|
|
Ellagotaniny - výskyt, metabolismus a účinky na lidský organismus
Raabová, Karin ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ BOTANIKY A EKOLOGIE Název diplomové práce: ELLAGOTANINY - VÝSKYT, METABOLISMUS A ÚČINKY NA LIDSKÝ ORGANISMUS Kandidát: Bc. Karin Raabová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Diplomová práce 2016/2017, s. 77 Ellagotaniny patří do třídy hydrolyzovatelných tříslovin, které v zažívacím traktu podléhají hydrolýze za vzniku kyseliny ellagové. Ellagotaniny se vyskytují v mnoha rostlinných čeledích, například u rostlin z čeledi růžovitých (Rosaceae), myrtovitých (Myrtaceae) nebo kyprejovitých (Lythraceae). Přirozeně se nacházejí v některých druzích ovoce (granátové jablko, jahody, ostružiny, maliny, hroznové víno), ale i v semenech vlašských ořechů a tvoří tak různorodou skupinu bioaktivních polyfenolů s protizánětlivou, protinádorovou, antioxidační a antimikrobiální aktivitou. K následnému průkazu přítomnosti těchto látek v rostlinách a jejich identifikaci se nejčastěji používají speciální instrumentální metody (HPLC, DAD, MS). Tato diplomová práce je literární rešerší, jejímž cílem bylo zpracování dostupných poznatků o výskytu ellagotaninů. Pozornost byla zaměřena především na jejich biologickou aktivitu prokázanou na zvířecím nebo lidském organismu. Klíčová slova: ellagotaniny, výskyt, metabolismus, účinky, lidský organismus
|
|
|
Hodnocení přírodních látek pomocí in vivo testů s Artemia salina
Ježková, Vendula ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
1 Abstrakt Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Autor: Vendula Ježková Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Hodnocení přírodních látek pomocí in vivo testů s Artemia salina Hodnocení biologické aktivity látek je důležité pro stanovení jejich toxického působení na chemické a fyziologické funkce organismů a jejich části. V této práci byl pro hodnocení akutní toxicity použit mořský korýš Artemia salina. Testovány byly vodné extrakty připravené z rostlinných drog Salviae folium, Apii semen, Coptidis rhizoma, Evodiae fructus, Zanthoxyli radix a Ziziphi fructus a dva izolované alkaloidy galanthamin a huperzin A. Pro každý extrakt a alkaloid byla vypočtena hodnota LC50. Výsledky práce ukázaly, že nejtoxičtěji působil extrakt z Coptis chinensis, LC50 = 0,134 ± 0,004 mg/ml. Dále toxicita extraktů klesala v pořadí Ziziphus jujuba, LC50 = 0,817 ± 0,165 mg/m > Zanthoxylum nitidum, LC50 = 1,154 ± 0,015 mg/ml > Salvia officinalis, LC50 = 2,074 ±0,462 mg/ml > Evodia rutaecarpa, LC50 = 2,166 ± 0,244 mg/ml > Apium graveolens, LC50 = 4,041 ± 0,108 mg/ml. Testované alkaloidy neprokázaly při hodnocených koncentracích žádnou toxickou aktivitu. Klíčová slova: Artemia salina, přírodní látky, alkaloidy, toxicita, biologická aktivita
|
|
|
Interakce fenylpropionových kyselin s mědí
Zemanová, Kamila ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Matysová, Ludmila (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Kamila Zemanová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Interakce fenylpropionových kyselin s mědí Měď je základní stopový prvek, který je nezbytný pro náš organismus. Má významný vliv na správnou funkci důležitých orgánů a jako prostetická skupina hraje významnou roli při přenosu elektronů u hlavních enzymatických drah. Na druhou stranu, nadbytek či nedostatek mědi v lidském organismu může způsobit řadu onemocnění. Fenylpropionové kyseliny jsou skupina látek, které mohou mít antioxidační, protizánětlivé i protinádorové účinky a podílejí se na vychytávání volných radikálů a reaktivních forem kyslíku. V této diplomové práci jsem testovala měď-chelatační aktivitu šesti fenylpropionových kyselin při různých pH pomocí spektrofotometrický metod za použití hematoxylinu a disodné soli bathocuproindisulfonové kyseliny jako indikátorů. Nejvyšší chelatační potenciál vykázala 3-(3,4-dihydroxyfenyl)propionová kyselina, avšak pouze při použití hematoxylinu. KLÍČOVÁ SLOVA: Měď, Fenylpropionové kyseliny, Antioxidanty, Chelatační aktivita, Hematoxylin, Bathocuproin
|
|
|
Vliv anthelmintik na proteom rostlin
Kadlecová, Barbora ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Barbora Kadlecová Školitel: prof. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Konzultant: RNDr. Radka Podlipná, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv anthelmintik na proteom rostlin Anthelmintika jsou léčiva používaná v humánní a veterinární medicíně k terapii infekcí způsobených helminty. Ačkoliv je jejich prospěch pro léčené organismy nepopiratelný, celkový vliv na ekosystém zatím nebyl dostatečně prostudován. Anthelmintika a jejich metabolity mohou vstoupit do životního prostředí různými cestami. Buď přímo exkrecí trusem a močí ošetřených hospodářských zvířat, nebo nepřímo aplikací kontaminovaného hnoje na zemědělskou půdu a následným prosáknutím do povrchových i podzemních vod. Toto znečištění má znatelný vliv na různé necílové suchozemské nebo vodní organismy a rostliny. Rostliny jsou schopny přijímat xenobiotika a odbourávat je pomocí důmyslných metabolických cest. Fytoremediace, metoda odstraňování polutantů ze životního prostředí prostřednictvím rostlin, je založena na těchto principech a může být efektivně využita pro území kontaminovaná anthelmintiky. Cílem této práce bylo získat více poznatků o změnách v proteomu modelové rostliny huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana) po ovlivnění čtyřmi různými anthelmintiky...
