|
|
Stanovení látek v kondenzátu vydechovaného vzduchu
Dobiáš, Jiří ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Souhrn Vyšetření kondenzátu vydechovaného vzduchu (KVV) představuje nesmírně rychle se rozvíjející výzkumnou metodu. Technika odběru KVV je jednoduchá a zcela neinvazivní. KVV obsahuje velké množství biomarkerů jako peroxid vodíku, dusitany, dusičnany, 3-nitrotyrozin, nitrosothioly, adenozin, prostaglandiny, tromboxany, leukotrieny, isoprostany, cytokiny a další. Použití metody vychází z hypotézy, že aerosolové částice ve vydechovaném vzduchu odrážejí složení bronchoalveolární extracelulární tekutiny. Termín KVV se vztahuje výhradně na vzorky získané ochlazením vydechovaného vzduchu. Stanovení velmi nízkých koncentrací některých biomarkerů vyžaduje použití velmi citlivých analytických metod. Z dostupných studií vyplývá, že plicní onemocnění jako astma, CHOPN a ARDS v porovnání se zdravými osobami vedou k významnému zvýšení koncetrace H2O2. Výsledky této práce ukazují, že za předpokladu dobré standardizace procesu odběru vzorku a analytických metod poskytují koncentrace H2O2 KVV nové užitečné informace pro diagnostiku a léčbu zánětlivých respiračních onemocnění.
|
|
|
Studium exprese SWC7 molekul na prasečích B lymfocytech
Fikrová, Petra ; Konečná, Klára (oponent) ; Jílek, Petr (vedoucí práce)
2. SOUHRN Cílem této diplomové práce je objasnit profil exprese molekuly SWC7 na B buňkách a případně její úlohu ve vyzrávání B lymfocytů. Zrání prasečích B lymfocytů v periferii lze v současné době definovat na základě exprese povrchových molekul CD2 a CD21. Jako experimentální metoda sloužící pro zjištění fenotypu B lymfocytů nesoucích na svém povrchu molekulu SWC7 byla používána průtoková cytometrie. Měření schopnosti produkce protilátek bylo provedeno metodou ELISA. Při základní fenotypizaci bylo zjištěno, že molekula SWC7 se vyskytuje pouze na povrchu IgM+ a CD21+ B buněk, které mohou, ale nemusí, na svém povrchu nést molekulu CD2. Na základě tohoto zjištění byly na sortovacím průtokovém cytometru získány čisté subpopulace IgM+ CD21+ B buněk lišící se v expresi molekul SWC7 a CD2. Čisté subpopulace byly následně kultivovány a analyzovány pro zjištění změny fenotypu. Média ze sortovaných buněk byla odebírána a analyzována metodou ELISA na přítomnost prasečích protilátek IgM, IgG a IgA. Získané výsledky naznačují, že expresi molekul SWC7 na povrchu B buněk lze považovat za znak zrání, protože ztráta této molekuly z povrchu buněk je nevratná a protože pouze SWC7- B buňky jsou schopné produkovat protilátky typu IgM a IgG. Proces zrání prasečích B lymfocytů probíhá pravděpodobně tak, že nejprve dojde u CD2+...
|
|
|
Izolace a proteomová analýza frakce obohacené o periplazmatické proteiny bakterie Francisella tularensis
Kolářová, Jana ; Vacková, Jana (oponent) ; Konečná, Klára (vedoucí práce)
Autor: Bc. Jana Kolářová Vedoucí práce: Mgr. Klára Konečná Vedoucí práce - specialista: PharmDr. Ivona Pávková, Ph.D Název: Izolace a proteomová analýza frakce obohacené o periplazmatické proteiny bakterie Francisella tularensis Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Odborný pracovník v laboratorních metodách Cílem předkládané diplomové práce bylo otestování několika v literatuře uváděných postupů pro získání frakce obohacené o periplazmatické proteiny z bakterie Francisella tularensis. Vybraná metoda pak bude v následujících studiích využita ke hledání potenciálních substrátů hypotetického lipoproteinu s homologií k DsbA proteinu, z nichž některé pravděpodobně hrají klíčovou roli ve virulenci F. tularensis. DsbA proteiny se nacházejí v periplazmě gramnegativních bakterií, kde zaváděním disulfidických můstků zodpovídají za správnou konformaci a tím i funkčnost celé řady extracelulárních proteinů včetně známých faktorů virulence. Mezi testované postupy patřily metoda studeného osmotického šoku, postupy s použitím chloroformu, polymyxin B sulfátu, EDTA s lysozymem a chloridu hořečnatého s lysozymem. Proteiny vzorků připravených jednotlivými postupy byly separovány pomocí dvourozměrné elektroforézy a...
