Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 328 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv velikosti částic kosmetických pigmentů na vlastnosti finálního výrobku
Obručová, Kateřina ; Hurčíková, Andrea (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium vlivu velikosti kosmetických pigmentů na vlastnosti finálního výrobku. Tento vliv byl studován na vzorcích make-upu dodaných průmyslovým partnerem. Vzorky make-upů byly proměřeny metodou reologie a byly určeny meze toku všech vzorků. Pro určení velikosti a tvaru částic pigmentů bylo využito skenovací elektronové mikroskopie. Velikost částic byla také měřena metodou dynamického rozptylu světla, docházelo však k tvorbě agregátů a výsledky tak byly zkreslené. Pro snadnější určení typů pigmentů ve vzorcích bylo za pomocí detektoru EDS stanoveno prvkové složení pigmentů (Ti, Fe, O, Al). Z důvodu neznámého složení make-upů byly doplněny informace rentgenovou práškovou difrakční analýzou (XRD), a tím bylo možné určit sloučeniny TiO2 (anatas a rutil), FeOOH a Fe2O3. Výsledky získané těmito metodami ukázaly, jaké pigmenty lze v předložených reálných vzorcích make-upů nalézt, jaké mají velikosti a tvary. Bylo dokázáno, že čím menší pigmenty jsou, tím se zvyšuje je viskozita a mez toku finálního produktu. Čím vyšší jsou tyto veličiny, tím hůře se s výrobkem manipuluje.
Řízení hmotnosti měkkých sýrů formovaných na manuální lince
Páral, Marek ; Zemanová, Jana (oponent) ; Tomečková, Šárka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá řízením hmotnosti měkkých sýrů při formování na manuální lince. V teoretické části je popsáno rozdělení sýrů do skupin, základní charakteristika měkkých sýrů a jejich zástupci. Dále je zpracována celá technologie výroby měkkých sýrů a vysvětleny vlivy na tvorbu sýřeniny a faktory ovlivňující hmotnost sýrů při formování. Teoretická část je zakončena základy statistiky pro zpracování dat. V experimentální části diplomové práce byly vybrány základní měřící techniky (gravimetrické stanovení sušiny, měření pH, měření teploty a vážení) pro stanovení technologických parametrů (pH syrovátky, pH, sušina a teplota zrna, hmotnost sýrů atd.) k popisu kvality zrna. K nalezení optimálního nastavení formovacího stroje byla využita metoda Design of Experiments, podle níž byly navrženy a provedeny 3 dílčí testy. Výsledky byly ověřeny v reálně výrobě. K popisu kvality zrna byl vybrán parametr pH syrovátky. Byly nalezeny dva faktory mající významný vliv na hmotnost sýrů při formování, a to pozice operátorů při formování a množství syrovátky přitékající se zrnem do forem. Navržené úpravy při formování byly úspěšně vyzkoušeny ve výrobě a nebyl prokázán statistický rozdíl mezi hmotností jednotlivých sýrů formovaných podle nového nastavení formovacího stroje.
Nutritional benefit of cricket flour
Šťastná, Martina ; Zemanová, Jana (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Edible insects have been part of the diet of many countries across the world for several decades. It is becoming increasingly popular in the europian developed countries, mainly because of the content of nutritionally important substances. The theoretical part of the thesis deals with the characterization of edible insects in terms of nutritional benefits, explains the reasons and method of breeding edible insects. For the analysis of nutritionally active substances, flour of house cricket (Acheta domesticus) was used. A. domesticus belongs to the representatives of insects legalized from 1.1. 2018 on the EU market. Of the significantly nutritional substances, proteins, lipids, fatty acids, fiber and selected minerals were analyzed. In this study, optimalization of vertical electrophoresis SDS-PAGE was performed to determine protein fragment sizes. In the second part the influence of acricket flour addition protein bars was investigated by sensory analysis. In the experimental part that was found that cricket flour contains protein, lipids and fatty acids in significant amounts. It also contains important minerals for human health such as magnesium, potassium, iron or zinc. However, the sensory properties of protein bars for consumers were not very attractive.
Influence of early and late drought on grain proteins content and composition in early and late variety of wheat
Vojteková, Vanesa ; Zemanová, Jana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
In this bachelor thesis, the influence of early and late drought on grain protein content and composition in an early and late variety of winter wheat was studied. The varieties used were Avenue and Tobacco.One part of the plants was cultured under the conditions of early drought (bloom season), another part was grown under the conditions of late drought (grain filling season), the last part was grown under the conditions of natural irrigation. Half of the plants were fertilized using nitrogen fertilizer (200 kg N/ha), the second half of plants were without nitrogen fertilizer (0 kg N/ha). Wet gluten, crude protein content, gliadin and glutenin content were determined from flour samples. Results were evaluated by analysis of variance. Drought resistance depends on the genotype. Tobak genotype is more tolerant to climatic conditions, but the drought had a more significant effect on gliadin and glutenin ratio than on the Avenue genotype. Late drought increased wet gluten content in both genotypes and both types of fertilization. On the other hand, the early drought did not affect wet gluten content. Early drought decreased gliadin content, with the exception of Avenue genotype without fertilization. Early drought also increased glutenin content. Late drought increased glutenin content only in the unfertilized variant. Early drought increased glutenin content which leads to decreased gliadin content, especially for nitrogen fertilization. Late drought caused a decrease of gliadin and glutenin ratio, except for Tobak genotype with fertilization. Late drought increased crude protein content, except for Tobak genotype without fertilization. Early drought decreased crude protein content, especially for the unfertilized variant.
