|
|
Využití hyperspektrálních dat ke klasifikaci vegetace alpínského bezlesí v Krkonoších
Andrštová, Martina ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Využití hyperspektrálních dat ke klasifikaci vegetace alpínského bezlesí v Krkonoších ABSTRAKT Diplomová práce je součástí projektu HyMountEcos, který se zabývá komplexním hodnocením ekosystémů v Krkonošském národním parku s využitím hyperspektrálních dat. Zájmovým územím je oblast alpínského bezlesí v Krkonošském národním parku (krkonošská tundra). Cílem práce bylo vytvoření podrobné metodiky klasifikace vegetačního pokryvu z hyperspektrálních dat senzoru AISA DUAL a APEX, nalezení klasifikátoru, který zlepší přesnost klasifikace oproti údajům z literatury, a porovnání přesností dosažených pomocí těchto dvou typů dat. Na data bylo aplikováno několik klasifikačních algoritmů (Spectral Angle Mapper, Linear Spectral Unmixing, Support Vector Machine, MESMA a Neural Net), výsledky klasifikací byly v následujícím kroku statisticky vyhodnoceny a porovnány. Jako nejpřesnější byla vyhodnocena metoda Neural Net, která poskytuje nejpřesnější výsledky pro data APEX (celková přesnost 96 %, Kappa koeficient 0,95) i AISA DUAL (celková přesnost 90 %, Kappa koeficient 0,88). Výsledná přesnost klasifikace (celková i pro některé třídy) dosáhla lepších výsledků, než jsou zmiňovány v literatuře Výstupem práce jsou také mapy vegetace alpínského bezlesí zpracované na žádost Správy Krkonošského národního parku, které budou...
|
|
| |
|
|
Mapování vybraných druhů hornin vrcholových partií Krkonoš s využitím laboratorní a obrazové spektroskopie
Kubečková, Jana ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Mapování vybraných druhů hornin vrcholových partií Krkonoš s využitím laboratorní a obrazové spektrosokopie Abstrakt Tato práce se zabývá geologickým mapováním vrcholových partiích Krkonoš. Byla hodnocena čtyři zájmová území - v západní části Krkonoš se jedná o oblast Vysokého kola a Harrachových kamenů a ve východní části se jedná o oblast Sněžky a oblast Kozích hřbetů. Hlavním zdrojem dat jsou letecká hyperspektrální data pořízená senzorem APEX, dále byla využita pozemní měření spekter kamenných moří a geologických výchozů a laboratorní měření spekter jednotlivých v terénu nasbíraných vzorků hornin a lišejníků. Praktická část je zaměřena na klasifikaci hornin a lišejníků ve vybraných oblastech pomocí čtyř klasifikačních metod: SAM, SID, MESMA a LSU. Součástí práce je také vytvoření unikátní spektrální knihovny pro sledované oblasti která obsahuje jak spektra čistých hornin, tak spektra hornin smísených v různém poměru s lišejníky. Výstupem práce je porovnání přesnosti jednotlivých použitých klasifikačních metod, zhodnocení vlivu lišejníků na výsledky klasifikace, zmíněná spektrální knihovna a mapy výskytu klasifikovaných hornin v zájmových územích. Klíčová slova: klasifikace, kamenná moře, hyperspektrální data, spektrální mísení, lišejníky, Krkonoše
|
|
|
Tvorba digitálních modelů terénu z dat leteckého laserového skenování a jeho využití pro aktualizaci výškopisu ZABAGED
Dušánek, Petr ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Brázdil, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá tvorbou Digitálních modelů terénu z dat letec- kého laserového skenování. Tato metoda sběru dat o zemském povrchu je jedna z nejnovějších a vývoj aplikací je hojně rozvíjen jak na akademické půdě tak se v poslední době stává předmětem zájmu předních výrobců fotogrammetrických a GIS softwárů. Podstatná část práce se zabývá tvorbou vlastního algoritmu pro filtraci mrač- na bodů. V práci jsou zhodnoceny dosažené výsledky a kriticky zmíněny problémy a nedostatky. Vzhledem k tomu, že pro práci byla použita data zapůjčená odborem foto- grammetrie Zeměměřického úřadu v Pardubicích, jsou v práci zmíněny i návrhy pro získání kvalitnějšího mračna bodů, které by pravděpodobně mohlo být využito i pro modelovaní 3D objektů na zemském povrchu. Klíčová slova Letecké laserové skenování, Filtrace, DTM Vedoucí práce Ing. Markéta Potůčková, Ph.D. iii
|
|
|
Určování obsahu chlorofylu z hyperspektrálních obrazových dat
Mišurec, Jan ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Halounová, Lena (oponent)
