|
|
Stavba v krajině - Winery
Klimešová, Naďa ; Uřídilová, Marcela (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Jaká je stavba v krajině? Není lhostejná. Využívá ale nezneužívá. Nekonkuruje. Není lhostejná Motivem projektu je cesta, jako proces, jako kompoziční prvek. Má začátek mezi vinicemi a končí výhledem na dominantu krajiny – Pálavu. Cesta je ve střední části sevřena budovami a prochází velkým rámem, který vytváří obraz krajiny proměnný v čase. Stavba už není jen stavbou, ale také rámem, kterým sledujeme nekonečné množství obrazů. Využívá ale nezneužívá Budovy vinařství i výzkumného vinařského ústavu jsou navrženy podle principů trvalé udržitelnosti a chovají se ke svému okolí pokud možno ekologicky. Jsou postaveny na parcele neúrodné půdy, jsou postaveny z dřevěných panelů, hospodaří na svém pozemku s odpadní vodou a na pozemku jsou sdruženy. Nekonkuruje Budovy jsou postaveny ve středu vinic s výhledem na Pálavské vrchy. Z dálkového pohledu srůstají s krajinou díky porostení fasády pnoucím vínem.
|
|
|
Sportovní vybavenost v kontextu místa
Deržmíšek, Pavel ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
ŽABOVŘESKO KOMÍNSKÝ PARK PRAVDA MÍSTA: údolní niva spoutaná regulací říčního koryta a novodobou silnici odřezávající celé území od okolí zpřetrhaná síť historických cest a vznik nových bez hlubších souvislostí povodně jako pravidelná skutečnost bezprostřední přítomnost vody v silně zastavěné struktuře města KONCEPT: uchopení území jako jednoho celku určeného pro sportovně relaxační činnost respektování jisté zátopy při rozvržení prvotní plošné struktury stanovení primární sítě cest, kopírující hrany plošného rozvržení vymezení pásu podél hlavní silnice, umožňujícího možný rozvoj komunikace, paralelní obslužnou cestu s parkovišti, cyklostezku a pěší komunikaci stanovení možné hrany zastavění na okraji pásu sekundární síť cest v území jako pěší stezka vinoucí se kolem řeky v ploše struktury poté striktní přímky propojující hlavní příčné cesty zeleň parku přimknutá k řece s postupným prolnutím do území po hranách hlavních cest možné plochy hřišť orientované k přímkám cest, propojující hlavní cesty průhledy procházející přes celé území s orientací k nejsilnější dominantě údolí FOTBALOVÁ AKADEMIE KONCEPT: umístění areálu do vhodného pásu nad úroveň padesátileté vody maximální využití možné hrany zastavění dům jako bariéra před hlukem od hlavní silnice ARCHITEKTURA: hmota členěna modulem, vycházející z minimálních prostorových nároků na dané využití rozmístění ploch hřišť dělí hmotu hlavním a vedlejšími průchody možný průhled hmotou v místech sálů a pracovních míst propojení prostorů severní chodbou a jižní zastřešenou fasádou kryté sezení podél hlavní hmoty – molo tribuny bez zastřešení DISPOZICE: nad úrovní stoleté vody důležitost hřišť určuje náplň daného úseku objektu dva bloky šaten a sálů naproti tréninkovým hřištím s umělou trávou blok administrativy, trenéru, rozhodčích vymezuje hlavní travnaté hřiště volná hřiště zaplňují před prostor zázemí kavárny celý blok vymezen na jedné straně uzavřeným zázemím areálu – na straně druhé otevřenou kavárnou KONSTRUKCE: železobetonové stěny založeny na mikropilotách strop žebrový s lepených dřevěných vazníku obvod zasklen izolačním sklem molo z dřevěných trámu založené na ocelových příčných pleších SEZONNÍ ŠATNY KONCEPT: člověk jako pravidelný bod v krajině minimální prostorové nároky, minimum údržby, maximální odolnost ARCHITEKTURA: kvádr s cor-tenových plechů s vypálenými otvory jádro skříněk s nerezového zohýbaného plechu podlaha betonová leštěná stěrka POSTUP KONSTRUKCE: v interním prostoru bodově svařené cor-tenové kvarto plechy osazení dveří navaření střešního dílu osazení na místo do štěrkového lože s přivedenou vodou a odpady dosypání obvodu a zabetonování vnitřku objektu osazení předem vyrobených nerezových bloků skříněk
