|
|
The European Union and the adoption of the Stabilization and Association Agreement with Kosovo: the role of material interests and shared ideas
Procházka, Karel ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Práce se zabývá zkoumáním základních motivů, které stojí za uzavřením dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Kosovem dne 27. října 2015. Pro určení role věcných zájmů a sdílených myšlenek v procesu uzavírání dohody o stabilizaci a přidružení práce uplatňuje racionalismus a konstruktivismus, klíčové teorie mezinárodních vztahů. Pro testování teorií a jejich příslušných hypotéz určujících úlohu příslušných pojmů, výzkum využívá metodu případové studie s využitím přístupu kongruenční analýzy. Závěrem lze konstatovat, že racionální náhled z perspektivy EU potvrzuje existenci materiálního zájmu o uzavření dohody o stabilizaci a přidružení, představující bezpečnost, moc a hospodářské přínosy. Analýza konstruktivistického přístupu z perspektivy Kosova vyvozuje pouze omezenou roli identity a norem, zatímco zdůrazňuje, že tyto konstruktivistické koncepce spíše bránily dosažení dohody o stabilizaci a přidružení, přičemž zastíraly skutečnou úlohu hmotného zájmu.
|
|
|
Turecko a strategické zájmy EU - analýza migrační krize
Krejčová, Romana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Vztahy mezi EU a Tureckem jsou komplikované již přes padesát let, kdy byla uzavřena asociační dohoda Turecka s EHS. V roce 2011 vypukla v Sýrii občanská válka a Turecko se od té doby potýká s nárůstem migrantů. V roce 2015 zasáhla migrační krize také EU. Bylo proto nutné, aby EU začala s Tureckem spolupracovat na řešení migrační krize. Tato diplomová práce se zabývá komunikací a vyjednáváním mezi EU a Tureckem o společném postupu při řešení migrační krize. Jako teoretický rámec byla zvolena teorie komunikace Karla Deutsche, je především použit koncept zpětné vazby, který můžeme pozorovat během vyjednávání o Akčním plánu mezi EU a Tureckem a dohodě mezi EU a Tureckem. Pro pochopení kontextu je nejprve vysvětlena historie vztahů EU a Turecka, která začíná v roce 1959, kdy Turecko požádalo o přidružení k EHS. Vztahy mezi EU a Tureckem jsou ovlivněny špatnými vztahy s některými členskými zeměmi EU. Vztahu mezi EU a Tureckem v současné sobě nepřispívají čistky a porušování lidských práv a principu právního státu, které následovaly po nepovedeném pokusu o vojenský převrat v roce 2016. V rámci jednání o spolupráci mělo silnější pozici Turecko. Turecko této situace využilo a podařilo se oživit některé politické procesy, jako vízovou liberalizaci a znovuobnovení přístupových rozhovorů Turecka do EU....
|
|
|
Vzestup Turecka jako regionální mocnosti
Ledbová, Zuzana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzestupem Turecka jako regionální mocnosti Blízkého východu od konce studené války až do současnosti. Cílem práce je ve zkoumaném období 1990 až 2017 analyzovat mocenské postavení země v regionu a objasnit faktory, které přispěly k růstu moci Turecké republiky. V teoretické části práce jsou představeny důležité koncepty a rozdílné přístupy k analýze regionálních mocností a následně definována kritéria, na základě kterých byla v praktické části zjišťována odpověd na otázku, zda lze Turecko považovat za blízkovýchodní mocnost. Práce sleduje chronologický vývoj Turecka a jeho zahraniční politiky, přičemž zkoumá materiální kapacity země a strategie a nástroje, pomocí kterých se turecké vlády snaží na regionální úrovni prosazovat svůj vliv. S ohledem na rostoucí mocenský potenciál, ambice a angažovanost v regionu došla práce k závěru, že Turecko v průběhu devadesátých let dosáhlo postavení regionální mocnosti Blízkého východu. Konec bipolárního uspořádání mezinárodního systému byl faktorem, který Turecku umožnil ve světě autonomnější jednání. Díky hospodářskému růstu země pak mohlo turecké vedení zvýšit objem prostředků vynaložených na aktivní zahraniční politiku a posílit vliv země v regionu.