5 ABSTRAKT Diplomová práce je zaměřena na využití kvantitativních metod obrazové spektrometrie pro výpočet obsahu chlorofylu (Cab) v korunách stromů. Práce demonstruje možnosti využití modelů radiativního transferu pro zisk obsahu chlorofylu z hyperspektrálních obrazových dat. V praktické části je pak demonstrována aplikace metodiky modelů radiativního transferu v kombinaci s exponenciální regresní funkcí pro výpočet obsahu chlorofylu v korunách smrkových porostů Národního parku Šumava. Podkladem této praktické části jsou dvě sady leteckých hyperspektrálních snímků, pořízených pomocí senzorů AISA Eagle a AISA Dual v srpnu a září roku 2009 v lokalitách Černá Hora a Smrčina. Výsledkem práce jsou rastrové vrstvy zobrazujících obsah chlorofylu v korunách dospělých a mladých smrků. Tato data pak byla zpracována do formy mapových výstupů v měřítku 1: 5000. Klíčová slova: smrk ztepilý (Picea Abies), lýkožrout smrkový (Ips typographus), modely radiativního transferu, DART, PROSPECT, umělé neuronové sítě, chlorofyl, index ANMB650-725
|
|
|
Analýza využitelnosti družicových dat pro monitoring pohybu skalních ledovců
Palúchová, Miroslava ; Brůha, Lukáš (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Analýza využitelnosti družicových dat pro monitoring pohybu skalních ledovců Abstrakt Skalní ledovce jsou typickým povrchovým tvarem periglaciálního prostředí velehor. Pohyb aktivních skalních ledovců a změny v jeho rychlosti jsou důležitým indikátorem změn klimatu. V případě nestability mohou skalní ledovce představovat ohrožení pro antropogenní objekty a/nebo obydlené oblasti. Předkládaná práce se zabývá otázkou monitoringu pohybu skalních ledovců s využitím družicových dat. Představuje a popisuje dvě základní metody pro detekci a měření pohybu povrchových tvarů reliéfu na optických a radarových snímcích. Těmito metodami jsou ztotožnění obrazu a diferenční radarová interferometrie. Cílem práce je hodnocení využitelnosti daných metod ve výzkumu pohybu skalních ledovců. Práce poskytuje přehled existujících družicových dat a také rozbor jejich vhodnosti pro analýzu v závislosti na rychlosti pohybu skalních ledovců. Klíčová slova: dálkový průzkum, monitoring pohybu, skalní ledovce, ztotožnění obrazu, DInSAR
|
|
|
Využití dat leteckého laserového skenování k detekci agrárních forem reliéfu v Krkonoších
Jebavá, Lucie ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Využití dat leteckého laserového skenování k detekci agrárních forem reliéfu v Krkonoších Abstrakt Práce se zabývá možností využití dat leteckého laserového skenování k detekci agrárních forem reliéfu v Krkonoších. Hlavní metodou výzkumu je analýza digitálního modelu terénu a povrchu v oblasti Krkonoš v softwaru ArcGIS 10.0. Analýza je založena na spe- cifických funkcích v softwaru ArcGIS (Slope, Curvature), a dále byla využita kombinace rastrů stínovaného reliéfu, což vedlo k detekci dalších agrárních tvarů. Pro ověření přes- nosti detekce agrárních tvarů byla provedena následná terénní verifikace. S ohledem na výsledky terénního průzkumu a hodnocení přesnosti mohou být výsledky označeny jako velmi uspokojivé. Správa Krkonošského národního parku může výstupy výzkumu využít pro kvantifikaci agrárních tvarů, k jejich ochraně, případně dalšímu výzkumu a managementu. Klíčová slova: letecké laserové skenování, agrární formy reliéfu, antropogenní geo- morfologie
|
|
|
Využití dat leteckého laserového skenování v lesních porostech
Sedláčková, Oldřiška ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Lysák, Jakub (oponent)
Využití dat leteckého laserového skenování v lesních porostech Abstrakt Cílem této práce je stanovit průchodnost laserového paprsku lesním porostem na základě dat leteckého laserového skenování pořízených na začátku vegetačního období a dále srovnat metody výpočtu střední výšky stromů. V první části práce je přiblíženo letecké laserové skenování a možnosti využití této technologie sběru dat při inventarizaci lesů. Je zhodnoceno reálné využití těchto dat pro tvorbu digitálního modelu reliéfu v zalesněném území a je představen projekt tvorby nového výškopisu ČR. Dále práce popisuje metody při zpracování dat a charakterizuje zájmová území v lokalitách Dobruška a Sobotka. Hlavním výstupem je pak srovnání průchodnosti paprsku různými druhy porostu a určení vhodné metody výpočtu střední výšky stromů v zájmových územích. Klíčová slova: letecké laserové skenování, digitální model reliéfu, průchodnost laserového paprsku, střední výška stromů.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.