|
|
Akumulace uranu rostlinami kultivovanými v laboratorních podmínkách
Buzek, Martin ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Schopnost akumulace uranu byla testována na celkem 20 kultivarech a GMO rostlin tabáku (Nicotiana sp.) kultivovaných v Hoaglandově hydroponickém médiu pod umělým osvětlením. Kromě vlastní akumulace a translokace uranu v rostlinách byl zkoumán vliv genetických úprav rostlin a úprav živného média na schopnost rostlin uran akumulovat a přesouvat do nadzemní části. Jako nejvhodnější rostliny pro akumulaci uranu se jevily N. glauca, N. tabacum cv. M 51 a GMO varieta M 51 Pro, koncentrace uranu v rostlinách kultivovaných v médiu o koncentraci uranu 0,5 mM byla až 31,28 mg/g sušiny v kořenu a až 0,21 mg/g v nadzemní části. U rostlin N. tabacum cv. La Burley 21 a GMO variety TRI2 - T1 a TRI2 - T2 byla prokázána schopnost uran akumulovat a translokovat jej do nadzemní části. Nejvyšší zjištěná koncentrace uranu činila 72,49 mg/g sušiny v kořenu, 4 mg/g ve stonku a 1,1 mg/g v nejvyšších listech pro rostliny kultivované v médiu o koncentraci uranu 1 mM. Na schopnost uranu akumulovat měla nejvyšší vliv deficience fosfátové složky v médiu.
|
|
|
Mechanismus příjmu těžkých kovů a organických látek rostlinami
Berkyová, Petra ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Těžké kovy a organické látky představují velkou zátěž pro životní prostředí. Proto se věnuje velká pozornost vývoji technik, pro odstraňování těchto polutantů z míst znečištění. Jednou z možností odstraňování těžkých kovů a organických látek z půd je fytoremediace, která využívá schopnosti některých rostlinných druhů přijímat toxické látky z půdy a akumulovat je uvnitř svých tkání. Tyto rostliny jsou schopny tolerovat zvýšená množství toxických látek díky širokému spektru detoxifikačních mechanismů, které uvnitř nich probíhají. Těžké kovy mohou být po příjmu kořeny chelatovány fytochelatiny, metalothioneiny nebo působením dalších chelátorů, a poté jsou uloženy ve vakuolách. Přenos iontů kovů a komplexů kovů mezi jednotlivými buněčnými součástmi probíhá pomocí celé řady specifických transportních proteinů. Detoxifikační mechanismy toxických organických sloučenin zahrnují transformaci těchto látek, konjugaci a jejich uložení v tkáních rostlin.
|
|
| |
|
| |
|
|
Užití krátkodobé hydroponie pro selekci vhodných druhů listnatých dřevin využitelných pro remediační účely
Malá, J. ; Cvrčková, H. ; Máchová, P. ; Dostál, J. ; Soudek, Petr ; Šíma, P.
V České republice se nacházejí relativně rozsáhlé lokality kontaminované průmyslovým spadem, nebo se jedná o extenzivní výsypky a úložiště elektrárenských, důlních a čistírenských kalů, případně jiných odpadů, které obsahují toxické látky. K nejzávažnějším kontaminantům majícím přímý negativní dopad na zdraví náležejí ionty těžkých kovů, z nich především Pb, Cd a Cr. Dekontaminace těchto lokalit a jejich navrácení pro lesnické, zemědělské nebo krajinotvorné účely má proto stěžejní význam pro celkové ozdravení životního prostředí. Jako nejefektivnější způsob dekontaminace půd in situ se nabízí fytoremediace, využití rostlin s význačnou schopností translokovat kontaminující látky z půdy a akumulovat je ve svých pletivech. Optimální jak z hlediska ekonomického, tak dekontaminační efektivity se jeví využití rychlerostoucích listnatých dřevin, které zároveň vykazují vysokou schopnost akumulace těžkých kovů ve svých pletivech. Nejvíce byly doposud studovány různé druhy vrb (Salix spp.), které tyto požadavky splňují a navíc vytvářejí křovinné porosty, takže v relativně krátké době mohou pokrýt i rozsáhlejší plochy nutričně méně hodnotných půd charakteristických právě pro výsypky a odkaliště, na nichž se jen těžko uchycují jiné druhy dřevin, viz foto 1. Tam, kde je zapotřebí udržet půdní reliéf (zábrana eroze a snosu půd) a zachovat hydrologické poměry (pokles podzemních vodních zásob), se jako nejvhodnější ukázaly hluboko kořenící dřeviny zejména rodu Populus spp. Remediační vlastnosti byly studovány u jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) a kanadského topolu osikovitého (Populus tremula x P. tremuloides) úspěšně rostoucích na imisně zatížených půdách v Krušných horách a dále u stromových vrb Salix x blanda a S. viminalis a keřových vrb S. miyabeana a S. elbursensis z elektrárenského odkaliště ve Vysočanech na Chomutovsku.
|
|
|
Fytoremediace vzduchu - plány a realita
Vaněk, Tomáš ; Maršík, Petr ; Soudek, Petr
Dosud získané výsledky ukazují, že vybrané rostliny lze efektivně využít k odstranění kontaminantů ze vzduchu, a to jak plošně, tak především v blízkosti zdrojů kontaminace, jako jsou komunikace. Při výběru vhodných rostlin je nezbytné věnovat pozornost jak jejich sorpčním schopnostem, tak i jejich schopnosti přežít v kontaminovaných lokalitách, kde jsou navíc vystaveny dalším stresům, jako je nedostatek vláhy a zasolení.
|
|
|
HODNOCENÍ ÚČINNOSTI FYTOREMEDIAČNÍCH METOD
Soudek, Petr ; Petrová, Šárka ; Podlipná, Radka ; Fialová, Zuzana ; Malá, J. ; Benešová, Dagmar ; Kočí, V. ; Kafka, Z. ; Vaněk, Tomáš
Fytoremediační metody jsou v současnosti velmi dynamicky se rozvíjejícím odvětvím sanačních technologií. Tyto metody využívají schopností rostlin a mikroorganismů extrahovat a v případě organických sloučenin degradovat xenobiotika. Schopnost rostlin účastnit se těchto detoxifikačních reakcí je závislá nejen na schopnosti přijímat xenobiotika a enzymatickém aparátu dotyčných rostlinných druhů, ale také na toxicitě akumulovaného kontaminantu a toxicitě potenciálních produktů.
|
|
| |
|
|
STUDIUM AKUMULACE A TRANSPORTU TĚŽKÝCH KOVŮ KULTURAMI ROSTLIN POPULUS TREMULA X TREMULOIDES A CANNABIS SATIVA V LABORATORNÍCH PODMÍNKÁCH A NA REÁLNÉ LOKALITĚ
Benešová, Dagmar ; Soudek, Petr ; Petrová, Šárka ; Malá, J. ; Najman, M. ; Najmanová, P. ; Kafka, Z. ; Vaněk, Tomáš
V této práci vybrány kultury konopí, zástupce bylin a osiky, zástupce dřevin. Experimenty byly zaměřeny na studium schopnosti akumulace některých těžkých kovů (Pb, Cd, Zn, As a Cu) a jejich následné translokace do nadzemních částí.
|
|
| |
host ::
RSS.