|
|
Důsledky porušení předpisů o dokazování pro účinnost důkazů
Maříková, Marie ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Předkládaná práce se zabývá dopady na použitelnost důkazů, které vyplývají z porušení předpisů upravujících proces dokazování v trestním řízení. Význam dokazování je zásadní, neboť jeho prostřednictvím dochází k rekonstrukci události významné z hlediska trestního práva. Podmínkou naplnění účelu trestního řízení je úplné a správné zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a to v rozsahu nezbytném pro vydání rozhodnutí. Přitom je nutné, aby při opatřování, zajišťování, provádění i hodnocení důkazů byla dodržována stanovená pravidla, jež představují záruku spravedlivého procesu, jakožto jednoho z podstatných atributů demokratického právního státu. Práce je rozdělena na čtyři hlavní části doplněné o úvod a závěr. První část se věnuje vymezení pojmu dokazování v trestním řízení, jeho významu a účelu. Dále se zabývá právní úpravou dokazování včetně ústavních a mezinárodněprávních východisek. Rovněž obsahuje výčet základních pojmů a zásad ovládajících proces dokazování a rozdělení důkazů z různých hledisek. Ve druhé části práce je teoreticky zpracována problematika přípustnosti důkazů, jejichž získávání či provádění bylo stiženo určitou vadou. Současně je zmíněno také téma tzv. opomenutých důkazů a více prostoru je věnováno účinnosti důkazů získaných na základě neúčinných důkazů s...
|
|
|
Důsledky porušení předpisů o dokazování pro účinnost důkazů
Šabatková, Tereza ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem neúčinnosti důkazů v kontextu českého trestního procesu. Hlavním cílem bylo podat ucelený výklad o dané problematice, rozebrat stávající právní úpravu, včetně jejích nedostatků, a celou práci doplnit o dostatečné množství relevantní judikatury. Práce je systematicky rozdělena do tří ústředních kapitol. První kapitola je krátkým výkladem o základních pojmech, zásadách a hlavních pramenech vztahujících se k dokazování. Druhá kapitola je stěžejní pro pochopení zpracovávaného tématu. Věnuje se hodnocení důkazů z hlediska jejich zákonnosti a možnosti jejich následného využití v trestním řízení, která je vázána na splnění zákonných pravidel o dokazování. Po teoretickém úvodu o relativní a absolutní neúčinnosti důkazu je podrobněji zpracována zákonnost důkazů podle pěti různých kritérií, jimiž jsou určeny zákonné meze dokazování. Jsou jimi důkazní prostředky, subjekt dokazování, procesní stádium, předmět důkazu a způsob provedení důkazu. Část této kapitoly je také věnována otázce, zda se neúčinnost důkazů přenáší na odvozené důkazy. V této souvislosti je rozebrán vývoj americké doktríny plodů z otráveného stromu a čtenáři je nabídnut i pohled do způsobu rozhodování Evropského soudu pro lidská práva. Největší prostor je však věnován aplikaci doktríny v českém...
|
|
|
Obhajoba právnické osoby v trestním řízení
Juránková, Sandra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
V porovnání s osobami fyzickými je obhajoba právnické osoby v trestním řízení podstatně ztížena. Primární důvod těchto obtíží je dán samotnou povahou právnické osoby jakožto právní fikce. Cílem této práce je podat na tuto problematiku ucelený náhled. Rigorózní práce je systematicky rozdělena do šesti kapitol. První kapitola a druhá kapitola slouží jako teoretický základ. První kapitola je věnována vymezení pojmu právnická osoba a současné úpravě právnické osoby v právních předpisech soukromého práva. Tato rigorózní práce je zaměřena především na procesní normy zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen "ZTOPO"), který vstoupil v České republice v účinnost dne 1. ledna 2012. V rámci této problematiky současně není možné se nedotknout hmotněprávních aspektů trestní odpovědnosti právnických osob. Druhá kapitola se proto zabývá zákonnou úpravou trestní odpovědnosti podle ZTOPO. Zaobírá se zejména tím, kdo je subjektem trestní odpovědnosti právnických osob, jak je možné trestní odpovědnost podle ZTOPO charakterizovat, jaká je její konstrukce a rozsah. V kapitole třetí jsou představeny osoby, které jsou oprávněny za právnickou osobu v trestním řízení jednat. Kapitola čtvrtá pojednává o právu právnické osoby na obhajobu. Kapitola pátá a poslední kapitola...