|
|
|
European Union as a State-Building Power
Zdrálek, Jan ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí Evropské unie jako state-building power. Zaměřuje se na zahraniční politiku EU optikou fenoménů state-buildingu ve třech vybraných regionech: západní Balkán, Východní partnerství a Jižní sousedství. Práce nejprve prezentuje EU jako stále mocnějšího mezinárodního aktéra a také jako normative power. Poté je uvedený přehled dosavadní literatury ke state-buildingu se speciálním zaměřením na neoliberální pojetí Francise Fukuyamy a kritický přístup Davida Chandlera. Práce je metodologicky ukotvena ve Kvalitativní komparativní analýze (QCA), konkrétně ve formě tzv. four-value fuzzy set, která umožňuje spojit kvantitativní a kvalitativní přístupy. Analýza operuje se 23 případy (státy) a pěti proměnnými za účelem zhodnocení unijních praktik state-buildingu vzhledem k odolnosti (resilience) cílených států. Závěr práce vychází z mírného zobecnění umožněného výsledky QCA a shrnuje, že EU lze skutečně považovat za state-building power, neboť svými kroky posiluje odolnost (resilience) států.
|
|
|
Světový námořní obchod na počátku 21. století
Bubnová, Kateřina ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Bakalářská práce pojednává o světovém námořním obchodu na počátku 21. století. Tato práce se zabývá vývojem v průběhu 19. a 20. století z pohledu pokroku, který ovlivnil modernizaci a pokrok v této oblasti, 20. a 21. století z pohledu ekonomického, jak se změnil objem přepravovaného zboží. Dělení nákladních námořních plavidel je další důležitá kapitola, rozřazení do skupin a podskupin umožňuje lepší pohled na typy obchodních lodí. Dále zkoumá mezinárodní organizace, které jsou velice důležité na určování a dodržování pravidel. Kapitola námořní politika pojednává o ekologické politice, o vybalancování cílů udržitelného rozvoje a ekonomických cílů zemí. Druhá část kapitoly se pak věnuje problematice námořního pirátství, které velmi ztěžuje námořní obchod. Detailněji se věnuje somálskému pirátství, i když to v současnosti není hlavní nebezpečná oblast, tak má svá specifika. Poslední část pojednává o nejdůležitějších přístavech, jakožto zásadních součástích námořního obchodu. S námořními trasami souvisí i Nová hedvábná stezka, projekt Čínské lidové republiky, který by mohl změnit námořní trasy, uvažuje se i o nových přístavech.
|
|
|
Vybrané geopolitické aspekty energetické bezpečnosti
Lang, Petr ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Landovský, Jakub (oponent) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá geopolitickými aspekty vyplývajícími z rostoucí závislosti EU na dovozu zemního plynu od externích dodavatelů. Zkoumá současnou podobu trhu se zemním plynem v EU, povahu hlavních dodavatelů a pokouší se určit hlavní rizika spolehlivosti dodávek a především, zda je reálné politicky motivované přerušení dodávek. V širším aspektu zkoumá, zda-li je trh s plynem založen na tržně založených mechanismech a regulován mezinárodními institucemi (scénář Trh a Institucí) či zda převládají bilaterální vztahy mezi producentem a spotřebitelem (scénář Regionů a Impérií). Práce dále analyzuje dokumenty vydané Evropskými institucemi k tomuto tématu a pokouší se určit, zda je možná jednotná evropská vnější energetická politika. Součástí práce jsou i dvě případové studie. První se zabývá energetickými vztahy mezi Ruskem na straně jedné a Běloruskem a Ukrajinou na straně druhé. Druhá případová studie je věnována projektu plynovodu Nord Stream.
|
|
|
Motivace zemí Visegrádské skupiny pro energetickou spolupráci
Kohoutová, Petra ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Odintsov, Nikita (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut Politologických studií Katedra Bezpečnostních studií Projekt diplomové práce Podávající: Petra Kohoutová Studijní program: Bezpečnostní studia Vedoucí práce: PhDr. Irah Kučerová, PhD. Datum podání projektu: 9. 6. 2016 2 I. Název projektu Motivace zemí Visegrádské skupiny pro energetickou spolupráci. II. Námět práce, hypotéza a výzkumné otázky Energetická bezpečnost se v posledních několika desetiletích stala významným politickým a bezpečnostním tématem, neboť zajištění pravidelných dodávek energií je v dnešní době pro fungování jakéhokoliv státu naprosto nezbytné. Ačkoliv je energetická bezpečnost vnímána v jednotlivých zemích rozdílně, národní bezpečnostní strategie se většinou zaměřují na minimalizaci potenciálních rizik, která by mohla zapříčinit přerušení dodávek energií či takzvaný "blackout". Mezinárodní energetická agentura IEA v definici energetické bezpečnosti klade důraz i na ekonomicky přijatelnou cenu energií. Jedná se hlavně o evropské státy, které jsou do velké míry závislé na importu energetických surovin a tím pádem jsou v této oblasti snadno zranitelné. Na poli Evropské unie proto představuje energetická bezpečnost jedno z nejvíce probíraných témat. Stoupající poptávka a nestabilní ceny s rizikem možného přerušení přísunu energií vedou k...
|
|
|
Brain Drain: Hindering Development of Lesser Developed Nations?
