Hlavní stránka > Výsledky hledání: Petráček, Jan
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza mediálního pokrytí kauzy Ondřeje Kúdely a Glena Kamary
 Petráček, Jan ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na mediální pokrytí kauzy Ondřeje Kúdely a Glena Kamary ve vybraných českých médiích. Teoretická část práce se zaměřuje na různé aspekty vztahu mezi sportem, médii a rasismem. Popisuje propojení a problematiku těchto tří proměnných. Představuje snahu sportovních asociací v boji proti rasismu a podporu inkluze v oblasti sportu. V části zaměřené na propojení kultury a sportu se věnuje transformaci sportu a jeho samotné funkci v rámci kultury. Následně popisuje roli médií ve sportu. V další kapitole se zaměřuje na vliv médií ve formování a upevňování rasových stereotypů ve fotbale. V závěru teoretické části představuje zkoumaná média. V praktické části se práce se zaměřuje na hloubku podaných informací, emocionalitu, zastoupení perspektiv, multimédia a zapojení publika. Výsledky analýzy jsou aplikovány na výzkumné otázky a je vyvozen závěr.
Úplný záznam
Pharmacovigilance:Spontaneous Reporting Systems
 Srba, Jindřich ; Vlček, Jiří (vedoucí práce) ; Votava, Martin (oponent) ; Petráček, Jan (oponent)
Farmakovigilance: Systémy spontánního hlášení Srba J. Abstrakt Úvod: Farmakovigilance využívá několika nástrojů pro dohled nad bezpečností léčiv. Systémy spontánního hlášení v evropských zemích byly založeny ve druhé polovině 20. století. Původně bylo spontánní hlášení nežádoucích účinků určeno pouze pro lékaře. Nedostatečné hlášení je obecně považováno za hlavní slabinu tohoto systému. Z důvodu zvýšení počtu hlášení začaly regulační autority přijímat hlášení také přímo od pacientů. Cíle: Cílem této práce bylo charakterizovat farmakovigilanční systém hlášení nežádoucích účinků. Zaměřili jsme se na hodnocení pozice pacientů jako přímý zdroj hlášení nežádoucích účinků (PRO-AE) v zavedených systémech evropských zemí. Dílčí cíle byli i) charakterizovat aktivity hlášení v rámci evropských zemí, ii) zhodnotit pozici pacientů jako přímý zdroj hlášení nežádoucích účinků, a iii) zpracovat přehled o přístupu regulačních autorit k hlášení nežádoucích účinků přímo pacienty. Metodika: Praktická část byla založena na dotaznících distribuovaných na příslušné národní kompetentní autority, a na rešerši elektronických databází s relevantními publikovanými články. Výsledky: Charakterizace a srovnávání národních systémů hlášení nežádoucích účinků bylo založeno na poměru počtu hlášení na obyvatele. V průběhu let rostl počet...
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English