|
|
Aktuální rozměr náboženské svobody v systému evropské ochrany lidských práv
Jekielek Henzl, Barbora ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Aktuální rozměr náboženské svobody v systému evropské ochrany lidských práv Abstrakt Tato disertační práce se věnuje problematice ochrany náboženské svobody v Evropě. Nejdříve je popsáno zakotvení této svobody v EÚLP, Listině EU a v právních řádech Německa, Rakouska a České republiky. Právní řády Německa a Rakouska jsou velmi blízké tomu našemu, proto mohou být získané poznatky inspirací pro úvahy o budoucí právní úpravě v České republice (i s ohledem na to, že je zde problematika integrace jiných kultur poměrně novým tématem, zatímco uvedené státy již v této oblasti mají větší zkušenosti). Dalším důvodem pro tento výběr byla i bohatá judikatura k tématu práce zejména v Německu, ale i v Rakousku. V návaznosti na zakotvení náboženské svobody obecně je popsáno teoretické zakotvení i praxe výuky náboženství na veřejných školách ve výše jmenovaných státech. Ze srovnání praxe v uvedených státech vyplynula mj. důležitost historického vývoje přístupu k náboženství. Jedním z hlavních bodů této disertační práce je pak problematika symbolů. Nejdříve je probrána otázka symbolů obecně, poté se věnuji konkrétně symbolům náboženským a možnostech jejich přítomnosti ve vzdělávacích zařízeních. V této souvislosti je rozebráno umisťování křížů a krucifixů ve školních třídách, což je otázka, které se již v minulosti věnovaly...
|
|
| |
|
|
Právo na osobní svobodu v kontextu azylového práva Evropské unie
Kulda, Miloš ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Právo na osobní svobodu v kontextu azylového práva Evropské unie Mgr. Miloš Kulda Abstrakt Právo na ochranu osobní svobody se řadí mezi ta nejdůležitější základní práva každého jedince. Bohužel, zásahy do tohoto práva současně představují jeden z aspektů, který všeobecně provází oblast azylu a nucené migrace osob. Evropský kontinent v tomto ohledu není výjimkou. Tématem této práce proto je: právo na osobní svobodu v kontextu azylového práva Evropské unie. Cílem práce je zejména zhodnotit úroveň ochrany, která je v rámci Evropské unie poskytována žadatelům o azyl a jiným nuceným migrantům - tj. odmítnutým žadatelům o azyl a tzv. neregulérním migrantům - před neoprávněným zbavením jejich osobní svobody. Tento výzkum je přitom prováděn ve světle jak unijního práva, tak Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Těžiště práce proto stojí na dvou hlavních pilířích. Prvním je úprava zbavení osobní svobody žadatelů o azyl a jiných nucených migrantů dle čl. 5 Úmluvy a související judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Druhým pilířem je poté úprava zbavení osobní svobody výše uvedených skupin osob dle unijního práva, tedy podle úpravy obsažené zejména v čl. 6 Listiny základních práv Evropské unie a dále pak v rámci konkrétních předpisů sekundárního unijního práva, především v tzv. azylových...
|
|
|
Aktuální rozměr náboženské svobody v systému evropské ochrany lidských práv
Jekielek Henzl, Barbora ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Aktuální rozměr náboženské svobody v systému evropské ochrany lidských práv Abstrakt Tato disertační práce se věnuje problematice ochrany náboženské svobody v Evropě. Nejdříve je popsáno zakotvení této svobody v EÚLP, Listině EU a v právních řádech Německa, Rakouska a České republiky. Právní řády Německa a Rakouska jsou velmi blízké tomu našemu, proto mohou být získané poznatky inspirací pro úvahy o budoucí právní úpravě v České republice (i s ohledem na to, že je zde problematika integrace jiných kultur poměrně novým tématem, zatímco uvedené státy již v této oblasti mají větší zkušenosti). Dalším důvodem pro tento výběr byla i bohatá judikatura k tématu práce zejména v Německu, ale i v Rakousku. V návaznosti na zakotvení náboženské svobody obecně je popsáno teoretické zakotvení i praxe výuky náboženství na veřejných školách ve výše jmenovaných státech. Ze srovnání praxe v uvedených státech vyplynula mj. důležitost historického vývoje přístupu k náboženství. Jedním z hlavních bodů této disertační práce je pak problematika symbolů. Nejdříve je probrána otázka symbolů obecně, poté se věnuji konkrétně symbolům náboženským a možnostech jejich přítomnosti ve vzdělávacích zařízeních. V této souvislosti je rozebráno umisťování křížů a krucifixů ve školních třídách, což je otázka, které se již v minulosti věnovaly...
