|
|
Evropská regulace virtuálních měn, její nedostatky a budoucí vývoj.
Fišer, Jan ; Vondráčková, Aneta (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
1 Evropská regulace virtuálních měn, její nedostatky a budoucí vývoj Abstrakt Tato práce se soustředí na evropskou regulaci virtuálních měn, tedy na současnou unijní právní úpravu tohoto fenoménu včetně dalších aktivit orgánů Evropské unie v této oblasti. Mezi cíle této práce patří jednak představení dosavadního přístupu k virtuálním měnám, jednak nalezení některých nedostatků a nastínění budoucího vývoje evropské regulace virtuálních měn. Součástí práce je i představení relevantních aktivit ve vztahu k technologii distribuované účetní knihy jako technologie spojené s virtuálními měnami. K dosažení uvedeného jsou v práci analyzovány především legislativní i nelegislativní prameny vydávané příslušnými orgány Evropské unie, neméně podstatnými zdroji jsou právně teoretické texty z oblasti virtuálních měn a příbuzných oborů. Text práce je členěn do pěti kapitol, které jsou dále členěny na tematické podkapitoly. Každá z kapitol obsahuje dílčí identifikaci nedostatků a představuje budoucí vývoj v dané oblasti. Úvodní kapitola se věnuje představení virtuálních měn jako takových i v kontextu finančního práva. Dále jsou v ní popsány technické základy virtuálních měn, tedy otázky jejich fungování a používání, včetně představení virtuálních měn Bitcoin a IOTA. Poslední podkapitola úvodní kapitoly zmiňuje některé z...
|
|
|
The European Union and the World Trade Organization - Principles, Results and Comparison of Trade Liberalization Regimes
Süttö, Michal ; Kunertová, Tereza (oponent)
Európska únia a Svetová obchodná organizácia - princípy, výsledky a porovnanie režimov obchodnej liberalizácie Abstrakt Predmetom tejto práce je analýza a následné porovnanie vzniku, vývoja, výsledkov a základných právnych nástrojov obchodnej liberalizácie v rámci Európskej únie a Svetovej obchodnej organizácie. Tieto subjekty vzišli z rovnakých túžob prehĺbenia vzájomnej ekonomickej spolupráce prostredníctvom liberalizácie obchodu a potlačenia protekcionistických praktík štátov, pričom, v oblasti medzinárodnej ekonomickej spolupráce koexistujú už viac 60 rokov. Našim prvotným cieľom je preskúmať vznik, vývoj, výsledky obchodnej liberalizácie a poukázať na aspekty, ktoré obe organizácie zdieľajú, ako aj na mieru a formu ich odlišností. Predkladaná práca sa však zameriava na podobnosti a rozdiely medzi obchodnou liberalizáciou EÚ a WTO zo špecifického pohľadu. Vychádza z tradičného očakávania väčšiny autorov, domnievajúcich sa, že EÚ sleduje ambicióznejšie ciele ako WTO. Za tohto predpokladu by povinnosti v oblasti obchodnej liberalizácie medzi členskými štátmi EÚ mali nevyhnutne byť prísnejšie a pokrokovejšie, než príslušné záväzky WTO. Následným cieľom práce je preskúmať platnosť tohto očakávania. Pokiaľ ide o analýzu pravidiel, práca nemá normatívny charakter. Cieľom štúdie nie je zistiť, či je alebo nie...