|
|
|
Mythical Method in T. S. Eliot's "The Waste Land"
Straková, Kateřina ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
Užitím mytické metody vytvořil T. S. Eliot vzorec archetypálních obrazů v básni Pustá země (1922). Tato práce se zaměřuje na rozličné interpretace Pusté země z hlediska archetypální kritiky. Eliotovi kritici často vykládali tuto báseň jako moderní kulturní artefakt, který vypovídá o rituálu smrti a znovuzrození. Prozkoumání přístupů k archetypálním obrazům, které jsou obsaženy v Eliotově tvorbě, umožňuje poznání hlavních tematických konceptů tohoto literárního díla, mezi které patří konkrétně nedostatek vitální energie a touha po obnově. Báseň obsahuje obrazy založené na archetypech ve svém symbolickém rámci a současně odhaluje prameny těchto variant na primární představy. Archetypální kritici považují vegetační mýty a Artušovskou legendu za hlavní zdroje tematické struktury Eliotovy básně. Archetypální analýza Eliotova díla převládala v období mezi padesátými a sedmdesátými lety dvacátého století. Kritici se zaměřili na myšlenku vytoužené obnovy produktivních sil, která byla v básni vyjádřena. Tento tematický koncept vychází z antropologického základu a navazuje na teorie Jamese G. Frazera. Eliot vytvořil a poprvé použil termín "mytická metoda" v eseji o Jamesi Joyceovi, Odysseus, řád a mýtus (1923). Kritici rozeznali tuto metodu jako jemu vlastní básnický styl. Mytická metoda transformuje...
|
|
|
Mythical Method in T. S. Eliot's "The Waste Land"
Straková, Kateřina ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
Užitím mytické metody vytvořil T. S. Eliot vzorec archetypálních obrazů v básni Pustá země (1922). Tato práce se zaměřuje na rozličné interpretace Pusté země z hlediska archetypální kritiky. Eliotovi kritici často vykládali tuto báseň jako moderní kulturní artefakt, který vypovídá o rituálu smrti a znovuzrození. Prozkoumání přístupů k archetypálním obrazům, které jsou obsaženy v Eliotově tvorbě, umožňuje poznání hlavních tematických konceptů tohoto literárního díla, mezi které patří konkrétně nedostatek vitální energie a touha po obnově. Báseň obsahuje obrazy založené na archetypech ve svém symbolickém rámci a současně odhaluje prameny těchto variant na primární představy. Archetypální kritici považují vegetační mýty a Artušovskou legendu za hlavní zdroje tematické struktury Eliotovy básně. Archetypální analýza Eliotova díla převládala v období mezi padesátými a sedmdesátými lety dvacátého století. Kritici se zaměřili na myšlenku vytoužené obnovy produktivních sil, která byla v básni vyjádřena. Tento tematický koncept vychází z antropologického základu a navazuje na teorie Jamese G. Frazera. Eliot vytvořil a poprvé použil termín "mytická metoda" v eseji o Jamesi Joyceovi, Odysseus, řád a mýtus (1923). Kritici rozeznali tuto metodu jako jemu vlastní básnický styl. Mytická metoda transformuje...