|
|
|
Daňové trestné činy
Voleš, Petr ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Daňové trestné činy Abstrakt Tato práce se zabývá tématem daňových trestných činů. Jejím cílem je analyzovat současnou právní úpravu v České republice, a to jak z hlediska jednotlivých druhů daňový trestných činů, tak z hlediska obecného, a nalézt slabá místa této úpravy. Tato slabá místa byla nalezena zejména v nepružné reakci zákonodárce na legislativní změny v právním řádu, což způsobuje nereflektování těchto změn do trestního kodexu. Některé pasáže jsou věnovány obecným tématům daní a daňových trestných činů, jako např. oznamování tohoto druhu trestné činnosti a její přípravě a pokusu. Dále byla ustanovení trestního zákoníku vykládána se zaměřením na části, které by mohly představovat při výkladu problém. Těmi jsou například rozsah zkrácení daně, nedávné rozšíření trestného činu dle § 227 trestního zákoníku tak, aby zahrnoval i povinnosti při správě daní, anebo rozbor návaznosti daňových právních předpisů na úpravu v trestním zákoníku. Následující část porovnala českou legislativu s daňovými trestnými činy tak, jak existují na Slovensku a v Rakousku. Poté se zaměřuje na zkoumání současných problémů v oblasti daňové kriminality, a to především zásada ne bis in idem, zásada nemo tenetur se ipsum accusare a téma účinné lítosti. Zabývá se zřejmě nejdůležitějším problémem výkladu zásady zákazu dvojího...
|
|
|
Ochrana oběti trestného činu
Horňák, Lukáš ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice ochrany obětí. V první kapitole je popsán fenomén oběti a využity poznatky z oboru viktimologie k popsání procesu viktimizace se zaměřením na příčiny viktimizace a její negativní dopady na oběť. Sumarizovány jsou také poznatky o potřebách obětí. Dále jsou konstatovány nejčastější mýty o obětech a je vysvětlen jejich vliv na obecné vnímání obětí. Druhá kapitola rozebírá institut oběti z právního hlediska. Věnuje se roli EU v posílení postavení obětí v trestním procesu i mimo něj a zákonu o obětech v právním řádu ČR. Zákon o obětech a jednotlivá práva obětí v něm obsažená jsou podrobeny hlubší analýze za využití nejnovějších poznatků na poli viktimologie. Autor také v práci poukazuje na jednotlivé kritiky zákona o obětech jako je například kontraproduktivně koncipované právo oběti na informace, či obava z narušení trestního řízení posílením postavení obětí. Současně jsou vyzdviženy pozitivní dopady zákona, který omezil zejména bezdůvodnou sekundární viktimizaci, což se odráží především v rostoucím zájmu obětí o využívání jejich práv a jim určených služeb. Ve třetí kapitole jsou sumarizovány instituty, které slouží k ochraně obětí před hrozícím nebezpečím, specificky jsou analyzovány předběžná opatření dle trestního řádu, krátkodobá ochrana dle zákona o...
|
|
|
Terorismus a jeho trestněprávní aspekty
Kořínek, Štěpán ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Shrnutí Rigorózní práce nese název Terorismus a jeho trestněprávní aspekty. Dílo je rozčleněno do čtyřech kapitol, každá věnující se fenoménu terorismu z trochu jiného hlediska. První kapitola se věnuje základním východiskům terorismu, čímž vlastně je jakousi vstupní branou do zkoumané problematiky. Obsahem této kapitoly je i historický exkurz k formování univerzálních teoreticko-doktrinálních definic terorismu. Po definování terorismu se dostáváme k jeho dílčím znakům, příčinám a samozřejmě i důsledkům teroristického počínání. Opomenutou nezůstává ani vykonstruovaná klasifikace terorismu, vlastně provedení jeho typologie. Druhá kapitola se nese v duchu trestněprávní kodifikace terorismu na úrovni vnitrostátní právní úpravy České republiky a Slovenské republiky. V rámci této kapitola je proto představena platná právní úprava trestního práva vymezující trestný čin teroristického útoku a terorizmu. K tomu je představena i související trestná činnost jakkoli se vážící k terorismu jako kybernetická kriminalita, ekonomická kriminalita a násilná kriminalita. Zejména pak oblast kybernetické kriminality představuje novum z hlediska trestní jurisprudence. Následně je pozornost přenesena na selektované trestněprávní nástroje boje proti terorismu jako evropský zatýkací rozkaz, teroristickou vazbu a jiné. Samozřejmě...
|
|
|
Úpadkové trestné činy
Klein, Peter ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Úpadkové trestné činy Abstrakt Předkládaná práce pojednává o hlavních úpadkových trestných činech, tedy o trestných činech úzce spjatých se závazkovými vztahy mezi dlužníkem a věřiteli, s úpadkem dlužníka a jeho případným řešením v insolvenčním řízení. Nový trestní zákoník přijatý zákonem č. 40/2009 Sb. (dále také "TZ") sice právně nedefinuje stav úpadku ani neobsahuje samostatnou hlavu týkající se úpadkových trestných činů, avšak teorie a praxi považuje za jádro úpadkových trestných činů trestný čin poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, způsobení úpadku, porušení povinnosti v insolvenčním řízení, pletichy v insolvenčním řízení obsažených v § 222 až § 226 TZ. Práce má za cíl nabídnout syntetický výklad, který bude pro čtenáře přívětivý a poskytne co nejvíc poznatků o úpadkových trestných činech a jejich vztahu k úpadkovému právu, k otázce pachatele úpadkových trestných činů, ale také k předpokladům trestní i mimotrestní odpovědnosti za jejich spáchání, a to i s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe. To vše za předpokladu pochopení širšího společenského rámce, zahrnujícího také historický exkurz do trestní a mimotrestní právní úpravy ochrany závazkových vztahů na území České republiky. Práce je členěna na pět kapitol. První kapitola nabízí stručný historický kontext vývoje ochrany závazkových...
