|
| |
|
|
Ilegální skupina okolo Karla Nesnídala jako součást sokolského odboje v kraji Hradec Králové
Švecová Zborníková, Lenka ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tématem diplomové práce jsou životní osudy členů Československé obce sokolské v kraji VII. Hradec Králové, Karla Nesnídala, Josefa Urbana, Antonína Stiehla, Františka Weihraucha a Václava Válka po nacisty vynuceném ukončení činnosti této organizace dne 8. 10. 1941. Cílem práce je v návaznosti na stručné shrnutí počátků sokolského odboje analýza vzniku a struktury sokolské odbojové organizace JINDRA, jejího působení v ilegalitě (krycí jména, hesla, specifický šifrovací systém), dále zmapování osudů zmíněných aktérů po kontaktu s Františkem Pecháčkem, jejich napojení na skupinu S21B a paradesant Silver A. Práce se také věnuje rozkrytí organizace po zatčení Ladislava Vaňka, vedoucího skupiny JINDRA pro Čechy a Moravu, který se rozhodl spolupracovat s gestapem a poskytnout tak tajné německé policii informace o dalších členech skupiny a o její náplni. Druhá část práce se věnuje zatčení a věznění sokolských funkcionářů, jejich odsouzení k trestu smrti (Karel Nesnídal a další sokolové, vedoucí a funkcionáři jednotlivých krajů) a ke speciálnímu pracovnímu nasazení (Urban, Válek, Weihrauch a Stiehl). Závěr práce je rozčleněn na popravu Karla Nesnídala ve věznici Plötzensee v Berlíně, na smrt jeho druhů v koncentračním táboře Osvětim a Mauthausen a na poválečné osudy příslušníků a kolaborantů gestapa...
|
|
|
Ve stínu Lidic - srovnání proměn paměti obcí vyhlazených v období Protektorátu Čechy a Morava
Kyliášová, Sandra ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na proměny vnímání vybraných obcí, které byly postiženy vyhlazovací akcí během existence Protektorátu Čechy a Morava. Na rozdíl od Lidic a Ležáků nejsou však dnes natolik známé. Pro srovnávání jsem zvolila pět moravských obcí a osad, z nichž Zákřov a Javoříčko ležely na Olomoucku, Ploština, Prlov a Vařákovy paseky se nacházely v oblasti Valašska. Úvodní část je věnována teorii problematiky paměti se zaměřením na paměť kolektivní a místa paměti s inspirací u současných autorů z řad sociologie a historie. Jmenovitě Maurice Halbwachs, Pierre Nora, Jan Assmann a v Čechách Miroslav Hroch. Následuje chronologické shrnutí historického vývoje v jednotlivých lokalitách, od jejich vzniku, přes jejich likvidaci, až po vývoj po druhé světové válce. Hlavní pasáží této práce je přehled odborných, populárně naučných a výjimečně i beletristických literárních zdrojů a mediálních pramenů, které vytvářely paměť těchto míst od konce druhé světové války až do současnosti. V těchto pramenech je patrný výrazný politický a sociální posun mezi jednotlivými obdobími včetně propagandy založené na vynechávání některých informací nebo fabulace ideologicky zatížených teorií. Součástí je také závěrečné porovnání konkrétních lokalit a zamyšlení nad důvody, proč jsou dnes ,,ve stínu Lidic". Klíčová...
|
|
|
Kapitola z dějin Československého červeného kříže (1945 - 1952)
Kocandová Jelínková, Kateřina ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Práce se věnuje historii organizace Československého červeného kříže (ČSČK), přičemž výhradní pozornost je zaměřená na období let 1945 - 1952. V letech 1945 - 1948 vykonával ČSČK záslužnou práci, nejen v oblasti zdravotnické, ale také sociální. Jmenujme například přípravu ošetřovatelek a dobrovolných sester, zřizování a udržování zdravotnických ústavů, pátrání po pohřešovaných lidech, kteří zmizeli za druhé světové války. Zvláštní kapitola působení ČSČK se začala psát po únorovém převratu v roce 1948, kdy docházelo k postupné transformaci v dobrovolnou organizaci Národní fronty. Práce čerpá především z archivního fondu ČSČK, který je uložen v Národním archivu. Klíčová slova: Československý červený kříž - sociální práce - moderní dějiny - poválečné Československo - Národní fronta
|
|
|
Město Kutná Hora v roce 1968
Šibrava, Radomil ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Čurda, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Město Kutná Hora v roce 1968 popisuje hlavní události osudného roku ve středočeském městě Kutná Hora. V úvodu práce je popsána obecná historie Československé republiky v roce 1968. Cílem práce však bylo zaměřit se na události onoho roku ve městě Kutná Hora. Popisována je historie města od počátku roku 1968 až do srpnové invaze. Kutná Hora nebyla pro okupační vojska strategickým místem. Pro práci bylo využito zejména metody orální historie, značnou část tvoří příběhy a vzpomínky kutnohorských obyvatel, kteří mají rok 1968 stále v živé paměti. Práce je také obohacena o dobové fotografie ze soukromých archivů. Klíčová slova: Československo, rok 1968, invaze, Kutná Hora, orální historie
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zpracování historie v moderním hudebním divadle
Helcelet, Lukáš ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Ve své práci chci sledovat zobrazení historických událostí v dílech z oblasti hudebního divadla, zejména v historickém muzikálu Hamilton, který se stal fenoménem ve svém žánru. Muzikál pojednává o historické osobnosti Alexandra Hamiltona a o historických událostech, které vyvrcholily založením Spojených států amerických. Rád bych rozebral, jakým způsobem jsou v tomto díle líčeny historické jevy, události a osobnosti, a jakým způsobem s nimi autor na divadle pracuje. Výsledky analýzy budou využity pro srovnání s další soudobou muzikálovou tvorbou. V závěrečné části práce poukazuji na možnosti využití moderního hudebního divadla ve výuce dějepisu.
|
|
| |
host ::
RSS.