|
|
|
Detekce protilátek reagujících s F. tularensis v časné fázi infekce
Straková, Kristina ; Janovská, Sylva (oponent) ; Konečná, Klára (vedoucí práce)
Kristina Straková Detekce protilátek reagujících s F. tularensis v časné fázi infekce Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové studijní obor farmacie Na základě vysoké virulence a mortality se Francisella tularensis řadí mezi vojensky a teroristicky zneužitelná etiologická agens a proto je vhodným předmětem základního výzkumu. Problematika protilátkové odpovědi organismu na infekci intracelulárních patogenů v současné době nabývá na významu. Názory a výsledky vědeckých skupin nejsou jednotné a jedná se tedy o aktuální téma. Cílem naší práce bylo zjistit, zda je F. tularensis schopná vyvolat protilátkovou odpověď již velmi časně po infekci a to do 48 hodin. Testován byl virulentní kmen F. tularensis. Zároveň jsme chtěli ověřit, zda je námi použitá metodika vhodně zvolená a poskytuje dostatečně reprodukovatelné výsledky. Metody: Připravili jsme celobuněčný lyzát F. tularensis holarctica FSC200, který jsme podrobili separaci pomocí 2D elektroforézy. Po Western blotu následovala imunodetekce s použitím sér myší BALB/c odebraných 24 a 48 hodin po infekci a kontrolních sér myší, které nebyly infikovány. Srovnávací analýzou jsme hledali proteiny, které reagují pouze s imunizovanými séry a nikoli s kontrolní skupinou. Výsledky: Realizovali jsme šest nezávislých...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Studium interakce nově syntetizovaných sloučenin s bakteriálním agens
Petlánová, Tereza ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Voxová, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Farmacie Kandidát: Mgr. Tereza Petlánová Konzultant: RNDr. Klára Konečná, Ph.D. Název rigorózní práce: Studium interakce nově syntetizovaných sloučenin s bakteriálním agens. Cíl práce: Cílem této práce bylo zhodnocení antibiotické aktivity látek připravených Katedrou anorganické a organické chemie, Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Metody: Látky byly testovány pomocí mikrodiluční bujónové metody na osmi kmenech bakterií: Staphylococcus aureus, Staphylococcus aureus methicilin rezistentní, Staphylococcus epidermidis, Enterococcus sp., Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Klebsiella pneumoniae ESBL pozitivní a Pseudomonas aeruginosa. Výsledky: Látky byly rozděleny do pěti skupin podle společných strukturálních rysů. Nejúčinnější byla skupina salicilanilidových derivátů, kde vykazovalo antibakteriální účinek všech 28 testovaných látek této skupiny. Závěry: Z celkového počtu 73 testovaných látek byl pozorován antibakteriální účinek u 50 z nich. Nejcitlivějšími kmeny byly Straphylococcus aureus, Staphylococcus aureus methicilin rezistentní, Enterococcus sp. a Staphylococcus epidermidis. Naopak žádná z testovaných látek nevykazovala účinnost k modelovému kmenu Pseudomonas aeruginosa. Klíčová slova:...
|
|
|
Studium antimykotické aktivity nově syntetizovaných sloučenin
Pašková, Barbora ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Mgr. Barbora Pašková Studium antimykotické aktivity nově syntetizovaných látek Rigorózní práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Farmacie Cíl práce: Cílem této rigorózní práce bylo stanovit antimykotickou aktivitu 77 vzorků látek syntetizovaných na Katedře anorganické a organické chemie Farmaceutické fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy v Praze. Metody: K testování byla použita kvantitativní mikrodiluční bujónová metoda a všechny látky byly testovány na osmi kmenech kvasinek a vláknitých hub. 77 testovaných látek bylo rozděleno podle chemické struktury do pěti skupin na salicylanilidové karbamáty, sulfonamidové močoviny - deriváty sulfamethoxazolu, sulfonamidové imidazolidintriony - deriváty sulfamethoxazolu, deriváty isoniazidu a látky s nejednotnou strukturou. Výsledky: Jako nejvíce účinná se projevila skupina salicylanilidových karbamátů, ze které bylo otestováno 28 vzorků, z nichž 18 prokázalo antimykotickou aktivitu. Naopak žádnou antimykotickou aktivitu neprokázala skupina isoniazidu. Nejcitlivějším kmenem byl Trichophyton mentagrophytes a nejrezistentnějším kmenem byl Aspergillus fumigatus. Závěry: Aby bylo možné použít tyto nové syntetizované látky v klinické praxi, bude zapotřebí provést další testy a klinické studie. Klíčová slova:...
|
|
| |
host ::
RSS.