|
|
Variace Izotopového složení Pb v uhelných pánvích
Čurda, Michal ; Strnad, Ladislav (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část má rešeršní charakter a popisuje výskyt olova v uhlí, ložiskách rud, rašeliništích, jezerních a povodňových sedimentech. Ve druhé části jsou stručně popsány analytické metody používané při stanovování olova v přírodních materiálech. Třetí, praktická část je zaměřena na vlastní měření vzorků ze sokolovské hnědouhelné pánve. Popisuje laboratorní postup při přípravě vzorků pro analýzu obsahů a izotopického složení olova pomocí ICP - QMS.
|
|
|
Stanovení izotopického složení Pb v půdách
Kotrč, Vlastislav ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou olova v životním prostředí a popisuje vhodnou analytickou metodu pro stanovení izotopického složení olova v půdách. První část práce shrnuje nejdůležitější poznatky o olovu. Další část se zabývá metodikou sběru a přípravou vzorků půdy pro samotnou analýzu. Dále práce obsahuje podrobný popis analytické metody, v současné době pro stanovení izotopického složení půd nejčastěji používanou, tedy hmotnostní spektrometrii s indukčně vázaným plazmatem. Vzhledem k tomu, že práce nemá výzkumný charakter, jsou v páté části na příkladu již provedeného výzkumu z oblasti Příbramska uvedeny výsledky a další možnosti využití této metody. Klíčová slova: izotopické složení olova, půdy
|
|
| |
|
|
Biogeochemický cyklus prvků vzácných zemin v povodí Lesního potoka
Dubroková, Jitka ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent) ; Chrastný, Vladislav (oponent)
108 Souhrn Studie biogeochemického cyklu prvků vzácných zemin (REE) provedená v povodí Lesní potok (30 km JV od Prahy v národní přírodní rezervaci Voděradské bučiny) a jeho širším okolí je zaměřena na sledování koncentrací a distribuce REE v jednotlivých složkách přírodního prostředí, jejich vztahů s ostatními analyzovanými prvky a sloučeninami, jako jsou Al, Ca, Fe, K, Mg, Mn, Na, P, S, Si, F- , Cl- , NO3 - SO4 2- , HCO3 - a organický uhlík, a jejich odezvy na fyzikálně-chemické podmínky v jednotlivých zkoumaných složkách ekosystému. Na ploše povodí a v jeho širším okolí byly odebrány vzorky půdy, potočního sedimentu, povrchové a podzemní vody, depozice na volné ploše a podkorunových srážek v bukovém a smrkovém porostu, vzorky asimilačních orgánů, kůry a dřevní hmoty smrku ztepilého (Picea abies) a buku lesního (Fagus sylvatica) a vzorky lišejníků druhu terčovka bublinatá (Hypogymnia physodes). Kapalné vzorky byly zfiltrovány filtrem o velikosti pórů 0,45 µm a stabilizovány HNO3. Vzorky povrchové vody odebrané ve vybraných měsících charakterizovaných nízkým anebo naopak vysokým průtokem byly použity k iontově výměnné chromatografii a membránové dialýze. Pevné vzorky byly sušeny do konstantní hmotnosti (a přesítovány a homogenizovány v případě půdy a potočního sedimentu) a rozloženy ve směsi HF a HNO3...
|
|
|
Studium distribuce stopových prvků v tektitech pomocí LA ICP-MS
Svatá, Adéla ; Strnad, Ladislav (vedoucí práce) ; Houzar, Stanislav (oponent)
Následující práce se zabývá ukázkou metod stanovení hlavních a především stopových prvků ve speciálních přírodních sklech - tektitech. Měření byla prováděna pro sedmnáct vzorků. Dva z nich patřili ke skupině skel Lybijské pouště a zbývajících patnáct bylo původem z australsko-asijské oblasti nálezů tektitů. Pro tyto potřeby byla použita metoda optické mikroskopie v přípravné fázi studia vzorků. Studovány byly upravené vzorky ve formě výbrusů. Mikroskopie měla zajistit správnost postupu výběrem vhodných vzorků a přesnými oblastmi jednotlivých výbrusů, které budou vhodné pro analýzy. Hlavní prvky byly stanovovány pomocí elektronové mikroanalýzy. Hodnoty těchto měření potvrdily stávající znalosti o složení tektitů. Chemismus skel Lybijské pouště byl z 98 hmotnostních procent tvořen SiO2. U australsko-asijských vzorků byla tato hodnota 73 hm.%. Mezi další známé hlavní oxidy patří Al2O3, FeO, MgO a další. Významnou roli hraje TiO2, kterým je materiál oproti svrchní kontinentální kůře obohacen. Hodnoty pro skla Lybijské pouště byla určena v rozmezí 0,154 - 0,727 hmotnostních procent. Pro australsko-asijské 0,598 - 0,875. K nejdůležitějším patřila data získaná měřením hmotnostním spektrometrem s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) a přídavným zařízením pro laserovou ablaci (LA). Ta je v aparatuře důležitá...
