|
|
Sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu
Mohelníková Duchoňová, Beatrice ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent) ; Macek, Milan (oponent)
Úvod: Cílem této práce bylo sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu. První část se zabývá etiologickými faktory, a to vlivem polymorfismů v biotransformačních enzymech a genetických alterací v genu CHEK2 na vznik těchto malignit. V druhé části jsou analyzovány geny transportu cytostatik jako případné prognostické a prediktivní markery odpovědi na onkologickou léčbu. Materiály a metody: Polymorfismy a další genetické alterace byly zjišťovány pomocí real-time PCR, alel-specifické PCR a PCR-RFLP metody v DNA získané z krve pacientů. Byla hodnocena frekvence polymorfismů a posuzován jejich význam s ohledem na dostupná epidemiologická data. Exprese genů byly stanoveny metodou qPCR v párových vzorcích tkání nádoru a okolního parenchymu. Výsledky: Pro většinu námi sledovaných polymorfismů se nepodařilo prokázat vztah mezi jejich přítomností a rizikem vzniku obou těchto malignit. Variantní alela CYP2A13*7, byla nalezena u 7 z 265 hodnocených zdravých kontrol, ale nebyla nalezena u žádného pacienta s karcinomem pankreatu. Výskyt variantní alely GSTP1-Val a genotypu GSTT1-null byl naopak spojen se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu pankreatu (OR=2,38; 95% CI=1,17- 4,83). V souboru pacientů s kolorektálním karcinomem byl genotyp GSTT1-null v kombinaci...
|
|
|
Nové analogy anorexigenních neuropeptidů ovlivňujících příjem potravy
Pražienková, Veronika ; Maletínská, Lenka (vedoucí práce) ; Novotný, Jiří (oponent) ; Skálová, Lenka (oponent)
Disertační práce je zaměřena na studium anorexigenních neuropeptidů, peptidu kokainem a amfetaminem regulovaného transkriptu (CART) a peptidu uvolňujícího prolaktin (PrRP), které snižují příjem potravy a tělesnou hmotnost. Peptid CART je anorexigenní neuropeptid, u kterého přes všechny snahy nebyl nalezen jeho receptor. Peptid CART se specificky váže se na buněčnou linii PC12. Buňky PC12 diferencované v neuronový fenotyp vykazují vyšší počet vazebných míst oproti nediferencovaným buňkám. Buňky PC12 diferencované dexametasonem na chromafinní buňky vykazují vysokou nespecifickou vazbu a tím velmi nízký počet vazebných míst. Pro objasnění důležitosti disulfidových můstků ve struktuře peptidu CART byly syntetizovány analogy s jedním či dvěma disulfidovými můstky. Biologická aktivita byla u analogu se dvěma disulfidovými můstky v pozici 74-94 a 88-101. Při zkoumání buněčné signalizace u buněk PC12 peptid CART významně zvýšil aktivaci c-Jun a fosforylaci JNK, která předchází dráze c-Jun. PrRP patří do rodiny RF-amidových peptidů a byl u něj potvrzen anorexigenní účinek. PrRP se váže na svůj receptor GPR10 a vykazuje vysokou afinitu i k receptoru pro neuropeptid FF (NPFF2). V naší laboratoři byly navrženy lipidované analogy PrRP, které po periferním podání snižují příjem potravy, a u kterých je...