|
|
|
Měď redukující účinky metabolitů kvercetinu
Mísař, Jakub ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Říha, Michal (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Jakub Mísař Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Měď redukující účinky metabolitů kvercetinu Měď je esenciálním stopovým prvkem zejména díky své schopnosti jednoduše přecházet mezi svými dvěma redoxními formami: oxidovanou formou (Cu2+ ) a redukovanou formou (Cu+ ). Flavonoidy jsou běžnou složkou lidské stravy a mohou mít pozitivní vliv na lidské zdraví. Během procesu trávení jsou flavonoidy přeměňovány na malé fenolové kyseliny pomocí specifických bakterií v tlustém střevě. Ačkoliv byly vlastnosti flavonoidů doposud rozsáhle studovány, to samé se už nedá říci o jejich metabolitech - fenolových kyselinách. V této in vitro studii jsme analyzovali měď redukující účinky při čtyřech (pato)fyziologicky relevantních hodnotách pH u osmi fenolových kyselin, které jsou známy jako metabolity běžně užívaného flavonoidu kvercetinu. Pro měření redukčních účinků byla použita jednoduchá spektrofotometrická metoda, založená na indikátoru disodné soli kyseliny bathocuproindisulfonové. Stupeň redukce mědi se lišil u jednotlivých testovaných sloučenin. Nejaktivnější byly všechny o- dihydroxysloučeniny, které dosahovali 100% redukce iontů už při nízkém koncentračním poměru k iontům...
|
|
|
Enviromentální riziko nanočástic
Píchová, Magdalena ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Magdalena Píchová Školitel: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Konzultant: RNDr. Radka Podlipná, Ph.D. Název diplomové práce: Enviromentální riziko nanočástic Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit, jaký vliv na rostliny mají různé oxidy těžkých kovů ve formě nanočástic. Byly zkoumány oxidy čtyř kovů: mědi, železa, manganu a zinku. Pro porovnání byla používána standardní forma stejného oxidu, dobře rozpustná sůl (síran) těžkého kovu a kontrolní rostliny na čistém mediu. Pro výzkum byl použit test na semenech hořčice bílé (Leucosinapis alba L.) hodnotící délku primárního kořene po třech dnech klíčení. Dále měření koncentrace kovu v sušině pomocí mineralizace a atomové absorpční spektrometrie. Koncentrace kovu v sušině byla měřena i u ostřic pěstovaných in vitro v uzavřených krabičkách po dobu 1 a 2 týdnů. Detailnímu zkoumání byl podroben nanočásticový CuO (100 mg/l), kterému byly vystaveny ostřice Otrubovy (Carex Otrubae Podp.). Byl analyzován obsah fotosyntetických barviv (spektrofotometricky), prolinu (kvantitativní reakcí s ninhydrinem), aktivita peroxidasy (pomocí guajakolu), aktivita katalasy (pomocí peroxidu vodíku) a rozměry kořenového systému (skenování a analýza programem WinRhizo)....
