|
|
Čeští lékaři v rakousko-uherské armádě mezi lety 1867 - 1918
Matějček, Petr ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tématem této práce jsou čeští lékaři v rakousko-uherské armádě od vzniku Rakousko- Uherska až do konce první světové války. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá vývojem rakousko-uherské zdravotnické služby a lékařského sboru v armádě. Další kapitola se zaměřuje na to, jakým způsobem byl vojenský lékař vnímán svým okolím, a dále zkoumá, jak lékař vnímal v rámci armády sám sebe. Třetí kapitola objasňuje vztahy vojenských lékařů s civilními lékaři a prolínání vojenské a civilní medicíny. Poslední kapitola řeší pohled českých civilních lékařů na armádu a vojenské lékaře v ní. Pozornost bude dále věnována postoji civilních lékařů k armádě, válce a Rakousko-Uhersku, zvláště pak během balkánských válek v letech 1912- 1913 a první světové války mezi lety 1914-1918.
|
|
|
Čeští lékaři v rakousko-uherské armádě mezi lety 1867 - 1918
Matějček, Petr ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tématem této práce jsou čeští lékaři v rakousko-uherské armádě od vzniku Rakousko- Uherska až do konce první světové války. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá vývojem rakousko-uherské zdravotní služby a lékařského sboru v armádě. Další kapitola se zaměřuje na to, jakým způsobem byl vojenský lékař vnímán svým okolím, a dále zkoumá, jak lékař vnímal v rámci armády sám sebe. Třetí kapitola bude řešit pohled českých civilních lékařů na armádu a vojenské lékaře v ní. Pozornost bude dále věnována postoji civilních lékařů k armádě, válce a Rakousko-Uhersku, zvláště pak během balkánských válek v letech 1912-1913 a první světové války mezi lety 1914-1918.
|
|
|
Josef Svátek (1835-1897) a jeho knihovna
Jelínková, Jana ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce pojednává o redaktorovi, spisovateli nejen historických románů Josefu Svátkovi (1835- 1897) a jeho osobní knihovně. Práce vychází z dochované Svátkovy pozůstalosti, především z korespondence, dobových periodik a jeho osobní knihovny. Důraz je zde kladen na Svátka v roli redaktora a historika a na doposud nezveřejněná fakta ze Svátkova života. Svátkova knihovna je podrobena analýze, díky které lze poznat, jak se v ní Svátkova práce, zájmy a povinnosti odrážejí. Tato práce také vzniká v rámci projektu Knihovny Národního muzea PROVENIO. Klíčová slova Korespondence Knihovna Česká periodika Redaktor Spisovatel
|
|
|
František Šimáček (1834-1885), novinář a nakladatel
Muchka, Pavel ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce František Šimáček (1834-1885), novinář a nakladatel, si klade za cíl představit na několika úrovních výraznou postavu českého nacionalismu padesátých až osmdesátých let 19. století, a to v záběru novinářském, nakladatelském, národním, národohospodářském a rodinném. Hlavní metodou práce je biograficky zaměřená interpretace primárních pramenů, především osobní korespondence a dalšího archivního materiálu z fondů Literárního archivu Památníku národního písemnictví, Knihovny Národního muzea a Archivu Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Na základě toho vznikla chronologicky pojatá konstrukce Šimáčkových životních osudů, veřejných a profesních aktivit. V současnosti není k tématu dostatečná odborná literatura, která by detailně analyzovala rozsah činností Františka Šimáčka v kontextu českého myšlení 19. století. Torzovitě zachované archivní materiály nám však plně neumožňují rekonstrukci Šimáčkových kontaktů se všemi významnými aktéry českého kulturního a politického života. Ve snaze představit Šimáčkova přátelství v horizontu několika let je v interpretační části práce vybrán hlubší vztah s Boženou Němcovou jako příklad dlouhodobého kontaktu se spisovatelem, kterému bylo i v Šimáčkově periodiku umožněno se veřejně představovat. Pro formování myšlenkového světa...
|
|
|
Národ v rodině a rodina v národě. Typ vlastenecké měšťanské rodiny na příkladu rodiny dr. Václava Staňka.
Srbová, Veronika ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem rodiny v českém vlasteneckém prostředí 19. století na příkladu rodiny Václava Staňka, lékaře a vlastence. Václav Staněk byl přítelem Josefa Friče a Františka Ladislava Čelakovského, jejich rodiny byly v úzkém kontaktu. Zatímco však Fričovým a ještě více Čelakovským bylo již v odborné literatuře věnováno dost prostoru, Staňkovi zůstávají dnes pozapomenuti. Práce se věnuje veřejnému působení Staňkových, v době předbřeznové především českojazyčnému "salonu", fungujícímu jako jedna z prvních platforem ženského vzdělávání v českojazyčném prostředí, a v revolučních letech 1848-1849 pak působení Václava Staňka na říšském sněmu ve Vídni a Kroměříži. Zevrubná pozornost je však také věnována rodinným vazbám mezi jednotlivými členy, především vztahům mezi manželi a vztahům mezi rodiči a dětmi. Pramenem je zde bohatá a dosud nevyužitá korespondence rodiny Staňkových - korespondence, která umožňuje vhled jak do politických, tak do rodinných záležitostí.