|
|
|
PSD2: The Implications for Banking and the Fintech Industry
Dolenský, Ondřej ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
(ČJ) Hlavním cílem této diplomové práce je kriticky zhodnotit možné dopady zrevidované směrnice o platebních službách (PSD2) na bankovní a fintech sektor. Z toho důvodu se práce nejdříve zaměřuje na současný bankovní systém společně s aktuálními problémy souvisejícími s globální finanční krizí z let 2007 a 2008, které vedly ke značným změnám regulace bankovního systému na evropské úrovni. Práce následně srovnává bankovní systém s rostoucím sektorem finančních technologií (Fintech) a poskytuje přehled tohoto sektoru společně s příslušnou regulací. Po přehledu pojednávajícím o bankovnictví a fintech sektoru následuje analýza původní směrnice o platebních službách (PSD) a PSD2, která rovněž obsahuje příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Poslední část práce hodnotí možné dopady PSD2, přičemž zohledňuje další významné prvky, které mohou ovlivnit možný rozvoj fintech sektoru. Z příslušné analýzy vyplývá, že regulace bankovního systému na evropské úrovni byla posílena v návaznosti na globální finanční krizi s ohledem na to, že nedostatečná regulace bankovnictví byla jedním z hlavních příčin vzniku globální finanční krize. V práci je dále argumentováno, že překotný vývoj moderních technologií společně s následky globální finanční krize pro bankovnictví přispěly k rozvoji fintech sektoru....
|
|
|
Blockchain at the European Level
Drašković, Teodora ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Blockchain na evropské úrovni Abstrakt Cílem této diplomové práce je poskytnout základní přehled technologie blockchain, jejích vlastností a potenciálního využití, včetně přehledu evropských předpisů, které se této technologie mohou za určitých podmínek dotýkát. V první kapitole diplomová práce poskytuje právní rámec primárního práva EU, který zakládá nebo může založit pravomoc EU zabývat se technologií blockchain, v závislosti na její právní kvalifikaci (zejména v souvislosti s vnitřním trhem - zejména volný pohyb služeb či kapitálu). V druhé a třetí kapitole je uveden základní popis funkcionalit blockchainu a kryptoměn a souvisejících služeb. Detailní popis je poskytnut v přílohách I-IV této diplomové práce. Zároveň je posouzen právní status a regulace kryptoměn, které tvoří základ technologií založených na blockchainu, a to jak na evropské úrovni, tak na úrovni členských států a dalších světových jurisdikcí. Součástí posouzení je i nedávný rozsudek SDEU Hedqvist, dle kterého se na dvousměrné směnárenské služby (nákup kryptoměn za fiat měny a naopak) uplatní výjimka z povinnosti odvést DPH v souladu s VAT směrnicí. Vzhledem k odůvodnění SDEU i generálního advokáta může tento rozsudek v budoucnu významně ovlivnit vývoj interpretace právního statusu kryptoměn a blockchainu obecně. Kromě kryptoměn je rovněž...
|
|
|
Zpřístupnění důkazů v rámci sporů o náhradu škody způsobené porušením soutěžního práva.
Růžek, Mikoláš ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Zpřístupnění důkazů v rámci sporů o náhradu škody způsobené porušením soutěžního práva Abstrakt Diplomová práce řeší tématiku soukromého vymáhání soutěžního práva a její procesní aspekty. Tuto tématiku práce řeší v kontextu transpozice Směrnice o žalobách na náhradu škody způsobené porušením soutěžního práce do českého práva, konkrétně pak řeší problematiku zpřístupňování důkazů, a to z pohledu problémů informační asymetrie mezi stranami. Informační asymetrii práce pojímá jako stav mezi stranami řízení, ve kterém důležité informace pro úspěch jedné strany sporu má druhá strana sporu, která nemá žádný důvod tyto informace do řízení vnést. Řešení směrnice a české transpozice pak práce analyzuje pomocí komparace s řešením amerického systému, který se vyznačuje tím, že právě na soukromé vymáhání klade vysoký důraz. Práce prvně představuje způsoby, jakými lze informační asymetrii v civilním procesu řešit a uvádí výhody a nevýhody těchto způsobů. Rozebírá také, jak jednotlivé způsoby působí na hospodárnost řízení. Podrobněji pak představuje režim amerického Discovery, zabývá se vývojem tohoto režimu a představuje jeho kritiku. Po tomto představení systému amerického, se práce věnuje Směrnici samotné, rozebírá nástroje, které jsou v ní obsažené a kriticky hodnotí jejich úpravu. Práce se věnuje zpřístupnění důkazů...
