|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Populační dynamika bolena dravého Leuciscus aspius v údolní nádrži Želivka
Bouše, Eduard ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Cílem této práce bylo vyhodnocení materiálu bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) z údolní nádrže Želivka - Švihov z let 1971 - 2014. Hlavní důraz byl kladen na analýzu třecího hejna z let 2008 - 2014. Zde byly sledovány základní abiotické podmínky v době výtěru a spočteny růstové a populační charakteristiky. Výtěr probíhal na dvou lokalitách při teplotě 4 - 10 0 C, přičemž bolen vykazoval věrnost výtěrové lokalitě. Samci převažovali na trdlišti v celkovém poměru 1,22:1. Stáří zkoumaných ryb se pohybovalo od 3+ do 13+. Průměrná mortalita dospělých jedinců se pohybovala okolo 0,4. Doplněk třecího hejna se nacházel v rozmezí 0,2 - 0,5. Délka, při které se začínají vytvářet šupiny (SL = 29,7 mm), byla určena použitím závislosti mezi délkou těla a poloměrem šupiny. Rozdíly v rychlosti růstu mezi samci a samicemi jsou minimální, pouze ve třetí až páté věkové skupině vykazovali samci vyšší tempo růstu. Délko-hmotnostní vztah může být popsán jako W = 0,0153·L3,19 .
|
|
|
Populační dynamika bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) v údolní nádrži Želivka
Bouše, Eduard ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Byl vyhodnocen materiál bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) z údolní nádrže Želivka z let 1971 - 2012. U materiálu z let 2008 - 2012 byly vypočteny základní růstové a populační charakteristiky. Důraz byl kladen na analýzu třecího hejna. Zde se stáří studovaných ryb pohybovalo od 3+ do 13+ při délce těla 370 - 690 mm. Délka při, které se začínají vytvářet šupiny (SL = 29,7 mm) určena použitím závislosti mezi délkou těla a poloměrem šupiny. Rychlost růstu v předchozích letech byla stanovena metodou zpětného výpočtu ze šupin. Délko-hmotnostní vztah může být popsán jako W = 0,009·L3,1 . Rozdíly v rychlosti růstu mezi samci a samicemi byly minimální a statisticky neprůkazné. Růstová rychlost bolena na Želivce je srovnatelná s ostatními nádržemi.
|
|
|
Užití otolitů pro studium růstu a populační dynamiky okounovitých a kaprovitých ryb v zatopeném důlním díle Most
Tůmová, Eliška ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Diplomová práce porovnává růst okounovitých a kaprovitých ryb v nově vzniklé nádrži (zatopená důlní jáma) Most s nádrží Vír, která je již ustálená, padesát let stará. Ryby byly chytány pomocí tenatních síti pracovníky Hydrobiologického ústavu Akademie věd, Česká republika, kteří v těchto nádržích provádějí průzkum rybí obsádky. Pro určení věku a zpětné určení růstu v jednotlivých letech byli z ryb odebrány otolity, šupiny a skřelové kosti, a to jak kaprovitých tak okounovitých druhů. Předpokládá se výrazný rozdíl v růstu, hlavně v prvních dvou rocích života mezi oběma typy nádrží díky nadbytku živin a potravy v zatopeném důlním díle. Cílem diplomové práce je nejen popsat tento předpokládaný rozdíl v růstu jednotlivých druhů, ale i odhadnout jeho příčiny. Zároveň budou ve velmi kontrastních podmínkách porovnány různé metody určení věku ryb. Klíčová slova: otolit, stáří ryb, populace ryb, růst ryb, vodní nádrž, zatopená důlní jáma, růstové křivky
|
|
|
Populační struktura vlka obecného (Canis lupus)
Říhová, Jana ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Vlk obecný (Canis lupus) je historicky nejrozšířenější šelmou, jehož původní areál zahrnoval většinu severní polokoule. Ambivalentní vztahy člověka k tomuto predátorovi vyústily na jednu stranu ve vyhubení tohoto druhu na velké části jeho areálu, ne druhou stranu vedly k evoluci psa, unikátního domestikanta s obrovskou fenotypovou variabilitou. Snahy ochranářské biologie v posledních desetiletích vedly ke změně vnímání role velkých šelem v ekosystémech, v jejichž důsledku vlk rekolonizuje mnoho oblastí, z nichž byl vytlačen, včetně České republiky. To sebou nese zvýšení zájmu o tento taxon mezi odbornou i laickou veřejností. Předkládaná literární rešerše má za cíl shromáždit publikované literární údaje týkající se distribuce, fylogeografie, populační struktury, sociálního a prostorového chování vlka obecného. Součástí jsou i kapitoly o domestikaci psa a jeho hybridizaci s jeho divokým předkem.