|
|
|
Doktrína jedné hospodářské jednotky v soutěžním právu EU
Lepara, Samir ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Doktrína jedné hospodářské jednotky v soutěžním právu EU Se zaměřením na aplikaci jedné hospodářské jednotky na kontrolu koncentrací veřejných podniků Abstrakt Tato práce se zabývá aplikací doktríny jedné hospodářské jednotky na veřejné podniky (neboli SOEs - State Owned Enterprises), konkrétně důsledky odstavce 22 preambule Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 29. 1. 2004 o kontrole spojování podniků (EUMR), společně s Konsolidovaným sdělením Komise k otázkám příslušnosti podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků. Tyto dokumenty stanovují jakožto pravidlo k výpočtu obratu a určení jurisdikce doktrínu jedné hospodářské jednotky s nezávislou rozhodovací pravomocí. Tato práce si klade za primární cíl sestavit z rozhodovací praxe kritéria, dle kterých je možné takovouto hospodářskou jednotku s nezávislou rozhodovací pravomocí detekovat. Tato kritéria vycházejí z rozhodovací praxe Komise, jejíž dlouhodobý vývoj autor studoval v kapitolách 3 a 4 práce. Autor sestavil pomocí syntézy poznatků z prostudovaných rozhodnutí přehled relevantních kritérií, jejichž výčet uvádí v závěru kapitoly 3. V kapitole 4 pak autor zkoumá, zdali je přistupováno nediskriminačně k veřejným podnikům ze třetích zemí. Tato kapitola je založená na analýze rozhodovací praxe týkající se veřejných podniků z Číny a...
|
|
|
Kupní síla a její zneužití v evropském právu
Musil, Aleš ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato rigorózní práce se pod názvem "Kupní síla a její zneužití v evropském právu" zabývá analýzou kupní síly v evropském právu z pohledu právní teorie (část první - teoretická) a analýzou právních úprav jejího zneužití (část druhá - praktická). Pozornost je věnována především pohledu evropského práva na problematiku kupní síly a jejího zneužití, a to jak z pohledu existenční ochrany hospodářské soutěže, tak z pohledu konceptu kupní síly, sledujícího především jiné cíle než ochranu hospodářské soutěže na trhu. Ve své práci se zabývám tržní kupní silou, kterou odlišuji jak od tržní síly na straně podávajícího, tak od ekonomického pojetí kupní síly, vyjadřujícího kupní sílu firem a spotřebitelů pomocí srovnání cen v národních měnách za stejné výrobky v tzv. spotřebním koši. Pojem tržní síly v sobě tedy zahrnuje jak tržní sílu na straně prodávajícího, tak tržní kupní sílu. Ve své rigorózní práci dokazuji, že (i) tyto tržní síly nemohou byt chápány jako zrcadlový odraz a (ii) kupní síla je zastřešující pojem pro monopsonii a vyjednávající sílu na straně odběratele. Kupní síla jako zastřešující pojem vyjadřuje odběratelovu schopnost ovlivňovat obchodní chování dodavatele s cílem dosáhnout snížení nákupní ceny a/nebo získání výhodnějších obchodních podmínek, a to ve dvou formách - ve formě monopsonie a ve...
|
|
|
Právo být zapomenut v kontextu moderního pojetí ochrany osobních údajů
Denemark, Jaroslav ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Název rigorózní práce Právo být zapomenut v kontextu moderního pojetí ochrany osobních údajů Abstrakt Ústředním tématem rigorózní práce je problematika práva být zapomenut a jeho místa v dnešním digitálním světě a informační společnosti. Autor především rozebírá rozdílný přístup k ochraně osobních údajů v Evropě, Spojených státech amerických a Argentině v kontextu střetávání se toho práva s právem na svobodu projevu a na svobodný přístup k informacím. Autor popisuje na jednotlivých případech řešených vrcholnými soudy odlišné pojetí významnosti těchto práv a jiný hodnotový žebříček při jejich vzájemném posuzování. Na základě nastínění přístupů k těmto právům se autor zabývá tím, jaké místo má v těchto právních kulturách právo být zapomenut a jaké jsou jeho podoby. Jsou představeny některé formy práva být zapomenut v Evropské unii, tak jak se právo vyvíjelo v různých etapách právních předpisů upravující ochranu osobních údajů. Podrobně se zabývá judikaturou Soudního dvora Evropské unie, jejímž předmětem je právo být zapomenut. Pozornost je též věnována reálnému zavedení do praxe práva být zapomenut dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci Google v. Spain. Nadále autor analyzuje současnou úpravu práva být zapomenut v článku 17 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a popisuje, jak je možné...