Galeano, Mario ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Mario Galeano Thesis- Migration and Remittances: Hindering the Development of Lesser Developed Nations? International Economic and Political Studies Supervisor: Mgr Michal Parizek Abstract As migration has become recently one of the highlights for studies in sociology and economics and is becoming ever more apparent in the political discourse world-wide, the objective of this study is to widen our understanding of its effects on culture, politics, economy and development, particularly in Latin and Central America. It can be considered that the accelerated migration after the fall of Communism will not be slowing down, as economic inequalities within nations keep putting pressure on populations and as the levels of globalization open-up new spaces into which the former primary pressure for migration can be absorbed. An interaction of these two factors thus propels both the supply and the demand for migration. This thesis seeks to understand both sides of the migration phenomenon and investigate to what extent migration is hindering the development of Latin American nations that fall under the attraction of some more developed world powers and which subsequently lose the status of a self-sustaining economy. The study analyzes the case of migration of Central American workers primarily to the United States,...
|
|
|
Efektivita rozhodovacího procesu ve WTO - Uruguayské a Katarské kolo
Jánská, Lucie ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Práce se zabývá multilaterálním vyjednáváním v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu a později v rámci Světové obchodní organizace. Konkrétně se zaměřuje na analýzu efektivity rozhodovacího procesu o liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty v Uruguayském a Katarském kole vyjednávání. Právě oblast zemědělství se v průběhu obou kol vyjednávání jeví jako nejproblematičtější a nejkonfliktnější bod agendy. Cílem práce je na základě analýzy vyjednávání ve zvolených případech (a jejich následným srovnáním) identifikovat faktory, které vysvětlují rozdíl v efektivitě rozhodovacího procesu mezi Uruguayským a Katarským kolem. Práce se také snaží objasnit, z jakého důvodu se nedaří po více než patnácti letech vyjednávání úspěšně uzavřít Katarské kolo. Za tímto účelem je v její teoretické části definováno šest faktorů s předpokládaným vlivem na efektivitu rozhodovacího procesu: počet aktérů, vůdcovství, inkluzivnost jednání, komplexnost agendy, koalice a strategie aktérů. Vliv těchto faktorů je následně testován v praktické části práce. Práce předpokládá, že na efektivitu rozhodovacího procesu pozitivně působí nižší počet aktivních aktérů ve vyjednávání, větší ochota některých aktérů plnit vůdčí roli ve vyjednávání, vyšší míra inkluzivnosti jednání, menší komplexnost agendy, převaha integrativních...
|
|
|
Kaspický zemní plyn a jejich relevance pro upevnění energetické bezpečnosti Evropské unie: Výzva pro 21. století?
Binhack, Petr ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Jakš, Jaroslav (oponent) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Práce se věnuje diskuzi o diverzifikaci importů zemního plynu do Evropské unie a roli, jakou v tomto směru hraje a může hrát Kaspický region. Cílem práce je popis energetické politiky Evropské unie v sektoru zemního plynu a analýza role kaspického zemního plynu a projektu Jižního plynového koridoru. Téma relevance kaspického zemního plynu pro upevnění energetické bezpečnosti Evropské unie celkově zapadá do aktuální debaty o dalším vývoji klimaticko-energetické politiky, která s návrhem rámce pro vytvoření Energetické unie z roku 2015 integruje dosud paralelní evropské politiky boje proti změnám klimatu, energetické bezpečnosti, vnitřního energetického trhu a vnějších energetických vztahů se třetími zeměmi. Práce je založena na hypotéze, že Kaspický region je alternativním zdrojovým regionem schopným poskytnout Evropské unii diverzifikaci dovozů zemního plynu. Základní výzkumné otázky jsou pak následující; "Je Evropské unie schopna ovlivnit, za jakých podmínek bude kaspický plyn do Evropy dopravován?" a "Je Jižní plynový koridor schopen splnit očekávání spojená s jeho plánovaným objemem 60-120 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně?" Z teoretického hlediska je práce ukotvená v přístupu Kodaňské školy, tedy přesněji řečeno v přístupech, které modifikují koncept Kodaňské školy tak, aby byl...
|
host ::
RSS.