|
|
|
Východiska pro ochranářskou interpretaci biodiverzity vyšších rostlin suchých bazických biotopů v rámci lesního prostředí Dokeska
Martinec, Pavel ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Téma: Východiska pro ochranářskou interpretaci biodiverzity vyšších rostlin suchých bazických biotopů v rámci lesního prostředí Dokeska Abstrakt: Předmětem práce jsou druhově bohatá území bazických biotopů v regionu Dokeska obklopená kontrastními, živinově a druhově chudými biotopy jehličnatých lesů. Tyto biotopy jsou ochranářsky velmi cenné zejména kvůli jejich vysoké α-diverzitě a výskytem vzácných druhů vyšších rostlin s omezeným výskytem v rámci flóry celé České republiky. Současně jsou suché bazické biotopy rozlohou drobné a vzájemně izolované. Cílem práce je shromáždit a zhodnotit data o těchto biotopech a jejich biodiverzitě a najít vhodné přístupy k jejich analýze a následné ochranářské interpretaci. Je známo, že aktuální stav vegetace a flóry závisí na environmentálních vlivech, biotických vztazích, evoluci a historii. Jako perspektivní přístup pro analýzu diverzity se v práci ukazuje species pool hypotéza (Taylor et al. 1990), která tyto faktory definuje a třídí. Klíčová slova: biodiverzita, vyšší rostliny, region Dokeska, species-pool hypotéza, ochrana přírody
|
|
|
Stanovení vzorců selektivního chování rybářů ve statistikách českého rekreačního rybolovu
Jankovský, Martin ; Pivnička, Karel (vedoucí práce) ; Slavík, Ondřej (oponent) ; Adámek, Martin (oponent)
V disertační práci jsou prezentovány metody detekce selektivního chování rybářů v dlouhodobých statistikách českého rekreačního rybářství. Práce je motivována myšlenkou, že především různé rybářské preference nebo postoje vůči lovu konkrétních druhů ryb brání širší aplikaci rybářských dat. Poznání selektivity rybářů je proto především z pohledu ichtyologického výzkumu chápáno jako klíčové. Metody postihující chování rybářů mají navíc potenciál sloužit i v dalších, např. sociálně vědních oborech. Práce sestává z pěti článků z nichž dva jsou publikované (paper 1, 2), další dva přijaté k publikování (paper 3, 4) a poslední (paper 5) je ve stadiu rukopisu před postoupením recenznímu řízení. První dva články jsou věnované roli masivního lovu kapra. Za použití mnohorozměrných metod je studováno, zda zvýšený výlov tohoto druhu zvyšuje výlov dalších rybích druhů. Časové řady výlovu kapra jsou tak analyzovány jako vysvětlující proměnná, výlov ostatních druhů za stejné období jako závislé proměnné. Dle očekávání, pozitivní vliv úlovků kapra na úlovky ostatních druhů byl prokázán v říčním úseku s nejvyšší očekávanou hustotou kapří násady (paper 1) nebo v údolní nádrži vyznačující se nejlepší dostupností a podmínkami pro vícedenní rybářské výlety (paper 2). V dalším příspěvku (paper 3) je věnována pozornost...
|
host ::
RSS.