|
|
Funkce a využití učebnic pro výuku informaticky zaměřených předmětů vzdělávací oblasti ICT na středních odborných školách v ČR
Soucha, Filip ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Neumajer, Ondřej (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit, zda žáci a učitelé na středních odborných školách a středních odborných učilištích využívají tištěné učebnice IKT, jakým způsobem využívají jakých důvodů případně tištěné učebnice nepoužívají jak si představují ideální tištěné učebnice pro IKT předměty Teoretická část se zabývá pojmem učebnice a oučasný tištěných učebnic výzkumné části jsou představeny výsledky kvantitativního výzkumného šetření alizovaného mezi žáky vybrané střední odborné školy a středního odborného učiliště učiteli různých středních odborných škol a středních odborných učilišť Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí dotazníkového šetření. Dotazník pro žáky se skládal z položek. Dotazník pro učitele z 16 položek. výzkumného šetření že žáci tištěné učebnice nevyžadují ani nepotřebují. Stejně tak i pro učitele tištěné učebnice nejsou hlavním zdrojem informací v předmětech IKT, přestože někteří je využívají k sestavování učebního plánu, rozvržení si látky nebo zadávání domácích úkolů. Jako představu ideální učebnice mají učitelé sadu tematicky zaměřených učebnic vždy na jednu oblast. Protikladem jsou žáci, kteří ani nemají představu ideální učebnice měla vypadat, zřejmě kvůli pohlcení moderními technologiemi, které u žáků způsobuje nevyužívání tištěných učebnic. KLÍČOVÁ SLOVA učebnice, adolescent, učitel
|
|
|
Digitální kompetence učitelů a jejich specifika v době distančního vzdělávání
Poesová, Marie ; Neumajer, Ondřej (vedoucí práce) ; Černochová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce Digitální kompetence učitelů a jejich specifika v době distančního vzdělávání se v teoretické části na základě analýzy příslušné literatury věnuje specifikům distanční výuky a mapuje dosavadní národní i mezinárodní rámce zabývající se úrovní a rozvojem digitálních kompetencí učitelů. Dále pak pracuje s Rámcem digitálních kompetencí pedagogů (založeném na Digital Competence Framework for Educators, DigCompEdu), který vznikl zejména pro vzdělavatele a vzdělávací instituce jako určitá norma pro nastavení úrovně dovedností práce s digitálními technologiemi. Cílem práce je navrhnout doplnění Rámce digitálních kompetencí pedagogů o specifické dovednosti potřebné k vedení distanční výuky. V rámci kvalitativního výzkumného šetření uskutečněného v empirické části práce proběhly u devíti vyučujících z různých typů škol hospitace v hodinách a následně pohospitační rozhovory. Ty se zaměřovali jak na průběh výuky během distančního vyučování, tak se pokusily identifikovat potřebnou učitelskou výbavu v oblasti digitálních kompetencí. Výzkum probíhal výhradně v neočekávané situaci, která nastala z důvodu náhlého uzavření škol kvůli pandemické situaci způsobené nemocí Covid-19. Na základě zjištěných skutečností byly vymezeny metodicko-didaktické fenomény a potřeby související s distanční výukou,...
|
|
| |
|
|
Chytré telefony ve vzdělávání
Hruška, Ondřej ; Neumajer, Ondřej (vedoucí práce) ; Jeřábek, Tomáš (oponent)
Moderní technika se stala nedílnou součástí našeho světa, školství je však konzervativnější a moderní technika se do něj dostává s určitým zpožděním. Mobilní telefon vlastní většina populace - existují názory, že by měl být ve školách používán, stejně jako proudy přející si jeho zakázání ve výuce. Práce nejprve zařazuje mobilní telefon mezi ostatní výukové prostředky a na základě literatury shrnuje jeho kladné a záporné stránky, stejně jako uvádí některá doporučení pro jeho používání ve výuce. Dále zkoumá chování uživatelů při výuce prostřednictvím mobilního telefonu pomocí aplikace na výuku základů azbuky. Ukázalo se, že většina studentů nečte při registraci licenční podmínky, u hlasu aplikace preferuje vlastní pohlaví a má tendenci kurz předčasně opouštět. Nakonec bylo provedeno dotazníkové šetření na základní škole, z něhož například vyplynulo, že žáci dotyková zařízená většinou používat chtějí a jsou i ochotni používat své, i když spíše ve škole než ve svém volném čase. Pro hraní her i návštěvy internetu je mobilní telefon nejčastěji používané zařízení, ale nejvíce používané aplikace na něm jsou z oblasti sociálních sítí, komunikačních programů a přehrávání videa. Zdá se také, že horších výsledků ve škole dosahují žáci trávící na telefonu více času, ale nejlepšího průměru známek nedosahují žáci trávící...
