|
|
Detekce protilátek reagujících s F. tularensis v časné fázi infekce
Straková, Kristina ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Janovská, Sylva (oponent)
Kristina Straková Detekce protilátek reagujících s F. tularensis v časné fázi infekce Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové studijní obor farmacie Na základě vysoké virulence a mortality se Francisella tularensis řadí mezi vojensky a teroristicky zneužitelná etiologická agens a proto je vhodným předmětem základního výzkumu. Problematika protilátkové odpovědi organismu na infekci intracelulárních patogenů v současné době nabývá na významu. Názory a výsledky vědeckých skupin nejsou jednotné a jedná se tedy o aktuální téma. Cílem naší práce bylo zjistit, zda je F. tularensis schopná vyvolat protilátkovou odpověď již velmi časně po infekci a to do 48 hodin. Testován byl virulentní kmen F. tularensis. Zároveň jsme chtěli ověřit, zda je námi použitá metodika vhodně zvolená a poskytuje dostatečně reprodukovatelné výsledky. Metody: Připravili jsme celobuněčný lyzát F. tularensis holarctica FSC200, který jsme podrobili separaci pomocí 2D elektroforézy. Po Western blotu následovala imunodetekce s použitím sér myší BALB/c odebraných 24 a 48 hodin po infekci a kontrolních sér myší, které nebyly infikovány. Srovnávací analýzou jsme hledali proteiny, které reagují pouze s imunizovanými séry a nikoli s kontrolní skupinou. Výsledky: Realizovali jsme šest nezávislých...
|
|
|
Morfologické změny sensorických chuťových receptorů u pacientů s rozštěpem rtu a patra
Straková, Kristina ; Dušková, Markéta (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce Morfologické změny sensorických chuťových receptorů u pacientů s rozštěpem rtu a patra jsme si vybrali na základě svého dlouholetého zájmu o obor plastické chirurgie. Rozštěpové vady rtu a patra jsou nedílnou součástí tohoto oboru a patří k nejzajímavějším tématům, která tento obor řeší. Celková rehabilitace nemocných s rozštěpem vyžaduje multidisciplinární léčbu, která začíná bezprostředně po narození a trvá až do dospělosti. Na komplexní léčbě se postupně, v závislosti na postnatálním vývoji, zdravotním stavu a růstu postiženého, podílí specializovaný tým, jehož základ tvoří plastický chirurg, stomatolog (ortodontista, maxilofaciální chirurg, stomatochirurg a protetik), logoped, foniatr, audiolog a v neposlední řadě klinický psycholog. Vzhledem k vrozené vadě centrofaciální oblasti i ke složitosti léčby lze předpokládat také poruchu funkce jazyka, zvláště chuti. Tento předpoklad je podložen faktem, že průměrný počet operací této vady dosahuje čísla 4,8. Léčba ortodontickými aparáty trvá od útlého dětství až do protetické rekonstrukce v ranné dospělosti. Navíc nemocní trpí častými záněty středouší, horních a dolních cest dýchacích a alergiemi. Všechny tyto faktory mohou ovlivnit funkci jazyka, zejména pak kvantitu a kvalitu senzorického vnímání, tedy určitou ztrátu chuti 18 . Cílem...
|
|
|
Detekce protilátek reagujících s F. tularensis v časné fázi infekce
Straková, Kristina ; Janovská, Sylva (oponent) ; Konečná, Klára (vedoucí práce)
Kristina Straková Detekce protilátek reagujících s F. tularensis v časné fázi infekce Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové studijní obor farmacie Na základě vysoké virulence a mortality se Francisella tularensis řadí mezi vojensky a teroristicky zneužitelná etiologická agens a proto je vhodným předmětem základního výzkumu. Problematika protilátkové odpovědi organismu na infekci intracelulárních patogenů v současné době nabývá na významu. Názory a výsledky vědeckých skupin nejsou jednotné a jedná se tedy o aktuální téma. Cílem naší práce bylo zjistit, zda je F. tularensis schopná vyvolat protilátkovou odpověď již velmi časně po infekci a to do 48 hodin. Testován byl virulentní kmen F. tularensis. Zároveň jsme chtěli ověřit, zda je námi použitá metodika vhodně zvolená a poskytuje dostatečně reprodukovatelné výsledky. Metody: Připravili jsme celobuněčný lyzát F. tularensis holarctica FSC200, který jsme podrobili separaci pomocí 2D elektroforézy. Po Western blotu následovala imunodetekce s použitím sér myší BALB/c odebraných 24 a 48 hodin po infekci a kontrolních sér myší, které nebyly infikovány. Srovnávací analýzou jsme hledali proteiny, které reagují pouze s imunizovanými séry a nikoli s kontrolní skupinou. Výsledky: Realizovali jsme šest nezávislých...
|
host ::
RSS.