|
|
|
Elicitace produkce bioaktivních látek v in vitro kulturách Panax ginseng
Syslová, Eliška ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Eliška Syslová Školitel: prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Elicitace produkce bioaktivních látek v in vitro kulturách Panax ginseng Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku ovlivnění biosyntézy sekundárních metabolitů Panax ginseng C. A. Meyer a zabývá se zvýšením produkce biologicky aktivních polyacetylenů a ginsenosidů v in vitro kořenových kulturách pomocí různých elicitorů. Byl sledován vliv koncentrace elicitorů a vliv regulátorů růstu na produkci biomasy a sekundárních metabolitů. Ginsenosidy a polyacetyleny jsou nositelé hlavních farmakologických účinků Panax ginseng. Kořenové kultury byly pěstovány v tekutém médiu ve tmě při 24 ± 1 řC. Během 27. dne proběhla sterilní elicitace a o týden později sklizeň. Vzorky byly zpracovány dle optimalizovaného postupu zvlášť pro UPLC analýzu ginsenosidů a zvlášť pro UPLC analýzu polyacetylenů. Přítomnost jednotlivých elicitorů ovlivňovala nárůst biomasy i množství ginsenosidů a polyacetylenů ve vzorcích.
|
|
|
Metabolismus isoflavonoidů v lidském organismu
Šramarová, Pavlína ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Bc. Pavlína Šramarová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název práce 2015/2016: Metabolismus isoflavonoidů v lidském organismu, s. 54 Isoflavonoidy jsou podskupinou flavonoidů, patřící mezi fytoestrogenní látky, které se vyskytují především v čeledi bobovitých, zejména v sóje luštinaté (Glycine max (L.) Merr). Mají pozitivní vliv na lidské zdraví především pro své estrogenní účinky, díky kterým se uplatňují v boji proti osteoporóze, kardiovaskulárním onemocněním, ateroskleróze i při zmírnění příznaků menopauzy. Dále vykazují antibakteriální účinky a chrání buňky před poškozením DNA. Tato diplomová práce se zabývá jejich metabolismem a působením v lidském a zvířecím organismu, vlivem střevní mikroflóry na přeměnu těchto isoflavonoidů na metabolity a rovněž i účinky těchto metabolitů. V práci jsou zmíněny tyto isoflavonoidy: daidzein, genistein, biochanin A, formononetin, calycosin, prunetin, puerarin, cladrin, tectorigenin a kakkalid. Klíčová slova: isoflavonoidy, metabolismus, lidský organismus
|
|
|
Železo-chelatační účinky metabolitů flavonoidů - malých polyfenolických látek
Vavřichová, Nikol ; Macáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Nikol Vavřichová Školitel: Ing. Kateřina Macáková Ph.D. Název diplomové práce: Železo - chelatační účinky metabolitů flavonoidů - malých polyfenolických látek (2015/2016) Železo je biogenní prvek nezbytný pro správnou funkci organismu. Neexistuje pro něj specifický vylučovací proces, proto se i nejmenší narušení rovnováhy projeví jeho nedostatkem, nebo nadbytkem v organismu. Nadbytek železa vede ke vzniku hemochromatózy, jejíž terapie je založena na použití železo - chelatačních látek. V současné době existují tři klinicky používané chelátory: deferoxamin, deferasirox a deferipron. Tyto látky však nejsou pro terapii optimální (nežádoucí účinky, nevhodná léková forma). Z tohoto důvodu je vytvořen prostor pro hledání nových léčiv. Flavonoidy jsou přírodní látky mající pozitivní vliv na lidský organismus. Mezi nejvíce probádané účinky patří antioxidační a železo - chelatační aktivita. Flavonoidy se však v organismu rozkládají. Nasnadě je tedy otázka, zda jsou i metabolity flavonoidů schopny chelatovat ionty železa. Pro naši práci byly vybrány látky ze skupiny derivátů kyseliny benzoové: kyselina benzoová, kyselina 3 - hydroxybenzoová, kyselina 4 - hydroxybenzoová, kyselina 2,4 -...
|
|
|
Antioxidanty přírodního původu ovlivňující metabolický syndrom
Dlabajová, Denisa ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Dlabajová D., Antioxidanty přírodního původu ovlivňující metabolický syndrom, Diplomová práce 2015/2016, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, s. 61. Nesčetné množství látek získaných z rostlin vyskytujících se po celém světě vykazuje antioxidační aktivitu, která zabraňuje vzniku volných radikálů. Tato aktivita může příznivě ovlivnit prevenci a léčbu rizikových faktorů metabolického syndromu. Výběr rostlin s tímto účinkem je uvedený v mé diplomové práci (např. Salvia limbata, Lupinus luteus, Rosmarinus officinalis, Pueraria lobata aj.), která je rozdělena na extrakty z rostlin, kulinářské rostliny a obsahové látky s významnou antioxidační aktivitou. Klíčová slova: rostliny, antioxidanty, metabolický syndrom
|
host ::
RSS.