|
|
|
Sportovní vybavenost v kontextu místa
Deržmíšek, Pavel ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
ŽABOVŘESKO KOMÍNSKÝ PARK PRAVDA MÍSTA: údolní niva spoutaná regulací říčního koryta a novodobou silnici odřezávající celé území od okolí zpřetrhaná síť historických cest a vznik nových bez hlubších souvislostí povodně jako pravidelná skutečnost bezprostřední přítomnost vody v silně zastavěné struktuře města KONCEPT: uchopení území jako jednoho celku určeného pro sportovně relaxační činnost respektování jisté zátopy při rozvržení prvotní plošné struktury stanovení primární sítě cest, kopírující hrany plošného rozvržení vymezení pásu podél hlavní silnice, umožňujícího možný rozvoj komunikace, paralelní obslužnou cestu s parkovišti, cyklostezku a pěší komunikaci stanovení možné hrany zastavění na okraji pásu sekundární síť cest v území jako pěší stezka vinoucí se kolem řeky v ploše struktury poté striktní přímky propojující hlavní příčné cesty zeleň parku přimknutá k řece s postupným prolnutím do území po hranách hlavních cest možné plochy hřišť orientované k přímkám cest, propojující hlavní cesty průhledy procházející přes celé území s orientací k nejsilnější dominantě údolí FOTBALOVÁ AKADEMIE KONCEPT: umístění areálu do vhodného pásu nad úroveň padesátileté vody maximální využití možné hrany zastavění dům jako bariéra před hlukem od hlavní silnice ARCHITEKTURA: hmota členěna modulem, vycházející z minimálních prostorových nároků na dané využití rozmístění ploch hřišť dělí hmotu hlavním a vedlejšími průchody možný průhled hmotou v místech sálů a pracovních míst propojení prostorů severní chodbou a jižní zastřešenou fasádou kryté sezení podél hlavní hmoty – molo tribuny bez zastřešení DISPOZICE: nad úrovní stoleté vody důležitost hřišť určuje náplň daného úseku objektu dva bloky šaten a sálů naproti tréninkovým hřištím s umělou trávou blok administrativy, trenéru, rozhodčích vymezuje hlavní travnaté hřiště volná hřiště zaplňují před prostor zázemí kavárny celý blok vymezen na jedné straně uzavřeným zázemím areálu – na straně druhé otevřenou kavárnou KONSTRUKCE: železobetonové stěny založeny na mikropilotách strop žebrový s lepených dřevěných vazníku obvod zasklen izolačním sklem molo z dřevěných trámu založené na ocelových příčných pleších SEZONNÍ ŠATNY KONCEPT: člověk jako pravidelný bod v krajině minimální prostorové nároky, minimum údržby, maximální odolnost ARCHITEKTURA: kvádr s cor-tenových plechů s vypálenými otvory jádro skříněk s nerezového zohýbaného plechu podlaha betonová leštěná stěrka POSTUP KONSTRUKCE: v interním prostoru bodově svařené cor-tenové kvarto plechy osazení dveří navaření střešního dílu osazení na místo do štěrkového lože s přivedenou vodou a odpady dosypání obvodu a zabetonování vnitřku objektu osazení předem vyrobených nerezových bloků skříněk
|
|
|
Stavba v krajině - Winery
Klimešová, Naďa ; Uřídilová, Marcela (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Jaká je stavba v krajině? Není lhostejná. Využívá ale nezneužívá. Nekonkuruje. Není lhostejná Motivem projektu je cesta, jako proces, jako kompoziční prvek. Má začátek mezi vinicemi a končí výhledem na dominantu krajiny – Pálavu. Cesta je ve střední části sevřena budovami a prochází velkým rámem, který vytváří obraz krajiny proměnný v čase. Stavba už není jen stavbou, ale také rámem, kterým sledujeme nekonečné množství obrazů. Využívá ale nezneužívá Budovy vinařství i výzkumného vinařského ústavu jsou navrženy podle principů trvalé udržitelnosti a chovají se ke svému okolí pokud možno ekologicky. Jsou postaveny na parcele neúrodné půdy, jsou postaveny z dřevěných panelů, hospodaří na svém pozemku s odpadní vodou a na pozemku jsou sdruženy. Nekonkuruje Budovy jsou postaveny ve středu vinic s výhledem na Pálavské vrchy. Z dálkového pohledu srůstají s krajinou díky porostení fasády pnoucím vínem.
|
host ::
RSS.