|
|
|
Protection of competition in selected liberalized network industries: the case of rail and air transport in the EU
Mohylová, Aneta ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Název práce: Ochrana hospodářské soutěže ve vybraných síťových odvětvích: Případ liberalizované železniční a letecké dopravy v Evropské unii Abstrakt (ČJ) Tato práce se zabývá prosazováním soutěžněprávních norem EU vůči podnikům v sektoru dopravy. Konkrétně je pozornost práce věnována letecké a železniční dopravě, neboť tyto dva sektory představují vhodné příklady, na nichž může být ukázáno, jak Evropská unie zvládá prosazovat normy soutěžního práva v kontextu probíhající liberalizace těchto sektorů. Hlavní výzkumnou otázkou této práce je, jaká specifika je možné pozorovat v prosazování hospodářské soutěže EU vůči podnikům v letecké a železniční dopravě. Po obsahové stránce je práce rozdělena do 6 kapitol, úvodu, 4 hlavních kapitol a závěru. První kapitola je zaměřena na společnou dopravní politiku Evropské unie. Tato kapitola popisuje hlavní cíle, formování a charakteristické znaky této dopravní politiky. Dále se zejména zaměřuje na významné milníky, které byly při vytváření jednotné dopravní politiky dosaženy a překážky, kterým tyto trhy v průběhu liberalizace čelily. Kapitola dale pojednává o vztahu soutěžněprávních norem a předpisů regulace. Druhá kapitola provádí analýzu prosazování soutěžního práva v letecké dopravě. Konkrétně se zaměřuje na specifika, které Komise a Soudní dvůr Evropské unie berou v...
|
|
|
Comparative analysis of client's protection in banking and insurance services within the EU
Vacková, Markéta ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Cílem práce je srovnat prostředky ochrany spotřebitele a její úroveň napříč Evropskou unií při poskytovaní pojistných a bankovních služeb. Výchozí tezí práce je předpoklad, že prostředky ochrany jsou v obou sektorech velmi podobné, neboť patří mezi finanční služby, které jsou regulovány podobným způsobem. První část práce se věnuje analýze Směrnice o distribuci pojištění, zkoumá její přínos pro ochranu spotřebitele a také ji z tohoto hlediska porovnává se Směrnicí o zprostředkování pojištění, která je platnou a účinnou v době uzavření manuskriptu práce. Druhá část práce se zabývá analýzou a srovnáním evropského práva týkajícího se spotřebitelských úvěrů, konkrétně Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru a Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení. Obě směrnice jsou porovnány z hlediska aplikovaných prostředků ochrany spotřebitele a toho, jak ochranu spotřebitele zajišťují celkově. Třetí část práce se věnuje srovnání právní úpravy, která byla zkoumána v předchozích dvou částech, dále také zdůvodňuje rozdíly v přístupech k ochraně spotřebitele zvolených v jednotlivých směrnicích a jejich zaměření na jednotlivé oblasti. Výsledkem provedené analýzy je to, že prostředky ochrany spotřebitele jsou v bankovnictví a pojišťovnictví velmi podobné, vyskytují se ovšem i...
