|
|
Pronominální reduplikace předmětu v současné španělštině
Ziková, Kateřina ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Pronominální reduplikace je v této práci chápána jako projev shody slovesa s předmětem prostřednictvím klitika. Práce vychází z analogie mezi podmětem a předmětem, u obou větných členů lze mluvit o shodě. Předmět se tak podobá podmětu, který se shoduje se slovesem pomocí afixu. Avšak zatímco u podmětu je tato shoda - tedy shoda s predikátem vyjádřená afixem - zcela pravidelná, předmětná shoda, tedy reduplikace, je podmíněna rozličnými faktory. Tyto faktory jsou hlavním předmětem výzkumu v této práci. Reinterpretace předmětných klitik jako nástrojů shody je důsledkem jejich gramatikalizace, tedy posunu od původního charakteru nepřízvučných osobních zájmen směrem k povaze slovesných afixů. Dativní klitika jsou v tomto procesu o něco dále než klitika akuzativní - uchovávají si méně pronominálních rysů a reduplikace nepřímého předmětu je také mnohem častější, než reduplikace předmětu přímého. To souvisí s tím, že nepřímý předmět se svou povahou více blíží podmětu, proto má i větší tendenci podléhat pravidelné shodě s predikátem. Klíčová slova: pronominální reduplikace, zájmenná reduplikace, předmětná zájmena, klitika, přímý předmět, nepřímý předmět, španělská syntax
|
|
|
Realization of the Spanish vocal i by Czech learners
Čechová, Štěpánka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Diplomová práce se zabývá osvojováním španělského vokalického systému českými studenty, konkrétně výslovností přední vysoké hlásky i, která v češtině v posledním století zaznamenala významný artikulační posun. V první, teoretické části práce se vysvětlují relevantní pojmy a porovnávají se základní vlastnosti české a španělské hlásky i. Ve druhé části se pak přistupuje ke zkoumání této hlásky v konkrétních kontextech (tj. v blízkosti bilabilály, alveoláry/dentály, palatály, veláry, uvuláry) a zjišťují se hlavní tendence v české a španělské výslovnosti, se zvláštním zřetelem k osvojované formě španělštiny. Klíčová slova: Osvojování druhého jazyka, fonetika, přední vysoká hláska, španělština.
|
|
|
Linguistic variation in the Spanish of Cuba
Laurencio Tacoronte, Ariel ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Jazyková variantnost v kubánské španělštině Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou variantnosti v kubánské španělštině. Důraz klade na řečový systém hlavního města Havany, jeden z nejinovativnějších a nejvýznačnějších v rámci kubánských mluv. Práce je rozdělena do tří sekcí: fonetika a fonologie, lexikologie a sémantika, morfologie a syntax. Popsané případy jsou ilustrovány hesly převzatými z autorovy lexikografické práce nebo také příklady použití převážně převzatými z Referenčního korpusu současné španělštiny (CREA). Na základě rozboru nashromážděných údajů se zkoumá stav variability a rovnováhy inherent- ních systému. Záměrem je prohloubit pochopení mechanismů, které vytvářejí tuto jazykovou variantu. Klíčová slova: španělština, kubánská španělština, jazyková variantnost, slovník kubánské španělštiny Variación lingüística en el español de Cuba Resumen El objetivo de la presente tesis es abordar el tema de la variación en el español hablado en Cuba, con especial énfasis en la modalidad de La Habana, una de las más innovadoras y representa- tivas del panorama lingüístico insular. El trabajo se halla dividido en tres grandes bloques: fonética y fonología, léxico y semántica, morfología y sintaxis. Los casos descritos se hallan ilustrados con entradas tomadas de una obra lexicográfica de autoría...