|
|
|
Spolek právníků "Všehrd" ve 20. letech 20. století
Střelec, Jakub ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Tématem práce je významná studentská organizace Spolek právníků Všehrd a jeho činnost v prvním desetiletí Československé republiky. Práce se zaměřuje na veřejný život Všehrdu v rámci pražského studentského hnutí. Prvním cílem je popsat vnitřní vývoj spolku a jeho postavení v rámci československé právní obce. Hlavním účelem této studie je však zmapovat angažovanost právníků v době studentských nepokojů na podzim roku 1929 a odpovědět na otázku, proč se spolek rozhodl odhlasovat rezoluci na podporu numeru clausu proti zahraničním studentům. Hlavní pramennou základnu tvoří zejména dobový tisk nebo fond Všehrdu v Archivu Univerzity Karlovy.
|
|
|
Osudy matičních školy a jejich učitelů; Ústřední matice školská v jižních Čechách 1880-1918
Slámová, Kateřina ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá fungováním soukromých menšinových škol Ústřední matice školské a osudy jejich učitelů v oblasti jižních Čech v letech 1880-1918. První kapitoly zachycují okolnosti vzniku Ústřední matice školské a školní zákony druhé poloviny 19. století, které pro fungování škol a pro jejich učitele byly důležité. Těžištěm práce jsou kapitoly o matičních školách a učitelích, kteří na nich působili. V této části práce vychází hlavně z pramenů uložených v Národním Archivu v Praze a Státních okresních archivech v jižních Čechách (školní kroniky, spisový materiál). Kapitola týkající se matičních škol zachycuje tyto školy od jejich vzniku až po převedení do správy obce a pozdější podporu ÚMŠ svým veřejným českým školám. Kapitola o matičních učitelích mapuje jejich problémy jako zaměstnanců soukromého spolku, platové a životní podmínky a zajištění v případě stáří a nemoci. Klíčová slova: Ústřední matice školská, jižní Čechy, národní menšinové školy, učitelé, přelom 19. a 20. století
|
|
|
Praha a chudí: chudinská péče v Praze v letech 1864-1929
Janovská, Veronika ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Chudinská péče znamenala významnou pomoc potřebným ve chvílích, kdy se dostali do nesnází. Podle zákonů se o ně měla postarat jejich domovská obec, což sebou přinášelo nejeden problém. Hlavními podklady pro výkon chudinské péče byly říšský zákon o domovském právu z roku 1863 a český zemský zákon z prosince 1868 upravující přímo chudinskou péči. Těmito akty přecházela péče o chudé ze státu na jednotlivé obce. Předkládaná diplomová práce se zabývá pražsko chudinskou péčí a jejím vývojem v letech 1864-1929. V tomto období docházelo postupně k přerodu klasického chudinství v sociální péči, která byla chápána nejenom jako řešení důsledků, ale jako prostředek pro prevenci. V její kompetenci se také ocitly nové otázky, její představitelé nechtěli jenom dávat podpory, ale také vzdělávat a zlepšovat životní podmínky zaopatřených osob. V roce 1929 začaly fungovat pražský sociální ústav tzv. Masarykovy domovy, které všechny tyto parametry splňovaly. Po většinu sledovaného období stálo v čele pražské chudinské péče Vrchní ředitelství, které mělo na starosti zajištění každodenní chod instituce. Základními prostředky pro zaopatření chudých byla tzv. otevřená a ústavní, nebo také uzavřená, péče. Pro otevřenou péči bylo charakteristické právě rozdělování almužen mezi chudé. O vyplácení podpor se starala chudinská...
|
|
|
Veřejný život na Královských Vinohradech (1880 - 1922)
Charamzová, Alena ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na problematiku veřejného života na Královských Vinohradech v časovém období let 1880 - 1922. Nejprve jsou rozebírány jednotlivé faktory tvořící obraz (charakter, identitu) Královských Vinohrad jako českého, zdravého, moderního, samostatného města s historickou tradicí, obývaného především střední třídou obyvatel. Dále se práce zabývá českým veřejným životem na Vinohradech. Pod pojmem veřejný život je zde pojednána analýza formování a podoby vinohradských veřejných prostranství a kulturních zařízení a jejich význam pro obyvatele Vinohrad. Práce sleduje funkce těchto prostor jako míst setkávání při různých příležitostech (např. pořádání slavností, místo spolkového života, trávení volného času). V dalších kapitolách je blíže analyzována německá a židovská menšina na Vinohradech. Zde se práce soustředí na charakter a veřejný život těchto komunit a jejich soužití s Čechy. Zkoumána je mimo jiné otázka, se kterými aspekty utvářejícími charakter Vinohrad se jednotlivé skupiny obyvatel identifikovaly, jaké části města považovaly za své a také jakým způsobem si je tzv. symbolicky osidlovaly. Klíčová slova: Královské Vinohrady, veřejná prostranství, slavnosti, lokální identita, Češi, Němci, Židé, 1800 - 1922.
|
|
|
Josefa Menšíková a občanská společnost Německého Brodu druhé poloviny devatenáctého století
Tvrdý, Petr ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám dějinami Německého (dnes Havlíčkova) Brodu v devatenáctém století. Sleduji přitom osudy Josefy Menšíkové, české vlastenky a manželky místního starosty. Práce ale není omezena na půdorys jednoho regionu. Částečně se věnuji i historii Třebíče a Tišnova nebo fenoménu českého vystěhovalectví do Spojených států se vztahem k oblasti Nebrasky. V celé své diplomové práci si všímám obecní samosprávy Německého Brodu, proměn města i zdejších obyvatel a životních osudů přátel Josefy Menšíkové (Karel Havlíček, Ferdinand Čenský). Klíčová slova Havlíčkův Brod; Karel Havlíček Borovský; Národní emancipace; Německý Brod; Obecní samospráva
|
host ::
RSS.