|
|
|
Cytotoxicity of new taxol derivatives in selected tumor cell lines
Némethová, Ingrid ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Kvasničková, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických vied Kandidát: Ingrid Némethová Školiteľ: Doc. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Cytotoxicita nových derivátov taxolu vo vybraných nádorových bunkových líniách. Paclitaxel (Taxol, PTX) je prírodný produkt s antitumorovu aktivitou, využívaný v terapii rôznych druhov solídnych nádorov, predovšetkým prsníkov a vaječníkov. Patrí k tzv. mitotickým jedom, ktoré spôsobujú zastavenie bunkového cyklu a apoptózu bunky, zásahom do dynamiky mikrotubulov. Cieľom tejto práce bolo porovnanie antiproliferatívneho účinku PTX a jeho derivátov, ktoré boli pripravené v ÚEB AVČR konjugáciou s peptidovými agonistami receptoru pre hormón uvolňující gonadotropíny (GnRH), v rámci cielenej protinádorovej terapie. Pre experiment bola zvolená bunková línia MCF-7, ktorá je odvodená z prsného adenokarcinómu a má receptory pre GnRH. Výsledky boli hodnotené dvoma rozdielnymi metódami (NRU, MTT). Zo šiestich testovaných látok vykazoval najsignifikantnejší antiproliferatívny efekt derivát MP 265. Pri použití ostatných látok nastával výraznejší pokles životnosti buniek v porovnaní s PTX až pri vyšších koncentráciách.
|
|
|
Vliv monepantelu na expresi biotransformačních enzymů ovce
Štolcová, Tereza ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Zemanová, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Tereza Štolcová Školitel: prof. RNDr. Lenka Skálová Ph.D. Název práce: Vliv monepantelu na expresi biotransformačních enzymů ovce Monepantel (MOP) představuje nové anthelmintikum ze skupiny amino-acetonitrilových derivátů, s odlišným mechanismem účinku oproti klasickým širokospektrým anthelmintikům. Používá se na léčbu a kontrolu gastrointestinálních nematodóz u ovcí a skotu. Tato práce se zaměřuje na vliv MOP na expresi vybraných cytochromů P450 (CYP) u ovcí in vivo a in vitro. K in vivo experimentům byla použita játra ovcí, kterým byl podán MOP v doporučené terapeutické dávce. Kontrolní skupině zvířat nebylo léčivo podáno. Při in vitro pokusech byly pozorovány změny v expresi mRNA vybraných CYP po 24 hodinové inkubaci primárních kultur ovčích hepatocytů s 10 μM MOP. Ke stanovení transkripčních hladin mRNA byla využita metoda qPCR (kvantitativní PCR v reálném čase). Výsledky in vivo i in vitro experimentů svědčí o výrazném nárůstu v expresi isoformy CYP3A24. Indukční efekt monepantelu byl dokonce vyšší, než indukční efekt známého CYP3A induktoru rifampicinu. Indukce enzymů CYP3A může mít vážné farmakologické anebo toxikologické důsledky. Při současném (případně následném) podání jiných léčiv s MOP...
|
|
|
Metabolismus a účinky nových anthelmintik u helmintů a jejich hostitelů
Stuchlíková, Lucie ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Kučera, Radim (oponent) ; Machala, Miroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát Mgr. Lucie STUCHLÍKOVÁ Školitel prof. RNDr. Lenka SKÁLOVÁ, Ph.D. Název disertační práce METABOLISMUS A ÚČINKY NOVÝCH ANTHELMINTIK U HELMINTŮ A JEJICH HOSTITELŮ Onemocnění způsobené helminty, tzv. helmintózy, jsou jedním z největších problémů ve veterinární i humánní medicíně. Tyto nákazy se léčí anthelmintiky, avšak jejich účinnost není často dostatečná kvůli rezistenci helmintů vůči běžným anthelmintikům. Celosvětové rozšíření resistence helmintů vedlo k vývoji nových léčiv, která mají odlišný mechanismus účinku než léčiva dosud používaná. Monepantel (MOP) patří do nové třídy anthelmintik, známé jako amino- acetonitrilové deriváty (AAD) s účinkem na nikotin-acetylcholinové receptory. MOP byl schválen ve veterinární praxi v České republice v roce 2011 pro terapii gastrointestinálních onemocnění, která jsou způsobená hlísticemi. Komerčně je vyráběn pod názvem Zolvix® od firmy Novartis AG. Cílem předložené disertační práce bylo studovat metabolismus a účinky MOP a jeho derivátů za účelem přispět ke globálnímu výzkumu na tomto poli. V experimentech byly jako zástupci hlístic použity Vlasovky slézové (Haemonchus contortus, citlivý kmen ISE a rezistentní kmen WR) a jejich hostitelé ovce (Ovis spp). V...
