|
| |
|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Semela, Ladislav ; Borák, Martin (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Řešením nové scény Slovinského Národního Divadla v Lublani sleduji i motto projektu „TACE“ (Theatre Architecture in Central Europe), tedy hledání formy a typu objektu pro "Nové Divadlo 21. století“. V rámci Workshopu konaného v březnu 2009 v Lublani, vznikly různé směry řešení včetně utopistických. Konfrontuji tedy tři témata: 1/ konvenční kukátkovou koncepci pro činohru „Národního Divadla“, 2/ nekonvenční řešení „Nového Divadla pro 21. století“ a 3/ urbanistický koncept dané lokality, tzv. „Jižní náměstí“, zpracovaný slovinským architektem Josipem Plečnikem začátkem 20. století. Ad 1/ pocit serióznosti a klasickosti v konvenční formě kukátkového divadla si vyžaduje fakt, že se jedná o scénu Národního Divadla. Slovinsko se jako poměrně mladý stát snaží o dobudování a upevnění své historické a národnostní existence, je proto nasnadě upřednostnit kukátko, pro nějž je psána většina národnostně identických her, nad nekonvenčním tzv. „performance“ reprezentujícím spíše internacionální umění. Ad 2/ hledání prostorových forem pro nekonvenční a interaktivní zpracování ať už tradičních námětů jako jsou balet, opera, muzikál či činohra, tak i nových forem jako je „performance“, vyústilo v jasný závěr – „black box“. Ideální divadlo budoucnosti je nekonečný a neomezeně multifunkční neutrální prostor disponující technologií a umožňující pružnou proměnu v prakticky cokoliv. Princip nejvíce se blížící filmovému studiu – prázdné hale s černými stěnami a stropem, ovšem na bázi divadla s jeho a další technologií. Ad 3/ kontroverzní lokalita v centru Lublaně, pro niž se již 70 let hledá vhodná zástavba. Je situována na konci jakéhosi Plečnikova „lublaňského diametru“, jemuž činí protipól obelisk na náměstí Francouzské revoluce. Je zde patrná nedokončená osa obelisk–náměstí–divadlo. Lokalita se sestává z proluky a vnitrobloku s nevhodnou zástavbou, nachází se zde ovšem společensky dobře fungující část – tzv. Knafijov prehod s řadou restaurací, ten zachovávám a navrhuji jeho doplnění menším objektem. Diametr měl podle Plečnikova konceptu pokračovat dále severovýchodně a navázat na nám. Osvobozenecké fronty. Toto navrhuji částečně realizovat pasáží pod divadlem. Budova je členěna do 2 funkčních celků – na divadlo s vlastními sály, foyerem, galerií a kavárnou a na obchodní pasáž s administrativní částí divadla. Čelní fasáda je kompozitem z několika prvků: zleva z dekoru - prolamovaného sloupu se sochou herce, jemuž dělá pozadí věž provaziště, dále z „opony“ v křivce sestupující pod skleněným „nebem“ divadelního sálu čnícího nad pasáž, z které stoupá pevný pylonu galerie z poloprůsvitného materiálu LitraConTM. Tato kompozice posouvá osu foyer vpravo mimo osu parku na osu diametru a tvoří tak prostor pro zásobování spolu s uvolněním stávající fasády kasina. Divadelní prostor s pasáží pod ním spojuje řada vřetenových schodišť, které se pootočením kolem své osy mohou uzavřít a spolu s odtažením opony tak umožnit změnu režimu provozu pasáže z foyer na veřejný prostor. Koncept divadelního prostoru kombinuje výše zmíněné body 1/ a 2/. Sestává z klasického jeviště s propadlem, portálem a provazištěm, které buďto může fungovat jako klasické kukátko až pro 800 diváků a nebo při uzavření železné opony jako komorní scéna pro postranní hlediště s cca 100 sedadly. Zbylý prostor poté funguje jako experimentální a sestává z točny a 4 jevišť, jejichž zadní stěny tvoří panoramatická okna. Jejich odcloněním je tak možno děj na jevišti obohatit o autentický horizont za ním.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Dvořáková, Terezie ; Herzán, Radovan (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Prostudování historické koncepce zahrady mě vedlo k zamyšlení se nad urbanistickým pojetím stávajícího vstupu a ke zvážení možnosti obnovy původního vstupu skrz kolonádu na osu rotundy. Tento vstup již není možné dnes obnovit z důvodu komunikace vedoucí bezprostředně podél kolonády, kde není prostor pro vytvoření potřebného zázemí. Dalším důvodem je, že zahrada je dnes začleněna do organismu města a její přímá návaznost na historické jádro je z východní strany, kde se dnes nachází vstup z poloviny 19. století přes čestný dvůr. Hledala jsem jinou možnost vstupu tak, aby odpovídal koncepci barokní symetrické zahrady, měl dostatečný předprostor a návaznost na centrum a zároveň by zde bylo možné umístit požadované zázemí návštěvního centra. Tyto podmínky v sobě spojuje umístění nového vstupu na osu rotundy z východní strany od centra města. Na tuto stranu je i orientovaný portikus rotundy z přelomu 19. a 20. století.
