|
| |
|
|
Filosofie a deprese
Vodička, Marek ; De Santis, Daniele (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je představit vliv deprese na zkušenost a její proměnu v depresivním stavu. K dosáhnutí tohoto cíle se podívám na strukturu zkušenosti tak, jak jí zažíváme v běžném stavu. Odpověď na základní strukturu zkušenosti nám dá Husserl pomocí svého konceptu horizontu a zároveň fenomenologické redukce, která nás ke zkoumání struktury vyzívá. Jakmile položím základy této struktury představím koncept existenciálních pocitů vycházející z díla Matthewa Ratcliffa, díky němuž budu schopen se zaměřit na samotnou proměnu zkušenosti během depresivního stavu. Když porozumím tomu, jak se nám mění struktura zkušenosti, budu rovněž schopen zaměřit pozornost na určité symptomy, které jsou součástí zkušenosti deprese, a ukázat, co se změnilo oproti původní zkušenosti. Práce je dělená do čtyřech částí. První kapitola má za úkol představit depresi jako takovou a důvod, proč je žádoucí užít fenomenologický přístup, který může být velice nápomocný pro současné přístupy k depresi. Zároveň poukáži na fenomenologickou redukci a z ní odvozený fenomenologický postoj, který nám ukáže cestu, kudy a jak postupovat. V druhé části se seznámíme s horizontální strukturou zkušenosti v rámci, níž se také podíváme na existenciální pocity, které nám následně umožňují mít všechny intencionální emoce. Třetí část se pak zabývá...
|
|
|
Pojmy dekadence a zdraví v Nietzscheho pozdní filosofii
Vodička, Marek ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
Pojmy dekadence a zdraví v Nietzscheho pozdní filosofii Tématem práce jsou motivy dekadence a zdraví, které v Nietzscheho pozdním myšlení zaujímají prominentní pozici. Centrem zájmu práce jsou Nietzscheho díla z roku 1888, tj. Případ Wagner, Soumrak bůžků, Antikrist, Ecce homo a Nietzsche kontra Wagner, ovšem odkazů na ranější díla bude rovněž využito. Práce si klade za cíl prozkoumat, co motivy dekadence a zdraví pro pozdního Nietzscheho znamenají, jakou roli mají v rámci jeho filosofického projektu přehodnocení všech hodnot, a jak spolu vzájemně souvisejí. Práce se bude snažit uplatňovat tezi, že v Nietzscheho pozdním myšlení tyto dva motivy představují protiklady, totiž protiklady míry či "směru" vůle k moci, která se v nich manifestuje - dekadence neboli tělesný úpadek reprezentuje v Nietzscheho chápání linii upadajícího života, která se vyznačuje nedostatkem vůle k moci, utrpením z "chudosti životem", zatímco linie zdraví či zdařilosti reprezentuje vzestupný život vyznačující se přebytkem životní síly a rovněž tímto přebytkem trpící. Pojmy dekadence a zdraví tedy budou pojímány jako fyziologické manifestace těchto dvou směrů či, poněkud hrubě řečeno, "vektorů" vůle k moci. Předmětem první kapitoly bude obhájení právě této základní teze, druhá kapitola se bude zabývat Nietzscheho diagnostikou konkrétní...
|
|
| |
host ::
RSS.