|
|
|
Studium forem a izotopového složení Pb ve vzorcích uhlí na vybraném profilu z Mostecké pánve
Semíková, Hana ; Chrastný, Vladislav (oponent) ; Strnad, Ladislav (vedoucí práce)
Uhlí je významným energetickým zdrojem a obsahuje většinu prvků periodické tabulky. Při spalování uhlí dochází k jejich uvolnění, které může vést k environmentálním problémům. Některé z těchto prvků jsou považovány za velmi nebezpečné pro zdraví lidí, živočichů a ekosystémů. Pro předcházení vzniku nežádoucích environmentálních jevů spojených s využitím uhlí je důležitá znalost koncentrace a formy výskytu prvků v uhlí. Jedním z rizikových prvků v uhlí je olovo. Obsahem této práce je zjištění koncentrace olova a jeho izotopového složení současně s určením výskytu forem olova v uhlí. K určení koncentrace a izotopových poměrů olova byla použita metoda ICP-MS, celkem bylo analyzováno 62 vzorků hnědého uhlí. Ke zjištění forem výskytu olova v uhlí byla použita metoda selektivní extrakční analýzy BCR provedená na 9 vzorcích hnědého uhlí. Koncentrace olova v uhlí byly naměřeny v rozmezí 0,25 - 78,84 mg·kg-1 . Tyto koncentrace odpovídají průměrným hodnotám koncentrace olova ve většině uhlí. Izotopový poměr 206 Pb/207 Pb se ve vzorcích hnědého uhlí pohyboval v rozmezí 1,169 - 1,219. Izotopový poměr 208 Pb/206 Pb byl naměřen v intervalu 2,047 - 2,093. Izotopové složení olova bylo ve vzorcích hnědého uhlí ovlivněno horninami, jejichž izotopové složení odpovídá izotopovému složení moldanubických granitů,...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Problematika chování popílků z metalurgického zpracování olova v půdním prostředí
Vrtišková, Růžena ; Strnad, Ladislav (oponent)
Popílky z metalurgického zpracování Pb patří k hlavním zdrojům kontaminace půd v okolí hutních závodů. Při prováděném sádkovém loužícím experimentu bylo simulováno půdní prostředí a zjišťovány jednotlivé loužící charakteristiky reagujících popílků. Půdní prostředí představovaly roztoky nízkomolekulárních organických kyselin o 500 µM koncentraci. Experiment byl proveden v časové horizontu 168 hodin v poměru pevná fáze/roztok = 1/10 a to v roztocích kyselin octové, štavelové a citrónové. Ve výluzích kyseliny octové, šťavelové byly změřeny vysoké koncentrace uvolněných těžkých kovů (Pb, Cd a Zn). U výluhu kyseliny citrónové bylo naopak množství vyluhovaných kovů nižší a to z důvodu vyššího pH roztoku, které je hlavním činitelem řídící vyluhovatelnost. Na základě výpočtu programu PHREEQC-2 byl zjištěn minoritní podíl organických sloučenin ve výluhu u Pb i Cd (hodnoty se řádově pohybují okolo 0,1 - 2,1%). Překvapivě vysoký podíl tvoří naopak sloučeniny ZnCitrát - (13,21 - 44,12%) či CuCitrát (60,05 - 74,17%), které se budou snadno vázat na positivně nabité oxyhydroxidy železa či organické látky a omezí tak svoji mobilitu v půdním horizontu. Nově vznikající pevná nerozpustná sloučenina Pb a kyselin šťavelové a octové (šťavelan a octan olovnatý) může být jedním z dalších způsobů, jak imobilizovat Pb v...
|
host ::
RSS.