Příprava a charakterizace rostlinných extraktů pro aplikaci do sirupů
Šandová, Lucie ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo vyrobit bylinné sirupy ze tří vybraných bylin rodu Lamiaceae - z šalvěje lékařské (Salvia officinalis), meduňky lékařské (Melissa officinalis) a máty peprné (Mentha piperita). Nejprve byly z uvedených bylin připraveny extrakty macerací v 25% ethanolu (60°C, 90 min.). Z připravených bylinných extraktů byly vyrobeny bylinné sirupy smícháním se sirupovým základem (65% roztok sacharózy + kyselina mléčná 2 g.l-1) v různých poměrech (2:1, 1:1, 1:2 – extrakt:sirupovému základu). Na základě senzorického hodnocení byl jako optimální vybrán poměr 1:1. Extrakty i vyrobené sirupy byly charakterizovány z hlediska profilu těkavých látek, obsahu fenolických látek, antioxidační aktivity a antimikrobiální aktivity. Vyrobené sirupy byly hodnoceny také senzoricky pomocí stupnic, profilového a pořadového testu, a porovnány s obdobnými komerčními vzorky (Baťkovy sirupy s.r.o.). Pro stanovení těkavých látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS, celkového obsahu fenolických látek Folin-Cicalteuova metoda, antioxidační aktivity metoda TEAC a antimikrobiální aktivity jamková a disková difúzní metoda. V modelovém šalvějovém sirupu bylo nalezeno 36 těkavých látek, v komerčním 29; v modelovém meduňkovém sirupu bylo nalezeno 20 těkavých látek, v komerčním 32; v modelovém mátovém sirupu 25 těkavých látek, v komerčním 41. Kvantitativní zastoupení nejvýznamnějších sloučenin v komerčních a vyrobených sirupech se lišilo, ve všech vzorcích převažovaly terpeny. Obsah fenolických sloučenin v sirupech klesal v pořadí šalvěj (570,1 mg.l–1) > meduňka (378,9 mg .l–1) > máta (96,5 mg.l–1), antioxidační aktivita v pořadí meduňka (332,0 µg.ml-1) > šalvěj (185,6 µg.ml-1) > máta (115,8 µg.ml-1). Komerční sirupy vykazovaly výrazně vyšší obsah fenolických sloučenin i antioxidační aktivitu, než sirupy vyrobené, a to u všech tří bylin. Z hlediska senzorického byl jako nejchutnější označen sirup mátový a nejméně chutný sirup šalvějový (máta > meduňka > šalvěj); pouze v případě meduňky byl vyrobený sirup označen jako lepší, chutnější než vzorek komerční. Byl přiměřeně tekutý, čirý, příjemné barvy, měl výrazně sladkou, jemně bylinkovou chuť a příjemnou vůni.
Vliv aromaticky aktivních látek na senzorickou kvalitu nečokoládových cukrovinek
Motúzová, Eliška ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v nečokoládových cukrovinkách a jejich vlivem na senzorickou kvalitu/flavour. V teoretické části je popsána výroba nečokoládových cukrovinek, jsou charakterizovány aromaticky aktivní látky včetně alergenních a metoda jejich stanovení pomocí mikroextrakce tuhou fází a plynové chromatografie s hmotnostní detekcí. Dále jsou stručně popsány použité senzorické metody. Jako modelové vzorky pro experimentální část práce byly vybrány kyselé želé cukrovinky s ovocnou příchutí, konkrétně žluté (citron), zelené (jablko), červené (jahoda) a oranžové (pomeranč), od pěti různých českých i zahraničních výrobců, zakoupené v běžné tržní síti. Pro identifikaci těkavých aromaticky aktivních látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS. Pro hodnocení senzorických vlastností byly použity stupnice, profilový test a hodnocení časového vývoje. Celkem bylo ve vzorcích identifikováno 120 aromaticky aktivních látek včetně 8 alergenních.
Studium částic různých kosmetických pigmentů
Cerevatova, Kristina ; Opravil, Tomáš (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Mezi hlavní cíle této práce patří sepsání literární rešerše, která obsahuje přehled a rozdělení pigmentů, které se používají při přípravě kosmetických přípravků. Práce je zaměřená na vlastnosti a charakterizaci pigmentů pro použití v kosmetologii. Další zaměření je na legislativní rámec, konkrétně na pigmenty, které jsou v kosmetice povolené, povolené s omezením a nepovolené. Nejdůležitější části práci je přehled metod pro charakterizaci pigmentů. V praktické části se práce zabývá charakterizaci částic vybraných kosmetických pigmentů. Jsou vybrané metody pro stanovení barevnosti, prvkového a fázového složení, velikosti částic a morfologii Nakonec jsou vyhodnocené dosažené výsledky.