|
|
| |
|
|
Cloud computing v práci učitele střední školy
Kozák, Petr ; Vaňková, Petra (vedoucí práce) ; Neumajer, Ondřej (oponent)
Diplomová práce je svým obsahem zaměřena na zmapování a analýzu možnosti využívání cloud computingu z pohledu pedagogického pracovníka na úrovni vyššího sekundárního vzdělávání s využitím vhodné metody evaluace a komparace cloudových technologií. Dílčí část práce je věnována ICT kompetencím učitelů a možnostem jejich dalšího rozvoje v oblasti cloud computingu, zaměřuje se přitom na modely a programy rozvoje ICT kompetencí, resp. digitálních kompetencí národního i mezinárodního významu. V praktické části práce je realizováno výzkumné šetření mezi pedagogickými pracovníky středních škol v České republice, které je zaměřeno na využívání cloud computingu s důrazem na kompetence, aktivity a práce pedagogického pracovníka. Výsledky výzkumného šetření jsou shrnuty v podobě doporučení pro další praxi.
|
|
|
Jednotná vizuální identita škol
Hejna, Martin ; Neumajer, Ondřej (vedoucí práce) ; Lustig, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce "Jednotná vizuální identita škol" se věnuje problematice vizuální prezentace českých škol. Teoretická část přibližuje téma jednotné vizuální identity, popisuje její důležité prvky a fáze tvorby. Tento oddíl práce je napsán tak, aby mohl sloužit jako manuál pro správné vytvoření jednotné vizuální identity. Přiblížena je také současná situace škol v této oblasti a její porovnání se zahraničím. Emiprická část poskytuje náhled do využívání prvků jednotné vizuální identity na českých školách a míru jejich zpracování v rámci Corporate Designu. Zkoumá elektronicky dostupné materiály škol z hlediska jednotné vizuální identity a porovnává je s materiály dostupnými u komerčních subjektů. Dalším přínosem je návrh obsahu minimálního grafického manuálu pro praktické využití ve školním prostředí.
|
|
| |
|
|
Školní metodik ICT v mezinárodním kontextu
Blažek, Jiří ; Brdička, Bořivoj (vedoucí práce) ; Neumajer, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o práci ICT koordinátora v různých zemích. Práce v teoretické části zkoumá roli ICT koordinátora a její dělení na práci metodickou a koordinační a zdůrazňuje důležitost oddělení této role od práce správce sítě. Dále přináší výsledky mezinárodních výzkumů z této oblasti a srovnává je s výzkumem v České republice. Srovnání výsledků přináší poznání, že situace českých ICT koordinátorů se od jejich zahraničních protějšků v zásadních bodech neliší. V rámci této práce jsem provedl vlastní výzkum mezi ICT koordinátory v USA, UK, Austrálii, Estonsku a Finsku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Přenositelnost transformace ICT výuky na 2. stupni ZŠ v Anglii do českých podmínek
Strnad, Michal ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Neumajer, Ondřej (oponent)
NÁZEV: Přenositelnost transformace ICT výuky na 2. stupni v Anglii do českých podmínek AUTOR: Bc. Michal Strnad KATEDRA: Katedra informačních technologií a technické výchovy VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. RNDr. Miroslava Černochová, CSc. ABSTRAKT: Předmětem diplomové práce je zkoumání výuky informaticky zaměřených předmětů na 2. stupni základních škol v Anglii jako vzoru pro případnou transformaci výuky ICT na základních školách v České republice. Práce se zaměřuje na přenositelnost prvků anglické výuky Computing do českých podmínek a snaží se identifikovat především bariéry implementačních procesů. Práce si klade za cíl přinést nové podněty ke změnám v českém kurikulu ICT, které se zakládají na zkušenostech s výukou informatických předmětů v Anglii. Teoretická část práce sestává z analýzy a komparace kurikulárních dokumentů ČR a UK a ze studia odborné a publicistické literatury. Empirická část využívá dotazníkových setření obracejících se na české a anglické odborníky výuky informatických předmětů, dále rozhovorů s anglickými učiteli a pozorování výuky na anglických sekundárních školách. Na základě výsledků v obou částech práce jsou navržena doporučení pro změny vzdělávací oblasti ICT v RVP ZV. KLÍČOVÁ SLOVA: přenositelnost, Computing, kurikulum, ICT, Anglie
|
host ::
RSS.