|
|
Jazykové biografie a sociální sítě příslušníků české národnostní menšiny (na příkladu česko-chorvatského a chorvatsko-českého bilingvismu Čechů v Chorvatsku
Stranjik, Helena ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Vukovič, Petar (oponent) ; Dudok, Miroslav (oponent)
Cílem práce Jazykové biografie a sociální sítě příslušníků české národnostní menšiny (na příkladu česko-chorvatského a chorvatsko-českého bilingvismu Čechů v Chorvatsku) je přispět k poznání jazykového chování příslušníků české menšiny z českých i smíšených, česko-chorvatských rodin, žijících na území Chorvatska. Jazyk je jedním ze základních rysů identity jedince i skupiny. Jako společenský fenomén má dvě základní funkce: komunikační (prostředek komunikace) a identifikační (jedinec se užitím některého jazyka identifikuje s určitou skupinou). Na příkladu české menšiny v Chorvatsku se snažíme o vypozorování jazykových procesů, které probíhají v krajanských rodinách, a faktorů, které v národnostních menšinách působí na udržení jazyka. V úvodu práce je představena česká menšina v Chorvatsku, od přistěhování Čechů na území dnešního Chorvatska, jejich organizování, založení českých spolků a škol, po dnešní podobu existence a organizace menšiny a postavení české menšiny v zákonech Republiky Chorvatska. Pojednáno je o jazyce příslušníků české menšiny a shrnuty jsou základní prameny, které se menšině věnují z různých aspektů. Třetí kapitola představuje vnímání jazykových biografií/autobiografií a sociálních sítí v české a zahraniční odborné literatuře, definice pojmů, metodologii a její omezení, a shrnuje...
|
|
|
Mistakes in Acquisition of Serbian as a Foreign Language
Stojanovičová, Zorica ; Jirásek, Karel (vedoucí práce) ; Stranjik, Helena (oponent)
(česky): V naší diplomové práci se zabýváme chybami, kterých se dopouštějí žáci při akvizici srbského jazyka. Zaměřili jsme se na gramatiku, ale i na pravopisnou stránku srbštiny. Informace byly od žáků získány formou dotazníku, testu a překladu, které vyplnilo celkem padesát respondentů, jejichž mateřským jazykem je čeština a v šesti případech ruština. Jazyková úroveň srbštiny se u respondentů pohybovala v rozmezí úrovně A1 až C2. Rodilí mluvčí srbštiny však měli jako druhý mateřský jazyk češtinu. Při analýze chyb byla zjišťována mezijazyková a vnitrojazyková interference. Z tohoto důvodu byly důležité i ostatní slovanské jazyky, které respondenti ovládají. Cílem práce bylo zjistit, jakých chyb se žáci srbského jazyka dopouštějí nejčastěji a tím pádem pomoci jak žákům při efektivnějším učení jazyka, tak pedagogům tyto chyby u studentů překonat a přispět ke zlepšení jejich jazykové kompetence.
|
|
|
Jazykový kontakt srbštiny a turečtiny
Danilevich, Anastasia ; Stranjik, Helena (vedoucí práce) ; Jirásek, Karel (oponent)
Tématem bakalářské práce je jazykový kontakt srbštiny a turečtiny. Práce se zaměřuje především na dopad kontaktu těchto jazyků, který je zastoupen výpůjčkou (turcizmem). Součástí práce je slovník turcizmů, obsahující slova v původní turecké podobě, synonyma v srbštině a překlad do češtiny. První kapitola zabývá se sociálně-historickými příčinami průniku tureckých výpůjček do srbštiny. Dále je popsáno formování kontaktní lingvistiky a definován pojem jazykový kontakt, jsou určeny jeho typy. Jazykový kontakt neprobíhá bez následků a způsobuje jazykové změny, jednou z kterých je výpůjčka. Existují různé druhy výpůjček, avšak nejpodrobněji byla popsána lexikální výpůjčka. Pozornost byla věnována lexikálním výpůjčkám z turečtiny. Turcizmy byly rozdělené podle stupně zdomácnění v srbštině (ke každé kategorii turcizmů jsou uvedeny příklady). Dále jsou analyzovaný hláskové změny, které proběhly v důsledku přizpůsobení turcizmů srbské jazykové struktuře (ke každé hláskové změně jsou uvedeny příklady). Tyto turcizmy (podstatná jména, kromě abstraktních) byly rozdělené na sémantické kategorie. Závěrečnou kapitolu tvoří stručná analýza nejdůležitější literatury, věnované zkoumání jazykového kontaktu srbštiny a turečtiny.
|
|
|
Bilingvismus a jazykový management v české menšině v Chorvatsku
Stranjik, Helena ; Jirásek, Karel (oponent) ; Nábělková, Mira (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje problematice české menšiny v Chorvatsku, zdejší dvojjazyčnosti a jazykovému managementu na různých úrovních: od úrovně jednotlivce, přes úroveň zde žijící české menšiny a místní samosprávu, až po úroveň státu a jeho zákonů. V první kapitole jsou shrnuty dějiny přistěhování Čechů na území dnešního Chorvatska, převážně v průběhu 19. století, a jejich postupné organizování po té, co se po rozpadu Rakousko-Uherska ocitnou mimo území mateřského státu. Druhá kapitola popisuje současnou situaci v menšině - její organizační strukturu, kulturní život, školství a informační a vydavatelskou činnost. Důležité je také zajištění její existence v zákonech a Ústavě státu. Třetí kapitola je věnována jazykové situaci v české menšině v Chorvatsku: českochorvatskému a chorvatsko-českému bilingvismu, rozrůzněnosti dialektologického původu jazyka, jazyku jako systému a faktorům, které na jazyk a jeho uživatele působí. Kapitola je doplněna ukázkami mluveného a psaného projevu českých krajanů. Poslední kapitola popisuje průběh a výsledky výzkumu prováděného v menších firmách s jazykově smíšenými zaměstnanci v městě Daruvaru a jeho okolí. Z hlediska jazykového managementu jsem se snažila o zjištění jazykové kompetence, jazykového chování a plánování na úrovni jednotlivých zaměstnanců i na úrovni podniků.
|
host ::
RSS.