|
|
Porovnání subjektivního a fyziologického vnímání intenzity prožitku při opakované stimulaci
Polanská, Helena ; Poláčková Šolcová, Iva (vedoucí práce) ; Martinec Nováková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá prožíváním emocí a emoční habituací. Cílem práce bylo porovnat změny subjektivně pociťované intenzity prožitku a fyziologických projevů během opakované afektivní stimulace. V teoretické části jsou představeny koncepty afektivního prožívání a emoční habituace, jejich biologický základ a způsoby zkoumání. Empirická část je věnována experimentu, při němž byly výzkumnému souboru 124 osob opakovaně promítány sady pozitivních a negativních obrázků (IAPS databáze). Během prezentace byly sledovány změny v subjektivním hodnocení stimulů a ve fyziologickém projevu (kožní vodivost, kožní teplota). Průběh habituace byl testován i s ohledem na pořadí stimulů. Výsledky prokázaly průběh habituace na subjektivní úrovni a u části souboru, která viděla jako první stimul pozitivní videa, došlo k habituaci také ve fyziologickém ukazateli, teplotě kůže. Habituace u kožní vodivosti se neprojevila, naopak její hodnoty s jednotlivými opakováními stoupaly. Je tedy pravděpodobné, že subjektivní a fyziologická habituace jsou na sobě vzájemně nezávislé procesy. Předchozí afektivní prožitek celkově ovlivňuje emoční procesy a habituaci spíše slabě. Významný vliv mělo zařazení pozitivních videí na úvod prezentace, které způsobilo kontinuální růst hodnot kožní teplot značící pokles tělesného...
|
|
| |
|
|
Kvalitativní analýza laického popisu osobnosti podle morfologie tváře
Souhrada, Jan ; Pivoňková, Věra (vedoucí práce) ; Poláčková Šolcová, Iva (oponent)
Tato práce se zabývá spontánním, laickým hodnocení osobnosti podle tváře ve srovnání s dotazníkovými modely: 16 PF, EPQ-R a NEO-PI-R. Práce se snažila přiblížit, jak lidé spontánně hodnotí osobnost z tváře, zejména ve vztahu k rysům obsažených ve zmíněných dotaznících. Zkoumali jsme, které vlastnosti vyskytující se v dotazníkových modelech kvalitativní hodnocení neobsahuje a naopak, které vlastnosti jsou součástí laického popisu a nikoliv dotazníků. K výzkumu jsme využili dat získaných z předchozích studií. Jednalo se o dva soubory dat z rozlišných studií, sebehodnocení tváře a hodnocení tváře podle fotografie. Hodnocení byla roztříděna a porovnána s dotazníkovými modely. Nejvíce rysů z kvalitativních dat pokryl dotazník NEO-PI-R, konkrétně 90,4% rysů ze sebehodnocení a 82,89% rysů získaných z hodnocení fotografií. 16 PF obsáhl 88% a 77,81%, EPQ-R pak 86%, resp. 75,94%. Celkově nejméně hodnoceným faktorem byla Soběstačnost Cattellova 16 PF, ke které z rysů ze sebeposouzení bylo přiřazeno pouze 0,4% rysů. Nenašli jsme žádný faktor, který by mezi kvalitativními popisy zůstal zcela opomíjen. K nezařazeným rysům patřily zejména charakteristiky vztahující se k fyzickým rysům a atraktivitě. Podobně jako právě u atraktivity, také u řady dalších rysů není jednoznačné, nakolik jsou osobnostně relevantní. U...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.