|
|
| |
|
|
ResPublica/Civitas Socialis – Strachotín, l. p. 2017
Langer, Jan ; Ruller, Ivan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Založení Strachotína, jak jej známe dnes, je datováno někdy před rok 1300. Jeho urbanistická struktura se v podstatě neměnila až do 2. třetiny 18. století, nezvyšoval ani počet domů. Samotná náves je dochována ve své původní středověké struktuře. Významnými solitéry stojícími uprostřed návsi byly budova obecního domu a bývalé školy, dnes domu služeb (knihovna, lékař, kadeřnice, pošta). Postupným rozšiřováním budovy obecního domu o přístavby technického zázemí a skladů, které přerostly až v nástavbu s bytovými jednotkami, a především umístěním objektu hospody využívající rovněž část objektu úřadu, vznikl shluk s nulovými architektonickými a urbanistickými kvalitami. Dochází tak k oslabování symboliky středu jakožto společné věci – res publica. Náves by měla být středobodem obce, místem setkávání a potkávání. Místem, kde si lidé vyměňují informace a konfrontují se s jinými názory. Mým cílem bylo zachovat stávající nabídku služeb a zároveň navrátit návsi její ztracenou identitu a symboliku. Objekty stojící uprostřed návsi jsou zpravidla solitérního charakteru, a ne jinak tomu bylo i ve Strachotíně. Tento aspekt vnímám v mém návrhu jako zásadní. Klíčovým se pro mě také stalo rozložení funkcí, vhodnost propojitelnosti jejich provozů. Potřeba sálu a místa pro komunitní život je zhmotněna v podobě nové přístavby k objektu bývalé školy, která ve spojení s infocentrem, knihovnou, klubovnou a službami jako je kadeřnice a ordinace lékaře tvoří jeden celek otevřeného komunitního domu. V obecním domě vidím jako nejpříhodnější spojení obecního sálu a hospody. Respektováním dvou solitérních objektů současně vymezuji 3 funkční plochy veřejného prostranství návsi. Středem je dlážděná plocha „piazzetta“, v jižní části zachovávám charakter parku s travnatou plochou a v severní části navrhuji sadovou úpravu prostoru s dětským hřištěm.
|
|
|
ResPublica/Civitas Socialis – Strachotín, l. p. 2017
Dušková, Barbora ; Ruller, Ivan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Cílem projektu je návrh, který naplní potenciál místa, které se ukrývá za kostelní zdí. Návrh, který bude prospěšný nejen samotnému místu, ale i obci a návštěvníkům. Návrh, který oživí duch místa, ale přitom si zachová svoji intimní atmosféru. Samotný návrh zahrnuje bistro, galerii umění, ubytování se saunou a galerii vín. Celek tvořící tyto nové funkce spojuje rostlá farní zahrada navržená v Provence stylu.
|
|
| |
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Provázková, Petra ; Müller, Zdeněk (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Řešené území se nachází v městské části Brno Komín. Tato část má charakter spíše menšího města s jasně patrnými pozůstatky původní vesnické zástavby. Při návrhu obytného souboru tvořeného třípodlažním bytovým domem, a dvoupodlažními atriovými rodinnými domy a domy volně stojícími bylo využito přirozeného reliéfu pozemku. Zástavba dále respektuje drobnější měřítko okolní zástavby. Doprava je řešená pomocí jednosměrné komunikace. Také zde je využito spádu původního terénu. Základním konceptem je uvolnění středové části pozemku, kde vstoupí do popředí chodec. Jsou navrženy tři typy hmot; bytový dům, který je umístěn v západní části pozemku, a dva typy rodinných domů téměř lemující hranice pozemku. Toto řešení umožnilo uvolnění středové části, která nyní může být využita jako prostor pro pěší směřující k závěru pozemku. Tato část je obohacena o dětská hřiště a plochy k relaxaci. Závěr pozemku tvoří velmi svažitý terén, který je upraven do parkové podoby. Tam, kde je terén opět mírnější, je navržen multifunkční pavilon, sloužící jako tzv. „meeting point“.
|
|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Garbová, Kristina ; Antl, Roman (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Navržený prostor je zeleným klínem do městské struktury. Přilehlé fasády jsou tedy pojednány jako vegetační stěny. Trojúhelníkové náměstí je pokryto trojúhelníkovými dlaždicemi, které jsou uskládány podle principu „pinwheel tiling“. Návrh počítá se zastavěním zadané parcely třemi budovami. Dvě z nich jsou využity pro bydlení a spojuje je zvýšená platforma. Třetí objekt je pojednán jako edukační ekologické a poradenské centrum a dům dětí a mládeže.
|
|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Mahrová, Lucie ; Antl, Roman (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Budova je navržena jako polyfunkční dům. Parcela leží na nároží ulic Stará a Bratislavská. Tvar budovy vytváří veřejný prostor na ulici Bratislavská a soukromý prostor pro rezidenty za objektem. Budova se skládá ze 3 hmot, které na sebe navazují. Budova má 5 nadzemních podlaží a jedno podzemní. V podzemním podlaží je parkování. Funkce se nachází v 1. a částečně v druhém patře. Bydlení je ve 3 až 4. patře, částečně v 2. patře.
|
host ::
RSS.