|
|
Experimentální výzkum paleozoických vápenců barrandienské oblasti s ohledem na jejich možné využití pro výpal hydraulických vápen a přírodního cementu
Kozlovcev, Petr ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Vavro, Martin (oponent)
54 Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřila na experimentální laboratorní výzkum využitelnosti vybraných devonských vápenců z oblasti pražské pánve, konkrétně historického lomu v místě dnešní PP Branické skály, na výpal hydraulických vápen, případně přírodního cementu. V odkryvu lomové stěny, zvoleném na základě literární rešerše jako srovnávací lokalita, byly odebrány 4 representativní vzorky dvorecko-prokopských vápenců, každý o hmotnosti přibližně 10 kg. Vzorky byly nejprve podrobeny detailnímu petrografickému zkoumání s cílem zjištění mineralogického složení, vnitřní stavby a struktury. K tomu posloužilo mikroskopické studium pomocí optického mikroskopu, pozorování pomocí katodové luminiscence a RTG difrakční rozbor nerozpustného zbytku, získaný rozpuštěním přítomných uhličitanů v kyselině chlorovodíkové a octové. Nejvíce zastoupenou složkou, zjištěnou v nerozpustném materiálu, byl illit, dále doprovázený menším množstvím kaolinitu, křemene a Na - živců (albitů). Ve dvou studovaných vzorcích byl navíc zjištěn i chlorit. Využitelnost studovaných vápenců pro výrobu hydraulických pojiv typu hydraulických vápen nebo přírodního cementu byla odvozena jednak na základě přepočtů nově získaných chemických analýz s využitím standardních vápenických a cementářských indexů a modulů, dále pomocí experimentálních...
|
|
|
Studium vzájemné interakce inženýrských bariér hlubinných úložišť vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů
Podojil, Adam ; Jelínek, Emil (vedoucí práce) ; Kozlovcev, Petr (oponent)
Práce popisuje jednotlivé druhy radioaktivních odpadů (RAO), představuje klasifikaci používanou v České republice (klasifikace RAO není unifikována, ale liší se podle potřeb dané oblasti, pro kterou je vytvořena). Trend v ukládání RAO v posledních letech směřuje k výstavbě hlubinných úložišť v geologických formacích k tomu vhodných. Nejinak je tomu i v České republice, kde je plánováno vybudovat úložiště v granitických horninách podobně jako ve švédském modelu KBS-3V/KBS-3H. Tento model je založen na multibariérovém systému, který slouží k zadržení radionuklidů mimo životní prostředí alespoň po dobu 100 000 let. Systém se skládá z inženýrských bariér (forma odpadu, úložný obalový soubor, bentonit a cement) a z přírodní bariéry (horninové prostředí v okolí hlubinného úložiště (blízká pole, vzdálená pole)). Studium interakcí jednotlivých bariér je významným faktorem ve vývoji vhodných podob výsledných úložišť. Zejména interakce na rozhraních bentonit-korozní produkty kontejnerů a bentonit-cement jsou důležité z hlediska funkčnosti bariér v průběhu času. V dlouhodobém měřítku dochází k mnoha změnám ve vlastnostech jednotlivých interagujících bariér. Na rozhrání bentonit-ocelový plášť kontejneru při postupující korozi dochází ke vzniku sekundárních minerálů (magnetit, siderit, chukanovit,...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Experimentální výzkum paleozoických vápenců barrandienské oblasti s ohledem na jejich možné využití pro výpal hydraulických vápen a přírodního cementu
Kozlovcev, Petr
54 Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřila na experimentální laboratorní výzkum využitelnosti vybraných devonských vápenců z oblasti pražské pánve, konkrétně historického lomu v místě dnešní PP Branické skály, na výpal hydraulických vápen, případně přírodního cementu. V odkryvu lomové stěny, zvoleném na základě literární rešerše jako srovnávací lokalita, byly odebrány 4 representativní vzorky dvorecko-prokopských vápenců, každý o hmotnosti přibližně 10 kg. Vzorky byly nejprve podrobeny detailnímu petrografickému zkoumání s cílem zjištění mineralogického složení, vnitřní stavby a struktury. K tomu posloužilo mikroskopické studium pomocí optického mikroskopu, pozorování pomocí katodové luminiscence a RTG difrakční rozbor nerozpustného zbytku, získaný rozpuštěním přítomných uhličitanů v kyselině chlorovodíkové a octové. Nejvíce zastoupenou složkou, zjištěnou v nerozpustném materiálu, byl illit, dále doprovázený menším množstvím kaolinitu, křemene a Na - živců (albitů). Ve dvou studovaných vzorcích byl navíc zjištěn i chlorit. Využitelnost studovaných vápenců pro výrobu hydraulických pojiv typu hydraulických vápen nebo přírodního cementu byla odvozena jednak na základě přepočtů nově získaných chemických analýz s využitím standardních vápenických a cementářských indexů a modulů, dále pomocí experimentálních...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.