|
|
|
Právo být zapomenut v právním řádu EU
Bolková, Edita ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Právo být zapomenut v právním řádu EU Abstrakt Cílem této práce bylo prozkoumat a analyzovat právní institut práva být zapomenut a najít ideální formu pro jeho hmotněprávní zakotvení v rámci právního řádu Evropské unie (či mimo něj). Práce vysvětluje pojem "právo být zapomenut" a zasazuje jej do historického a mezinárodně-právního kontextu. V rámci výzkumu bylo nutné se podrobněji věnovat také vymezení pojmů jako je "soukromí" a jeho konfliktu s právem na svobodu projevu a informace. Z tohoto pohledu představuje zásadní průlom rozsudek Soudního dvora Evropské unie z roku 2014 ve věci Google Spain, který v sobě zahrnuje argumentaci ohledně vyvažování těchto práv a také první oficiální "přiznání" práva být zapomenut unijním soudem. Rozsudek Google Spain, který tato práce podrobně analyzuje, předznamenal koncepční změny v právním řádu EU týkající se práva být zapomenut obsaženého v nově přijatém GDPR účinném od roku 2018. Lavina kritiky, která ambici Komise zakotvit právo být zapomenut v GDPR provázela, dokládá kontroverzi, kterou tento institut vyvolává. Přesný název článku 17 GDPR zní: "Právo na výmaz ("právo být zapomenut")" a je jedním z nejproblematičtějších ustanovení celé nové koncepce ochrany osobních údajů, o čemž svědčí i kompromisní název tohoto ustanovení. Mnozí odborníci se domnívají, že právo být...
|
|
|
Právo být zapomenut v kontextu moderního pojetí ochrany osobních údajů v EU a USA
Denemark, Jaroslav ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Název diplomové práce Právo být zapomenut v kontextu moderního pojetí ochrany osobních údajů v EU a USA Abstrakt Ústředním tématem diplomové práce je problematika práva být zapomenut a jeho místa v dnešním digitálním světě a informační společnosti. Autor především rozebírá rozdílný přístup k ochraně osobních údajů v Evropě a Spojených státech amerických v kontextu střetávání se toho práva s právem na svobodu projevu a na svobodný přístup k informacím. Autor popisuje na jednotlivých případech řešených vrcholnými soudy na obou kontinentech odlišné pojetí významnosti těchto práv a jiný hodnotový žebříček při jejich vzájemném posuzování. Na základě nastínění přístupů k těmto právům se autor zabývá tím, jaké místo má v těchto právních kulturách právo být zapomenut a jaké jsou jeho podoby. Jsou představeny některé formy práva být zapomenut v Evropské unii, tak jak se právo vyvíjelo v různých etapách právních předpisů upravující ochranu osobních údajů. Podrobně se zabývá judikaturou Soudního dvora Evropské unie, jejímž předmětem je právo být zapomenut. Pozornost je též věnována reálnému zavedení do praxe práva být zapomenut dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci Google v. Spain. Nadále autor analyzuje současnou úpravu práva být zapomenut v článku 17 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a...
|
|
|
Ochrana dítěte jako subjektu lidských práv v rámci mezinárodní a unijní úpravy mezinárodních únosů
Kozáková, Jana ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce nese název: "Ochrana dítěte jako subjektu lidských práv v rámci mezinárodní a unijní úpravy mezinárodních únosů" a zabývá se postavením dítěte v rámci právních norem upravujících lidská práva, práva dětí a mezinárodní únosy dětí. Práce zkoumá, jakým způsobem je na dítě nahlíženo, zdali jako na objekt nebo jako na subjekt práv. Práce je rozdělena do tří kapitol, kdy je postupně přecházeno od obecného vysvětlení základních pojmů až ke konkrétní úpravě postavení dítěte v rámci mezinárodních únosů. První kapitola definuje základní pojmy objekt a subjekt lidských práv, analyzuje obecně postavení člověka jako subjektu mezinárodní úpravy lidských práv a následně postavení dítěte jako specifické kategorie ochrany lidských práv. První kapitola závěrem odpovídá na otázku, v čem se liší pojmy objekt a subjekt lidských práv. Druhá kapitola se zabývá právními normami upravujícími ochranu lidských práv s důrazem na ochranu dítěte jako subjektu lidských práv. Představené právní normy jsou analyzovány z pohledu úpravy práv dětí a mezinárodních únosů. Dále jsou v druhé kapitole představeny dvě základní právní normy upravující mezinárodní únosy dětí. Druhá kapitola závěrem odpovídá na další otázku a sice jaké unijní a mezinárodní normy se zabývají ochranou dítěte jako subjektu lidských práv a jak je...
|
host ::
RSS.