Studium konzervačních systémů pro kosmetiku
Šmétková, Zuzana ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo ověřit antimikrobiální účinek vybraných syntetických konzervačních látek používaných do kosmetických prostředků, a to methylparabenu, butylparabenu, fenoxyethanolu, bronopolu, imidazolidinylurey a methylisothiazolinonu v různých koncentracích (do nejvyšší povolené koncentrace a také několikrát koncentrovanějších roztoků)a některých vybraných přírodních silic, které je možné použít do kosmetiky (eukalyptová, anýzová, levandulová, rozmarýnová, fenyklová, mátová, jalovcová a terpentýnová silice). Účinek byl zjisťován u každé látky samostatně, aby bylo možné zhodnotit spektrum a míru jejího účinku. Jako indikátorové mikroorganismy byly vybrány Bacillus subtilis a Penicillium chrysogenum. Pro stanovení byly použity disková difúzní metoda a modifikovaná difúzní metoda. Ze syntetických konzervačních látek nejlépe účinkovaly bronopol, imidazolidinylurea a methylisothiazolinon. Z vybraných přírodních antimikrobiálních látek účinek proti oběma mikroorganismům vykazovala mátová, fenyklová a jalovcová silice.
Studium extrakce biologicky aktivních látek do tukového základu
Komárek, Šimon ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá maceráty kostivalu lékařského (Symphytum officinale) ve vybraných tukových základech (potravinářské sádlo, kosmetické sádlo a mandlový olej). Vybrané tukové základy byly nejprve charakterizovány obsahem sušiny, číslem zmýdelnění, kyselosti, jodovým a peroxidovým číslem. Zároveň byly stanoveny celkové i volné mastné kyseliny pomocí GC-FID. Poté byly připraveny maceráty sušeného kořene kostivalu lékařského v těchto základech. V macerátech byla sledována změna čísla kyselosti a peroxidového čísla, a také stanoveny obsahy vybraných biologicky aktivních látek. Stanoven byl obsah celkových fytosterolů pomocí UV-VIS spektrometrie, jednotlivé fytosteroly a karotenoidy pomocí HPLC-DAD, celkové karotenoidy pomocí UV-VIS spektrometrie. Rovněž byly stanoveny tokoferoly pomocí HPLC-DAD, celkové fenolické látky pomocí Folin-Ciocalteuova činidla a antioxidační aktivita pomocí ABTS. Naměřené hodnoty byly následně porovnány s průmyslově vyráběnou kostivalovou mastí. V macerátech byl stanoven nárůst čísla kyselosti i peroxidového čísla. Dále byl pozorován nárůst celkových fytosterolů i karotenoidů. Stanoven byl obsah -sitosterolu a stigmasterolu, jednotlivé karotenoidy nebyly detekovány. Z tokoferolů byl detekován pouze DL--tokoferol acetát. Díky maceraci fenolických látek do tukových základů byla pozorována i změna antioxidační aktivity.
Zisk a komplexní charakterizace extraktů aronie
Seidlová, Kateřina ; Zemanová, Jana (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Aronie (Aronia melanocarpa) je bobulovitý plod charakteristických senzorických vlastností, který vykazuje určité léčivé účinky. Hlavními bioaktivními složkami aronie jsou polyfenolické látky s významnou skupinou antokyanových barviv Bioaktivní látky se z přírodních materiálů tradičně získávají extrakcí, v práci byly porovnány 2 druhy extrakce – macerace a PHWE. Na základě obsahu polyfenolických látek byla vybrána macerace jako vhodnější metoda a ta byla optimalizována pomocí statistického modelu plánovaného experimentu. Optimální podmínky macerace byly stanoveny na teplotu 30 °C, rozpouštědlo – 50% etanol, navážka 10 g na 50 ml a doba extrakce 30 min. Takto připravený extrakt měl výsledný obsah polyfenolů 1441 ± 90 mg/100 g DW, antokyanů 943 ± 8 mg/100 g DW a celková antioxidační aktivitu pomocí ABTS 24,78 ± 0,09 molTE/g. Těkavých látek s obsahem nad 0,5 % bylo identifikováno 25 a z nich měly největší zastoupení aldehydy a estery. V optimálním extraktu převažoval benzaldehyd s 32,25 % a methylhexanoát s 21,37 %.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 328 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
13 ZEMANOVÁ, Jana
2 ZEMANOVÁ, Jitka
2 ZEMANOVÁ, Jiřina
13 Zemanová, Jana
1 Zemanová, Jana Bc.
2 Zemanová, Jiřina
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.