|
|
|
Identifikace a kvantifikace anthelmintik a jejich metabolitů u tasemnic metodou LC/MS
Briestenský, David ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Titul, jméno, příjmení kandidáta: David Briestenský Titul, jméno, příjmení školitele: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název diplomové práce: Identifikace a kvantifikace anthelmintik a jejich metabolitů u tasemnic metodou LC/MS Biotransformace anthelmintik, stejně jako aktivita biotransformačních enzymů, představují oblasti, které zatím u tasemnic nejsou příliš prozkoumané. Avšak právě biotransformační enzymy mohou do určité míry chránit organismus parazita proti působení anthelmintik (a xenobiotik obecně). Schopnost parazita metabolizovat podané anthelmintické léčivo na neúčinný metabolit může představovat výhodný obranný mechanismus, který může přispívat ke vzniku helmintorezistence. Cílem mé práce bylo zhodnotit metabolismus vybraných anthelmintik (albendazolsulfoxid, flubendazol, mebendazol) u tasemnice krysí (Hymenolepis diminuta). Výsledky biotransformace ukazují, že tasemnice není schopná oxidovat ani redukovat albendazolsulfoxid. Mebendazol a flubendazol je schopná redukovat. Pro redukci mebendazolu a flubendazolu byly určeny kinetické parametry, které ukázaly, že rychlost přeměny na redukovaný metabolit je u flubendazolu dvacetkrát pomalejší než u mebendazolu, ale afinita reduktas je u...
|
|
|
Biotransformace flubendazolu a albendazolu v rostlinných buňkách
Seidlová, Helena ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Helena Seidlová Školitel: Prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Biotransformace flubendazolu a albendazolu v rostlinných buňkách Benzimidazolová anthelmintika jsou léčiva proti parazitickým červům hojně používaná u lidí i zvířat. Vylučováním se mohou tyto látky dostávat a perzistovat v životním prostředí a ovlivňovat necílené organismy. Vhodnou metodou pro odstranění anthelmintik z prostředí by mohla být fytoremediace. Abychom zjistili detoxifikační schopnosti rostlin, studovali jsme biotransformační cesty albendazolu (ABZ) a flubendazolu (FLU) u rákosu (Phragmites australis) in vitro. Bylo zjištěno, že buňky rákosu jsou schopné přijímat a metabolizovat obě tato anthelmintika. Tato léčiva nemají významnější vliv na viabilitu buněk rákosu. Pomocí HPLC/MS bylo nalezeno 10 metabolitů ABZ a 5 metabolitů FLU. Bylo identifikováno také několik atypických metabolitů (glukosylglukosidy, acetylglukosidy a xylosylglukosidy), které nebyly dosud popisovány. Na základě výsledků, bylo navrženo schéma metabolických cest ABZ a FLU u rákosu. Pomocí HPLC byl kvantifikován obsah hlavních metabolitů (redukovaného FLU, ABZ-sulfoxidu, ABZ-sulfonu) v buňkách rákosu i v kultivačním médiu. Většinu...