|
|
|
Rekognice
Janulková, Kateřina ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Tato rigorózní práce se věnuje rekognici, která představuje frekventovaný procesní úkon a jednu ze základních kriminalisticko-taktických metod. Práce pohlíží na rekognici jako na velmi důležitý důkazní prostředek, a to z pohledu trestního práva procesního i kriminalistiky. Rekognice je také úkonem velmi specifickým, neboť proces znovupoznání probíhá v mozku člověka a nelze ho nijak kontrolovat nebo ověřit. Všechny tyto charakteristiky zvyšují požadavky na řádnou přípravu a provedení rekognice. Rigorózní práce také poukazuje na skutečnost, že rekognice je významným procesním úkonem i v případech, kdy nedojde ke ztotožnění nebo výsledek rekognice nebude věrohodný, neboť takový výsledek může být využit pro další postupy při vyšetřování. Cílem rigorózní práce je komplexně a přehledně zpracovat problematiku rekognice a analyzovat, zda současná právní úprava rekognice odpovídá významu tohoto procesního úkonu. Dále je cílem práce analyzovat postup při provedení rekognice a jeho správnost a efektivnost. V návaznosti na tyto cíle práce poukazuje na problémy, vady a nejasnosti spojené s rekognicí a nastiňuje možné způsoby jejich odstranění. Rigorózní práce se nejdříve věnuje obecným poznatkům o rekognici, druhům rekognice a vztahu rekognice k dalším kriminalistickým metodám. Stěžejní část rigorózní práce se...
|
|
|
Důkaz svědkem a znalcem v českém a francouzském trestním procesu
Vlachová, Tereza ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Důkaz svědkem a znalcem v českém a francouzském trestním řízení Tématem mé práce je komparace postavení svědka a znalce v českém a francouzském trestním procesu. Toto téma jsem si vybrala z důvodu, že se zajímám o trestní právo jako celek a rovněž se věnuji studiu francouzského práva, při němž jsem narazila na institut asistovaného svědka, který je zcela jedinečný a v českém právním prostředí neznámý, což mě přivedlo na myšlenku studia pro mě nejzajímavějších dvou důkazních prostředků využívaných v trestním procesu. Práce je rozdělená na osm částí, začíná stručným úvodem do dokazování jako takového jak v české (část první), tak ve francouzské právní úpravě (část druhá), dále se ve třetí části této práce věnuji úpravě postavení svědka v českém právním řádu, čtvrtá část pak obsahuje úpravu francouzskou. Část následující, tedy pátá, je pak jejich srovnáním. Stejný systém jsem zvolila i dále, v části šesté se věnuji české právní úpravě institutu znalce v trestním řízení, část sedmá pak pojednává o znalci v trestním řízení francouzském a v části osmé pak opět následuje jejich srovnání. V první a druhé části této práce přicházím se stručným úvodem, ve kterém nastiňuji, co je to dokazování v trestním procesu, co vše může sloužit jako důkazní prostředek a co je předmětem dokazování, a to jak z pohledu českého...
|
|
|
Právo na obhajobu v trestním řízení
Svobodová, Pavla ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá právem na obhajobu v rámci trestního řízení v České republice. Práce je členěna do několika kapitol, které vymezují právní úpravu práva na obhajobu na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Práce se v první kapitole zaobírá historickým vývojem práva na obhajobu s vymezením určitých odlišností dřívějších právních úprav až do současnosti. V další části práce je rozebrán institut práva na obhajobu z hlediska mezinárodní a vnitrostátní právní úpravy, včetně úpravy na úrovni Evropské unie. Třetí kapitola se zabývá postavením obviněného, jaké označení nese v jednotlivých stádiích trestního řízení a jaká jsou jeho jednotlivá práva na obhajobu včetně obhajoby materiální a formální. Na třetí kapitolu navazuje kapitola rozebírající postavení obhájce v trestním řízení. Zaměřuje se na jeho historický vývoj, substituci advokáta, práva a povinnosti obhájce a jednotlivé způsoby volby obhájce včetně institutu nutné obhajoby. Pátá kapitola se věnuje samostatné skupině osob, kterým náleží zákonem stanovená obhajovací práva. Závěrem je zhodnocena právní úprava práva na obhajobu včetně návrhů de lege ferenda. Práce rovněž zahrnuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora Evropské unie, Ústavního soudu a Nejvyššího soudu České republiky.
|
host ::
RSS.