|
|
|
Konjunktiv v rumunštině ve srovnání s jinými románskými jazyky
Frías Valtrová, Nataša ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Konjunktiv je v románských jazycích nejkomplexnější slovesný způsob. Má širokou škálu využití. V této práci porovnáváme použití a kvalitu tohoto slovesného způsobu v hlavních románských jazycích a několika vedlejších (galicijštině, katalánštině a sardštině). Je zajímavé, že ne všechny jazyky vykazují stejný počet slovesných časů a že dokonce původ některých z těchto časů má základ v různých latinských zdrojích. Rumunština je hlavním předmětem naší studie, a je výchozím bodem celé práce. Naše práce ukazuje, že i přes výrazné rozdíly se rumunština řídí stejnými vzory, jako zbytek románské jazykové rodiny. I přesto specifická zvláštnost rumunské syntaxe, kterou je chybějící infinitiv v obsahových větách, ostře kontrastuje s nadměrně rozvinutým portugalským časovaným infinitivem. Po analýze kvality a využití konjunktivu je práce zakončena vybranými větami z šesti jazyků uvedených výše a umožňuje formulaci závěrů týkajících se povahy a výskytu konjunktivu.
|
|
|
Absolutní konstrukce s infinitivem ve španělštině a jejich ekvivalenty v češtině
Hrobská, Eva ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Předmětem předložené práce je problematika absolutních konstrukcí s infinitivem a jejich překlad do českého jazyka. Je rozdělena na dvě hlavní části: teoretickou a praktickou. Teoretická část si klade za úkol definovat obecné charakteristiky absolutních konstrukcí s infinitivem, jejich klasifikaci v rámci polovětných konstrukcí a následný detailnější rozbor vybraných vazeb předložky a infinitivu: a (al), de, con, por, sin, tras a předložkových výrazů antes de a después de. Část praktická je zaměřena na konfrontaci teoretických předpokladů s reálnými texty, ať už psanými nebo ústními záznamy. K získání statistických byly využity online zdroje - paralelní česko-španělský korpus InterCorp a jednojazyčný španělský korpus CREA.
|
|
|
Španělské opisné vazby terminativní a jejich české protějšky
Šilhavá, Terezie ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Ve své práci jsem se zaměřila na popsání systému španělských opisných vazeb s terminativním významem a zároveň na prozkoumání možných ekvivalentů těchto perifrází v češtině. Vzhledem k tomu, že se pohybujeme na poli terminativní povahy slovesného děje, bylo potřeba na začátku vyjasnit, co se rozumí pod povahou slovesného děje a co pod pojmem terminativní. V teoretické části se dále věnuji jednotlivým perfrázím s terminativním významem, jejich rozdělení podle typů terminativnosti a popisu jejich vlastností. Zabývám i situací v češtině, jaké prostředky by mohly posloužit při vytváření ekvivalentů ke španělským opisným vazbám. V praktické části jsem se pokusila analyzovat vybrané terminativní perifráze v jednojazyčném španělském korpusu CREA, využila jsem při tom i korpusový program AntConc. Poté jsem analyzovala jejich české ekvivalenty prostřednictvím paralelního korpusu InterCorp. Doufám, že se mi tak podařilo podat určitý náhled na systém španělských terminativních perifrází a na možnosti jejich překladu do češtiny.
|
|
|
Slovesa pohybu ve španělštině a jejich ekvivalenty v češtině
Kindermannová, Marie ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Práce vychází z předpokladu, že slovesa pohybu ve španělštině se významově liší od svých českých protějšků. Dokladem tohoto tvrzení je paralelní korpus, v němž jsou zkoumány jednotlivé ekvivalenty početně i významově. Následně jsou popsány významy španělských sloves s důrazem na prvky, které se v češtině nevyskytují nebo jsou rozdílné a mohou českému rodilému mluvčímu působit problémy při porozumění a překladu.