|
|
|
Vliv inositol hexafosfátu na adhezivitu a migraci buněčných linií SW480 a SW620
Peterková, Alena ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Alena Ježková Školitel: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Školitel specialista: RNDr. Veronika Hanušová, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv inositol hexafosfátu na adhezivitu a migraci buněčných linií SW480 a SW620 Inositol hexafosfát (IP6) je molekula běžně přítomná v přírodě, zejména v obilninách a luštěninách. Již dříve bylo popsáno, že IP6 ovlivňuje řadu procesů v těle, jako je např. snížení agregace krevních destiček, podpora sekrece insulinu, hypocholesterolemický účinek, několikrát byl popsán i protinádorový účinek. Cílem této práce bylo studium adhezivních a migračních procesů, které jsou důležitými kroky v procesu metastazování nádorových buněk. Pro studium byla zvolena buněčná linie odvozená od kolorektálního adenokarcinomu - SW480 a metastatická linie odvozená z lymfatické uzliny téhož pacienta - SW620. V obou liniích byla testována schopnost migrace. Zároveň byl porovnáván vliv IP6 v různých koncentracích a v několika časových intervalech na expresi adhezivních a invazivních molekul na úrovni mRNA (RT-PCR) a proteinů (western blot, imunofluorescence). Schopnost migrace byla zjištěna pouze u metastatické linie SW620, v porovnání s linií SW480. Významné snížení migrace u linie SW620 bylo...
|
|
|
Rozdíly v expresi vybraných mikroRNA u citlivých a rezistentních hlístic
Hegrová, Lenka ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Jirkovská, Anna (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Lenka Hegrová Školitel: prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Rozdíly v expresi vybraných mikroRNA u citlivých a rezistentních hlístic Anthelmintická rezistence se v důsledku nadměrného a nevhodného používání léčiv stala celosvětově rostoucím problémem ve veterinární medicíně. Porozumění mechanizmům vzniku rezistence by mohlo pomoci předcházet rozšiřování rezistence a efektivně bojovat proti odolným jedincům. Nejrozsáhleji studovanou parazitickou hlísticí je v tomto ohledu Haemonchus contortus, protože má schopnost vyvinout rezistenci vůči všem hlavním třídám anthelmintických léčiv a zároveň disponuje dobrými biologickými a fyziologickými aspekty. Protože několik nedávných studií prokázalo, že do rezistence na léčiva je zapojena i změna exprese nebo změna aktivity tzv. mikroRNA (miRNA), malých nekódujících molekul ribonukleové kyseliny, byly v této diplomové práci sledovány rozdíly v expresi devíti vybraných miRNA mezi citlivým (ISE) a multirezistentním (WR) kmenem H. contortus pomocí metody qPCR. Mezi dospělci kmene ISE a WR bylo zjištěno několik signifikantních rozdílů v expresi vybraných miRNA. Rovněž byly zjištěny výrazné rozdíly v hladinách vybraných miRNA mezi samci a samicemi...
|
|
|
Účinky a metabolismus anthelmintik v pícninách
Nováková, Anežka ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Anežka Nováková Školitel: prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Konzultant: Ing. Lenka Langhansová, Ph.D. Název diplomové práce: Účinky a metabolismus anthelmintik v pícninách Léčiva jsou potenciálně nebezpečnými kontaminanty životního prostředí. Vstup anthelmintik do životního prostředí je zejména exkrementy léčených zvířat. Anthelmintika mohou negativně ovlivňovat ekosystém svým působením na necílové organismy jako jsou rostliny a půdní mikroorganismy. Riziková je i akumulace léčiv v rostlinách. Konzumace těchto rostlin může podporovat rozvoj rezistence u helmintů. Tato práce se zabývala studiem vlivu a biotransformace často používaných anthelmintik albendazolu (ABZ), ivermektinu (IVM) a monepantelu (MOP) v pícních rostlinách vojtěšce seté (Medicago sativa) a jeteli lučním (Trifolium pratense). Pro vyhodnocení byly použity rostliny kultivované v in vitro podmínkách a rostliny pěstované ve skleníku. Fytotoxicita byla sledována na semínkách a celých rostlinách měřením délky kořenů, stanovením obsahu prolinu, světlosběrných pigmentů a celkového obsahu proteinů. Po aplikaci IVM byla pozorována mírná fytotoxicita, ostatní anthelmintika neměla na většinu stanovovaných parametrů signifikantní vliv. Identifikace ABZ...
|
host ::
RSS.