisuje motivy, které formovaly polskou zahraniční politiku daného období. Detailně analyzuje povahu vztahů s nejvýznamnějšími subjekty mezinárodních vztahů té doby. Práce se snaží najít odpověď na otázku zda a nakolik se Polsko stalo stabilizačním elementem versailleského systému.
|
host ::
RSS.