|
|
|
Dějiny španělské jazykové normy a její kodifikace
Rýdlová, Lenka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
V této práci bylo ukázáno, že na pozvolném vývoji normy spisovného jazyka se významným způsobem podílí především jazykový úzus vzdě-lanců (včetně vynikajících spisovatelů), lidový jazyk, ale i kodifikační příručky (ty hlavně v případě, že norma ještě není zcela ustálená a ko-lísá mezi více variantami). Jazyk může být regulován teoretickými zá-sahy jazykovědců či autoritativních institucí do jeho sytému, ovšem tyto zásahy musí vycházet z jazyka samého, nesmí být pouhými naho-dilými výmysly. Jakékoli radikální či umělé zásahy do jazykového sys-tému jsou vyloučeny, protože autorita žádné instituce nepřekoná sílu jazykového úzu, proto je právě úzus základním kritériem při stanovo-vání jazykové normy. Dále jsme hovořili o užití spisovné španělštiny, které je mnohem širší než užití spisovné češtiny, již v mnoha směrech vytlačuje čeština obecná a vyvíjí tak na normu větší tlak než obecná španělština. Špa-nělský obecný jazyk je tradičně spojován s vyjadřováním především ve venkovském prostředí a s nižší kulturní a sociální úrovní obyvatel. Dnes se s ním setkáme pouze v omezené míře, k čemuž přispěla i čin-nost masových médií, která propagují právě spisovný jazyk. Hovorová španělština i limitovanější hovorová čeština obsahují velké množství jazykových prostředků společných spisovné vrstvě jazyka. Spisovná vrstva...
|
|
|
Problematika infinitivu ve španělštině
Hálková, Klára ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Problematika infinitivu ve španëlštinë Již z názvu vyplývá, že předmětem této rigorózní práce jsou nefinitní tvary slovesné ve španělštině. Zaměřili jsme se především na problematiku infinitivu, a to jak z hlediska formálního, tak i významového a syntakticky funkčního. Záběr práce je poměrně široký, ačkoliv jistě ne vyčerpávající. V teoretické části jsme se zpočátku zabývali základní charakteristikou nefinitních tvarů a obecnými problémy v otázce terminologie. Poté jsme se věnovali jednotlivým syntaktickým funkcím infinitivu ve větě, jež jsme následně porovnali s češtinou. V souladu s názory tradiční české lingvistické školy jsme vysvětlili koncept polopredikačních klauzulí a zaměřili se právě infinitiv. Ten je též nedílnou součástí slovesných perifrází, u kterých jsme vzali v potaz jak syntaktickou strukturu, tak i význam. Za nejpodstatnější část této práce považujeme kapitolu zabývající se využitím infinitivu pro vyjádření časových a modálních významů pomocí jednotlivých předložek. Ta nám byla zároveň základem pro jazykový výzkum v praktické části práce, kde jsme zkoumali frekvenci použití kondenzorů ve španělštině v kombinaci s předložkami al, a, de, con, por a para, jejich ekvivalenty v češtině a poměr jednotlivých příslovečných významů těchto infinitivních vazeb. Hlavním nástrojem nám byl pro veřejnost...
|
|
|
Volba lexikálních prostředků ve španělštině ze sémanticko-stylistické perspektivy
Petrík, Daniel ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
V předložené práci se zabýváme zejména vybranými problémy sémanticko-stylistického charakteru v rámci španělského lexika. V širším úvodu poukazujeme na některé obecné i technické problémy lidské komunikace, ale následující části práce se již hlouběji soustřeďují na klasické partie sémantiky jako teorie znaku a významu, asymetrie mezi formou a významem, ale i jazykový relativizmus a determinizmus, redundantí kolokace, proces desémantizace či cizí vlivy ve španělštině s důrazem na sémantické kalky. Kromě vlastního teoretického výkladu jsme prakticky prověřovali některé obecné zákonitosti distribuce slov v textu španělského románu El coronel no tiene quien le escriba a rovněž provedli stanovení míry desémantizace u vybraných španělských sloves na základě případové studie na paralelním česko-španělském korpusu InterCorp.
|
host ::
RSS.