|
|
|
Market access approach in relation to the internal market
Machovičová, Tereza ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Kritérium "přístupu na trh" je využíváno Soudním dvorem EU k výkladu pojmu omezení volného pohybu v rámci vnitřního trhu, resp. základních tržních svobod. Jak vyplývá z rozsudku ve věci Komise v. Itálie (přípojné vozíky), základní myšlenkou kritéria je tvrzení, že jakékoliv opatření, které brání v přístupu na trh členského státu, spadá pod pojem omezení, a je tedy prima facie zakázanou překážkou základních tržních svobod neslučitelnou s právem EU, ledaže by takové omezení bylo ospravedlnitelné a přiměřené. Zdá se, že uplatňováním kritéria "přístupu na trh" se SDEU odchýlil od své původní judikatury zejména v tom smyslu, že pro závěr o neslučitelnosti s právem EU již nevyžaduje, aby posuzované opatření bylo jakkoliv diskriminační. Naproti tomu je pro takový závěr SDEU dostačující, že dané opatření odrazuje ekonomické subjekty od přístupu na trh členského státu nebo činí přístup na trh méně atraktivní či obtížnější. Interpretace pojmu omezení ve světle kritéria "přístupu na trh" na jedné straně umožňuje SDEU prohloubit evropskou integraci a přispět tak k vytvoření a zajištění fungování vnitřního trhu, v rámci kterého budou veškerá omezení odstraněna. Na druhé straně však tato interpretace výrazně rozšiřuje rozsah pojmu omezení, a tedy obecně rozsah aplikace práva EU. Zejména pak umožňuje SDEU...
|
|
|
Evropská občanská iniciativa
Janošová, Kristýna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Evropská občanská iniciativa Tato diplomová práce se zabývá problematikou evropské občanské iniciativy, tedy nástrojem relativně mladým, zavedeným Lisabonskou smlouvou, skrz který může 1 milion občanů EU od 1. dubna 2012 vyzvat Evropskou komisi k navržení právního předpisu v některé z oblastí spadajících do její kompetence a podílet se tak na utváření politiky EU. K iniciativě se musí připojit alespoň jeden milion občanů EU pocházejících z alespoň sedmi různých členských států. Práce přináší podrobný popis tohoto nástroje participativní demokracie, jeho historické základy, vývoj a také velmi aktuální navržené změny právní úpravy, které by měly přispět k zaplnění mezer, které se za dobu existence tohoto nástroje objevily. Práce představuje formální a procesní náležitosti vyžadované pro úspěšné předložení iniciativy Evropské komisi, tedy zejména pro registrování, a tím oficiální vznik iniciativy. Zaměřuje se na způsoby sběru prohlášení o podpoře, které nařízení upravuje. Dále představuje některé z iniciativ, které od roku 2012 vznikly, a to jak ty úspěšné, tak ty neúspěšné, včetně takových, které Komise odmítla zaregistrovat. Nechybí také hodnocení proběhnuvších iniciativ, zkušenosti a výzvy, které potkaly organizátory a zejména dopady, které iniciativy měly. Práce mapuje jednotlivé problematické...
|
|
|
Úřad evropského veřejného žalobce
Brabcová, Anna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
- Úřad evropského veřejného žalobce Ve své rigorózní práci se zabývám tématem Úřad evropského veřejného žalobce. Jedná se o projekt, který je v oblasti evropského trestního práva ojedinělý, velmi problematický, ale do určité míry se stávajícím směřováním Evropské unie nezbytný. Snahy o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce lze pozorovat již od první poloviny 90. let. Celému projektu bylo však nezbytné podřídit a přizpůsobit nejenom politickou vůli, ale zejména široké legislativní prostředí a příslušný právní základ. Následně, ani cesta k přijetí legislativního návrhu nebyla jednoduchá. Přestože se Evropské komisi podařilo v roce 2013 předložit obsáhlý legislativní balíček k posílení ochrany finančních zájmů, složitost zřízení evropské prokuratury potvrzují náročná jednání trvající čtyři roky, která byla završena v říjnu 2017, kdy bylo přijato dvaceti členskými státy formou posílené spolupráce nařízení č. 2017/1939, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Hlavním cílem této rigorózní práce je komplexní analýza projektu evropského veřejného žalobce z historické perspektivy a zejména analýza vývoje tohoto projektu optikou posledních čtyř let s poukázáním na vedlejší otázky a aspekty, které s sebou projekt evropského žalobce nese - zejména...
|
host ::
RSS.